Wikipedie není jen web. Pražský Futures Lab hledal její roli v éře umělé inteligence

Jakou roli má Wikipedie ve chvíli, kdy lidé stále častěji získávají informace z chatbotů, vyhledávačů a sociálních sítí, aniž by navštívili původní zdroj? Touto otázkou se v dubnu v Praze zabývali lidé z více než dvaceti evropských organizací hnutí Wikimedia. Workshop Wikimedia Futures Lab, na jehož přípravě se podílela také Wikimedia Česká republika, ukázal, že Wikipedii musíme chápat jako veřejnou znalostní infrastrukturu.

Debaty o budoucnosti Wikipedie často míří k návštěvnosti, technickému vývoji nebo počtu přispívajících. Pražský workshop začal ještě o krok dříve: kdo rozhoduje o tom, jaké informace se k lidem dostanou a v jaké podobě?

Stále větší část informačního prostředí utvářejí algoritmy sociálních sítí a systémy umělé inteligence. Právě tento posun byl východiskem úvodní přednášky Josefa Holého, lektora umělé inteligence a spolumoderátora podcastu Kanárci v síti o algoritmické propagandě.

Josef Holý: Wikipedie jako centrum kognitivní moci

„Přestaňme o Wikipedii přemýšlet jako o webu. Není to web, je to centrum kognitivní moci,“ vyzval Josef Holý účastnice a účastníky workshopu ve své úvodní přednášce.

Holý zde představil svůj pohled na současnou proměnu informačního prostředí. Kognitivní moc podle něj spočívá ve schopnosti ovlivňovat, co lidé považují za důležité, důvěryhodné a skutečné. Digitální platformy informace vybírají a řadí tak, aby udržely pozornost; výhodu proto často získává emocionální, nikoli nejlépe doložený obsah. S nástupem generativní umělé inteligence se navíc tato moc podle Holého dále soustřeďuje v rukou několika velkých technologických společností.

Nejde přitom jen o výběr jednotlivých zpráv. Holý upozornil, že ten, kdo ovládá rozhraní, jehož prostřednictvím si miliony lidí vykládají svět, získává vliv také na to, které otázky se vůbec pokládají.

Právě v tomto kontextu představil Wikipedii jako jiný model práce se znalostmi. Její obsah vzniká veřejně, z dohledatelných zdrojů, podle otevřených pravidel a v diskusi komunity. Není bezchybná, lze ale sledovat, jak informace vznikla, na čem stojí a proč se změnila. V situaci, kdy odpověď chatbota často zakrývá cestu ke zdrojům, má podle Holého taková transparentnost zásadní hodnotu.

Wikipedii proto ve své přednášce zařadil mezi infrastrukturu demokratické společnosti – vedle knihoven, škol, výzkumných institucí nebo veřejnoprávních médií. Nešlo mu přitom jen o zachování samotné encyklopedie: za podstatné považuje také prosazování jejích principů, tedy ověřitelnosti, otevřenosti, sdílené správy a veřejného zájmu, v širším informačním prostředí.

Pražská přednáška navázala na naši delší spolupráci s Josefem Holým. Už na Wikikonferenci 2025 diskutoval s Josefem Šlerkou o nerovném vztahu velkých jazykových modelů a Wikipedie. Technologické firmy podle něj stavějí své služby také na lidsky vytvářeném obsahu Wikipedie, aniž by se hodnota vracela komunitě ve srovnatelné míře. V Praze tuto úvahu rozšířil na otázku kontroly nad znalostmi, důvěrou a společnou představou o realitě.

Když odpověď přijde bez návštěvy Wikipedie

Na Holého přednášku navázaly dva panely o umělé inteligenci a proměně čtenářských návyků. Jan Hajič z OpenEuroLLM, Jan Šedivý z CIIRC ČVUT a Marian Grubben z Wikimedia Europe debatovali o evropských otevřených modelech a o tom, co se mohou naučit od Wikipedie. Klára Joklová představila data o čtenářstvu a přispívajících v Evropě, Daria Cybulska z Wikimedia UK pak přístup své organizace k inovacím.

AI sice usnadňuje hledání i tvorbu informací, zároveň ale zvyšuje význam ověřování, dohledatelnosti zdrojů a odpovědnosti za pravidla, podle nichž systémy fungují. Panel o čtenářstvu – s Ali Mahmoodem, Katarzynou Drożdżal, Terezou Schambergerovou, Viet Hung Nguyenem a moderátorkou Lucy Crompton-Reid – upozornil na další změnu: lidé mohou získávat informace z Wikipedie prostřednictvím vyhledávačů či chatbotů, aniž by ji sami navštívili. Výzvou proto není jen viditelnost, ale také srozumitelnější uživatelské prostředí, nové formáty a silnější vztah se čtenářstvem.

Od obav k hypotézám

Odpoledne účastnice a účastníci formulovali hypotézy pro další práci hnutí Wikimedia. Zazněla například potřeba konverzačnějšího přístupu ke znalostem, stručných shrnutí článků nebo srozumitelnějšího vysvětlování toho, čím je Wikipedie výjimečná. Diskutovalo se i o riziku, že AI zesílí předsudky, a naopak o jejím možném využití při odhalování obtěžování na diskusních stránkách.

Nešlo o hotová rozhodnutí, ale o podněty pro konkrétní a ověřitelné experimenty.

Laboratoř, která pokračuje

Wikimedia Futures Lab je série mezinárodních rozhovorů iniciovaná Wikimedia Deutschland a Wikimedia Foundation; pražské setkání, na jehož přípravě se podílela také Wikimedia Česká republika, navázalo na první akci ve Frankfurtu. Závěr workshopu patřil mimo jiné konceptu „Futures Lab in a box“ – sadě podkladů, která má podobné diskuse umožnit dalším organizacím a komunitám.

Přednáška Josefa Holého i navazující debaty připomněly, že budoucnost Wikipedie není jen otázkou technologií. Jde také o to, zda zůstanou znalosti dohledatelné, otevřené a spravované ve veřejném zájmu.

Kompletní dokumentaci pražského workshopu, záznamy vystoupení a prezentace najdete na Meta-Wiki. Fotografie a videa jsou dostupné také v kategorii Wikimedia Futures Lab Prague na Wikimedia Commons.

Zdroj náhledového obrázku: Jan Beránek, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons