Petr Brož o Wikipedii: Peníze nejsou všechno. Jde také o to, co za sebou zanecháte společnosti, až umřete

Petr Brož je český planetolog, který zkoumá sopky na jiných planetách. Je popularizátorem vědy a jako autor byl za svou knihu Vesmírníček nominovaný na Magnesii Literu. Do roku 2019 býval také plodným wikipedistou. Založil přes 1200 článků a za šíření dobrého jména Wikipedie mezi veřejností mu bylo nedávno uděleno čestné členství ve spolku Wikimedia ČR.

Petře, vy se netajíte tím, že Wikipedie vás přivedla ke zkoumání Marsu. Můžete mi ten příběh popsat?

Je to dané tím, že já jsem dlouho na Wikipedii psal o planetách, o sluneční soustavě. Bylo nás víc, kteří jsme psali na toto téma. A jeden z kolegů mi napsal, jestli bych nechtěl jet do Německa na místní úřad pro letectví a kosmonautiku. On tam totiž zrovna byl, dělal tam doktorát, tak mi tam domluvil stáž. Já jsem tam v rámci bakalářského studia na měsíc odcestoval a kreslil mapu jedný oblasti na povrchu Marsu. Hledal jsem tam sopky, strašně mě to zaujalo, začalo mě to bavit. No a potom jsem u toho skončil a věnuju se tomu do dneška.

Myslíte, že by víc studentů mělo psát Wikipedii?

Myslím si, že ano. Byl to vlastně důvod, proč jsem pomáhal rozjet to, aby se studenti a studentky Karlovy univerzity na ochraně životního prostředí zapojovali do psaní české Wikipedie. Dodneška to běží a studenti a studentky stále píší o chráněných územích ČR. Je to super, protože když si vaši práci přečte vyučující a pak skončí v šuplíku, tak je to o ničem. Ale takhle víte, že si s tím musíte dát práci, protože to po vás budou číst třeba stovky, tisíce, možná třeba desetitisíce lidí. Bude to navždycky někde viset, a navíc s vaším jménem.

Mimochodem, když jsme u toho jména, tak vy se na Wikipedii jmenujete Chmee2. Proč?

Já strašně rád čtu sci-fi a jednu dobu jsem četl sérii Prstence od Larryho Nivena. A tam je kočkovitá rasa, která dlouhodobě válčí s lidstvem. A Chmee je podle jedné postavy, která dřív byla diplomatem v lidském vesmíru. Znamená to mluvící se zvířaty. Mně to přišlo jako vtipná přezdívka, protože na internetu se všichni chovají jako divočáci.

Popularizace vědy je z mého pohledu trošku nevděčná disciplína, protože vaším údělem je zprostředkovávat tu vědu lidem, kteří o to v podstatě nestojí. Vnímáte to taky tak? A proč jste si tuto cestu zvolil?

Tohle vnímám, ale ona popularizace vědy má dvě roviny. Vy buď popularizujete pro lidi, který pro vědu hoří, tam je to snazší, protože píšete třeba do nějakého periodika, které se vědě věnuje. A tam to čtenářstvo očekává, že se něco o vědě dozví. A pak máte tu druhou část, která popularizuje vědu lidem, kteří o ni nutně hned nestojí. A tam je to pak větší výzva, ale to o to mi to přijde zábavnější, protože vy vlastně musíte vymyslet, jak na to. A to mě právě přivedlo k tomu, abych začal vědu popularizovat na sociálních sítích.

Vidíte nějaké paralely mezi psaním Wikipedie a popularizací vědy?

Ano, určitě. Když píšete Wikipedii, tak nemáte psát pro vysokoškolsky vzdělaného člověka, ale máte psát tak, aby to pochopil středoškolsky vzdělaný člověk. Píšete encyklopedii pro všechny, ne pro lidi, kteří mají doktorský titul. A to je dle mého cesta, jak byste měli dobře dělat i popularizaci vědy.

Proč jste věnoval tolik času a úsilí psaní Wikipedie, když jste mohl místo toho dělat třeba něco, za co získáte peníze?

Nemyslím si, že peníze jsou všechno na světě. Jde také o to, co za sebou zanecháte společnosti, až umřete. Za to, že jste měli tři baráky, na vás nikdo vzpomínat nebude. Nebo možná vaše děti, které se o to budou hádat při dědickém řízení. Ale co si vezmete s sebou, že? Když víte, že jste pomohli lidské vzdělanosti, jakkoliv vznešeně to zní, můžete si říct, že po vás něco zbylo, že jste dělali něco, co mělo smysl. Ale jakmile máte dost peněz na kvalitní život, tak jestli jich máte na účtu třeba o 5 % míň nebo víc, to vaši vnitřní pohodu moc nezmění.

A proč jste si jako svůj knižní debut vybral zrovna knížku pro děti?

Protože to je past. Ta knížka není kniha, kterou dáte dítěti do ruky a řeknete mu „běž si číst“. Ta knížka je od začátku koncipovaná tak, že si ji dítě čte s rodičem. Takže vzděláváte vlastně obě skupiny zároveň.

Kdybych citovala vaše výroky vytržené z kontextu, můžu říct „proč sopky prdí a smrdí“ nebo „jak naše chlastání pomáhá vědě“. Je při vaší práci humor důležitým nástrojem?

Když chcete téma vědy dostat do širší společnosti, musíte lidi nějak zaujmout. Buď je musíte pobavit, nebo tam dostat napětí… Takže humor a příběh mi připadá jako dobrý způsob. Když to budete říkat nudným jazykem, tak to nikdy do toho mainstreamu neprotlačíte.

Máte nějaký vědecký vtip?

Řekl bych vám jeden geologickej, ale je to takovej kameňák…

A na závěr – můžete mi říct, co máte na Wikipedii nejradši? Proč má smysl ji psát?

Podle mě má smysl obsah vytvářet proto, aby tam opravdu celé lidstvo mělo všechny informace dostupné. Aby si to mohl přečíst člověk, který má na kontě třeba miliardu, ale i ten, kdo nemá vyjma chytrého telefonu nic jiného. Protože Wikipedie má svobodnou licenci, obsah se může donekonečna šířit. Je tam obrovský benefit a dar, že že vám to nikdo nezapomene. Máte možnost znalosti dostat úplně ke komukoliv po celém světě, a to zadarmo. A to je prostě pecka.

Moc děkuju za rozhovor.

Za málo, mějte se krásně.