Výzva Československo 2024 obohatila Wikipedii o 210 článků a rekordní počet fotek

Podzim minulého roku byl na Wikipedii zaměřený na zpracování dějin, osobností a každodenního života v Československu. Díky výzvě Československo, kterou již po páté pořádal spolek Wikimedia Česká republika, se podařilo 50 wikipedistům a wikipedistkám editovat 210 článků, z toho 155 založili nově. Do fotografické části se zapojilo 24 fotografů a fotografek, na Commons nahráli rekordních 498 souborů.

Projekt připomíná, že spolutvořit Wikipedii může každý – včetně úplných nováčků. Letos jsme se díky výzvě sešli čtyřikrát, z toho dvakrát online: na úvodní přednášce věnované Šumperákům, hlavním editatonu ve Vojenském historickém ústavu v Praze, Wikiškole věnované pramenům a na nahrávání podcastu Přepiště dějiny s podtitulem Přepisuje Wikipedie dějiny?.

„Výzva Československo se tradičně koná během měsíců, kdy si připomínáme nejvýznamnější události našich novodobých dějin. Ať už jde o 28. říjen či 17. listopad. Výzvou chceme oslavit vztahy mezi Čechy a Slováky i naši společně vydobytou svobodu. Na Wikipedii popisujeme události, osoby i reálie z období, v němž nás spojovaly společné dějiny. Tím se snažíme zachovat toto povědomí i pro další generace.“

— Klára Joklová, výkonná ředitelka spolku Wikimedia Česká republika

Editaton ve VHÚ a diskuse s historiky

Součástí soutěže Československo je tradičně společný editaton, letos díky ambasadorovi výzvy Michalu Loučovi proběhl poprvé ve Vojenském historickém ústavu v Praze. Předcházel mu dopolední vzdělávací blok s přednáškou Historie na Wikipedii, kterého se zúčastnilo 49 studentů a studentek z Dvořákova gymnázia v Kralupech nad Vltavou. „Já jsem dneska psala o Alexandru Kerstovi, což je kralupský rodák, herec. Vybrala jsem si ho, protože sama pocházím z Kralup,“ říká učitelka dějepisu Zuzana Krybusová, která do Prahy přijela doprovodit své studentky a studenty.

„Spolupráce se školami byla v průběhu letošního ročníku výzvy více než bohatá. Vedle kralupského gymnázia jsme navštívili také mimo jiné základní školu v Dolní Cerekvi nebo Gymnázium v Jeseníku. Přednášky o využití Wikipedie jako nástroje pro porozumění historie byly součástí programu Samet na školách, v Jeseníku si studentky a studenti dokonce připravili celodenní festival plný koncertů, přednášek a tematických programů,“ říká hlavní lektor Wikimedia ČR Pavel Bednařík.

Přednášky, workshopy a debata

Tento ročník editační výzvy Československo byl překvapivý mj. nebývalým zájmem škol o naše vzdělávací programy, které nabízíme v rámci projektu Samet na školách. Nabízených workshopů a přednášek bylo 5, přičemž se zabývaly tvorbou Wikipedie v kontextu různých témat jako jsou historie, demokracie a a mediální gramotnost. Školy měly zájem prakticky o všechny tyto oblasti. Poptávka byla natolik velká, že jsme v termínu kolem 17. listopadu byli schopni odbavit jen její část. S řadou dalších škol jsme se domluvili na pozdější realizaci. S Wikipedií se tak letos seznámili žáci, studenti a učitelé z Jeseníku, Dolní Cerekve a Berouna.

U příležitosti editační a fotografické výzvy Československo na české Wikipedii proběhla i diskuze o tom, jak Wikipedie přepisuje dějiny. Diskuzi zajistil oblíbený podcast Přepište dějiny včele s historiky Martinem Gromanem a Michalem Stehlíkem. Jejich hostem byl wikipedista, člen spolku Wikimedia ČR a historik Michal Louč.

„Wikipedie je dnes jedním z klíčových míst, kde se formuje veřejné povědomí o historii. Otevřenost této platformy umožňuje každému nejen číst, ale i aktivně přispívat k utváření historické paměti. To přináší řadu výzev i příležitostí – jak pro historiky, tak pro širší veřejnost. Jsem rád, že pánové historikové přijali pozvání a vedli velmi plodnou diskuzi, do níž se zapojila i celá řada diváků. “ říká Hynek Kaplan, organizátor akce a PR specialista Wikimedia ČR.

Mikrosoutěž Šumperáky

V rámci letošního ročníku probíhala nově také fotografická soutěž zaměřená na focení dobových staveb, tzv. šumperáků. Cílem soutěže bylo zmapovat co nejvíce podob tohoto fenoménu české užitné architektury 20. i 21. století. Součástí výzvy byla i úvodní online přednáška Tomáše Pospěcha, spoluautora publikace Šumperák. 

Do mikrosoutěže Šumperáky se zapojilo celkem 13 fotografů, kteří si dali tu práci a nahráli na Wikimedia Commons 32 unikátních fotografií těchto staveb. Výsledkům mikrosoutěže jsme se věnovali v samostatném blogovém příspěvku.

Jaké texty a fotografie obohatily Wikipedii?

Díky výzvě Lidská práva na Wikipedii vznikla řada kvalitních článků, které napsali jak zkušení wikipedisté a wikipedistky, tak noví uživatelé včetně studentů a studentek středních škol.

Mezi osobnosti, jejichž jména jsou nově na české Wikipedii, patří vojáci a členové protinacistického odboje Felix Peřka a Lubomír Dvořák. Zajímavý je také příběh Eugena Bönsche, rakousko-uherského stíhacího esa a průkopníka bezmotorového létání v Čechách. Mezi pozornosti hodné články patří i popis aktivity partyzánské skupiny Zelený kádr, která působila za druhé světové války, nebo článek o Muklovském betlému, unikátním díle vytvořeném vězni z pracovních táborů v 50. letech.

Z historických témat zaujme Částečná mobilizace v květnu 1938 nebo Československý armádní film, který byl od roku 1951 významným producentem nejen instruktážních filmů. Mezi kulturními odkazy se objevuje například film Holky z porcelánu, který dodnes symbolizuje atmosféru 70. let. Z oblasti architektury stojí za zmínku Dům kultury v Liberci či Dřevěnky na Borku.

„Soutěž Československo se schylovala ke svému konci zrovna ve chvíli, kdy jsme kotvili v jednom finském přístavu za věčné tmy. Náhlý přísun volného času mě dovedl k myšlence oprášit nějaké starší fotky, které mi seděly už delší dobu v počítači. Právě tehdy jsem se o soutěži dozvěděl a rozhodl „zabojovat“ – vzpomněl jsem si, že polský digitální archiv má spousty archivních materiálů zejména z doby, kdy území tehdejšího Československa obsazoval, tedy v letech 1919, 1938 a 1968. Nejvíce takových fotek bylo právě z území Těšínska, které je mi blízké a jehož nedávná historie je nanejvýš zajímavá.“

— Tadeáš Bednarz, vítěz fotografické části soutěže

„Tátovy fotografie ze sedmdesátých a osmdesátých let jsem do soutěže přihlásil hlavně kvůli tomu, abych mu udělal radost,“ říká Aleš Hejna. Na Wikimedia Commons nahrál naskenované diapozitivy ze stavby sídliště Skvrňany a závodů na dětských kolech na sídlišti.

Všechny další vytvořené nebo rozšířené články si můžete prohlédnout v nástroji Hashtag, galerie nahraných fotografií je dostupná na Wikimedia Commons.

Ponožky pro všechny zapojené, knihy pro vítěze

Všechny účastníky a účastnice výzvy jsme ocenili virtuální „medailí“ (uživatelským vyznamenáním vytvořeným právě pro tuto událost). Navíc pro prvních 100 účastnic a účastníků výzvy poskytl partner soutěže Klubu Pánů z Ponožkovic ponožky v národních barvách a členství v Klubu pánů z Ponožkovic.

Mezi 11 vítězů a vítězek jsme rozdělili knihy z nakladatelství Historického ústavu AV ČR. Kdo mezi ně patří? Podívejte se do tabulky níže.

Nejaktivnější	Karelkam	67 příspěvků
	Mojmir Churavy	19 příspěvků
	Meloun1212	15 příspěvků
Fotograf	Plánovací kalendář	183 souborů
	Dirillo	109 souborů
Nováčkové	Zuzafa
	Bunjaku027
Vylosovaní*	J.Broukal
	Samikhorak
Cena poroty	Aktron	Několik pěkných článků zejména o moderní architektuře, rozšíření již existujících článků.
	JanaJin	Několik článků a pěkné rozšíření hesla Mateřídouška.
	Ozzy	Pečlivě zpracované heslo o lamači blokády MV Alsterufer.
	Hanz.97	Pěkná hesla o vojácích Felix Peřka a Lubomír Dvořák.
*losování proběhlo na webu RandomPicker, protokol je k dispozici zde

O udělení ceny poroty se na základě výzvy ke spolupráci postarali wikipedisté Nadkachna a V0lkanic. Porota svou činnost vykonávala dobrovolnicky (bez nároku na odměnu).

Projekt finančně podpořilo Velvyslanectví USA v České republice v rámci programu Small Grants. Děkujeme našim partnerům i všem, kdo se do letošní výzvy zapojili. Vítězům gratulujeme. Těšíme se opět za rok!