První Měsíc vědy na Wikipedii přinesl kromě 405 článků i setkání s vědci

První ročník výzvy a soutěže Měsíc vědy na Wikipedii proběhl od 19. května do 30. června 2025. Díky této nové iniciativě, kterou pořádal spolek Wikimedia Česká republika, se 43 editorům a editorkám podařilo upravit celkem 405 článků o vědeckých osobnostech, pojmech i institucích, 219 z nich nově založili.

Výzva připomněla, že Wikipedie je silným nástrojem popularizace vědy a že přispívat do ní může opravdu každý – i ten, kdo s editováním teprve začíná. Věda je klíčovým pilířem naší společnosti, ale na Wikipedii stále chybí stovky významných osobností i témat napříč přírodními, technickými, společenskými i humanitními obory.

„Naším cílem bylo přiblížit vědu širší veřejnosti a ukázat, že Wikipedie může být silným nástrojem popularizace vědeckých poznatků. Zároveň jsme chtěli propojit akademické prostředí s editorskou komunitou,“ říká Klára Joklová, výkonná ředitelka Wikimedia ČR.

Účastníci se díky výzvě mohli setkat jak online, tak osobně a s podporou zkušených wikipedistů a wikipedistek rozšířit Wikipedii. V rámci Měsíce vědy na Wikipedii jsme se potkali online na workshopu pro výzkumníky a výzkumnice, v olomoucké Pevnosti poznání během akce Wikipevnost a na hlavním editatonu v Praze.

Wikipedie potkala vědu v Praze a Olomouci

Ve čtvrtek 19. června 2025 proběhl ve spolupráci s Univerzitou Karlovou v prostorách Didaktikonu Kampusu Hybernská hlavní editaton výzvy Měsíc vědy na Wikipedii. Událost byla otevřená široké veřejnosti a konala se hybridně – účastníci se mohli připojit osobně i online. Akce nabídla příležitost pro začátečníky i zkušené editory zapojit se do rozšiřování encyklopedie o vědecká témata a osobnosti. Účastníkům a účastnicím byli po celou dobu k dispozici zkušení lektoři a lektorky.

Součástí programu bylo také veřejné nahrávání diskuse „Wikipedie, univerzity a vědecké poznání,“ která se zaměřila na možnosti využití Wikipedie v akademickém prostředí. Diskutovali geolog, popularizátor vědy a wikipedista Petr Brož a odborná asistentka a knihovnice Pavlína Kolínová z Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK, která na Wikipedii garantuje portál Informační věda a knihovnictví.

Součástí výzvy byla i akce olomoucká Wikipevnost, která se zrodila ze spolupráce Univerzity Palackého a Wikimedia ČR. Celodenní program proběhl 9. června v prostorách Pevnosti poznání. Dopolední část nabídla interaktivní přednášku pro studenty Gymnázia Německého řádu, kteří diskutovali o Wikipedii a umělé inteligenci. Následoval editaton, na kterém se kromě wikipedistů zapojili také zástupci Univerzity Palackého, profesoři chirurg Miloslav Duda a bohemista a historik Jiří Fiala. Účastníci se seznámili s praktickým postupem tvorby článků, a to na příkladu hesla o prof. Dudovi. Odpolední program zakončilo veřejné nahrávání přednášky „Wikipedie a chemie,“ kterou vedl wikipedista a vysokoškolský pedagog chemie Zdeněk Moravec (wikipedista Hugo).

Na festivalu Academia Film Olomouc (AFO) se už v dubnu, v rámci příprav výzvy, uskutečnila přednáška Pavla Bednaříka „Wikipedie jako data-based nástroj poznání“, která představila Wikipedii jako důležitý nástroj pro sdílení a popularizaci vědy. Navazující workshop s názvem „Psát Wikipedii není věda. Zapojíš se?“ nabídnul zájemcům bez předchozích zkušeností úvod do tvorby a editace encyklopedického obsahu.

V Praze na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy představil následně začátkem května Richard Sekerák, koordinátor programů pro fotografy WMČR, během přednášky „Pojďte fotit vědu pro Wiki!“ padesáti studentům místního fotoklubu pod vedením RNDr. Petr Jan Juračky, Ph.D. možnosti, jak fotograficky zachytit vědu pro Wikipedii a její sesterské projekty. Účastníci se dozvěděli o nástroji WikiShootMe, soutěžích jako Czech Wiki Photo nebo Wiki Loves Earth, a také o nové tematické výzvě zaměřené na popularizaci vědeckých témat skrze fotografii.

19. května, první oficiální den výzvy, proběhl také webinář pro zástupce Akademie věd a univerzit, jehož cílem bylo přiblížit odborné veřejnosti principy editace Wikipedie a zapojení do komunitních projektů.

Jaké články díky výzvě vznikly?

Díky výzvě vznikla řada kvalitních článků, které rozšířily českou Wikipedii o témata z oblasti přírodních a technických věd, medicíny i historie vědeckého poznání. Mezi novými biografickými články porota ocenila profil Františka Hezoučkého, jaderného inženýra spojeného s výstavbou elektráren Temelín a Dukovany. Založeny byly také články o Vendule Bohlen Šlechtové, české ichtyoložce specializující se na evoluci a molekulární taxonomii ryb, nebo o přírodovědci a popularizátorovi vědy Dominiku Rubášovi. Významným příspěvkem je i článek o Janu Peřinovi, fyzikovi a vysokoškolském pedagogovi, který se věnuje kvantové a nelineární optice a podílel se například na objevu vlastností neklasického světla.

„V rámci nové soutěže Měsíc vědy na Wikipedii jsem se rozhodl zaměřit zejména na české (československé) akademiky. Na české Wikipedii chyběli někteří významní rektoři, děkani a někteří další akademici působící v současnosti či nedávné minulosti. Jmenovitě chyběl například geograf a bývalý rektor Ostravské univerzity Vladimír Baar, bývalá rektorka Univerzity Hradec Králové Jaroslava Mikulecká, historicky nejmladší rektor v Česku z VŠP Jihlava Jakub Novotný nebo třeba současný rektor Univerzity Komenského v Bratislavě Marek Števček. O životech všech výše uvedených a osmi desítkách dalších si nyní čtenáři mohou na české Wikipedii v případě zájmu přečíst; o některých z nich může to čtení být skutečně zajímavé.“

— V0lkanic, nejaktivnější wikipedista výzvy Měsíc vědy na Wikipedii

Jako nejlepší vědecky-tematický článek vybrala porota článek vedlejší kvantové číslo, důležitý pojem z kvantové fyziky. Mezi další teoretické články se řadí matematicky orientovaný Schwartzův prostor, na poli chemie editoři psali nová hesla o metodách geochronologie, jako je rubidium-stronciové datování a lutecium-hafniové datování.

Článek na orbitální kvantové číslo jsem napsal v rámci červnového editatonu. Na škole bylo zkouškové období v plném proudu a pár dní předtím jsem zrovna udělal zkoušku z kvantové mechaniky a byl jsem na ten článek dobře namotivovaný. Díky tomu jsem měl celkem dost materiálů po ruce, takže tvorba článku nebyla sama o sobě nijak komplikovaná. Psaní na Wikipedii mě naplňuje, protože když se jedná o nějaká komplikovanější témata, tak při psaní si všechno promyslím a jednotlivé informace si v hlavě zaškatulkuji. Nakonec mám k danému tématu prostě blíž, protože když něco jednou napíšu, tak už to nezapomenu. Wikipedii je tak pro mě dost efektivní forma učení.

— Adam je chemik, vítěz ceny poroty v kategorii „nejlepší vědecky-tematický článek“

Významným přínosem jsou i články zaměřené na biologii a zoologii – porota jako nejlepší soubor článků od jednoho autora vybrala obsáhlou sérii věnovanou čeledím ryb. Nově tak na Wikipedii najdeme například článek o štítníkovitých, čeledi paprskoploutvých ryb, nebo o okatcovitých, populárních akvarijních chovancích. Výzva tak výrazně přispěla k obohacení české Wikipedie o odborný a kvalitně zpracovaný obsah ze světa vědy.

Mikrosoutěž Věda na Wikipedii – věda zachycená skrze objektiv a čas

V rámci Měsíce vědy probíhala také Mikrosoutěž Věda – fotografická výzva kombinující vědu a vizuální umění. Do soutěže se zapojilo 8 účastníků, kteří nahráli dohromady 42 fotografií s vědeckou tematikou. Novinkou letošního ročníku byla možnost přihlášení videí.

Vítězem kategorie fotografie se stal uživatel Skot s fotografií Luminiscence minerálů, která poutavě zachycuje světelné jevy v minerálních strukturách. Za výhru obdržel od partnera soutěže, společnosti Zoner, roční licenci k programu ZPS X.Zoner dlouhodobě podporuje svobodnou tvorbu na Commons. V kategorii videa byl oceněn uživatel PetrVod za svůj timelapse kvetení kaktusu Gymnocalycium monvillei.  

Rozšiřování editačních výzev o fotografie – a nově videa – pomáhá rozvíjet Wikipedii ve více směrech najednou: obohacuje články vizuálně, zvyšuje různorodost obsahu a zároveň nabízí uživatelům širší možnostizapojení a sdílení vědeckých poznatků prostřednictvím multimédií.

Jak dopadla soutěž o ceny?

Všechny účastníky a účastnice výzvy jsme ocenili virtuální „medailí“ (uživatelským vyznamenáním vytvořeným právě pro tuto událost). Mezi 10 vítězů a vítězek jsme rozdělili předplatné populárně-naučných časopisů, které věnovalo nakladatelství RF Hobby. Tři speciální ceny byly uděleny porotou ve složení wikipedista Mojmir Churavy a PR specialistka Fyzikálního ústavu Akademie věd a wikipedistka Milada Moudrá. Soutěže opět připravil a s jejím vyhodnocením porotě asistoval Jan Beránek, koordinátor programů pro editory WMČR, správce a editor české Wikipedie.

Nejaktivnější	V0lkanic	84 příspěvků
	Karelkam	43 příspěvků
	OndraMix	42 příspěvků
Nováčkové	ZSimonova
	Haslingerová Ivana
Vylosovaní*	Stribrohorak
	Gampe
Cena poroty	Hanz.97	V kategorii „nejlepší životopisný článek“ za heslo František Hezoučký.
	Adam je chemik	V kategorii „nejlepší vědecky-tematický článek“ za heslo Vedlejší kvantové číslo.
	OJJ	V kategorii „nejlepší soubor článků od jednoho autora“ za sérii přírodopisných hesel o živočišných čeledích.
*losování proběhlo na webu RandomPicker, protokol je k dispozici zde

Děkujeme našim partnerům i všem, kdo se do letošní výzvy zapojili. Vítězům gratulujeme. Těšíme se opět za rok!