Jak se rodí wikipedisté? Na již deváté české Wikikonferenci se mluvilo o editorech Wikipedie.

Kolik lidí Wikipedii edituje a proč? A jaké mají motivy? Hlavním tématem již deváté Wikikonference, byl právě proces „zrození“ nových wikipedistů.  Konference se opět vrátila do Prahy, a to přímo do samotného centra metropole. Zázemí pro akci poskytl Francouzský institut v Praze, a právě proto byl i na oficiálním plakátu konference rodící se wikipedista s baretem.
Největší internetová encyklopedie je zde mezi námi již od roku 2001. Za tu dobu určitý počet dobrovolníků na internetovou encyklopedii přišel, ale jistý z ní také odešel. Existují i editoři, kteří se vrátili po delší pauze, nebo tací, kteří jsou aktivní i více než deset let. Proto byla jedním z témat konference také prezentace výzkumu, který uskutečnila nadace Wikimedia Foundation. Ten se uskutečnil ve dvou zemích – v České republice a v Jižní Koreji. Bylo provedeno rozsáhlé dotazování editorů obou jazykových verzí Wikipedie (české a korejské), byly hledány důvody motivace, proč místní dobrovolníci Wikipedii píší, a následně sestaveny modelové persony, které představují „typizované“ editory Wikipedie. Ukázalo se, že jednotliví editoři mají velmi rozmanité důvody, proč do Wikipedie přispívat – ať už chtějí něco opravit, nebo jen rozšířit, ale například i systematicky vyhledávat chyby a opravovat je.
Mluvili jsme také o Wikidatech, která jsou stále častěji nezbytným pomocníkem Wikipedie. Zatímco zpočátku měla obsahovat pouze mezijazykové odkazy na jednotlivé články na Wikipedii, dnes představují databázi všech nezbytných údajů pro encyklopedické články. Proč mít v každé jazykové verzi Wikipedie uložen počet obyvatel Prahy zvlášť, když to lze udělat centrálně na jednom místě. Wikidata jsou projektem spolku Wikimedia Deutschland a představila je Lea Lacroix, manažerka komunitní komunikace pro Wikidata, která pracuje v Berlíně.
Předali jsme také ceny za soutěž Czech Wiki Science Competition. Přihlásilo se 113 unikátních fotografií z mikroskopického světa. Absolutním vítězným snímkem se stala fotografie semínka orchideje Nigritella rhelicanii od Tomáše Figury.

Kromě technických záležitostí a rozvoje komunity jsme se během Wikikonference podívali také na dopad, který na společnost největší encyklopedie má. Josef Šlerka ve své přednášce „Wikipedie ve službě zla“ ukázal na případy, jak lze encyklopedii zneužít ke konkrétním cílům. Skutečnost, že lidé Wikipedii věří, totiž láká celou řadu různých agentur, firem, a dalších subjektů s ne zrovna čistými úmysly. Komunita dobrovolných editorů, která dle Šlerky představuje „kontinent pozitivní deviace“ si dokázala s tímto problémem vždy velmi dobře poradit. Existují ale i přesto způsoby, jak vkládat do Wikipedie informace takovým způsobem, aby v ní nejen zůstaly – ale ovlivnily i společnost kolem nás. Stačí jeden výrok politika, který může být upraven tak, aby se stal faktem, a za několik let je docela dobře možné, že tento nešťastný výrok se faktem stane, neboť právě z Wikipedie bude citován. Wikipedie potom může snadno představovat katalyzátor, který myšlenku mezi ostatní rozšíří. Kontrola kvality obsahu jednotlivých článků je přitom stále náročnější, jak počet článků neustále roste. Uhlídat, aby sporný nebo přímo nepravdivý fakt na Wikipedii nezůstal navždy, není zrovna lehké.

Ale zpět k technice. Konferenci zakončilo představení současného pokroku v oblasti strojového překládání. To je samozřejmě velmi důležité. Wikipedie má okolo tří set jazykových verzí, a proto je překládání mezi nimi na každodenním pořádku. Anglický článek je přeložen do francouzštiny, poté do ruštiny a poté jej někdo přeloží do češtiny. Protože je takový proces poměrně náročný, snaží se Wikimedia Foundation přijít s nástroji, které by překládání mohly zjednodušit, například pomocí strojového překladu. Tento překlad je v současné době nedokonalý, nicméně díky použití neuronových sítí – jak jsme se dozvěděli od Ondřeje Bojara z Ústavu formální a aplikované lingvistiky – se neustále zlepšuje. Neuronové sítě dokáží to, co jiné překladače nezvládají, a sice pochopit kontext textu. Podle analýzy jeho struktury zjistí, které větné členy jsou v textu hlavní a které podružné. Dokáže tak mnohem lépe vytvořit přirozeně strukturovanou větu i v jiném jazyce. Byli jsme překvapeni závěrem, že do dvou let by bylo možné mít kvalitní překladač, který by zvládal převádět texty z jednoho jazyka do druhého a obráceně. Pro Wikipedii by se jednalo o revoluční změnu.
A na závěr? Wikikonferenci, kterou zorganizoval spolek Wikmedia Česká republika, letos navštívilo okolo sedmdesáti lidí. Kromě editorů Wikipedie, kteří se často účastní našich komunitních akcí, jsme rádi přivítali i zájemce o fungování naší encyklopedie z řad široké veřejnosti, resp. i občasné editory a čtenáře. Již poněkolikáté zde vystoupili i zahraniční hosté i odborníci z oblastí, které se Wikipedie týkají.
Pokud jste letošní konferenci nestihli, nezoufejte. Můžete se podívat, jak to na místě vypadalo a prohlédnout si přednášky jednotlivých prezentujících. V dohledné době očekáváme záznam z akce (zatím je k dispozici pouze rok 2015 a 2016). Za rok se uvidíme v Brně!