Wikimedia Foundation: Nepodporujeme Směrnici EU o autorském právu v jejím současném znění

Závěrečné znění textu Směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu poškodí přístup ke znalostem a nepřiměřeně zvýhodní velké společnosti a držitele práv. Navzdory úpravám nemůže Wikimedia podpořit reformu, která se ve svém jádru snaží kontrolovat online šíření informací.

Po dlouhém legislativním procesu bylo závěrečné znění směrnice EU o autorském právu dokončeno minulý týden, kdy jednání trialogu mezi Komisí, Parlamentem a Radou došla ke svému konci. Teď, kdy je konečné znění zveřejněno a jen hlasování Parlamentu stojí v cestě jeho implementaci, došla Wikimedia k závěru, že nemůžeme tuto reformu v její současné podobě podpořit. Zde je naše vysvětlení.

Vývoj znění směrnice

Během několika posledních let jsme se vyjádřili proti problematickým částem navržené směrnice EU o autorském právu. Na začátku jsme byli plni naděje. Naše komunita podporovala reformu a byla v kontaktu s Evropskou komisí ještě předtím než byla směrnice navržena i v kontaktu s europoslanci a zástupci členských států kvůli tomu, co by si oni přáli v navrhované směrnici vidět. Mezi těmito požadavky byla širší výjimka pro svobodu panoramatu, aby fotografové mohli volně vytvářet a sdílet fotografie veřejného umění a budov, a větší harmonizace pravidel pro volná díla, aby věrné reprodukce volných děl nebyly subjekty nových práv.

Přesto Evropská komise představila jednostranný návrh a přidala do směrnice znepokojivé části. Spolu s tím, jak komunita viděla, že její návrhy jsou ponechány stranou ve prospěch velkých držitelů práv a vydavatelů tisku, kritika směrnice narůstala. Dvě nejškodlivější ustanovení, články 11 a 13, přetrvala navzdory kritice a jsou teď součástí konečného znění, které Evropský parlament a Komise Evropské unie dokončily minulý týden. Přestože některé dobré části byly zařazeny do reformního balíčku, je pro Wikimedii nemožné podpořit reformu, která obsahuje tyto dva články. Posledním krokem bude návrat směrnice EU o autorském právu do Parlamentu na jaře k závěrečnému hlasování.

Čistá ztráta pro svobodné znalosti, úpravám navzdory

Článek 11, který cílí na agregátory zpráv, ale má daleko větší dosah, bude požadovat licence pro všechna užití zpravodajského obsahu online pouze s několika málo výjimkami. To znamená, že weby, které zprávy agregují, organizují nebo zprávám dávají smysl, nebudou oprávněny zobrazovat úryvky podél těchto článků, což pro uživatele výrazně ztěžuje vyhledání a využití online informací. Jsme vděčni za to, že Článek 11 obsahuje alespoň několik málo výjimek pro individuální nezisková užití nebo pro „jednotlivá slova“ či „velmi krátké úryvky“. Nicméně tím, že ztěžuje vyhledávání informací online, Článek 11 ovlivňuje schopnost našich dobrovolných přispěvatelů vylepšovat Wikipedii, zejména při práci se zdroji specifickými pro Evropu.

Článek 13 zavede odpovědnost platforem za uživateli nahraný obsah poškozující autorská práva, pokud nebudou splňovat několik přísných podmínek. Toto ustanovení vyžaduje, aby weby vyvinuly „nejlepší úsilí“ k získání autorizace pro všechen obsah na svých stránkách stejně jako k rychlému mazání obsahu porušujícího autorská práva a zabránění jeho znovunahrání. Tyto požadavky jsou vysoké pro všechny platformy, které umožňují velkému množství uživatelů nahrát svůj obsah, a jen nejpropracovanější a nejlépe financované weby budou schopny samy vyvinout technologie k prosazování těchto pravidel. Toto dramaticky zúží rozmanitost obsahu dostupného online, pokud weby přísně vyhoví těmto požadavkům, a nastaví systém soukromého vynucování autorských práv prostřednictvím nahrávacích filtrů, který může vést k přílišnému mazání obsahu kvůli obavám ze zodpovědnosti a kvůli falešně pozitivním nálezům. Jak se zmenší obsah mimo Wikipedii, tak se zmenší i hloubka, přesnost a kvalita obsahu Wikipedie. Při budování naší encyklopedie závisíme na vnějším světě a to co ovlivní internetový ekosystém jako celek, ovlivní i Wikipedii bez ohledu na konkrétní právní ustanovení.

I přes bitvu, které jsme čelili, komunita kolem svobodných znalostí může být hrdá na dopad, který do teď na reformu měla. Současné znění obsahuje širokou výjimku pro vytěžování textu a dat, ochranu pro digitalizovaná volná díla, ustanovení o komerčně nedostupných dílech, které zpřístupní více kulturního dědictví online, a prohloubení snah omezit škodlivé účinky pro nekomerční projekty.

Toto jsou dobrá opatření, která se snaží udělat to, k čemu byla tato reforma původně vytvořena: uvést sto let staré zákony do souladu s digitální budoucností, které čelíme. Zároveň nám však připomínají, že jiné části této reformy nejsou orientovány na budoucnost.

To hlavní: svobodné znalosti ovlivňují více než jen Wikipedii

Budou se nás ptát, proč nejsme spokojeni s touto reformou, když některé nekomerční projekty jsou z ní vyjmuty a když můžeme ukázat na některá zlepšení pro volná díla. Tato opatření nedělají z této reformy reformu dobrou nebo vyváženou. Navzdory některým dobrým záměrům, problematické začlenění článků 11 a 13 znamená narušení základních principů sdílení znalostí: v praxi budou muset uživatelé a projekty dokazovat, že jsou oprávněni sdílet znalosti, předtím než platforma povolí nahrání obsahu. Směrnice EU o autorských právech představuje technickou a legislativní infrastrukturu, která zachází s uživateli generovaným obsahem s podezřením, dokud není prokázán jako legální. Toto nemůžeme podpořit – je lepší nemít reformu žádnou, než mít reformu obsahující tato závadná ustanovení.

Na konci března bude poslední hlasování o směrnici v Evropském parlamentu. Toto hlasování je poslední šancí pro komunitu Wikimedie v Evropě sdělit Parlamentu, že nepodpoří reformu autorských práv, která dává výjimky otevřeným komunitám bez ohledu na celý internetový ekosystém jako celek. V tomto bodě legislativního procesu je pozdě na úpravy a jednání. Evropský parlament by měl odmítnout reformu celou. S takto kontroverzním zněním a s mnoha poslanci, kteří kandidují za své znovuzvolení v květnu, bude rozumné odmítnout návrh v jeho současné podobě a pokračovat v práci na řešení s čerstvým mandátem.

Ještě není příliš pozdě na to, aby Evropa měla pozitivní reformu autorského práva, ale může být pozdě brzy. Proto naše pobočky napříč Evropou organizují své komunity k akci. Zjistěte více o jejich pokroku a akcích.

Allison Davenport, Technology Law and Policy Fellow, Legal
Wikimedia Foundation

Text převzat a přeložen z oficiálního blogu Wikimedia Foundation v souladu s licencí Creative Commons Uveďte původ-Zachovejte licenci 3.0 Unported.

Zjistěte více o Směrnici EU o autorském právu:

Mohlo by se vám líbit…

1 odpověď

  1. Marek Burlak Novotny napsal:

    Internet je směsice všeho možného. Každý člověk byť nevědomky do tohoto pomyslného pytle něco přidá. Rozvíjel se, rozpínal, rozváděl či pomáhal. Jaký je a může být zavisí na každém… co hledá, co přidá či jak se projeví. Avšak řídit něco takového byť komisně, je jako hrát si na boha. Bůh je součástí víry, nikdo ho neviděl, ale lidé v něj věří. Řídit internet a vše co je s ním spojené je jako mluvit o svobodě, ale diktovat jak má vypadat, to není dobrovolná víra ve svobodu, ale to co si usmyslí jedinec či stát.
    Evropská myšlenka jednotné spolupráce se postupně stala jakousi směsicí nápadů bruselských byrokratů a výhrad samotného německa. Nikdo logicky nečeká, že se Česká republika postaví na zadní nohy a bude bojovat za to, co by mělo být správné, ale omlouvat hlouposti druhých jen proto, že za psacím stolem svět vypadá jinak je jako klanět se jednomu diktátorskému vůdci a jeho doktrínou.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..