Deset let Wikipedie v Čechách

Trocha historie

Ve vší tichosti se počátkem letošního května přehoupla česká Wikipedie do své druhé desetiletky.
To je o více jak rok později než její nejstarší sestra, která se zrodila v roce 2001 ve Spojených státech amerických, a která má dnes přes sto jazykových variací. Jedním z jejich otců byl Jimmy Wales, který ji přivedl na svět patrně pod vlivem slavné eseje ekonoma Friedricha von Hayeka Užití znalosti ve společnosti („The Use of Knowledge in Society“). Možná se tak ona esej stala pomyslnou můzou, která byla inspirací pro vyslovení vznešeného mota obsaženého v samotných základech wikihnutí: „Představte si svět, v němž má každá osoba volný přístup k veškerým lidským znalostem. Přesně na tom pracujeme.“
Co naplat, že doba pro dosažení ideálu nedozrála dosud ani v zemích s obrovským akademickým zázemím západního světa, ale o přínosu a dosahu Wikipedie snad již po deseti letech nelze pochybovat. Ostatně samotná česká Wikipedie, která je oproti své anglické psané sestře stále ještě trpaslíkem, i když má přes 220 tisíc hesel, loni dokonce předehnala dosud největší encyklopedii české historie Ottův slovník naučný. Stává se takovým mocným zdrojem vědění, ke kterému sahá většina lidí, když na internetu něco hledá, k čemuž ji vydatně pomáhá umístění na čelních pozicích vyhledávače Google. Dnes ji používají třeba už i novináři, studenti či vědci pro získání základní informace o daném problému. Se zdviženým obočím však podotkněme, že nemá sloužit pro to, aby se na ni odkazovalo v odborných textech.
Wikipedisté, neboli její editoři, se při vyslovení toho faktu obvykle dmou pýchou, ale červíček kritiky, který tvrdí, že takzvaná encyklopedie editovatelná kýmkoliv by mohla vůbec pomýšlet na kvalitativní srovnání s tradiční papírovou encyklopedií psanou experty s podporou profieditorů, přece jen čas od času zahlodá.
Pravověrní Wikipedisté v chvíli vytasí se s těžkou municí, kterou jim dodal magazín Nature, když publikoval článek, v němž porovnal Wikipedii s Britannicou se závěrem, že články na svobodné a pro někoho spíše anarchistické internetové encyklopedii jsou přesností a podrobností srovnatelné s papírovou encyklopedií vousatých panů profesorů.
Zde je však na místě trocha sebekritiky a otupení předchozího argumentu, který má platnost především pro největší verzi Wikipedie – tu anglickou. Já sám jsem si nedávno zalkal nad podobou některých hesel zejména z přírodních věd, při přípravě pokusů na letošní Bambiriádu, kde bude mít Wikipedie svůj stánek, ale naštěstí docela často funguje efekt stavovské příslušnosti a touhy vyvracet bludy, který poté, co člověku klesnou naježené vlasy, a vystydne zpěněná krev, nutí člověka usednout ke klávesnici a samostatně doplnit správnou informaci, či jen napsat zprávu editorům Wikipedie, aby tak ráčili učinit za něj.

Brownův pohyb

Přiznávám, že jedním z článků, nad nimiž jsem lkal, byl Brownův pohyb, který je stále dalek od erudovaného hesla. Wikipedie je ovšem taková, v mnohém velmi specifický projekt. Zdánlivě decentralizovaný, anarchistický systém, který ve výsledku tvoří informaci, která připomíná úchvatné strukturované obrazce z obálek populárních knih o chaosu.
Mohu Vás však ubezpečit, že v obrovském náhodně šplouchajícím moři lze najít stabilnější proudy, které pomáhají mírně usměrňovat tvorbu encyklopedických hesel, která je jinak neplaceným koníčkem, směrem k obsahu, který by každý asi očekával od klasické encyklopedie.
Ano jistě, Wikipedie není z papíru a proto si může dopřát více ve svém rozletu, ale ruku na srdce – opravdu je třeba mít tolik hesel o Pokémonech a fotbalistech, když nám na ní chybí základní tematická hesla pokrývající např. maturitní otázky? Třeba i u nás jednou přistoupíme k polskému řešení, kdy na základě diskusí vznikla nová, přísnější kritéria pro zařazování článků o sportovcích, a tak došlo k jinak neobvyklé redukci (několika set) článků o méně známých fotbalistech. Pro teď jsou wikipedisté šťastni za rozvoj nového projektu na Wikipedii, který má právě za cíl zmapovat a doplnit okruhy maturitních otázek.
Otevřenost Wikipedie vysvětluje mj. i fakt, že navštěvovanější hesla přitahující větší počet potenciálních upravovatelů mají větší kvalitu. Tato skutečnost, tak způsobuje, že nejčtenější články bývají zároveň ty nejkompletnější a nejspolehlivější.

Ve víru soutěží

Mluvil jsem zprvu o proudech, přeskakuji k vírům, ale ve výsledku chci jen vyvolat názornou představu jedné hybné síly, která umožňuje rozvoj zanedbaných témat.
Soutěžení lidi baví a wikipedisty taktéž, a tak kupříkladu na anglických Wikizprávách provozovali soutěž v psaní historických zpráv v historii – na počet kusů, množství úderů či jen množství doplněných vlastních obrázků. Aby česká Wikipedie nezůstala pozadu, proběhlo za její desetileté historie již čtvero kol soutěže o ku doplnění jejího obsahu, zvané Ceny za rozvoj české Wikipedie, která překvapivě měla i svého generálního partnera. Ptáte-li se proč překvapivě, možná patříte k 47 % uživatelů Wikipedie, kteří neví o tom, že jde o neziskový projekt financovaný z dobrovolných darů, a pak vězte, že komunita Wikipedie není zvyklá na sponzoring, který se týká tvorby článků, a její část to považovala za ohrožení nezávislosti celého projektu. Soutěž, která si kladla za cíl rozšířit po čtyřikrát 300 hesel, ale již definitivně zavál loňský sníh.
Motivace pro vylepšování Wikipedie, a to i prostou veřejností, bude stále dost, letos vtrhne do české kotliny celosvětová fotografická soutěž Wiki miluje památky, která se u nás bude konat pod záštitou generální ředitelky Národního památkového ústavu Ing. arch. Naděždy Goryczkové a ředitele Slezského zemského muzea Mgr. Antonína Šimčíka. Však sami uvidíte v září, fotit památky ale můžete již teď.

Umře na úbytě?

V poslední době wikipedistů ubývá. Mezi hlavními důvody, proč editoři přestanou přispívat do Wikipedie, je zaneprázdnění jinou činností. Podle některých odhadů je od psaní odlákávají sociální sítě, kde autoři tráví většinu svého času na internetu, ale i lze sem řadit i serióznější důvody jako nové zaměstnání, založení rodiny apod. Wikipedii tedy nezbývá než rozhodit sítě více do široka a zvolit sofistikovanější přístupy pro lákání nových editorů.
I tak je ale otázkou, kde nové dušičky pro Wikipedii ulovit. Běžná představa o tvorovi píšícím encyklopedii odpovídá obrazu intelektuála ve vytahaném svetru, který sedí zalezlý u počítače ve své noře a zřejmě ani nevylézá ven. Opravdu nepřeháním – s podobnými slovy mne nedávno vyhnala jedna pracovnice odboru správy nebytových prostor při hledání kanceláře pro českou Wikimedii (pobočka Nadace Wikimedia přispívající k rozvoji a propagaci projektů na principu wiki) – na psaní slovníku přece kancelář nepotřebujete. Do zvuku zaklapávajících se dveří jsem už jen tiše hlesl, že nejsme žádný slovník.

Wikipedie do škol

Ruku v ruce se získávání editorů je i otázka kvality jednotlivých odbornějších hesel. Je jasné, že značná řádka lidí má k otevřenému principu psaní hesel výhrady. Vždyť nekritický čtenář tak nemá nikdy jistotu, že informace není zfalšována. Podívejme se na jeden ze způsobů, který by kredit této encyklopedie mohl navýšit.
To, co se zdálo být ještě loni, takřka nepřekonatelné překážka a akademické tabu najednou počalo padat. Prostě a jednoduše Wikipedie konečně shání oficiální cestou odborníky, kteří by ji pomáhali vylepšit po obsahové stránce.
Pozitivní reakce oslovených vyučujících, na dotaz zda by Wikipedii „nezapůjčili“ studenty k tvorbě hesel, které by jinak byly jen seminárkami do šuplíku, lze shrnout do jediného citátů: „Studenti Wikipedii používají, tak ať vidí, jak vzniká.“
Školní programy, stejně jako výše zmiňovaná soutěž Wiki miluje památky, se vším všudy kopírují vývoj světový a tak trochu už od kolébky o rok opožděný. Ve světě se rozvíjejí programy, které se snaží zapojit vysoké školy do psaní Wikipedie zhruba od roku 2010, kdy se pomalu spustily vysokoškolské programy na prestižních univerzitách v USA (např. v Berkeley). Ty spustily lavinu celosvětového zájmu, kdy lokální pobočky mateřské nadace Wikimedia Foundation touží mít svůj vzdělávací program, který dorazil i k nám.
Možná tím prvním kamínkem do české laviny bylo připojení se Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v zimním semestru roku 2011, jejíž studenti začali vytvářet hesla o ochraně přírody a krajiny a imunologii. Cílem projektu bylo z pohledu univerzity naučit studenty pracovat s primárními zdroji a přepracovávat je na dobře srozumitelné odborné texty, z pohledu Wikipedie pak přilákání nových pravidelných editorů.
Zajímavým vedlejším efektem spolupráce je, že se studenti naučí pečlivě citovat, což se jim bude hodit třeba i při psaní bakalářských prací a mimoděk jim pozvedá povědomí o přiznávání autorství a snižuje tak do budoucna riziko opisovaní. Kritikem, jejich práce je krom vyučujícího, celá široká komunita správců Wikipedie, kteří ostřížím zrakem dbají toho, aby na Wikipedii nebyly kradené cizí autorské texty.
Vyhlídky univerzitní spolupráce s Wikipedii prozatím vypadají růžově, do projektu se vedle Přírodovědecké zapojily také třeba Pedagogická a Matematicko-fyzikální fakulta UK. K mému sluchu dolehly i zmínky o spolupráci s Opavou, Olomoucí či brněnskou Mendelovou univerzitou. Uvidíme, kde všude vedoucí českého univerzitního wikiprojektu Vojtěch Dostál plánuje oslovit ctihodné pány profesory.
Pokud byste chtěli přeci jen vědět víc o potenciálním využití Wikipedie ve vzdělávacím procesu. Mohu vřele doporučit knihu Wikipedie: Průvodce na cestě za informacemi, která popisuje, jak se na Wikipedii nejlépe orientovat, jak do ní začít přispívat a jaká pravidla při tom platí. Z druhé strany pak, jak se má správně přejímat obsah Wikipedie k dalšímu užití, což se je stále nedostatkem spousty českých webu, které si nepokrytě „půjčují“obsah, a také tomu, jak nejlépe přistupovat k Wikipedii ve školním vyučování.
O vzdělávacím faktoru Wikipedie svědčí studie, že je zdaleka nejpopulárnější vzdělávací stránka s téměř čtvrtinou celkového počtu přístupů k webům podobného zaměření. Navíc takovéto využívání je zdarma díky volným licencím.

Od svobodných licencí ke krizi copyrightu

Před rokem si mi jeden wikipedistů postěžoval, že nás bohužel stále při tvorbě a získávání podkladů pro projekty Wikimedia citelně omezuje příliš dlouhá doba ochrany majetkových práv (trvá ještě 70 let po smrti autora) a úzké pojetí toho, co je úřední dílo. Při samotném umisťování děl kupříkladu na textové uložiště Wikizdroje často narážíme na autorskoprávní problémy. Ne všechny zajímavé historické a politické dokumenty se totiž dají podle naší legislativy zařadit pod označení volné úřední dílo. V jiných případech zase podléhá copyrightu jejich český překlad, který pak také nesmíme použít.
Možná vás napadá, že bychom měli více lobovat za povolení šroubů autorského zákona. Patří to však do činnosti sdružení, které je principiálně apolitické? I tak jsme během let podpořili různé petice a veřejné dokumenty, které mohou přispět k rozvoji svobodné tvorby. Podpis jménem Wikimedie teď nechybí pod Manifestem public domain nebo pod Peticí pro zastavení softwarových patentů, jež považuje za hrozbu pro tvorbu open source softwaru.
Zároveň se české sdružení přidalo k výzvě za odtajnění jednání o připravované mezinárodní dohodě o duševním vlastnictví ACTA dlouho předtím než tu obrovská internetová vlna protestu proti SOPA/PIPA/ACTA vůbec letos propukla. Tehdy jsem k odstavení anglické verze Wikipedie u příležitosti protestu proti SOPA prohlásil: „Internet dnes na 24 hodin přichází o Wikipedii. Ale stojí za to bojovat proti takovým snahám, nebo by se mohlo stát, že někteří čtenáři někde na druhém konci světa ztratí Wikipedii natrvalo. A raději nedomýšlet, kdyby jednou kvůli rozhodnutí soudu na základě podobného zákona musela vypnout všechny servery nadace Wikimedia, což by dopadlo na celý svět.“ SOPA se nakonec nekonala, Obama ji spláchl svým vyjádřením do kanálu.
Osvěta o krizi copyrightu na webu je však užitečná. Domnívám se, že z ní vyplývá, že řešením není ani jeden z nabízených polárních názorů v podobě SOPA, či anarchie, ale překopání základů autorského k obrazu nového digitálního věku.

A co jiné ctihodné instituce?

Pokud si stále myslíte, že Wikipedie je sbírkou textíků, kterou si někdo leští ve volném čase, pak vězte, že Wikipedie a její sesterské projekty nejsou jen slepencem textů. Její význam je v zahraničí natolik respektovaný, že ji již různé ctihodné instituce obdařili svými mediálními sbírkami. Kupříkladu Tropenmuseum v Amsterodamu vlastnící rozsáhlé sbírky týkající se tropů věnovalo ve prospěch Wikimedia Commons stovky historických fotografií z Indonésie či Surinamu z doby, kdy byly obě země ještě nizozemskými koloniemi.
V českém prostředí jde zatím bohužel jen o jednotlivé dary. Několik fotografií z pozůstalosti významného fotografa Jana Byrtuse (1935–1992) uvolnila pod svobodnou licenci autorova manželka. Příležitostně nám věnují své fotografie různé osobnosti, naposledy uvolnilo pod svobodnou licencí fotografie celého svého ansámblu Dejvické divadlo v Praze. Třebechovické muzeum betlému se díky spolupráci s českým kulturním projektem GLAM (volně přeloženo – Galerie, Knihovny, Archívy a Muzea) dostalo až na titulní stranu největší jazykové verze Wikipedie anglické a jeho heslo bylo přeloženo kupř. do španělštiny a polštiny.
Do dalších deseti let si můžeme třebas přát, aby jednou byla česká Wikipedie natolik známá mezi veřejností, že na ní tak jako v berlínském metru narazíte mezi dopravními informacemi, kde z ní dopravní podnik promítá cestujícím pro pobavení výběr kuriozit. Nicméně hlavně si přejme, aby na Wikipedii bylo, co nejvíce dobrých a kvalitních hesel, a aby opravdu naplnila své poslání – zpřístupnit lidem opravdové znalosti zdarma.
(text vyšel ve zkrácené podobě v pátek 25. 5.  2012 v Lidových novinách)

Mohlo by se vám líbit…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..