Arménské osobnosti vyzývají veřejnost k rozšiřování a obohacování Wikipedie

V současné době je Wikipedie šestou nejnavštěvovanější webovou stránkou na světě. Dobrovolnický projekt, který si v roce 2001 vytyčil cíl napsat sto tisíc článků v angličtině, jich má nyní přes třicet milionů v 287 jazycích. Tato skutečnost přitahuje k největší online encyklopedii značnou pozornost ze všech stran.
Posledním překvapujícím a zajímavým počinem je krok předních osobností veřejného života v Arménii. V rámci kampaně „Jeden Armén, jeden článek“ vyzvali novináři, politici, sportovci, hudebníci a další umělci k širšímu zapojení veřejnosti k rozvíjení Wikipedie v arménském jazyce. Ta má v současné době okolo 120 000 hesel a je zhruba na padesátém místě co do velikosti ve srovnání s ostatními jazyky. Přestože v Arménii samotné žijí zhruba tři miliony lidí, díky početné diaspoře lze mluvit až o osmi milionech arménsky mluvících, kteří žijí roztroušeni po celém světě. Zhruba podobný počet obyvatel má například Švédsko. A Wikipedie ve švédštině je podle počtu článků druhá co do velikosti hned po angličtině.

Chorvirap a Ararat

Klášter Chorvirat a Ararat. Dočkají se články o obou svého zlepšení v arménském jazyce? Možná ano. ( CC-BY-SA 3.0, autor Andrew Behesnilian)


Důvod je jasný – celá řada témat, týkajících se arménských dějin, kultury, národa, jazyka i přírodního bohatství není dosud napsána. Jedná se tedy o téma národního dědictví i prestiže. Ve spotu odvysílaném státní televizí vyzval například ministr obrany Seyran Ohanyan k vytváření nových článků na téma arménského vojenství. Zapojit by se mělo co nejvíce lidí; bez ohledu na to, zda-li jsou odborníky na tuto oblast, či nikoliv. Sám se rozhodl jít v tomto směru příkladem a sepsal již heslo o arménské armádě.
Do popředí se samozřejmě dostává otázka, nakolik budou tyto články dodržovat neutrální úhel pohledu a nakolik budou nezaujaté, jsou-li jejich autoři přední osobnosti země a je-li jejich cílem propagace Arménie, spíše než podpora svobodného vzdělávání.
Kampaň, která je společným projektem spolku Wikimedia Armenia a týmu televizního pořadu Human Factor, může mít značný dopad v Arménii samotné – a snad dokáže pomoci Wikipedii v arménštině posunout se značně kupředu. Rovněž ji pozitivně ocenili i představitelé arménské diaspory v řadě zemí světa, byť s pochybností, zda bude možné oslovit tolik zahraničních občanů arménského původu do tvorby Wikipedie. Řada z nich totiž neovládá správně současný arménský pravopis, jsou mluvčími minoritních nářečí svého jazyka či arménský jazyk není jejich mateřštinou.
Podobné výzvy k rozšiřování největší online encyklopedie již v minulosti proběhly, a to také v českém prostředí. Nikdy se do nich však nezapojila taková řada veřejně známých osobností a média celostátního významu. Přejme proto Arménii hodně štěstí v práci na nových článcích a úspěch v překonání řady milníků. A to jak v oblasti kvantitativní, tak i v kvalitě hlavních a významných témat o arménské společnosti, kultuře a dějinách.

Mohlo by se vám líbit…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..