Agentura ochrany přírody a krajiny poskytla data o památných stromech, podívejte se, jak s nimi teď kouzlíme

O tom, že jsou Wikidata skvělý projekt, jsme už psali. Na nedávném workshopu v Pardubicích se podařilo naimportovat do Wikidat informace týkající se více než pěti tisíc památných stromů v ČR. Tato data poskytla našemu spolku Agentura ochrany přírody a krajiny ze své databáze chráněných objektů, tzv. Digitálního registru Ústředního seznamu ochrany přírody, největší zásluhu na tom má Mgr. Jan Votrubec z Oddělení technické správy dat a datové podpory AOPK ČR.  Podařilo se naimportovat data týkající se šířky a obvodu jednotlivých stromů a nyní s nimi můžeme provádět různé alotrie díky prohledávacímu a vizualizačnímu nástroji Wikidata Query Service. Nejprve se můžeme podívat třeba na všechny památné stromy v ČR, k nimž máme údaj o výšce, a zobrazit si je na mapě (legenda vpravo):

České památné stromy ("jednotlivci" nikoliv "skupiny"), barva odpovídá výšce

České památné stromy („jednotlivci“ nikoliv „skupiny“), barva odpovídá výšce (Query zde).


Většina nejvyšších stromů je v pohraničních horách (Jeseníky, Krušné hory) a na českomoravském pomezí. Pokud vám přijde toto zobrazení nepřehledné, můžeme si vynést jednotlivé výšky stromů do tzv. bublinového diagramu (queries zde, zde a zde). U druhého a třetího z obrázků platí, že čím větší bublina, tím více stromů o dané výšce v Česku je. Mimochodem, žlutá tečka na obrázku vlevo je nejvyšší památný strom v ČR, Troják u Habrůvky (58 metrů).

Zajímavá jsou i data týkající se obvodů kmenů. Stromy si můžeme opět vynést do mapy a vyznačit barevně dle obvodu (legenda vpravo):
Památné stromy barevně kódované dle obvodu kmene (Query zde).

Památné stromy barevně kódované dle obvodu kmene (Query zde).


Patrné je, že kolem velkých měst (Praha, Brno, České Budějovice) jsou shluky poměrně štíhlých památných stromů (zeleně), zatímco ve venkovských oblastech je větší zastoupení skutečně mohutných stromů s obvodem nad 4 metry.
A pokud nemáte dost, podívejte se ještě na hrátky s druhy stromů. U jednotlivých stromů (tzv. solitérů) se nám totiž podařilo přidat i jejich druhové určení, tedy laicky, jedná-li se o dub nebo topol. Zajímavá je třeba mapa výskytu památných jeřábů oskeruší v Česku:
Památné oskeruše v Česku

Památné oskeruše v Česku (Query zde)


Památné oskeruše prostě v Česku rostou jen na jižní Moravě a v Českém Středohoří, jak to koneckonců zmiňuje i článek na Wikipedii.
Pokud vás napadnou další hrátky s daty týkajícími se památných stromů, napište nám do komentářů! A závěrem bych chtěl poděkovat Twitterovému účtu @WikidataFacts, který pro nás většinu vizualizací během několika minut pohotově připravil. Máte-li rádi (Wiki)data, nenechte si ujít jeho další výtvory.
Zastupujete veřejnou instituci a chtěli byste se svými daty také takhle kouzlit? Ozvěte se nám a něco vymyslíme! Za všechna zajímavá data jsme vděčni.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..