Wikipedie, nejlepší přítel učitele

Studentky v Káhiře plní svůj školní úkol, píší na Wikipedii

Studentky v Káhiře plní svůj školní úkol, píší na Wikipedii

Se svolením autora přeložil z originálu Vojtěch Dostál.

Michael Gorman, bývalý prezident Americké asociace knihoven, před několika lety napsal, že „učitel, který podporuje užívání Wikipedie, je intelektuální obdobou dietologa, který vám doporučuje stravu založenou na Big Macích s hranolkami“. Jestli je to pravda, pak jsem zřejmě intelektuálním prodejcem rychlého občerstvení.
Jako učitel nejenže podporuji studenty, aby Wikipedii používali, ale také je nabádám, aby ji upravovali a vylepšovali. V akademické obci jsem nicméně v menšině. Mnoho mých kolegů se dívá na Wikipedii s podezřením a despektem, ba často s otevřenou nenávistí. Některé z těchto názorů mých kolegů se dají vysvětlit konzervativností, která v akademických kruzích panuje, nebo jejich nepochopením, jak Wikipedie funguje. Na druhou stranu, některé z jejich pochybností jsou oprávněné. Ačkoliv už v roce 2005 bylo publikováno, že Wikipedie neobsahuje signifikantně více chyb než Encyclopaedia Britannica, a od té doby Wikipedie ještě rostla a zlepšovala se, stále se jednou za čas objeví studie ukazující, že má k dokonalosti daleko.
Nicméně pravé důvody, proč akademici Wikipedii obecně nemají rádi, jsou zakořeněny hlouběji. Zaprvé: akademici mívali v minulosti na tvorbu a šíření vědomostí monopol. Teď znalosti šíří banda digitálních maoistů bez nároku na finanční ohodnocení nebo uznání své práce. Určitě existuje jistá podprahová averze k projektu, jenž tak efektivně poskytuje zadarmo to, za co jsou akademici placeni. Zadruhé, na Wikipedii se žárlí také proto, že je jednou z nejnavštěvovanějších internetových stránek vůbec a o její čtenářské obci si mohou akademici nechat jen zdát. A zatřetí, jak víme, studenti bez skrupulí Wikipedii opisují. Ačkoliv ta samotná plagiátorství nepodporuje, mnoho profesorů ji shledá vinnou pouhou silou asociace.
Přesto by akademici neměli být k Wikipedii tak zatvrzelí. Namísto toho by se měli na její existenci podílet více – jako autoři, editoři a koordinátoři práce svých studentů. Pro všeobecné blaho. Naštěstí se objevují první zářné příklady spolupráce mezi akademickou obcí a Wikipedií. V současné době startují projekty Americké asociace sociologů a Americké psychologické asociace, které své pracovníky i studenty přesvědčují, aby Wikipedii pomáhali rozvíjet.
Ale to nestačí – je celá řádka důvodů, proč by se měla Wikipedie prosazovat na vysokých školách. Takové psaní článku na Wikipedii je vlastně perfektní akademické zadání: vyžaduje syntézu informací, učí, jak správně používat zdroje třetích stran, a je odolná k jakémukoliv plagiátorství (jak mnozí studenti ke svému překvapení zjistili). Wikipedisté jsou k plagiarismu pozornější než mnozí novináři – a navíc bez jakéhokoliv smilování mažou veškeré informace, které nemohou být ověřeny z věrohodného zdroje.
Vyhledání tématu, které ještě není na Wikipedii zpracováno, je také užitečnou lekcí – učí, jak zpracovávat prameny informací a hledat mezery v lidském poznání. Navíc takové zadání, místo aby skončilo po oznámkování ve skartovačce, zústává navždy online a je cenným zdrojem informací pro všechny ostatní. Třeba jen proto, že se z krátkého studentského článku jednou vyvine článek perfektní, se vším všudy. Studenti tak berou zadání s dopadem do reálného světa mnohem vážněji. Navíc jim jejich práci často pohotově zkontrolují wikipedisté, což snižuje práci, kterou musí vykonat vyučující.
A je třeba vzít v úvahu ještě jednu věc. Věřím, že je morální povinností všech těch privilegovaných, kteří mohli studovat vysokou školu, aby pomáhali Wikipedii v jejím růstu a rozvoji. Sdílet znalosti s těmi, kteří ke vzdělání neměli tak snadný přístup, je to nejmenší, co můžeme udělat. Z tohoto etického hlediska je tlak na učitele ještě větší, než na studenty: přeci právě učitelé rozhodují o tom, jak se do psaní Wikipedie zapojí jejich studenti.
Učitelé mají totiž k dispozici obrovský zdroj – stovky hodin intelektuální práce svých studentů, které by byly jinak promarněny na společensky neproduktivní práci, jež se po oznámkování stává irelevantní. Buďme odvážní a udělejme z vylepšování Wikipedie standardní způsob vysokoškolského zadání. Ulehčí nám to život, studentům to dá zajímavou výzvu, a vznikne něco s praktickým dopadem na společnost.
Dariusz Jemielniak je profesorem managementu na Kozminskiho univerzitě v Polsku, aktivní Wikimedián a autor knihy Common Knowledge? An Ethnography of Wikipedia (2014, Stanford University Press).

Mohlo by se vám líbit…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..