Jak se hlas zaniklých zvonů dostal z rozhlasového archivu na Wikipedii

Téměř 90 nahrávek z let 1940–1941 zachycuje zvony českých měst a obcí, z nichž mnohé později zanikly při válečných rekvizicích. Díky spolupráci Archivu Českého rozhlasu, spolku Wikimedia Česká republika a Wikimedia komunity  jsou dnes dostupné na Wikimedia Commons, propojené s Wikidaty a slyšitelné přímo u článků na Wikipedii. Jak se ale archivní nahrávky proměnily ve svobodně dostupnou a živou sbírku?

Zvony mého kraje: nahrávky vzniklé v těžké době

Na začátku druhé světové války zněly z kostelních věží českých měst a obcí zvony, které už dnes často neexistují. Mnohé byly během války zrekvírovány a zničeny. Jejich zvuk se však dochoval na nahrávkách pořízených v letech 1940–1941. Záznamy vznikly jako pracovní materiál pro rozhlasový cyklus Zvony mého kraje – pracovníci rozhlasu tehdy vyjížděli do českých měst a obcí a nahrávali zvonění místních kostelů. 

Cyklus vznikal za protektorátu a podle archivních podkladů měl posluchače v těžké době povzbudit. Nahrávky však brzy získaly význam, který jejich tvůrci zřejmě nemohli plně předvídat. Řada zachycených zvonů byla během války sundána z věží a odvezena. Některé se po válce podařilo vrátit, mnohé další však byly roztaveny. Samotné rozhlasové vysílání se podle dostupných podkladů nedochovalo. V Archivu Českého rozhlasu však zůstaly uložené původní pracovní nahrávky na zvukových fóliích. Z materiálu vytvořeného pro jeden rozhlasový pořad se tak postupem času stal vzácný zvukový dokument. Trvalo ovšem několik desetiletí, než se k němu archiváři znovu vrátili a začala se otevírat cesta k jeho zpřístupnění veřejnosti.

Jak se zrodila spolupráce

Cesta archivních nahrávek k veřejnosti nezačala u zvonů samotných. Prvním impulzem byla advokační strategie, kterou si spolek Wikimedia Česká republika schválil na konci roku 2024. Spolupráci s veřejnoprávními médii označila za jednu z cest, jak zpřístupňovat cenné zvukové a obrazové materiály uložené v jejich archivech.

V návaznosti na tuto strategii oslovila výkonná ředitelka Wikimedia ČR Klára Joklová vedení Českého rozhlasu i České televize s nabídkou spolupráce. V té chvíli ještě neexistoval konkrétní projekt. Další jednání postupně přivedla zástupce Wikimedia ČR k Archivu Českého rozhlasu, který začal hledat vhodný materiál pro první společný počin.

„Volba nakonec padla na dochované nahrávky zvonů, pořizované původně pro cyklus Zvony mého kraje,“ vysvětluje vedoucí Archivu Českého rozhlasu Tomáš Dufka. Zaniklé zvony se tak staly pilotním projektem, na němž bylo možné hledat způsob dlouhodobější spolupráce. “Cílem nebylo pouze nahrávky vystavit na internetu, ale zpřístupnit je pod svobodnou licencí, srozumitelně popsat a propojit s místy, kostely a dalšími informacemi v projektech Wikimedia,” doplňuje Pavel Bednařík, manažer Programů pro partnerství.

Digitalizací práce teprve začala

Převodu historických zvukových fólií do digitální podoby se ujal zvukař Archivu Českého rozhlasu Miloslav Turek. Díky tomu bylo možné nahrávky znovu poslouchat a dále s nimi pracovat. Pro jejich zveřejnění však bylo potřeba zjistit, co přesně zachycují a odkud jednotlivé zvuky pocházejí.

Podrobnost záznamů se výrazně lišila. U některých bylo možné určit konkrétní kostel, jinde se dochoval pouze název města nebo obce. Takový údaj sám o sobě nemusel stačit, protože na jednom místě mohlo stát několik kostelů. U části nahrávek proto zůstával jejich přesný původ nejistý.

V tento moment se do projektu zapojil také wikidatista a spolupracovník Wikimedia ČR Michal Josef Špaček. Jednotlivé záznamy postupně procházel, dohledával odpovídající kostely či obce a hledal k nim existující položky na Wikidatech. Archivářka Jana Bartošová z Českého rozhlasu mezitím pokračovala v archivním bádání, doplňovala další informace a konzultovala nejasné případy s kampanologem, odborníkem na zvony.

Jak dostat archivní zvuk na Wikimedia Commons

Od nahrávky ke kostelu a místu na mapě

Samotný zvukový soubor nemá zeměpisnou polohu. Aby bylo možné nahrávku zobrazit na mapě nebo ji spojit s konkrétním kostelem, bylo nutné vytvořit vazbu mezi souborem na Wikimedia Commons a údaji uloženými na Wikidatech. Wikidata jsou svobodná databáze znalostí, v níž mají jednotlivé obce, kostely a další objekty vlastní položky s údaji o poloze a vzájemných vztazích.

Michal Josef Špaček proto postupně přiřazoval nahrávky k nejpřesněji určeným místům. Pokud se podařilo spolehlivě zjistit konkrétní kostel, propojil zvuk s jeho položkou. Kde archivní údaje dovolovaly určit pouze obec nebo město, zůstala nahrávka spojena s tímto obecnějším místem. Projekt se tak vyhnul vytváření přesnějších vazeb, než jaké skutečně umožňovaly dochované informace.

„Třeba v Havlíčkově Brodě jsou tři nebo čtyři kostely a vy nevíte, který z nich to je. Byla tam tedy velká míra nejistoty – takový klasický stav archivního bádání,“ popisuje Michal Josef Špaček. 

Toto propojení umožňuje zobrazit lokace, odkud zvuky pocházejí, na mapě a jednodušeji vložit zvuk do článků o vybraných kostelech a obcích na Wikipedii. Lidé si tak mohou historické zvonění poslechnout přímo u informací o místě, odkud pochází. Např. u článků Kostel Nejsvětější Trojice v Dobříši nebo Kostel Nanebevzetí Panny Marie v České Skalici.

Projekt vyvrcholil 2. října 2025, na Mezinárodní den zvonů. Zveřejněním však práce nekončí. Pokud se podaří některou nahrávku přesněji určit, lze její propojení opravit a změna se může promítnout také do mapy. Historickou sbírku mohou v budoucnu doplnit současné nahrávky a fotografie jednotlivých zvonů 

Pilotní projekt pro další archivy

Zaniklé zvony byly prvním pilotním projektem spolupráce Wikimedia Česká republika a médiem veřejné služby. Přestože kolekce čítá necelých devadesát nahrávek, její zpracování trvalo déle než rok a zapojilo vedení obou organizací, archivářku, zvukaře, odborníka na zvony i dobrovolné členy komunity Wikimedia. Ukázalo se tak, že skutečné zpřístupnění archivního materiálu představuje podstatně složitější proces než pouhé nahrání souborů na internet.

Český rozhlas nahrávky vybral, digitalizoval, odborně zpracovával a pod vlastním účtem uvolnil pod svobodnou licencí. Wikimedia ČR a komunita Wikimedia pomohly nastavit postup zveřejnění, uspořádat soubory a propojit je s dalšími informacemi. Každý ze zapojených aktérů přitom přinesl vlastní znalosti a zachoval si odpovědnost za svou část práce.

Stejný model mohou využít také další veřejnoprávní média, archivy, knihovny, muzea a galerie. Nemusí přitom začínat rozsáhlými databázemi. Dobře vybraná a zvládnutelná sbírka umožňuje vyzkoušet licenční, odborný i technický postup na konkrétním materiálu a vytvořit výsledek, který lze následně rozvíjet.

„Věříme, že na spolupráci navážeme i v našich dalších projektech,“ uvedla výkonná ředitelka Wikimedia ČR Klára Joklová. “Zaniklé zvony ukazují, jak může propojení paměťové instituce a otevřené komunity proměnit archivní materiál ve svobodně dostupnou, dohledatelnou a propojenou součást veřejného poznání.”