Měsíc vědy na Wikipedii: 584 nových a rozšířených hesel, která zpřístupňují vědu všem
Od 1. května do 15. června 2026 probíhal druhý ročník Měsíce vědy na Wikipedii, který společně připravily Wikimedia Česká republika, Univerzita Karlova a Fyzikální ústav Akademie věd ČR. Do výzvy se zapojilo 78 účastnic a účastníků, kteří upravili nebo rozšířili 584 hesel, z nichž 365 vzniklo zcela nově, a nahráli 70 fotografií. Společně tak pomohli zpřístupnit ověřené informace o vědě a výzkumu milionům lidí, kteří Wikipedii využívají jako první zastávku při hledání informací.

Věda mění svět. Wikipedie ji zpřístupňuje lidem
Věda ovlivňuje náš každodenní život, ale mnoho důležitých poznatků zůstává ukrytých v odborných publikacích a akademických databázích. Právě proto Wikimedia Česká republika pořádá Měsíc vědy na Wikipedii. Jeho cílem je zpřístupňovat ověřené informace široké veřejnosti a převádět odborné poznatky do podoby, která je srozumitelná a dostupná všem.
“Výzva zároveň pomáhá doplňovat chybějící obsah na české Wikipedii. Účastnice a účastníci vytvářejí nové články o vědeckých tématech, výzkumu, vědkyních a vědcích, rozšiřují stávající hesla a doplňují kvalitní zdroje. Měsíc vědy tak propojuje svět výzkumu s veřejností a pomáhá dostávat kvalitní informace k milionům lidí, kteří Wikipedii využívají při studiu, práci i každodenním hledání informací,” říká Klára Joklová, výkonná ředitelka spolku Wikimedia Česká republika.
584 nových nebo rozšířených hesel, 78 zapojených lidí
Letos se do výzvy zapojilo 78 účastnic a účastníků.
Společně:
- upravili nebo rozšířili 584 hesel,
- vytvořili 365 nových článků,
- nahráli 70 fotografií a videí.
Za těmito čísly jsou desítky hodin práce s odbornými zdroji, vědeckými publikacemi i archivními materiály. Účastníci a účastnice vyhledávali informace, ověřovali fakta, doplňovali reference a převáděli odborné poznatky do encyklopedické podoby, která je srozumitelná široké veřejnosti. Každý nový nebo rozšířený článek tak pomáhá zpřístupňovat vědecké poznání tisícům lidí, kteří na Wikipedii hledají první informace o vědě, výzkumu a jejich dopadech na společnost.
O významu Wikipedie pro zpřístupňování vědeckých poznatků debatovaly během Měsíce vědy také Klára Joklová a Milada Moudrá v podcastu Dobro skladem. Věnovaly se mimo jiné tomu, jakou roli hraje Wikipedie v době rozmachu umělé inteligence a proč je důležité, aby kvalitní a ověřené informace zůstávaly veřejně dostupné. Jako příklad zazněl i nově vzniklý článek o fyzikovi Allanu Línkovi, konstruktérovi prvního samočinného počítače v Československu. Právě podobné příběhy ukazují, jak může Wikipedie pomáhat uchovávat a zpřístupňovat znalosti pro další generace.
Den, kdy se na Wikipedii psala věda
Vrcholem letošního Měsíce vědy na Wikipedii byl hlavní editaton, který se uskutečnil 14. května v historické knihovně Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR na pracovišti Cukrovarnická. Akce ukázala, jak může spolupráce mezi Wikimedia Česká republika a vědeckými institucemi přispívat k lepší dostupnosti ověřených informací. Právě propojení odborného prostředí s komunitou dobrovolných editorů a editorek pomáhá dostávat vědecké poznatky, fotografie i další obsah k široké veřejnosti prostřednictvím Wikipedie.
„Spolupráce s Wikimedia Česká republika představuje pro výzkumné instituce příležitost, jak s relativně malým úsilím oslovit velmi široké publikum. Když se podaří kvalitní fotografie nebo odborný obsah dostat do správných článků na Wikipedii, jejich dopad může být překvapivě velký. Jen fotografie z Fyzikálního ústavu použité ve wikipedických článcích si během jediného měsíce zobrazily desetitisíce čtenářů a čtenářek. Nejde přitom primárně o propagaci instituce, ale o to, aby články o vědeckých tématech byly kvalitnější, srozumitelnější a lépe ilustrovaly to, o čem pojednávají,“ říká Míla Moudrá z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR.

Po úvodním slovu a krátkém představení principů Wikipedie se účastníci a účastnice pustili do psaní a rozšiřování článků. V jedné místnosti se potkali zkušení wikipedisté a wikipedistky, studenti a studentky, lidé z akademického prostředí i úplní nováčci, kteří si editaci vyzkoušeli vůbec poprvé. Po celou dobu jim byli k dispozici lektoři a lektorky, kteří pomáhali s prací se zdroji, citacemi, autorskými právy i technickými aspekty editování.

Editaton ale nebyl jen o samotném psaní článků. Ještě před zahájením editační části si účastníci mohli vybrat ze dvou doprovodných programů. První skupina se vydala na komentovanou prohlídku památkově chráněného areálu Fyzikálního ústavu, jehož budovy vznikly ve stylu art deco. Druhá skupina nahlédla přímo do laboratoří, kde se dozvěděla více o vývoji fotovoltaických panelů, jejich výrobě i budoucnosti solární energetiky. Díky ukázkám křemíkových krystalů i hotových článků mohli účastníci propojit témata, o nichž následně psali, s reálným vědeckým výzkumem.
Měsíc vědy nebyl jen o jednom editatonu
Měsíc vědy na Wikipedii se letos neomezil pouze na hlavní editaton ve Fyzikálním ústavu. Program nabídl řadu dalších akcí, které propojovaly Wikimedia projekty s akademickým prostředím, otevřenou vědou i vzděláváním.
Důležitou součástí programu byl webinář Open Science a projekty Wikimedia – kde začít?, který představil možnosti zapojení univerzit a výzkumných institucí do otevřeného sdílení znalostí. Účastníci a účastnice se seznámili s příklady dobré praxe z českého i zahraničního prostředí a diskutovali o tom, jak mohou Wikimedia projekty pomáhat naplňovat principy otevřené vědy.
Na Fyzikálním ústavu Akademie věd ČR proběhl také interní seminář pro zaměstnance a zaměstnankyně zaměřený na využívání Wikipedie a dalších projektů Wikimedia ve vědecké komunikaci. Ukázal, že spolupráce mezi výzkumnými institucemi a Wikimedia komunitou nemusí končit jednorázovou akcí, ale může se stát součástí dlouhodobého zpřístupňování vědeckých poznatků veřejnosti.
Do Měsíce vědy se zapojili také studenti a studentky Fakulty architektury ČVUT, kteří v rámci editatonu Historické stavby jdou na Wiki převáděli své seminární práce do podoby encyklopedických článků. Vznikly tak nové texty propojující architekturu, historii i technické obory a zároveň si účastníci a účastnice osvojili práci se zdroji, citacemi a principy otevřeného sdílení informací.

Foto: Pavel Bednařík
Wikimedia Česká republika se navíc vůbec poprvé představila na Veletrhu vědy v Letňanech jako součást expozice Fyzikálního ústavu AV ČR. Návštěvníci a návštěvnice si mohli vyzkoušet znalostní kvízy, dozvědět se více o fungování Wikipedie a zjistit, jak se mohou sami zapojit do tvorby svobodných znalostí. Závěr výzvy pak patřil online editatonu Dopiš svůj vědecký článek, který pomohl účastníkům a účastnicím dokončit rozpracované texty a připravit je k publikaci.
Měsíc vědy končí, věda na Wikipedii pokračuje
Součástí letošního ročníku byla také soutěž pro editorky a editory, kteří během výzvy vytvářeli nebo rozšiřovali články a nahrávali fotografie s vědeckou tematikou. O ceny do soutěže se postarali partneři projektu – Fyzikální ústav Akademie věd ČR, populárně-naučný podcast Zjisti víc a vydavatelství RF Hobby. V těchto dnech porota vyhodnocuje jednotlivé příspěvky a vybírá nejzajímavější články i fotografie. Výsledky budou zveřejněny v následujících týdnech.
Letošní ročník ukázal, že když se propojí vědecké instituce, univerzity a komunita dobrovolných editorů a editorek, mohou během několika týdnů vzniknout stovky nových zdrojů poznání dostupných zdarma pro každého. Každá editace přitom pomáhá zpřístupňovat vědecké poznání dalším lidem. A právě to je smyslem Wikipedie i Měsíce vědy na Wikipedii.
