Wikikonference 2016 – podruhé v Brně, poprvé se zahraničními hosty

Wikikonference je nejvýznamnější každoroční událost komunity přispěvatelů a fanoušků české internetové encyklopedie Wikipedie. Již osmý ročník této celodenní akce proběhl v sobotu 3. prosince 2016 v Univerzitním kině Scala v Brně a přilákal 112 účastníků. Pořadatelem Wikikonference je spolek Wikimedia Česká republika, jenž je českou pobočkou americké Nadace Wikimedia, která Wikipedii provozuje. Partnerem tohoto ročníku Wikikonference byla Masarykova univerzita, která dlouhodobě rozvoj Wikipedie podporuje. Konference se konala v Brně již podruhé (poprvé se v roce 2014 uskutečnila na brněnské hvězdárně) a její přípravu v místě koordinoval Marek Blahuš, který se od ledna 2016 věnuje podpoře Wikipedie v Brně na částečný úvazek jako zaměstnanec spolku Wikimedia ČR. Tradičním průvodcem konferencí byl televizní moderátor Miroslav Langer, novinkou letošního ročníku byla vystoupení dvou hostů ze zahraničí.
Program konference se opětovně nesl v duchu hesla „nahlédněte pod pokličku Wikipedie“. Znamená to, že akce byla určena nejen wikipedistům, ale i zájemcům z řad odborné i laické veřejnosti. Spíše než řešením konkrétních problémů, což je běžnou náplní diskuzních stránek na Wikipedii, nabídla totiž Wikikonference svým návštěvníkům možnost seznámit se s některými méně známými souvislostmi fungování této encyklopedie. Prosincový termín akce byl také vhodnou příležitostí k ohlédnutí se za uplynulým rokem ve „světě Wiki“ a představení některých plánů na rok příští. Prostor v programu konference dostalo i několik úvah nad společenským významem Wikipedie.
Hlavní program

Krátce po desáté hodině ranní zahájil konferenční den Vojtěch Dostál, předseda spolku Wikimedia Česká republika. Z pódia univerzitního kina pozdravil účastníky i místní organizátor Marek Blahuš, který současně pracuje na Masarykově univerzitě jako první český wikipedista rezident. Pak již následovala prezentace Jana Groha, který představil výběr nejzajímavějších událostí ze světa Wikipedie a hnutí Wikimedia v uplynulém roce. Jakýmsi úvodem do fungování Wikipedie a současně exkurzem do její historie byla humorně laděná prezentace Marka Blahuše nazvaná „(Ne)slavné začátky na Wikipedii“. V následujícím vystoupení ještě brněnský architekt a wikipedista Jan Sapák načrtl specifika dvou českému prostředí blízkých jazykových verzí Wikipedie (hornolužické a romské) a pak se již pozornost upřela k tématu spolupráce hnutí Wikimedia se vzdělávacími a kulturními institucemi. Problematice provozování takovýchto aktivit v českém prostředí se s využitím svých mnohaletých zkušeností s institucionální spoluprácí věnoval wikipedista Jaroslav Zastoupil. Hned na dvou místních příkladech takové spolupráce z nedávné doby – Masarykově univerzitě a Moravské zemské knihovně – po něm ilustroval potenciál institucionální podpory Wikipedie opět brněnský wikipedista Marek Blahuš. První blok byl zakončen dvacetiminutovou panelovou diskuzí, v níž vystoupili zmiňovaní Vojtěch Dostál a Jaroslav Zastoupil a za Masarykovu univerzitu vedoucí tiskového odboru jejího rektorátu David Povolný, jenž mj. na dotaz z publika vysvětlil, co univerzitu vedlo k tomu, že od léta 2016 zpřístupňuje velkou část svého prezentačního obsahu pod svobodnou licencí umožňující jeho přebírání do Wikipedie – hlavním cílem jeho odboru je prý totiž informace o dění na univerzitě dostávat k příjemcům a není přitom zase až tak důležité, jestli si je přečtou v univerzitním časopise nebo někde jinde.

Po krátké přestávce na občerstvení, jehož sponzorem byla společnost Kiwi.com, následoval druhý konferenční blok, jehož tématem bylo autorské právo. V jeho úvodu nejprve Jan Loužek krátce seznámil přítomné s okolnostmi odhalování plagiátorství na Wikipedii. Pak již následovala půlhodinová přednáška prvního zahraniční hosta, jímž byl Dimitar Parvanov Dimitrov. Ten pracuje v Bruselu jako hlavní lobbista hnutí Wikimedia v oblasti svobodné tvorby při Evropské unii. Ve své přednášce nazvané „EU Copyright Reform“ (tj. „Reforma autorského práva v EU“) představil probíhající celoevropskou diskuzi o budoucích změnách autorského práva a zaměřil se na ty z nich, které se přímo či nepřímo mohou dotknout svobody informací vkládaných do Wikipedie. Podělil se i o zkušenosti z jednání s členy Evropského parlamentu a některé dílčí úspěchy v této oblasti. Tato přednáška proběhla v angličtině, zájemcům v hledišti přitom bylo rozdáváno její českojazyčné shrnutí. Neméně zajímavá byla i následující přednáška brněnského právníka Matěje Myšky „Připravované změny v autorském zákoně a jak se to dotkne Wikimedie“, která se věnovala stejnému tématu v českém kontextu a navíc přinesla i informace o výsledku několika soudních sporů, v nichž figurují licence Creative Commons (na nichž je postavena i Wikipedie). V závěru bloku pak ještě diváci dostali možnost položit kterémukoliv ze tří řečníků otázku a po skončení této panelové diskuze již následovala přestávka na oběd.

Díky spolupráci se Spolkem absolventů a přátel Masarykovy univerzity bylo možné zajistit za výhodných podmínek společný oběd v nedaleké univerzitní menze. Toho využila většina účastníků konference – pro některé z nich to navíc znamenalo vítanou příležitost podívat se po mnoha letech znovu do prostor, kde trávili svá studentská léta. Při návratu z oběda nalezli návštěvníci Wikikonference ve foyer kina stolečky, u nichž zástupci wikipedistů představovali široké spektrum aktivit, které s rozšiřováním Wikipedie souvisí, a nabízeli příležitost k individuální konzultaci. Tato „projektová vesnička“ tak byla skvělou příležitostí pro ty, kdo by se rádi do rozšiřování Wikipedie nějakým způsobem zapojili, ale doposud nevěděli, jak na to. Prezentovalo se za čtyřmi stolky s následujícími tématy: „Psaní Wikipedie“, „Vzdělávání s Wikipedií“, „Fotografování pro Wikipedii“ a „Digitalizace pro Wikipedii“.
Třetí blok programu Wikikonference byl věnován objektivitě a kritickému myšlení. Jako první v něm vystoupil historik Tomáš Dvořák, který se na historickém ústavu Masarykovy univerzity věnuje zkoumání role internetu a specificky Wikipedie v současném dějepisectví a k přispívání do Wikipedie vede i své studenty. Po něm promluvila Gabriela Boková, manažerka vzdělávacích aktivit spolku Wikimedia ČR. Ta představila zejména projekt Uč (s) wiki, jehož cílem je na podkladu Wikipedie podporovat rozvoj digitální gramotnosti a kritického myšlení u žáků základních a středních škol. Důležitost tohoto tématu si nedávno uvědomila i skupina studentů Fakulty sociálních studií MU, kteří stojí za projektem Zvol si info – ten představila jedna z nich, politoložka Veronika Dostálová. V následné panelové diskuzi vystoupil vedle ní a Tomáše Dvořáka ještě wikipedista Vojtěch Veselý, který se dlouhodobě věnuje lektorování kurzů psaní Wikipedie včetně těch pro seniory a studenty.

Závěrečný blok programu tohoto ročníku Wikikonference byl celý věnován vystoupení řečníka, který do Brna přijel až z amerického San Francisca ze sídla Nadace Wikimedia. Tato nadace nejenže administrativně zajišťuje chod Wikipedie, ale i finančně a organizačně podporuje skupiny lidí, kteří se snaží napomáhat rozvoji Wikipedie ve své vlastní zemi – jako je tomu i v případě spolku Wikimedia ČR a jím pořádané Wikikonference. O to větší ctí pro nás bylo přivítat mezi účastníky konference a poslechnout si přednášku Izraelce Asafa Bartova, který patří k služebně nejstarším wikipedistům a v Nadaci Wikimedia pracuje jako Senior Program Officer věnující se zejména rozvoji komunit čtenářů a přispěvatelů v jednotlivých zemích. Do Česka zavítal vůbec poprvé. Svou čtyřicetiminutovou přednášku, připravenou speciálně pro naši konferenci, nazval „Wikipedia as Discourse: A Peek Behind A Non-existent Curtain“ („Wikipedie jako rozprava: Nahlédnutí za oponu, která neexistuje“). Ačkoliv má Asaf Bartov titul z filologie a hovoří několika jazyky, čeština mezi ně bohužel nepatří – rád ovšem svolil, aby byla pro širší srozumitelnost jeho vystoupení v předpřipraveném českém překladu promítána jeho prezentace, kterou doprovázel svým výkladem pronášeným v angličtině. V obsahu jeho příspěvku bylo možné nalézt množství velmi zajímavých úvah týkajících se fungování Wikipedie jako nikým neřízeného dobrovolníky vytvářeného vzdělávacího projektu. Tyto myšlenky byly dále rozvinuty do podoby konkrétních návrhů pro naši českou komunitu v následující diskuzi, které se kromě něj zúčastnil i dlouhodobě v Praze žijící německý vývojář André Klapper, který je rovněž zaměstnancem Nadace Wikimedia, a wikipedista Martin Urbanec, který je v pozici „byrokrata“ jedním ze tří českých wikipedistů s nejvyššími technickými oprávněními.
Doprovodný program
Hlavní program osmé české Wikikonference byl ukončen okolo páté hodiny večerní, až do nočních hodin však po něm ještě probíhalo neformální setkání v baru kina Scala, kterého se zúčastnila asi dvacítka wikipedistů včetně hostů. Následujícího dne využili někteří z účastníků Wikikonference nabídnuté 50% slevy na vstup do brněnského VIDA! science centra. Naopak ještě před konferencí, v pátek 2. prosince od 16 hodin, se v Moravské zemské knihovně uskutečnil seminář zaměřený na české wikipedisty, v jehož rámci je knihovník a archivář Jiří Dufka seznámil s množstvím zajímavých informačních zdrojů (knižních, digitalizovaných i elektronických) využitelných při psaní encyklopedických článků. I po tomto semináři následovalo neformální posezení v kavárně, na němž byly mj. diskutovány možnosti dalšího rozvoje spolupráce knihovny a wikipedistů.
Složení publika a jeho motivace

Dle výsledků dotazníkového šetření provedeného po akci, v němž se vyjádřilo 43 (tj. 38 %) ze 112 zúčastněných, byly mezi účastníky Wikikonference zastoupeny všechny věkové skupiny a navzdory jisté převaze věkové skupiny 21–30 let byl průměrný věk účastníků konference 42 let, což přesně odpovídá průměru celé české populace. Vzhledem k tomu, že dotazník vyplňovali aktivní wikipedisté ve větší míře než zúčastnění prostí čtenáři Wikipedii a protože typickým přispěvatelem Wikipedie je ještě stále mladý člověk, lze dokonce očekávat, že průměrný věk všech účastníků konference byl ještě o něco vyšší než je výše uvedené číslo a že se tedy skutečně daří získávat pro Wikipedii pozornost lidí v produktivním věku a seniorů, o což hnutí Wikimedia i u nás v posledních letech usiluje. Z přihlášek na Wikikonferenci také víme, že 42 % zúčastněných se s Wikipedií setkává pouze jako čtenáři, 23 % na ní tu a tam něco upraví (méně než 5 editací měsíčně), 21 % tvořili aktivní editoři Wikipedie (5–99 editací měsíčně) a 14 % jsou dokonce v přispívání do ní velmi aktivní (100 a více editací měsíčně). Zdaleka nejvíce účastníků pocházelo ze samotného Brna – takových lidí dorazilo hned 50 a spolu s několika dalšími účastníky ze zbytku Jihomoravského kraje tvořili 54 % všech návštěvníků. Tím se opět potvrdilo, že pořádat Wikikonferenci i v jiných městech než Praze má smysl – tím spíše, že v pokonferenčním dotazníku vyjádřilili prakticky všichni respondenti zájem zúčastnit se akce znovu v budoucnu, ovšem více než třetina to podmínila dodatkem „až zas bude znovu v Brně“. Několik účastníků přesto vážilo cestu do Brna až ze severních nebo západních Čech a osm účastníků dorazilo ze Slovenska, kde se dosud podobné akce nepořádají. Více než polovina pokonferenčních respondentů se zúčastnila již první brněnské Wikikonference před dvěma lety, třetina pak loňského ročníku v Praze. Celá třetina respondentů ale také uvedla, že toto byla jejich první Wikikonference. Nejúspěšnějším zdrojem informace o konání konference zůstává reklamní proužek na Wikipedii, následují e-mailová pozvání a internetová diskuzní fóra.
Nejlepší přednášky, klady a zápory

Ze součástí programu sklidila u obecenstva největší úspěch přednáška „(Ne)slavné začátky na Wikipedii“ Marka Blahuše (průměrná známka 1,48), následovaná přednáškou Dimitara Parvanova Dimitrova „EU Copyright Reform“ (1,68) a prezentací aktivit spolupráce Wikipedie s MU a MZK (1,76). Veskrze pozitivně bylo hodnoceno i zařazení přednášek v angličtině, ačkoliv asi pětina respondentů upozornila, že pro ně nebyly srozumitelné. Opatření učiněná na podporu srozumitelnosti byla kvitována s téměř jednoznačným povděkem, a to zejména překlad promítaných slidů do češtiny. Že využili na papíře rozdávaných českých doprovodných materiálů k cizojazyčným přednáškám, to ale v průzkumu uvedlo celých 35 % respondentů. I proti zapojení cizinců do diskuze nebylo téměř námitek, zřejmě i vzhledem k dostupnosti polosimultánního tlumočení. Mezi zápory Wikikonference její účastníci uvedli: že nemá (či ani nemůže mít) přesněji definovanou cílovou skupinu, že na ní nepotkali wikipedistu ze svého oboru, malý důraz na samotný encyklopedický obsah a jeho tvorbu, že jeden konferenční den na diskuzi a výměnu zkušeností nestačí, že mohlo být ještě více účastníků, že prostor kina není bezbariérový. Naopak mezi největšími klady Wikikonference účastníci uvedli: že nabízí prostor k osobnímu setkání wikipedistů a příznivců Wikipedie, umožňuje stmelit wikipedisty v reálném světě mimo počítač, dává příležitost ohlédnout se za uplynulým rokem, poznat zákulisí internetové encyklopedie, že se konává i mimo Prahu a v dobře technicky vybaveném sále, že přednášející byli dobří řečníci a byl dodržován časový harmonogram.
Nahrávky přednášek, reportáže a fotografie
Všechny přednášky tohoto ročníku Wikikonference byly dle dobrého zvyku zaznamenány a lze si je díky tomu nyní zpětně prohlédnout (včetně slidů) i po internetu – na webu SlidesLive, kde naleznete i záznamy přednášek z předchozích ročníků. Výběr fotografií z tohoto ročníku naleznete v galerii na Wikimedia Commons, všechny zveřejněné fotografie pak v příslušné kategorii tamtéž. O Wikikonferenci ve svém vysílání několikrát informoval Český rozhlas (stanice Plus a Brno včetně živého vstupu přímo z akce) a své publikum na ni zvaly i spolupracující Masarykova univerzita a Moravská zemská knihovna. Děkujeme i všem našim sponzorům – společnostem i jednotlivcům – kteří dlouhodobě podporují činnost spolku Wikimedia Česká republika. Budeme se těšit na setkání s vámi třeba již na příštím ročníku Wikikonference, který proběhne zřejmě na podzim 2017 v Praze.