Ženy v českém filmu (na Wikipedii): Jak to dopadlo?

Průběžný projekt Ženy v českém filmu vznikl na základě pozvání na seminář Ženy v českém filmu vedeném Terezou Czesany Dvořákovou na Katedře filmových studií na FF UK. Výsledkem práce jsou dvě desítky nových článků, mnoho článků rozšířených, i řada původních fotografií. Jak to probíhalo?

Málo filmařek na Wikipedii a „neviditelné“ profese

Na počátku celé iniciativy byl seminář, který se věnoval ženským osobnostem české kinematografie. Zejména těm, kterým byla upírána patřičná pozornost. Seminář věnovaný různým aspektům genderu, ženské filmové tvorby a specializace byl v listopadu 2022 rozšířen o pohled na „filmové ženy“ na Wikipedii. Přednáška Pavla Bednaříka ukázala studentům aktuální zastoupení žen ve filmu na Wikipedii. Během krátkého školení měli studenti možnost naučit se základní editační dovednosti, aby mohli sami články upravovat a vytvářet.

Studenti si následně po konzultaci vybrali 2–3 osobnosti. Někteří volili rozšíření stávajících článků, většina se ale rozhodla pro napsání článku nového. Možností byla spousta, protože terén je skutečně nezmapovaný. Nejedná se jen o ženy režisérky, články často nemají ani významné české filmové kritičky, kameramanky, střihačky, kostýmní výtvarnice, animátorky nebo dokumentaristky.

Nejen na Wikipedii je pozornost soustředěna převážně na hvězdy, které jsou nejvíce vidět – herečky. Wikipedie však může být místem, které dává prostor i dámám „za oponou“.

Z rodinného archivu Olgy Růžičkové. StanisBabis, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Desítky nových a rozšířených článků o filmových hrdinkách

Během Měsíce žen na Wikipedii se podařilo založit řadu nových článků, například o dokumentaristkách Angelice Hanauerové, Vieře Čákanyové nebo animátorce Boženě Možíšové. Řada článků prošla zásadním rozšířením. Například článek o animátorce oblíbené série Fimfárum Vlastě Pospíšilové nebo filmové kritičce a pedagožce Galině Kopaněvové.

Do všech detailů propracovaný původní článek včetně původních rodinných fotografií zpracovala studentka Stáňa Babišová. Její heslo o režisérce a dokumentaristce Olze Růžičkové (1921–2019) je obohaceno také o její kompletní filmografii, ale i o rodinné fotografie, k jejichž použití začínající wikipedistka získala svolení.

Kostýmní výtvarnice i střihačky si zaslouží, aby o nich bylo slyšet

Mária Moťovská. FOTO: Radek Bajgar, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Významná pozornost semináře i práce na článcích na Wikipedii byla věnována osobnostem a profesím, které bývají často nedoceněny. Důkazem toho je článek o kostýmní výtvarnici Šárce Hejnové, ale také současné aktivní a vyhledávané střihačce a filmařce Anně Johnson Ryndové, která stříhala mimo jiné film Poslední závod (2022).

Je potěšující, že prostor na Wikipedii mají i mladé ženy, které se filmu věnují. Mimo jiné získaly svůj nový profil animátorka Kateřina Karhánková, producentka Mária Môťovská. Dobrým znakem práce komunity je i skutečnost, že na práci studentů navázali v rámci Měsíce žen na Wikipedii i zkušení Wikipedisté, mimo jiné Bazi s článkem o scenáristce a kreativní producentce Lucii Kajánkové.

Víte, kdo je Marcela Pittermannová?

osobní archiv Marie Pittermannové, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Pokrytím bílého místa bylo vytvoření profilu dramaturgyně a scenáristky Marcely Pittermannové (* 1933). Významná dramaturgyně desítek českých filmů a seriálů byla připomenuta 3. března 2023 v kině Ponrepo, kde proběhl také editaton Ženy v českém filmu (na Wikipedii). Projekce filmu Káťa a krokodýl (režie: Věra Plívová-Šimková) připomněla význam této osobnosti, ale také smysl dramaturgické práce.

Marcela Pittermannová následující večer (v sobotu 4. března 2023) také získala cenu České filmové kritiky za dlouhodobý přínos české kinematografii. Je zjevné, že bylo načase, aby měla tato významná žena také svůj článek na české Wikipedii. Editaton, který byl vyvrcholením celé iniciativy, přinesl také řadu původních fotografií (od autorky Theodory Pfeffermannové) pořízených na udílení Cen české filmové kritiky.

Obohacení slovenské Wikipedie

Volba témat studentů byla v několika případech předpokladem pro větší či menší překvapení a komplikace. Jedna ze studentek se rozhodla napsat článek o filmové kritičce Aleně Prokopové ve svém rodném jazyce, slovenštině, a publikovala jej na slovenské Wikipedii. Česká verze pak tedy vznikla nejjednodušší cestou, nástrojem pro překlad.

Kontroverze ohledně nebinárních osob na Wikipedii

Kontroverzi a rozsáhlou diskusi vzbudil publikovaný článek o nebinární režisérx a aktivistx Kateř Tureček, zejména kvůli nerespektování pravidel českého pravopisu. V diskusi převládalo odmítnutí neutrálního označení nebinární osoby. Diskuse se vedla také o encyklopedické významnosti významnosti osoby, která mimojiné prokazatelně představuje svou tvorbu na renomovaných festivalech. Diskuse je na Wikipedii legitimním způsobem, jakým komunita určuje směřování Wikipedie a její pravidla. Někteří wikipedisté a wikipedistky jsou pro striktní dodržování pravidel, jiní k nim přistupují liberálněji. Hledání konsenzu mezi těmito tábory přispívá ke kvalitě Wikipedie.

Tyto situace mohou být nicméně pro wiki-nováčky nepřehledné a v momentě, kdy je tón diskuse nepřátelský, může být taková první negativní zkušenost pro nováčky odrazující. Proto je z pozice zkušených editorů žádoucí, aby u nováčků předpokládali dobrou vůli. Téma popisu nebinárních osob je tématem současnosti a otevírá nové etické i psychologické otázky související i s obsahem Wikipedie.

Jedeme dál po celý rok

Než se za rok (v březnu 2024) setkáme v rámci výzvy Měsíc žen na Wikipedii a doplníme další články hashtagem #wikigap, je možné tuto mezeru postupně zaplňovat. WikiProjekt ženy běží celý rok.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..