Všechny vesnice Jihomoravského kraje už mají na Wikipedii svou fotku

Fotografická dokumentace českého venkova je důležitou součástí práce českých wikipedistů. Už pár let po vzniku české Wikipedie byl spuštěn projekt, který si vytyčil za cíl podporovat přispěvatele fotografující české vesnice (např. uhrazením finančních nákladů cesty) a dosáhnout jednou stavu, kdy bude mít každé české město, městys, obec i ves na Wikipedii u svého článku i fotografii (a to vše navíc samozřejmě k dispozici čtenářům k dalšímu sdílení pod svobodnou licencí Creative Commons). Dílčí úspěch tento projekt oslavil 1. října 2017, kdy se brněnským wikipedistům podařilo vyfotografovat Víckov na Tišnovsku – poslední zbývající vesnici v Jihomoravském kraji, která na Wikipedii dosud fotku neměla. Nyní již ji tam má, stejně jako dalších 904 vesnic, čímž se Jihomoravský kraj stal prvním kompletně na Wikipedii nafotografovaným krajem v Česku. Oslava tohoto úspěchu proběhla 18. října 2017 v rámci pravidelného brněnského wikisrazu.
Foto českých obcí

WikiProjekt Foto českých obcí (FČO) byl spuštěn 18. července 2009, kdy už na Wikipedii existovaly články o všech obcích (dnes je jich v Česku 6258). Asi za rok vznikly i články o všech místních částech (vesnicích), kterých je dnes u nás celkem 15094. K většině těchto článků ale chyběly fotografie, což motivovalo wikipedisty začít takové fotografie pořizovat a na Wikipedii nahrávat – ať už v rámci svých osobních cest, nebo v rámci cílených výprav. V roce 2014 již byla tímto způsobem profotografována více než polovina českých vesnic, v současnosti pak je to už přes 90 %. Nejméně zdokumentované jsou dosud horské příhraniční oblasti a vesnice na tzv. vnitřních periferiích (při hranicích krajů).
Jihomoravský kraj

Možná i protože je rovinatý a dobře dopravně obsloužený, podařilo se Jihomoravský kraj, který je jinak počtem svých vesnic průměrný a rozlohou spíše nadprůměrný, nakonec dofotografovat vůbec jako první (městský kraj Prahu nepočítaje). Svůj podíl na tom může mít i existence aktivní skupiny wikipedistů v jeho hlavním městě Brně, kteří v posledních dvou letech o dotažení tohoto úsilí do vítězného konce vytrvale usilovali. Přesto jim ho málem vyrval sousední Zlínský kraj (s polovičním počtem vesnic, ale také mnohem nižším počtem aktivních fotografů), kde nyní zbývá dofotit již jen šest posledních vesnic. Nakonec ale vše dopadlo smírně a hlavní současní aktivisté z obou krajů se setkali na večírku v brněnské restauraci, kde si na úspěch svých snah společně připili. Nechyběly ani zdravice od dnes již neaktivních fotografů či promítání o historii a zajímavostech tohoto dobrovolnického snažení. Za dvě láhve sektu a proplacení cestovních nákladů některých našich fotocest děkujeme spolku Wikimedia Česká republika.
Zajímavosti z historie

V rámci programu slavnostního setkání byly představeny i všechny nejstarší použité fotografie za každou z 905 vesnic, a to v chronologickém pořadí – byl to tak současně zajímavý exkurz i do historie Wikipedie jako takové. Vůbec nejdříve dostalo svou fotografii krajské město Brno, to již 29. června 2005 – pohled na katedrálu sv. Petra a Pavla od německé umělkyně Vivien Thiessen (vpravo) se již o dva roky dříve objevil na anglické Wikipedii. Necelý měsíc po Brně přišly na řadu Valtice – původně rakouské město, u něhož se nachází památka UNESCO. Fotografii morového sloupu tam pořídil a nahrál wikipedista s přezdívkou Zp. Tentýž přispěvatel ještě během léta 2005 doplnil i fotografii kostela ve vinařské obci Klentnice u Mikulova (538 obyvatel) a pohled na zámeckou kapli ve Vranově nad Dyjí. Do konce roku 2005 pak fotografii dostalo ještě pět dalších jihomoravských sídel – Brno-Slatina, Pouzdřany, Letovice, Bzenec a Veverská Bítýška. Poněkud překvapivě získaly články o okresních městech fotografie až později: Znojmo v březnu a Blansko v červnu 2006, Vyškov v lednu, Břeclav v květnu a Hodonín v prosinci 2007. To ale dobře ilustruje dobrovolnický princip tvorby Wikipedie, díky němuž jde na ní nalézt právě jen to, co do ní její přispěvatelé nahráli. A tito lidé mají přirozeně různé zájmy (což se projevuje na volbě vytvářených článků), ale žijí a pohybují se i v různých místech (to se zase projevuje na tom, kde fotografují).

Většinu fotografií jihomoravských vesnic pořídili místní wikipedisté, z nichž wikipedista Pernak1 doplnil fotografii rovnou k osmdesáti, wikipedista Lasy zdokumentoval vesnic asi pětasedmdesát a Bazi, Dezidor, Harold, Kirk a Mercy každý přidali svou fotografii ke článkům o asi čtyřicítce vesnic. U některých vesnic pomohli s jejich fotodokumentací dokonce cizinci – čtyři vesnice na Znojemsku vyfotila německá wikipedistka Ailura a dalších pět Rakušan Karl Gruber – oba se v květnu 2015 zúčastili akce Wikiměsto Hustopeče pořádané spolkem Wikimedia Česká republika. Některé vesnice sice v článku již dříve jednu fotografii měly, ale byl na ní v lepším případě detail hlavní křižovatky (Újezd u Rosic), místní krokodýlí farma (Velký Karlov) nebo koupací biotop za obcí (Bantice), v horším případě pak autobus stojící na točně u nádraží v obci (Sokolnice) nebo zámek v sousední vesnici, který byl kdysi sídlem panství (Mešovice) – což, jak jistě uznáte, nejsou zrovna reprezentativní obrázky pro článek o obci.
Že není nahrání nové fotografie k článku na Wikipedii pro začátečníka vždy snadné, to ukázal při pátrání v historii editací příklad obce Šaratice, do jejíhož článku se před pár lety pokoušel uživatel Johny4 vložit fotografii místního kostela celkem nadevětkrát a stejně to nakonec vzdal (viz toto a následující porovnání verzí). Ještě téhož dne večer tam za něj nicméně tu fotku přidal jiný wikipedista. Technické aspekty přispívání do Wikipedie bohužel nejde úplně odbourat a osvěty proto asi nikdy nebude dost.
Naše fotocesty

V době, kdy už z Jihomoravského kraje bylo nafoceno asi 90 % vesnic, rozhodlo se jádro brněnské komunity přispěvatelů Wikipedie na svých každoměsíčních srazech podpořit dokončení těchto snah cílenými skupinovými výjezdy – dosud totiž fotografie přibývaly jen nahodile, případně se občas nějaký jednotlivec někam vydal „na vlastní pěst“. Protože mezi námi byli tací, kteří rádi fotí, ale nejsou příliš mobilní, a vedle nich naopak řidiči s vozem, kteří se ale raději jen kochají krajinou a do fotografování se nehrnou, začali jsme pro každý takový výlet skládat dvou- až čtyřčlenné skupiny, které pak v dohodnuté termíny vyrážely autem na předem vybraná místa. Takto se nám během jednodenní cesty podařilo fotograficky zdokumentovat 10 až 15 vesnic a ještě zbyl čas na oběd (jeho místo nám však už většinou vyšlo až během cesty).

Na pravidelných setkáních jsme pak společně na mapě sledovali náš pokrok a domlouvali další výjezdy. Některá jednotlivá místa se podařilo vyřešit individuálně (obzvlášť dlouho odolávaly již zmíněné Mešovice při hranici s Jihočeským krajem, kam je to z Brna autem 113 km), s jinými nám nezištně pomohli další wikipedisté (z nichž asi ani ne všichni o našem snažení věděli). Celkem vyrazilo od června 2015 do července 2017 sedm výprav (jednou dokonce dvě najednou), z nichž většina mířila severně od Brna, do venkovských oblastí v okolí Tišnova a Černé Hory, kde byla přirozená profotografovanost nejnižší.
Na každé fotocestě nám přišla nejsnazší a nejkratší její příprava (plánovali jsme nad mapami, stávajícími články a tematickými seznamy); nejzajímavější, ale i nejnepředvídatelnější pak bylo samotné fotografování v terénu (stojí za to si předem ověřit čas západu slunce, ale zatáhnout se a pršet může začít i nenadále); no a nejnudnějším a časově nejnáročnějším (aspoň pokud se dělá pořádně) se ukázalo být samotné nahrávání, popisování a kategorizace pořízených fotek, bez něhož by nicméně celá cesta postrádala svůj smysl. Celkem jsme pořídili a nahráli okolo 2500 fotek.
Zážitky z výprav

Vedle kvalitní navigace s optimalizovaným plánem trasy a seznamu pamětihodností, které by se neměly při focení opomenout, je užitečné vzít si s sebou na cestu i podrobné mapy jednotlivých vesnic – usnadní to hledání vhodného centrálně položeného místa k zaparkování vozu. Naše zkušenost ukázala, že oblíbený „plácek u kontejnerů“ se najde snad i v té nejmenší vesnici – je ovšem třeba dát si pozor, aby nestály zrovna před obecním úřadem a náš vůz tak nakonec nebyl vidět na fotkách z každé druhé obce.
Od auta jsme se po dohodě rozprchli na dvě až tři strany, byť v menších vsích jsme se často ani tak neztratili jeden druhému z dohledu. Cizí automobil, jenž o sobotním odpoledni zastaví před domem na jinak liduprázdné návsi a vyběhne z něho skupina mladíků s velkými foťáky, musí nutně vzbudit pozornost místních. Někdy po nás jen pokukovali z okna, jindy se i vyšli zeptat, co a proč fotíme. Wikipedie má tu výhodu, že ji všichni znají, takže někteří už se těšili, až za pár týdnů uvidí fotky své vesnice na internetu, a ještě nám ukázali pěkný záhonek, který mezi nimi určitě nesmí chybět. Občas přitom padlo i slovo o tom, jak Wikipedie funguje. Nezřídka se stalo, že jsme narazili přímo na starostu – a ten nás jednou považoval za památkáře připravující rekonstrukci kapličky (kterou jsme si právě podrobně fotili), jindy za již domluvené fotografy pořizující dronem fotografie obce do kalendáře mikroregionu. Po vysvětlení situace se zvláště u starostů většinou projevila láska ke své obci a stali se pro nás vítanými informátory – buď nám alespoň potvrdili, že jilm za vsí už bohužel skutečně předloni uschnul a je marné ho hledat (byť v databázi památných stromů zatím stále je), nebo nám rovnou přinesli k ofocení historické dokumenty, které se loni při opravě našly v báni místní zvoničky.

Ne všude jsme se však dočkali tak dobrého přivítání. Někde si sousedi ještě před naším odjezdem začali šuškat, že Koláčkův dům se asi brzy bude prodávat, když už si ho přijeli z realitky nafotit. Jinde se rovnou místní domnívali, že jsme tipaři, a to zvláště v případě sakrálních památek, jejichž fotodokumentace je stále společností vnímána jako problematická. Jednou na nás dokonce přišla celá delegace z radnice, že prý dostali echo z vedlejší vesnice, kde už jsme taky byli, a hrozili, že na nás zavolají policii. Nakonec ale všechno dobře dopadlo – i díky tomu, že někteří policisté už o fotografických cestách wikipedistů vědí.
Samozřejmě jsme se při návštěvách moravských vesnic i leccos dozvěděli a poznali zajímavá místa, kam bychom jinak asi nikdy nezavítali. Tu jsme se potěšili nadprůměrnou občanskou vybaveností (hned bylo co fotit), tam jsme aspoň prozkoumali polorozpadlý kravín (a našli na něm aspoň nějaký ten starý nápis). Po cestě jsme samozřejmě fotografovali i další zajímavé objekty, které jsme míjeli – ať už to byla boží muka, potoky, rozhledny, významné silnice či železniční zastávky, nebo i nevšedně zařízené předzahrádky, odstavená zemědělská technika, potulné kočky či hasiči právě slavící své výročí. Vícekráte jsme si užili i pěkných výhledů do krajiny. Překvapením v jedné z vesnic bylo, když se kolega z auta ptal kolemjdoucí na cestu a ta v něm poznala svého vyučujícího ze studií před pár lety. Také jsme seznali, že v některých vesnicích ani místní netuší, že a který dům je u nich vyhlášen kulturní památkou; a že bohužel ne všichni majitelé památkově chráněných objektů jsou nadšení, když se o jejich objekt zajímá veřejnost. Náš zájem ale naopak přivítali majitelé jednoho památkově chráněného mlýna, odkud si kolega nakonec ještě odnesl koupenou sklenici včelího medu.
Co dál

Určitě má smysl se ptát, co lze fotografovat dál, protože jedním krajem to zdaleka nekončí a Wikipedie nebude z definice nikdy hotová. Jen kulturních památek chybí, navzdory několika ročníkům kampaní na toto téma zaměřených, jen v Jihomoravském kraji dofotografovat ještě téměř tisíc; obdobně jsou na tom i památné stromy a další encyklopedické objekty, které jsou zahrnuty do projektu Mediagrant.
Stále je ale možné fotit i vesnice, což je vhodná příležitost zejména pro případné další skupinky zájemců z jiných krajů, protože nenafocených jich stále v celé republice zůstává asi 9 %. Pomineme-li Zlínský kraj, kde lze nafocení oněch několika málo zbývajících vesnic očekávat každou chvíli, nejvíce se splnění cíle projektu Foto českých obcí v současnosti blíží Středočeský kraj, kde chybí zdokumentovat už jen 4 % vesnic (což ovšem v tomto lidnatém kraji znamená ještě 112 lokalit); nejvíce vesnic pak naopak na fotodokumentaci ještě čeká v Jihočeském kraji – plných 18 %, tedy 349. Oba tyto kraje mají přitom prakticky stejnou rozlohu. Hlavní město Prahu do srovnání nepočítáme, protože to je formálně jedinou obcí se 112 silně propojenými částmi, zatímco i na obce nejchudší Zlínský kraj jich má čtyřikrát tolik a na osmkrát větším území.
Přehledy a nástroje sloužící k vyhledání dosud nevyfotografovaných míst naleznete např. na stránce „Najdi si na Wikipedii nenafocené vesnice“ nebo přímo v seznamech kulturních památek, židovských památek, chráněných území či památných stromů. Tak si některá místa vyberte, naplánujte cestu a vyrazte!