Ve dnech 1.-2. března 2014 jsem se zúčastnil zajímavé akce v londýnské centrále Wikimedia UK pořádané ve spolupráci se zkušenými radními z Wikimedia Německo, Rakousko a Polsko. Pod názvem Boards training workshop se skrývala dvoudenní intenzívní lekce všeho, co radní potřebuje vědět a znát, aby správně a efektivně vedl sdružení.
Rada občanského sdružení (podle nového občanského zákoníku spíše „spolku“) je unikátní uskupení volených zástupců sdružení se specifickými pravomocemi a povinnostmi. To se na úvod pokusil objasnit Mike Hudson, specialista na správu neziskových organizací. Padla spousta konkrétních námětů, jak by se vlastně takoví radní měli chovat a čeho by se měli vyvarovat – že by měli přesně vědět, do čeho při vstupu do rady „jdou“, že by měli být poměrně nekompromisně odděleni od „členstva“ a hlavně od zaměstnanců sdružení (a to i v případě, že je radní zároveň zaměstnancem), jak by měli rozhodovat (kolektivně, konsenzem a ne hlasováním), že by se neměli bát spolu nesouhlasit, … Mikeova přednáška byla fundovaným vhledem do fungování rady v neziskovkách a jsem si jist, že výstupy budu prezentovat na některém z příštích setkání české wikikomunity.
V následné diskuzi byla příležitost si vyměnit zkušenosti s ostatními. Česká Wikimedia má pět členů rady; mnoho dalších poboček má klidně 10 i více členů, kteří si rozdělují práci. Nebojí se navíc oslovovat odborníky „zvenčí“, schopné přinést nový pohled na věc. Snad také co nejdříve dospějeme do situace, kdy rada bude činit strategická rozhodnutí a bude se tedy snažit přivést mezi sebe co nejinspirativnější osobnosti s originálními nápady. Diskutovalo se také o financování poboček – emocemi nabité téma v poslední době polarizuje hnutí Wikimedia a je jen dobře, že se o tom na setkání poboček mluvilo, zvláště když byli přítomni i zástupci Nadace a tzv. Komise na rozdělování peněz (FDC).

Druhý den se nesl více v duchu strategického plánování. Kam by rada, potažmo pobočka, potažmo hnutí Wikimedia, měli směřovat? Hlavní slovo dostal odborník a předseda komise FDC, Dariusz Jemelniak, který přednáší o obchodním managementu na Kozminského univerzitě ve Varšavě (jeho přednáška z workshopu je zde), a Jessie Wild, zaměstnankyně Nadace Wikimedia pro oblast vyhodnocování (evaluace) programů. Do popředí postavil strategické uvažování podle tzv. SWOT kritérií – ty v podstatě umožňují vytipovat přednosti a slabosti dané organizace a využít nabízejících se příležitostí či naopak zahlazovat blížící se hrozby. Přednáška otevírala oči v tom, že se soustředila na tzv. doménu, v níž se jako hnutí pohybujeme. Doména je jakési pole působnosti a úzce souvisí s misí našeho hnutí. Projekty, které u nás probíhají, by se měly nést v duchu našich strategických cílů a naší mise. Je přitom nutné podotknout, že je výrazný rozdíl mezi projekty, za nimiž stojí dobrovolníci z vlastní vůle, a projekty, které řídí zaměstnanci – ty druhé by měly být podrobovány daleko přísnějším kritériím.
Poslední přednáška, o tzv. syndromu burn-out, který se projevuje snížením efektivity vytížených osob a zcyničtěním a technokratizací jejich rozhodování, byla už jen letmým připomenutím, že se nic nemá přehánět a po práci má vždy následovat odpočinek, a to i v hnutí Wikimedia.
Moji účast na akci laskavě uhradila pobočka Wikimedia UK. Organizátorům patří obrovské poděkování za dobře odvedenou práci.