Jak se vypíná Wikipedie

Ve čtvrtek 21. března 2019 se poprvé, po více než 16 letech své existence, česká Wikipedie na jeden den odmlčela. Připojila se tak k německé, slovenské a dánské Wikipedii na protest proti sporným bodům připravované směrnice Evropské unie o autorském právu.

O připravovaném protestu informovala téměř všechna média už v pondělí 18. března. Spolu s tím se tak do českého mediálního prostoru dostala i informace o protestu německé Wikipedie.

Wikipedie, Wikimedia, komunita, …

Na začátek je třeba trochu vysvětlení. Wikipedie je světoznámá encyklopedie, kterou jistě každý alespoň jednou navštívil. Wikipedii píše komunita přispěvatelek a přispěvatelů, kteří jsou nezávislí a samostatní ve svém rozhodování při organizaci svého přispívání do této encyklopedie.

Wikipedii a její sesterské projekty provozuje a zajištuje Nadace Wikimedia sídlící v San Franciscu v Kalifornii. Činnost Nadace a komunity české Wikipedie ve vztahu k veřejnosti podporuje a zastřešuje spolek Wikimedia Česká republika, který je na Nadaci fakticky nezávislý, ale spolupracuje s ní.

Co protestu předcházelo?

Už v roce 2014 se Nadace Wikimedia účastnila konzultace Evropské komise k připravované reformě autorského práva v EU. Když však Evropská komise vydala první návrh Směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu, místo navržených pozitivních změn (např. rozšíření tzv. svobody panoramatu na celou EU) se v ní objevily od té doby kritizované články 11 a 13, které se v rámci reformy autorského práva staly samostatnými pojmy.

Již v říjnu 2016 se proti těmto článkům vymezila Wikimedia Česká republika spolu s dalšími pobočkami Nadace v EU. Když směrnice i s rozporuplnými články postoupila k prvnímu hlasování v Evropském parlamentu v červenci 2018, rozhodly se jednodenním vypnutím protestovat komunity italské, španělské, portugalské a polské Wikipedie. Směrnice tehdy neprošla hlasováním k dalšímu projednávání a do společného jednání Evropské komise, Rady Evropské unie a Evropského parlamentu (tzv. trialogu) prošla až hlasováním v září 2018.

Samozřejmě, pokud bychom vyjmenovali mnohé akce podniknuté nebo podporované jednotlivými wikipedisty, skupinami a pobočkami z dalších zemí, byl by tento popis mnohem delší.

Poté, co byla 13. února 2019 Směrnice téměř beze změny schválena Radou Evropské unie, zbývalo už jen závěrečné hlasování Evropského parlamentu. Pokud by Směrnice neprošla, neznamenalo by to její konec, ale musela by se ve změněné podobě vrátit k projednání v trialogu.

Dne 28. února 2019 vysvětlila Nadace Wikimedia svůj postoj ke Směrnici na svém blogu. V českém překladu tento článek vyšel na blogu spolku Wikimedia Česká republika 11. března.

V této chvíli se komunita německé Wikipedie v hlasování, které trvalo od 1. do 8. března 2019, rozhodla na protest na jeden den vypnout německou verzi Wikipedie.

Nebyli jsme sami

Nebyli jsme jediní, kdo měl k připomínky k plánované reformě autorského práva. Společně s námi se proti sporným článkům vyslovilo téměř 5 milionů lidí v internetové petici, 169 akademiků z oblasti informačního práva, 167 evropských firem a organizací, internetové osobnosti jako Tim Berners-Lee, vynálezce WWW, Creative Commons, jehož autorskoprávní licence Wikipedie používá, a Electronic Frontier Foundation, která už více než 28 let brání svobodu Internetu a soukromí jeho uživatelů (i proti velkým společnostem).

Rozhodla komunita

Na rozhodnutí německé komunity navázala 10. března diskuze na hlavní diskuzní stránce české Wikipedie. Protest jako takový získal základní podporu, proto se 12. března přistoupilo k závaznému hlasování a současně byla oslovena i komunita slovenské Wikipedie.

Hlasování se na Wikipedii řídí předem danými pravidly. Účastnit se ho mohou všichni registrovaní přispěvatelé (tedy ne anonymní), kteří provedli alespoň 25 úprav v článcích a nejsou v době hlasování blokováni (např. za spam, poškozování obsahu, apod.). Žádná formální hierarchie nehraje při hlasování roli – to platí i pro členy, zaměstnance a spolupracovníky Nadace Wikimedia nebo jejích poboček i pro správce a další technické role na Wikipedii. Každý přispěvatel má stejný hlas a může ho kdykoli během hlasování změnit.

Hlasování na obou Wikipediích skončila 19. března 2019. Na české Wikipedii hlasovalo nejvíce uživatelů (44, čili 72 %) pro možnost kombinovaného protestu jednodenním blackoutem a bannerovou kampaní. Proti protestu hlasovalo 8 uživatelů (13 %). Celkem hlasovalo 61 uživatelů, z toho 17 bylo v době hlasování členem spolku Wikimedia Česká republika. Nikdo z hlasujících nebyl v době hlasování zaměstnancem nebo kontraktorem Nadace Wikimedia.

Na slovenské Wikipedii hlasovalo všech 18 uživatelů účastnících se hlasování pro připojení se k jednodennímu blackoutu.

Aby bylo rozhodnutí hlasování závazné, vyžaduje se, aby pro něj hlasovaly alespoň dvě třetiny (přibližně 66 %) hlasujících uživatelů, což bylo v obou případech splněno.

O vypnutí české a slovenské Wikipedie tedy rozhodla skupina aktivních přispěvatelů Wikipedie. Nadace Wikimedia ani spolek Wikimedia Česká republika nebo Wikimedia Slovenská republika se na rozhodování nepodíleli. Později se k protestu přidala i komunita dánské Wikipedie.

O plánovaném protestu informovala téměř všechna velká média v České republice už 18. března – den před koncem hlasování na Wikipedii. Díky tomu se poprvé do českého mediálního prostoru dostala i informace o protestu německé Wikipedia, o kterém předtím informovaly jen některé servery zaměřené na techniku a Internet.

Den, kdy se zastavila Wikipedie

Ve čtvrtek 21. března 2019, pár minut po půlnoci, se česká, slovenská, německá a dánská Wikipedie na webu odmlčely. Místo obvyklého obsahu mohli uživatelé vidět jen text s krátkým odůvodněním a výzvou ke kontaktování svých europoslanců a europoslankyň.

Zpráva o protestu Wikipedie se opět dostala téměř do všech médií. Vojtěch Dostál, předseda spolku Wikimedia Česká republika, byl hostem ranního Studia 6 a rozhovoru na DVTV, kde vysvětloval důvody, které komunitu k protestu vedly.

V tento den zaznamenala česká Wikipedie 2,25 milionů návštěv na webu a 38 355 návštěv přes mobilní aplikaci. Slovenská Wikipedie byla navštívěna přibližně půl milionem uživatelů na webu a 3 487 přes mobilní aplikaci. V obou případech vzrostla využívanost mobilní aplikace poté, co některá média a uživatelé Twitteru informovali o tom, že mobilní aplikace stále běží. Stanovisko Nadace Wikimedia v češtině muselo být pro nápor čtenářů přesunuto z blogu Wikimedia Česká republika na projekt Meta, kde zaznamenalo 31 613 návštěv.

Opět krátce po půlnoci, v pátek 22. března, se všechny čtyři Wikipedie zase naplno rozběhly.

Neutralita Wikipedie?

Jedním ze základních pilířů Wikipedie je její neutralita – předávání již publikovaných vědomostí bez hodnocení a soudů. Tento princip je platný po celou dobu fungování Wikipedie a zůstane platný i nadále.

Protože však Wikipedie vznikla na Internetu a její komunita se na něm zformovala sama bez formální autority nebo hierarchie, dotýká se jí samozřejmě vše, co se dotýká Internetu jako celku. Wikipedie je psána lidmi, kteří chodí do práce, do školy, nebo si užívají důchodu, lidmi technicky, přírodovědecky i humanitně založenými a lidmi různých politických a světových názorů a přesvědčení. To, co je všechny spojuje, je ovšem snaha ve svém volném čase bez nároku na odměnu umožňovat všem lidem bez rozdílu přístup k veškerým znalostem lidstva.

Komunita Wikipedie je komunitou autorů se všemi právy, které jim autorské právo zaručuje. Pokud se nějaká změna autorského práva může negativně podepsat na práci naší nebo na práci našich spolupracovníků, je právem každého v této komunitě se jako autor k takové změně vyjádřit. Pokud by se totiž autoři sami nemohli vyjádřit ke změně autorského práva, kdo jiný by měl? Ke kroku vypnout na protest na jeden den českou Wikipedii, se komunita rozhodla až když byly všechny ostatní možnosti komunikace vyčerpány. Vyjímečnost tohoto kroku je ilustrována i tím, že se tak stalo vůbec poprvé po více než 16 letech existence české Wikipedie.

Závěr

Na závěr bych chtěl osobně poděkovat všem, kteří se účastnili diskuze, hlasování o protestu i jeho následné realizace. Zejména pak oponentům, jejichž postoj, vzhledem k nastavení diskuze,
od nich vyžadoval o trochu více odvahy, než prostá podpora návrhu. Svůj dík si zasluhuje i spolek Wikimedia Česká republika, který zajišťoval kontakt s novináři, a samozřejmě i ti, kteří zajišťovali technickou stránku věci.

I když se nám nepodařilo přijetí Směrnice se spornými body zabránit, povedlo se nám přinést toto téma veřejnosti a získat tak šanci přednést a vysvětlit náš postoj k celé věci.

Mohlo by se vám líbit…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..