V minulých týdnech do světového, ale i českého tisku pronikla zpráva, že lékařské články na anglické Wikipedii obsahují velké množství chyb. Články vycházejí z odborné studie, kterou v časopise Journal of the American Osteopathic Association zveřejnil kolektiv autorů pod vedením Roberta Hastyho z Campbell University School of Osteopathic Medicine. Zatímco zpravodajské servery informaci většinou nekriticky přijímaly, na diskuzi wikiprojektu Medicína se strhl poprask. Článek byl hodnocen jako velmi nekvalitní a pochybný z mnoha důvodů. Oslovili jsme tři české vědce, aby nám k článku – anonymně – podali své stanovisko. Jejich reakce se dají shrnout asi takto: „Tento článek neměl vyjít!“
První oslovený odborník je imunolog se zkušeností z akademické i podnikatelské sféry. Stručně konstatuje, že práce má mnoho slabin technického rázu. Autoři jsou podle něj nezkušení, neboť i první (hlavní) autor má pouhé tři publikace a korespondující autor pouze jedinou. Upozorňuje také na nízkou kvalitu časopisu, v němž byl článek publikován. My dodáváme, že časopis vydává American Osteopathic Association, jíž je profesor Hasty členem.
Druhý odborník přednáší dlouhodobě metodologii vědy a – kromě nízké kvality časopisu („Časopis podle všeho nemá oficiální Impact faktor“) se vyjadřuje i k etickým otázkám dotčené studie. Není řečeno, zda autor není v konfliktu zájmů – je uvedeno pouze „none reported“, což podle osloveného odborníka rozhodně nestačí. Vědec-metodolog dokonce vyjádřil podezření, zda se nejedná o skrytou propagaci komerční databáze UpToDate, se kterou se články z Wiki primárně porovnávaly. K tomu říká: „Automaticky se přitom předpokládalo, že údaje v této dotabázi jsou správné a že jakýkoli rozpor s článkem ve Wikipedii znamená, že chyba je na straně Wikipedie. Správný postup by byl, aby se tvrzení ve Wikipedii a v UpToDate porovnávaly s třetím nezávislým zdrojem – otimálně s názorem panelu expertů. Tento zásadní a naprosto nezbytný krok, který měl navazovat na vytipování rozdílů mezi Wikipedií a UpToDate však již autoři článku neprovedli.“ Uzavírá své hodnocení slovy: „Kdybych dostal článek k recenzi, určitě bych doporučil jeho zamítnutí.“
Třetí oslovený vědec je biostatistik a rozumí tedy statistickým metodám, jež byly použity k hodnocení omylnosti Wikipedie. Ve svém obsáhlém stanovisku, za které mu patří obrovské poděkování, se vyjadřuje ke způsobu hodnocení zjištěných četností a kritizuje, že vůbec nebyla formulována nulová hypotéza, která byla testována. Píše k tomu: „Popsaným způsobem nelze statisticky prokázat neshodu mezi Wikipedií a literaturou, jak autoři tvrdí v části Results. Zvolený McNemarův test nelze v článku popsaným způsobem k tomuto účelu použít. Popis tabulky 3 neodpovídá validnímu použití McNemarova testu.“ Na mnoha místech tento odborník na statistiku vůbec pochybuje, zda použitým testovacím metodám vůbec rozumí – to je zároveň obrovský problém článku, protože jsou metody popsány velmi nejasně a rozporuplně.
Tři náhodně oslovení vědci reagovali na článek ostrou kritikou, přesto byl citován světovými periodiky a brán za bernou minci. Zdá se, že s chápáním „pravdy“ ve společnosti skutečně máme problém – ale ten možná není jen na straně Wikipedie.
Dodatek autora: Ve Wikipedii, tak jako všude jinde, samozřejmě chyby jsou. Složitě uchopitelné je samotné slovo „pravda“. Chápání pravdy v dnešní vědě a společnosti bychom se mohli zabývat na jednom z příštích workshopů v kanceláři Wikimedia ČR, nebo třeba na české Wikikonferenci 2014.