Česká nebo anglická? Jaké verze Wikipedie ve světě dominují?

Před nedávnou dobou spustila nadace Wikimedia Foundation skvělý vizualizační nástroj WiViVi (zkráceně z Wikipedia Views Visualized). Představila jej na svém blogu. Ukazuje, které jazykové verze jsou nejvíc populární v jednotlivých zemích po celém světě.
Ze statistik projektu Meta můžeme samozřejmě zjistit, které verze Wikipedie mají nejvíce článků. Asi nás nepřekvapí dominance angličtiny a dalších dobře rozšířených světových jazyků, jako jsou např. francouzština, španělština, nebo ruština. Velký počet článků však ještě neznamená velkou oblibu čtenářů. Texty, které napsali jednotliví editoři lze počítat snadno – návštěvnost ale už hůře. Můžeme se sice podívat, které články jsou na české Wikipedii nejčtenější… jak ale budeme vědět, že návštěvník bude informace hledat zrovna na české Wikipedii? Tedy že nebude preferovat například anglickou nebo německou verzi? V zemích, kde se ke komunikaci používá více jazyků, lze vysledovat spoustu zajímavých výsledků. A nejen to.
Pojďme se podívat, jak je Wikipedie celkem populární v jednotlivých zemích. Na čele žebříčku jsou samozřejmě ty nejvyspělejší země – jako např. Spojené státy, Kanada, Německo, Švédsko, Finsko, Rakousko apod. Jen z USA pochází 22,3 % veškerého provozu na internetové encyklopedii. Následuje Japonsko (7,4 %) a Německo (6,1 %).  Pro srovnání: Lidé, kteří se připojují na Wikipedii v České republice (na všechny její jazykové verze) se podílí na celosvětovém provozu 0,5 %.
Do statistik popularity Wikipedie obecně se nicméně projevuje řada faktorů: především celková konektivita země, tj. kolik lidí má přístup na internet. V nejrozvinutějších zemích jsou připojeni téměř všichni (např. v Norsku 92 % obyvatel) a proto je návštěvnost Wikipedie vysoká. V rozvojových zemích je počet přístupů nižší. Proto se lze setkat s malou návštěvností Wikipedie ze zemí subsaharské Afriky, nebo např. jihovýchodní Asie. Speciálním případem je potom Čína, kde je přístup na internet omezený a Wikipedie blokována. Nejvíc uživatelů čínské verze Wikipedie proto pochází z Tchaj-wanu, kde přístup omezen není. Další zemí, která je na mapě nápadně černá, je Turecko. Tam byl přístup na Wikipedii v dubnu 2017 z rozhodnutí tamních úřadů rovněž zablokován. O události jsme informovali.

Zajímavé jsou také statistiky rozšíření jednotlivých jazykových verzí Wikipedie. Anglická verze je jako jediná populární vskutku celosvětově. Na mapě  proto nápadně svítí země, kde se anglicky mluví, ale i oblasti, kde je dominantní např. francouzština (Francie, západní Afrika apod), ruština (bývalý Sovětský svaz), nebo španělština (Španělsko, Jižní Amerika). Anglická Wikipedie je překvapivě populární i v zemích jako je Írán (kde je navštěvovanější než verze v domácím farsí), nebo v jihovýchodní Evropě. Je tak navštěvovanější v Řecku, než Wikipedie řecká a obdobně je tomu i v Albánii, Makedonii nebo v Chorvatsku. Naprosto dominantní pozici má anglická Wikipedie například v Indii. Přestože se na subkontinentu hovoří několika stovkami jazyků (např. hindsky mluví několik set milionů lidí), představují jen zlomek návštěvnosti. Hindskou Wikipedii upřednostňuje 5,3 % indických uživatelů Wikipedie. Další regionální jazyky jsou téměř pod jedním procentem návštěvnosti.
Anglická Wikipedie si také stojí velmi dobře v severní Evropě. Přestože je švédská Wikipedie jedna z největších co do počtu článků a nabízí velké množství kvalitního obsahu, 36 % Švédů preferuje anglickou verzi. Obdobně je tomu v Nizozemsku (39 % pro angličtinu), nebo ve Finsku (33 % návštěvníků zvolí anglickou verzi). Faktem zůstává, že v těchto zemích umí většina tamních obyvatel anglicky, ať už kvůli jazykové blízkosti, nebo efektivnímu vzdělávacímu systému. Anglická verze Wikipedie je také třetí nejpopulárnější v Belgii, s 28 % po francouzštině a holandštině.
Popularita španělské Wikipedie se ukazuje na území Španělska a dalších latinskoamerických zemí, kde tento jazyk dominuje. Například ve Spojených státech mluví španělsky 45 milionů lidí, navštěvuje ji ale pouhých 1,3 % Američanů.

Ruská Wikipedie je překvapivě populární na území celého bývalého Sovětského svazu. Ve všech bývalých republikách (s výjimkou Pobaltí a Zakavkazska) více než polovina uživatelů Wikipedie preferuje ruštinu před lokálními jazyky. V Lotyšsku návštěvníci encyklopedie volí převážně angličtinu (38 %) před ruštinou (32 %). Lotyština zůstává na třetím místě s dvaceti pěti procenty uživatelů.
Francouzština je dominantní ve Francii, Belgii, Švýcarsku a zemích západní Afriky. V případě Alžírska ji předběhla arabština (43 % oproti 38 % uživatelů). Zajímavým případem je i Rumunsko, kde je francouzština dlouhodobě oblíbeným cizím jazykem.
A jak si stojíme my? Česká verze Wikipedie je poměrně oblíbená. V ČR ji navštěvuje 69,6 % uživatelů Wikipedie (na druhém místě je angličtina s 22,5 % uživatelů, následují němčina, ruština a slovenština). Českou Wikipedii čte i 11,5 % Slováků. Slovensko je druhou zemí po České republice, kde je česká Wikipedie poměrně populární.
Uvedené statistiky odhalují řadu souvislostí. Předně poukazují na to, jak malé jazykové verze Wikipedie musí o návštěvnost bojovat se světovými jazyky, kde již kvalitní obsah existuje. Tento problém je nápadný nejen u rozvojových zemí, ale především u malých a rozvinutých států. Místní komunity dobrovolníků nejsou příliš početné a jen stěží se mohou měřit s armádami anglicky, francouzsky nebo španělsky píšících editorů. Ukazuje se rovněž, které jazyky jsou v různých regionech populární, ať už z historických či kulturních důvodů. Možnosti vizualizace jsou široké – zkuste se podívat sami, jaké další zajímavé souvislosti odhalíte!