Nejen wikidatisté slaví, že Národní knihovna zpřístupnila své databáze pod licencí CC0

Národní knihovna zatím pod volnou licencí CCO zpřístupnila Českou národní bibliografii, Databázi národních autoritCentrální adresář knihoven a informačních institucí. Tato licence umožňuje nejširší možné užití databází, a to jak pro nekomerční, tak komerční účely, bez nutnosti uvedení autorství. Jak se na tom podílela Wikimedia ČR a co to bude znamenat pro wikipedisty, jsme se ptali wikidatisty Mgr. Vojtěcha Dostála a wikidatistky a zároveň zaměstnankyně Národní knihovny PhDr. Lindy Jansové, Ph.D.

Jak se zpřístupněná data promítnou do Wiki projektů, potažmo do životů uživatelů Wikipedie?

Sídlo NK. Foto: Bruno Delzant, CC BY 2.0, via Wikimedia Commons

„Otevírá se tak přístup ke katalogům knižních děl, ale i k informacím o jejich autorech a dalším ‚metadatům‘, která knihovníci používají, když knihy popisují. Pro wikipedisty a zejména pro wikidatisty je to velký krok kupředu, protože donedávna jsme tento přístup měli jen k Databázi národních autorit, a to ještě jen k jejich části, která se věnuje osobám.

Nyní je těch dat mnohem více a můžeme se pustit do práce na jejich propojování a využívání. Než se to projeví na Wikipedii, tak to ještě chvíli potrvá, ale časem bychom se mohli dočkat třeba automatizovaných přehledů děl u autorů, o nichž máme článek. Neřekl bych ale, že přínos pro Wikipedii je to stěžejní. Celkově jsou to prostě užitečná data, z nichž budou čerpat různé databáze a externí služby,“ popisuje Vojtěch Dostál.

Kolik subjektů na uvolnění dat spolupracovalo, jak dlouho celý proces trval?

Linda Jansová. Foto: Linda.jansova, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

„V rámci Národní knihovny ČR na zpřístupnění dat spolupracovala řada organizačních složek (od vedení knihovny přes právní oddělení až po IT) a jednotlivců,“ říká Linda Jansová.

„Koordinaci aktivit zajišťovala Mgr. Lenka Maixnerová, náměstkyně pro knihovní fondy a služby. Lenka zároveň vede Pracovní skupinu pro poskytování databází NK ČR externím subjektům, jež byla ustavena začátkem léta 2021. Mimo Národní knihovnu jsme spolupracovali s celkem třemi ministerstvy – kultury, vnitra a financí. Zde šlo především o konzultace vztahující se k praktickému postupu při otevírání dat a možnosti použití nejvolnější možné licence, tedy CC0.

Pokud jde o časové vymezení, počátky úvah o otevírání dat spadají do let 2018 a 2019, kdy jsme zahájili užší spolupráci s Wikidaty, konkrétně v souvislosti s propojováním a přidáváním položek z České terminologické databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) a následně se zpracováváním autoritních záznamů.“

Jakou úlohu v tom všem hrála Wikimedia ČR?

„Spolupráce se spolkem Wikimedia ČR pro nás byla a stále je velkou podporou. Jednak jsme mohli čerpat z dříve zahájených projektů, jmenovitě ze spolupráce v oblasti zpřístupňování autoritních záznamů ve Wikibase. A také nám pomohly jejich přehledně zpracované informace o otevírání dat nebo jimi pořádané diskusní či vzdělávací akce, jako byla například lednová diskuse ve Skautském institutu.

„Veškeré pomoci ze strany spolku Wikimedia ČR si velmi vážíme a doufáme, že tato spolupráce bude pokračovat i do budoucna. Námětů na společné projekty a aktivity je zatím – zdá se – víc než dost,“ doplňuje Linda.

Jaké výhody má pro instituce spolupráce na zpřístupňování dat a archiválií s WMČR?

Planemad, Public domain, via Wikimedia Commons

„Myslím, že to přináší institucím celou řadu výhod, i když pominu to, že pomáhají dobré věci, na níž spolupracují lidé po celém světě a která slouží milionům uživatelů internetu každý den k získávání informací,“ říká Vojtěch.

„Zaprvé se jejich data zviditelní – z Wikidat čerpá třeba Wikipedie, jeden z nejnavštěvovanějších webů na světě. Instituce tak pomohou lidem najít správnou odpověď na jejich otázku, a navíc zvýší návštěvnost své databáze, protože údaje ve Wikidatech jsou vždy opatřené referencí. Databáze se fakticky posune o několik stupínků výše v kvalitě, neboť její napojení na Wikidata fakticky znamená vstupenku do vesmíru propojených dat. To umožňuje kontrolu správnosti jejich dat – porovnáním s jinými databázemi můžeme zjistit různé nesrovnalosti,“ dodává.

Linda kromě zviditelnění a propojení klade důraz právě na kontrolu: „Výrazným přínosem pro instituce je samozřejmě možnost díky této konfrontaci vlastních dat s vnějším světem zjišťovat nesrovnalosti a opravovat je. Na řadu chyb v praxi nelze snadno přijít a ukáží se až při podrobném zpracovávání a porovnávání stejných typů údajů z různých záznamů a zdrojů. Spolupráce se spolkem Wikimedia ČR tak vlastně Národní knihovně ČR pomáhá neustále zlepšovat svá data a tím poskytovat stále kvalitnější službu veřejnosti a lépe naplňovat své poslání.

Muzea, galerie, vědecké knihovny nebo umělecké sbírky rádi přivítáme na Wikidatech

Na otázku, na jaké další instituce wikidatisté číhají, odpovídá Vojtěch:

Vojtěch Dostál. Foto: Martin Strachoň (Bazi), CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

„Wikidata jsou specifická tím, že shromažďují data především z různých znalostních databází. Třeba data Českého statistického úřadu jsou velmi podrobná, obsahují různé číselné statistiky z různých úhlů pohledu, ale to není úplně náš šálek kávy. Jdeme většinou po obecnějších konceptech. Wikidata tak myslím nejvíce baží po spolupráci s vědeckými a kulturními institucemi. V hledáčku máme různá česká muzea, galerie, různé vědecké knihovny, ale i třeba geografické, přírodovědné nebo umělecké sbírky. Zajímavé jsou také historiografické databáze, v poslední době se někteří wikidatisté věnují třeba mapování obětí 2. světové války a podobně.“

Pokud patříte mezi takové instituce a chtěli byste pomoci s rozhodováním, jestli je uvolnění databází pro vás správnou volbou nebo podporu v tomto procesu, můžete se obrátit na manažerku Programů pro partnerství Evu Vele na e-mailu eva.vele@wikimedia.cz, nebo si přečíst více na stránkách projektu GLAM.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..