Od HIV antivirotik po pravěké oceány: Měsíc vědy na Wikipedii zná své vítěze
Druhý ročník akce Měsíc vědy na Wikipedii skončil 15. června. V předchozím článku jsme psali o hlavních číslech – do výzvy se zapojilo 78 účastníků a účastnic, kteří upravili nebo rozšířili 584 hesel (z toho 365 zcela nových) a nahráli 70 mediálních souborů. Za těmito statistikami se ale skrývají konkrétní lidé, stovky hodin rešerší a pečlivá práce se zdroji. Porota již dokončila své hodnocení, a my vám tak můžeme představit vítěze, dát prostor samotným oceněným a ukázat, jak pestrá témata, od chemie léčiv až po paleontologii, letos českou a slovenskou Wikipedii obohatila.
Od chemie léčiv po dinosaury: Co všechno letos přibylo?
Než přejdeme k samotným vítězům, stojí za to se podívat, o co všechno se Wikipedie rozrostla. Výrazný prostor dostala chemie a medicína: vznikla hesla o ABC transportérech, farmakokinetice, artemisininu i o českém chemikovi Antonínu Holém, jehož výzkum stál u zrodu klíčových antivirotik proti HIV. Nově tu najdete také biografii genetičky a nositelky Nobelovy ceny Barbary McClintockové.
Historii vědy rozšířily desítky profilů významných badatelů, botaniků či lékařů – od botanika Alphonse Pyrama de Candolle přes oftalmologa Julese Gonina až po řadu českých a slovenských akademiků, jako jsou religionista Daniel Heider nebo nově zvolený předseda Akademického senátu Univerzity Palackého Ondřej Molnár. Doplněny byly i chybějící slovenské vysokoškolské fakulty, které dosud neměly heslo ani na slovenské Wikipedii.
Skvělé články vznikly také v oblasti biologie a paleontologie. Autoři zpracovali témata jako srostloobratlí, vidlonožci, vymřelí mesosauři nebo rod motýlů soumračníci. Pozornost dostaly i fascinující příběhy objevů – například historie zobrazování magnetickou rezonancí nebo průlomový Averyho–MacLeodův–McCartyho experiment, který poprvé dokázal, že nositelem dědičnosti je DNA.
Cena poroty: Kvalita má přednost před kvantitou
Zatímco některé kategorie hodnotí čistě počet příspěvků, u Ceny poroty rozhodovala kvalita odvedené práce – pečlivé zdrojování, přehledná struktura a odborná přesnost. Porota ve složení Míla Moudrá (Fyzikální ústav AV ČR a wikipedistka), slovenský wikipedista KormiSK a Barbora Šmídová (Univerzita Karlova) nakonec ocenila tři autory:
- 1. místo: OJJ – Vítěz Ceny poroty ukázal, že rozhoduje kvalita, a ne objem. Jeho dvanáct příspěvků z biologie a paleontologie porota vyzdvihla pro výjimečnou odbornou preciznost. Zpracoval mimo jiné hesla Aspidogastrea, mesosauři, srostloobratlí či rod pěvců Vermivora.
„Od začátku prakticky o ničem jiném než o biologii nepíšu — byť to zpočátku nebylo zase tak slavné. Zabývám se jí i v běžném životě, na jednom atlasu biogeografie jsem se dokonce učil číst. Tak k tomu oboru zkrátka patřím, co víc bych k tomu měl říct.“
- 2. místo: Kurkic5 – Vytvořil rozsáhlou sérii životopisů českých vědců, pedagogů, zoologů a spisovatelů – od zoologa Jana Patočky po historika Jindřicha Šámala. Porota ocenila jeho systematický přístup a důsledné zdrojování napříč desítkami hesel.
„Při psaní článků se dostávám i k osobnostem spojeným s vědou. Měsíc vědy slouží jako dobrá motivace, proč v psaní pokračovat. Články pak dodávají pocit satisfakce, že jsem mohl dalším malým dílem přispět do velkého projektu, jako je Wikipedie.“
- 3. místo: Henryk Siuda – Zaměřil se na entomologii a přírodu Slezska. Napsal řadu hesel o motýlech z čeledi soumračníkovitých (Soumračník mochnový, Soumračník máčkový a další) i článek o Matějovické jeskyni. Texty navíc doplnil vlastními autorskými fotografiemi motýlů přímo z terénu.
Nejaktivnější editoři napříč obory
Kategorie nejaktivnějších zkušených editorů přinesla skvělá čísla i tři různé pohledy na vědecká témata:
- 1. místo: Luketheslovak (126 editací) – Absolvent medicinální chemie na Univerzitě Karlově přispěl desítkami odborných hesel z chemie, elektrochemie a farmakologie. Věnoval se tématům od farmakokinetiky přes Chagasovu chorobu až po Barbaru McClintockovou.
„Som absolvent odboru Medicinálna chémia na Univerzite Karlovej v Prahe. Pracoval som na Ústave organickej chémie a biochémie Českej akadémie vied pod vedením absolventov doktorandského štúdia u prof. Antonína Holého, ktorý je známy svojou syntézou antivirotík proti HIV. Výzva pre mňa znamenala ďalšiu motiváciu k hlbšiemu ponoru do vedeckých tém.“
- 2. místo: Karelkam (98 editací) – Zkušený wikipedista, který se dlouhodobě zaměřuje na historii vědy. Letos vytvořil desítky biografií dnes často pozapomenutých botaniků, lékařů či matematiků (Adalbert Czerny, Gottlieb Haberlandt, Jules Gonin).
„Editování Wikipedie se stalo mým koníčkem. Baví mě objevovat historické souvislosti a zjišťovat, kolik chytrých, někdy u nás polozapomenutých lidí se zasloužilo o rozvoj vědy. Jsem si vědom toho, že editování Wikipedie je kolektivní činnost, a jsem vděčný za případné korekce mých editací.“
- 3. místo: V0lkanic (85 editací) – Zaměřil se na české i slovenské vědce a akademiky a také na doplnění chybějících profilů slovenských vysokoškolských fakult.
„Stejně jako minulý rok jsem se s radostí zapojil do výzvy Měsíc vědy na Wikipedii, zejména s články o českých a slovenských vědcích a akademicích, ale tentokrát také s kratšími články o některých fakultách slovenských vysokých škol. Rád bych zmínil nově vzniklé články o českých profesorech Danielu Heiderovi, Ondřeji Beranovi, Pavlu Raškovi či Danielu Drápalovi, ale také o nově zvoleném předsedovi Akademického senátu Univerzity Palackého Ondřeji Molnárovi. Dále bych zmínil bývalé slovenské ministry Ľudovíta Kilára či Juraje Bušu, kteří navzdory vysoké funkci a nejvyššímu akademickému titulu článek dodnes nemají ani na slovenské Wikipedii. Z fakult jsem měl radost například z Právnické fakulty Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košicích, jejíž hlavní budovu jsem po konci výzvy viděl na vlastní oči a fotografii nahrál na Commons. Už teď se těším na další ročník.“
Tip z dat: V kategorii nejaktivnějších nováčků zvítězil AdamTheRobin, druhé místo obsadil Smoldič. Zapojení nových editorů je přitom pro celou komunitu tou nejlepší vizitkou.
AdamTheRobin: „O soutěži jsem se dozvěděl při proklikávání Wikipedie a říkal jsem si, proč to nezkusit. Při psaní jsem se chtěl zaměřit hlavně na praktičnost a propojení s ostatními fakty, které se při běžném výkladu opomíjejí. Byla to docela výzva a jsem moc rád, že jsem do toho šel!“
Rozhodoval i los
O dalších cenách rozhodlo transparentní losování prostřednictvím služby RandomPicker. Z přispěvatelů byli vylosováni Meloun1212 a Jakublanda05. Uživatelka Meloun1212 patřila k vůbec nejaktivnějším autorkám ročníku a zaměřila se na velké vědecké příběhy – napsala o historii magnetické rezonance i sérii článků o objevu funkce DNA (Oswald Avery, James Watson, Maurice Wilkins).
Meloun1212: „Mám přírodovědné vzdělání a řadu let jsem pracovala ve výzkumu, měsíce vědy se proto účastním pravidelně a ráda. Psaní článků mi přináší nejen možnost dozvědět se spoustu nových a zajímavých věcí, ale baví mě také sledovat příběhy jednotlivých vědců a vědkyň a jejich cestu k různým důležitým objevům. Fascinuje mě, že vedle systematické práce v nich někdy sehrála roli i náhoda. Náhoda byla ale většinou pouze impulsem, který dokáže využít jen připravený a pozorný vědec. Myslím, že právě tyto lidské příběhy přibližují vědu i pro širší veřejnost.“
Paralelní výzva UK100: Karlova univerzita na Wikipedii
Součástí letošního Měsíce vědy byla i paralelní výzva UK100, kterou jsme připravili společně s Univerzitou Karlovou. Jejím cílem bylo doplnit na Wikipedii hesla o vědcích, vědkyních, objevech a pracovištích spojených s nejstarší českou univerzitou. Kdo se chtěl zapojit, uvedl vedle hashtagu #veda do shrnutí editace ještě #uk100.
Takto označených editací nakonec vzniklo 137 na 133 různých stránkách, přičemž devět z nich směřovalo na českou a zbytek na slovenskou Wikipedii. Zapojilo se šest účastníků včetně jednoho editora bez registrace. Vznikly například články o českých biochemicích a přírodovědcích z UK, doplnily se aktuální fotografie do hesel vyučujících a k lepšímu se změnilo i heslo Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Univerzita Karlova ocenila dva účastníky:
- MaeveeveaM – studentka Univerzity Karlovy, která do výzvy přinesla heslo o anglické tiskařce Elisabeth Pickering (asi 1510–1562), první ženě v Anglii, jež knihy vydávala pod svým rodným jménem. Téma z dějin knižní kultury propojuje její studium s tématem letošní výzvy zcela přirozeně.
- Luketheslovak – absolvent medicinální chemie na Univerzitě Karlově, jehož 126 editací tvořilo naprostou většinu celé výzvy UK100. Vedle desítek odborných hesel z chemie a farmakologie doplnil na slovenskou Wikipedii také biografie vědců spojených s univerzitou, například biochemika Jana Konvalinky, Jana Trnky či parazitologa Jaroslava Flegra. Ocenění za UK100 tak doplňuje jeho vítězství v kategorii nejaktivnějšího editora.
Poděkování za účast a za to, že se ke své alma mater přihlásili, patří i wikipedistům KormiSK, Jirka Dl a ZSsen.
Věda před objektivem: Fotografie s mezinárodním dopadem
Součástí letošního ročníku byla také fotografická Mikrosoutěž Věda 2026. Zapojilo se do ní osm účastníků, kteří na Wikimedia Commons nahráli celkem 69 fotografií zachycujících nejrůznější témata spojená s vědou a technikou. Se započtením jednoho videa vzniklo za dobu výzvy 70 nových mediálních souborů. Jejich práce má celosvětový přesah, protože snímky pod svobodnou licencí mohou okamžitě ilustrovat články v jakékoli jazykové verzi Wikipedie.
O vítězi rozhodla porota složená z vítěze soutěže Czech Wiki Photo 2025 Skota, aktivního fotografa a wikipedisty Packy a koordinátora programů pro editory Tadeáše Bednarze. První místo získal Topi Pigula se snímkem surové ropy, který pořídil v Muzeu ropného a plynárenského průmyslu Ignáce Łukasiewicza v Polsku.
O druhé místo se shodným počtem bodů podělily dva snímky: hluboká vodní nádrž hydrodynamické laboratoře Imperial College od Sintaksa a detail žhavicího vlákna historické žárovky opět od Topiho Piguly.
Nejvíce snímků, téměř čtyři desítky, dodal Mojmir Churavy. Zdokumentoval moderní vybavení Fyzikálního ústavu AV ČR, tedy elektronový mikroskop, spektroskopický elipsometr či křemíkové monokrystaly, a přidal i desítky historických portrétů českých vědců a profesorů z první poloviny 20. století (Vladimír Úlehla, Jaroslav Pantoflíček a další).
Topi Pigula přispěl dalšími působivými muzejními záběry, od fosilie amonita rodu Perisphinctes přes mamutí kel v ostravském muzeu až po kostru tyranosaura Tristana v Berlíně. Sintakso zachytil špičková zahraniční pracoviště, jako je synchrotron Diamond Light Source. ZSsen pak doplnil aktuální portréty současných českých vědců a vědkyň i snímky z výstavby biocentra na pražském Albertově.
Věda, která zůstává
Ať už jde o desítky odborných hesel z chemie, portréty opomíjených badatelů nebo fotografie laboratoří a fosilií, za každou úpravou stojí chuť zpřístupnit poznání všem. A právě to je hlavním smyslem Wikipedie i samotného Měsíce vědy. Ověřené informace se díky přispěvatelům dostávají k milionům čtenářů, pro které je Wikipedie prvním místem, kde hledají odpovědi.
Do rozšiřování encyklopedie se přitom můžete zapojit kdykoli. Wikipedie roste každý den a k první úpravě nepotřebujete žádné speciální oprávnění. Stačí si vybrat téma, které vás zajímá, a začít.
Všechny účastníky a účastnice navíc čeká virtuální uživatelské vyznamenání navržené speciálně pro tuto událost a také věcné odměny od partnerů: předplatné podcastu Zjisti víc, populárně-naučné časopisy a dárky od nakladatelství RF Hobby.
Poděkování patří porotě (Míla Moudrá, KormiSK a Barbora Šmídová), spoluorganizátorům z Univerzity Karlovy a Fyzikálního ústavu AV ČR i partnerům za věnované ceny. A v neposlední řadě děkujeme všem 78 účastníkům, bez nichž by Měsíc vědy nemohl vzniknout.