Budujeme místní komunitu wikipedistů mimo Prahu

Některé země jsou právě tak velké, že mají jen jedno centrum – hlavní město – zatímco v jiných umožnily dějiny a zeměpis existenci konkurence. Takovou zemí je Česko, kde fungují aktivní dobrovolnické komunity projektů Wikimedia jak v Praze, tak i ve druhém největším městě Brně. Tento článek ukazuje, jak může soutěživost mezi dvěma komunitami v rámci jednoho státu podporovat růst a prosperitu obou.
Dovolte mi začít citátem, který vyjadřuje touhu po druhé univerzitní instituci v českých zemích, z roku 1885, tedy desítky let předtím, než mohla být konečně zřízena:

Kdo zná život škol vysokých, dá mně za pravdu, že máme-li míti jednu universitu, potřebujeme dvě.

Tomáš Garrigue Masaryk, první prezident Československa, profesor na Univerzitě Karlově v Praze, iniciátor Masarykovy univerzity v Brně (založena roku 1919)
Dobrovolník z druhého největšího města

Wikipedisté z Brna se setkávají každou třetí středu v měsíci ve spřátelené restauraci umístěné v barokním sklepení středověkého kláštera. Autor: Martin Strachoň / Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

Wikipedisté z Brna se setkávají každou třetí středu v měsíci ve spřátelené restauraci umístěné v barokním sklepení středověkého kláštera. Autor: Martin Strachoň / Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0


Dějiny české Wikipedie se tradičně točily především okolo Prahy, avšak je skutečností, že projekt samotný založil v roce 2002 esperantista z Brna. Osobně jsem se tam s ním seznámil v roce 2005, když jsem přišel studovat na Masarykovu univerzitu a stal se členem místního klubu esperantistů.
Být idealistou je cennou vlastností zejména v okamžiku, kdy hledáte dobrovolníky, kteří by psali články, za něž nebudou placeni, pro rozjíždějící se encyklopedický projekt, který nemá být nikdy hotov. Esperantisté se svou snahou propagovat nikomu nestranící snadno naučitelný druhý jazyk pro všechny jsou idealisté už z podstaty. Není proto divu, že esperantská Wikipedie byla hned jedenáctou založenou jazykovou verzí tohoto projektu a na výsluní se drží až do dnešních dnů. Je to také místo, kam jsem jako wikipedista zpočátku přispíval nejvíce: S mezinárodní komunitou mluvčích esperanta jsme tam dokumentovali svůj jazyk, 120 let jeho historie, jeho odborná využití a pravidelné události s ním spojené, původní i překladovou literaturu apod. – a k tomu navíc i všechny ty obecné znalosti, které byste předpokládali najít v běžné encyklopedii.
Ani idealisté však neradi zůstávají sami, tím méně jsou-li členy hnutí přímo zaměřeného na mezinárodní spolupráci. Tato touha po spolupráci má hlavní zásluhu na tom, že jsem se postupně v letech 2005–2014 přerodil z introvertního studenta IT ve vedoucí osobnost celostátní organizace mladých esperantistů. S takto získanými zkušenostmi už pak pro mne nebylo příliš těžké sebrat potřebné sebevědomí, recyklovat získané dovednosti a začít v roce 2014 vytvářet místní komunitu přispěvatelů projektů Wikimedia.
Žádná brněnská wikikomunita by však neexistovala, kdyby nebylo Prahy, kde už od roku 2008 sídlí spolek Wikimedia Česká republika. Když lidé z něj v roce 2012 poprvé přijeli do našeho města a svolali místní wikipedisty, ihned jsem využil příležitosti a stal se jeho členem. Mé zkušenosti z esperantského hnutí mi říkaly, že i neorganizovaná roztroušená skupina nadšenců potřebuje mít ke správnému fungování nad sebou nějakou formálně organizovanou vrstvu.
Nyní nastává okamžik, kdy se historie Wikimedie u nás začíná podobat onomu dějinnému příběhu o dvou univerzitách: Když jsme byli pověřeni úkolem uspořádat v Brně českou Wikikonferenci 2014, museli jsme se začít scházet častěji než jen třikrát do roka. Počet účastníků už sice nikdy nedosáhl těch 23 z úvodního setkání, ale bylo zde malé zdravé jádro, se kterým se dalo začít. Tito lidé byli připraveni začít pracovat na dosažení společného cíle i off-line – za předpokladu, že je někdo bude vést. Tak jsem se opět stal nevoleným vůdcem. Naše setkání přestala být pouhým povídáním u piva, když jsme začali formulovat společné vize, rozdělovat si úkoly a pro větší interaktivitu používat projektor. A Praha si zrodila konkurenta.
Udělejme wikiuniverzitu aneb význam týmových aktivit pro budování komunity
Brněnští wikipedisté učí posluchače univerzity třetího věku přispívat do Wikipedie (duben 2016) – kurzy Senioři píší Wikipedii jsou jednou z myšlenek úspěšně převzatých z Prahy.

Brněnští wikipedisté učí posluchače univerzity třetího věku přispívat do Wikipedie (duben 2016) – kurzy Senioři píší Wikipedii jsou jednou z myšlenek úspěšně převzatých z Prahy. Autor: Marek Blahuš, CC BY-SA 3.0


Komunitní duch dál panoval i v roce 2015, když se do hry vložila Masarykova univerzita. Její spolek absolventů projevil sice zájem o představování významných absolventů na Wikipedii už před dvěma roky, ale teprve vizionářská přednáška jeho předsedy na brněnské Wikikonferenci, v níž představil myšlenku „wikiuniverzity“, společně se znovuzrozeným nadšením místních wikipedistů konečně dokázaly probít Wikipedii cestu univerzitními strukturami až k oficiálnímu uznání. Rektor převzal záštitu nad wikipedisty píšícími o univerzitě a ti brzy dostali novou příležitost, jak se zapojit: Univerzita se totiž rozhodla najmout tým deseti wikipedistů, kteří by vylepšovali články o s ní blízce spojených tématech, jako jsou jednotlivé fakulty, budovy, dějiny, významní vyučující či absolventi. Tato spolupráce vyústila do konce roku 2015 ve 450 hodin editování encyklopedie a 630 hodin budování komunity, navazování vztahů a pořádání vzdělávacích aktivit. Zmíněná organizační část byla mým úkolem v roli wikipedisty rezidenta, hovorově „univerzitního wikipedisty“. Získával jsem pro projekt jednotlivé redaktory, sledoval jejich práci, pomáhal jim dohledávat spolehlivé zdroje, zprostředkovával kontakt s odpovědnými pracovníky univerzity, pořádal školení o Wikipedii pro manažery vnějších vztahů, pomáhal učitelům zapojovat Wikipedii do výuky apod.
Ke konci roku 2015 byla navázaná spolupráce zpečetěna podpisem memoranda o partnerství mezi Masarykovou univerzitou a Wikimedií Česká republika. To umožnilo nastoupit v roce 2016 na cestu společného financování aktivit, při kterém se univerzita zaměřuje na vylepšování encyklopedických článků z oblasti svého zájmu a Wikimedia poskytuje prostředky pro další rozvoj práce okolo, jako je např. asistence univerzitě s převodem jejích zpravodajských tiskovin a fotografií pod licenci Creative Commons. Nově získané prostředky umožnily navázání kontaktů i s jinými institucemi, např. s regionální knihovnou. Snažíme se také sondovat stav na dalších univerzitách v našem městě a poskytovat podporu vznikajícím komunitám v jiných městech, např. v Olomouci. Aktivně vyhledáváme nové i staronové zájemce a pravidelně je zveme na svá každoměsíční setkání. Z těch 32 lidí, kteří se mezi námi v posledním roce alespoň jednou ukázali, si už někteří v hnutí Wikimedia pro sebe nalezli i specifickou roli a pravidelně se teď do života naší komunity zapojují jako školitelé, kontaktní osoby v obdobně smýšlejících hnutích a politických uskupeních, techničtí odborníci nebo energičtí fotografové.
Vzájemná pomoc a přenos inovací
Marek Blahuš (vlevo) při panelové diskuzi s vyučujícími z Masarykovy univerzity, kteří využívají Wikipedii ve své výuce. Diskuze byla součástí semináře Masarykova univerzita ujíždí na Wikipedii konaného 14. září 2015. Autor: Ben Skála, Benfoto, CC BY-SA 3.0

Marek Blahuš (vlevo) při panelové diskuzi s vyučujícími z Masarykovy univerzity, kteří využívají Wikipedii ve své výuce. Diskuze byla součástí semináře Masarykova univerzita ujíždí na Wikipedii konaného 14. září 2015. Autor: Ben Skála, Benfoto, CC BY-SA 3.0


Když se to vezme kolem a kolem, budování komunity je jako učení se jazyka: každý máme nějaký svůj mateřský jazyk a nejtěžším úkolem bývá naučit se první cizí jazyk; pak už to s dalšími cizími jde snáz. Analogicky, mít aktivní místní komunitu v hlavním městě je docela přirozené; vybudovat druhou funkční komunitu někde jinde už je ale výzva. Jakmile se to ovšem jednou podaří, může být tato zkušenost dle potřeby snadno replikována s cílem zasáhnout ještě další místa. A více komunit přináší více nápadů – některé z našich vlastních myšlenek se velmi dobře uchytily i v samotné Praze a my jsme za to rádi. Mezi náš úspěšný vývozní artikl patří kluby Wikipedie – původně myšlenka jednoho pedagoga, který se rozhodl sednout si jednou týdně v předem ohlášenou dobu do knihovny a editovat tam Wikipedii společně s kýmkoliv, kdo se k němu přidá – nebo také koncept pravidelných wikisrazů, které se konají vždy ve snadno zapamatovatelný den („každou třetí středu v měsíci“), probíhají podle oznámeného programu a registrovaným zájemcům je jejich konání připomínáno zprávou několik dní předem.
Na konci roku 2016 proběhne v Brně již podruhé česká Wikikonference (3. prosince), která po dvou letech znovu mobilizuje místní komunitu a bude příležitostí k ohlédnutí se za tím, čeho se nám podařilo dosáhnout v tomto roce. S ohledem na rozjíždějící se profesionalizaci ve Wikimedii Česká republika – umožněnou výročním grantem od Nadace Wikimedia, jehož součástí je i pozice „wikipedisty pro Brno“, který se na částečný úvazek věnuje dalšímu rozvoji místní komunity – si můžete být jisti, že na konci tohoto roku bude o čem vyprávět.
Marek Blahuš,
wikipedista pro Brno
ve spolku Wikimedia Česká republika


Tento článek vznikl původně v angličtině a byl publikován 13. 7. 2016 na Outreach Wiki. Český překlad, jehož úpravou vznikl tento text, je k dispozici na podstránce tamtéž.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..