Měsíc žen na Wikipedii 2026 skončil 8. dubna. O tom, že se do něj zapojilo 61 účastníků a účastnic, kteří upravili 453 hesel a vytvořili 328 zbrusu nových článků, už informoval náš předchozí článek. Za těmito čísly se ale skrývají konkrétní lidé, stovky hodin rešerší a pečlivá práce se zdroji. Porota mezitím dokončila hodnocení. Tento text představuje její výběr, dává prostor i samotným oceněným a ukazuje, jaká paleta žen letos Wikipedii obohatila: od astronomky 17. století po současnou gruzínskou novinářku.
Od astronomky po fotbalistku. Spektrum letošního ročníku
Než se dostaneme k vítězům, stojí za to se podívat, o co všechno se letos česká Wikipedie rozrostla. Zaslouženě velký prostor dostaly vědkyně: vznikl článek o slezské astronomce 17. století Marii Cunitzové, o průkopnici NASA Annie Easleyové, o bakterioložce Lydii Rabinowitschové-Kempnerové, o robotičce Cynthii Breazealové či o historičce vědy Naomi Oreskesové. Rovněž vznikly články o iniciativách, které ženy ve vědě podporují, k nimž patří Cena L’Oréal-UNESCO.
Politika a aktivismus mají letos silné mezinárodní zastoupení. Figuruje mezi nimi například bývalá prezidentka Severní Makedonie Radmila Šekerinská, gruzínská novinářka a obhájkyně lidských práv Mzia Amaglobeliová, britská investigativní novinářka Carole Cadwalladr i belgická špionka první světové války Gabrielle Petit. Z české akademické sféry pak přibylo hned několik portrétů – např. předsedkyně Akademického senátu UP Irena Smolová, bývalá prorektorka UK Sylvie Opatrná nebo bývalá děkanka Farmaceutické fakulty UK Eva Kvasničková.
Cena poroty: Od mladých hereček po inspiraci na ledě
Zatímco některé kategorie se zaměřují spíše na kvantitu, u Ceny poroty šlo o kvalitu odvedené práce – pečlivé ozdrojování, strukturu textu a vizuální zpracování. Letošní porota ve složení David Hlaváček z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR a wikipedistky Regina Novotná a Miroslava Fišerová nakonec vybrala tři autorky:
AlickaV: Porotu zaujala dvaceti precizně zpracovanými články zaměřenými na mladší generaci českých hereček (například Berenika Anna Mikeschová nebo Diana Šoltýsová). Její texty vynikají pečlivými seznamy rolí a výbornou prací s citacemi.
Wikipedii edituji už od puberty. Tehdy jsem začala s překlady anglických článků z kulturní oblasti, protože spousta z nich v češtině chyběla. Na výzvu Měsíc žen na Wikipedii jsem narazila vlastně náhodou a svým zaměřením mě okamžitě oslovila. Na psaní článků na Wikipedii mě nejvíc baví ten samotný proces hledání informací, práce se zdroji a jejich skládání do jednoho článku. Mám velkou radost, když tak můžu vytvořit nový článek o ženách, které už mají za sebou úctyhodnou kariéru, jen o nich třeba zatím není tolik slyšet.
JanaJin – Z hodnocení vzešla jako jasná favoritka jedné z porotkyň wikipedistka JanaJin. Napsala devět životopisů významných žen, převážně českého původu. Například Margaret Keanová, Jana Bačová Kroftová nebo slovenská europoslankyně Monika Smolková. Porota u ní vyzdvihla především logickou strukturu článků, přehledné rozdělení do podkapitol a informační i vizuální bohatost, neboť její texty obsahovaly velké množství kvalitních zdrojů a byly všude doplněny fotografiemi.
Hynek Kaplan (originál:Richard Sekerák), CC BY-SA 4.0, prostřednictvím Wikimedia Commons
Meloun1212 – Třetí oceněná si odnesla Cenu poroty za sedmnáct obsáhlých biografií, z nichž zaujaly především profily krasobruslařek (Drahomíra Šťovíčková, Klára Hartlová). Porota navíc ocenila i nadstavbové zpracování hesla Cena L’Oréal-UNESCO – na Wikipedii tak přibyly nejen biografie, ale i článek o platformě, která ženy ve vědě dlouhodobě podporuje.
Měsíce žen na Wikipedii se účastním pravidelně. Velmi obdivuji krasobruslení, možná i proto, že sama bruslit neumím. Letos jsem si proto nemohla nechat ujít světový šampionát, který se konal v Praze. Po zhlédnutí tanečních párů pro mě bylo přirozené zaměřit se na články o našich talentovaných krasobruslařkách a jejich trenérce, které na Wikipedii dosud chyběly. Na celé práci mě nejvíce bavilo poznávání jejich příběhů.
Vytrvalí editoři napříč generacemi
Kategorie nejaktivnějších editorů opět ukázala, že na Wikipedii neexistují věkové hranice.
1. místo: Karelkam (73 editací) – prvenství z loňska obhájil Karelkam – a jde o pozoruhodný výkon mimo jiné proto, že editovat začal v roce 2019, ve svých 78 letech.
Editovat Wikipedii jsem začal na podzim 2019, bylo mi tehdy 78 let. Editování Wikipedie, včetně Wikidat a nově i Wikicest, se stalo mým koníčkem. Rozšiřuji si znalosti a mám pocit, že dělám smysluplnou činnost. Baví mě objevovat historické souvislosti a zjišťovat, kolik chytrých, někdy polozapomenutých lidí pochází ze střední Evropy včetně Česka. Jsem si vědom toho, že editování Wikipedie je kolektivní činností, a jsem vděčný za případné korekce mých editací.
2. místo: V0lkanic (47 editací) – druhý nejaktivnější editor si vzal za cíl systematicky vyplňovat mezery v politice a na akademické půdě.
V rámci letošního ročníku výzvy jsem se zaměřil na psaní článků o významných ženách, které působily v oblastech, o které se zajímám a které mi jsou nějakým způsobem blízké – tj. v politice a na akademické půdě. Z českých akademiček jsem například napsal články o současné předsedkyni Akademického senátu UP Ireně Smolové, bývalé prorektorce UK Sylvii Opatrné či o bývalé děkance Farmaceutické fakulty UK Evě Kvasničkové. Z oblasti politiky bych pak zmínil bývalou premiérku Severní Makedonie Radmilu Šekerinskou, slovenské europoslankyně Zitu Pleštinskou a Moniku Smolkovou a od nás z Česka pak bývalou náměstkyni primátora Pavla Béma Hanu Žižkovou, bývalou pražskou radní Evu Vorlíčkovou, současnou starostku Ostravy-Poruby Lucii Baránkovou Vilamovou či aktivistku Báru Stárek. Do budoucna bych se rád psaní článků (nejen) o významných ženách u nás i v zahraničí věnoval i nadále, protože toto téma na Wikipedii stále podle mého soudu není zpracováno dostatečně.
3. místo: Kurkic5 (36 editací) – třetí příčku v kategorii nejaktivnějších zkušených editorů obsadil Kurkic5, jehož 36 příspěvků skvěle doplnilo letošní celkové výsledky.
Titul nejaktivnějšího nováčka letos získal S.Horak1, uživatel, jehož účet vznikl 24. března 2026, tedy přímo v průběhu výzvy.
Sto let ženských příběhů. Fotografie s globálním dosahem
Bertha von Suttner v roce 1911, neznámý autor, volné dílo, prostřednictvím Wikimedia Commons. Nahrála uživatelka Dirillo.
O další ceny se v rámci transparentnosti losovalo přes službu RandomPicker. Ze zúčastněných byli vylosováni uživatelé Prikryl a Podrouzek, z fotografů a fotografek Mojmir Churavy a Dirillo. Účastníci a účastnice během výzvy celkem nahráli na Wikimedia Commons 221 snímků. Tato práce má přesah daleko za českou Wikipedii – fotografie pod svobodnou licencí mohou okamžitě ilustrovat články napříč všemi jazykovými verzemi, stejně tak mohou být zdarma využity kdekoli jinde, dodrží-li přitom příslušnou licenci.
Wikipedistka Dirillo se letos zasloužila o mimořádný objev: narazila na databázi Frauen in Bewegung 1848–1938 Rakouské národní knihovny, ze které sama nahrála a upravila desítky historických snímků. Najdeme mezi nimi portréty rakouské sociálnědemokratické poslankyně Adelheid Popp (z roku 1904, 1909 i z parlamentu 1919), laureátky Nobelovy ceny míru Berthy von Suttner z roku 1911 či vůbec nejstarší známý portrét Boženy Němcové z období kolem roku 1860. Z osobností spojených s první republikou pak přibyla fotka Alice Masarykové z roku 1921 a Anny Honzákové z roku 1902 – první české lékařky s diplomem z české univerzity.
Do výzvy se zapojuji už několik let. Upřímně řečeno, je to pro mě tak trochu osobní záležitost: během života jsem opakovaně narážela na to, že pokud jde o postavení žen ve společnosti, zejména v té tuzemské, za ta léta se toho zase až tolik nezměnilo. Že ty srážky s diskriminací a lidskou hloupostí mě naučily značné obezřetnosti, potvrzuje ostatně i fakt, že jsem se v úvodu svého působení na Wikipedii, kde drtivou většinu editorů tvoří muži, ukryla za genderově neutrální přezdívkou a stejně neutrálně jsem komunikovala i v diskusích – a teprve až po letech jsem se tam začala vyjadřovat v ženském rodě. Letos se mi podařilo narazit na ‚roh hojnosti‘ v podobě stránek projektu Frauen in Bewegung 1848–1938 na webu Rakouské národní knihovny ve Vídni, kde jsou popsány osudy významných žen – spisovatelek, novinářek, političek, aktivistek – které v uvedené době žily na území Rakousko-Uherska. Tedy samozřejmě včetně žen z Česka a Slovenska. Během letošní výzvy jsem tak – zcela nečekaně a k vlastnímu překvapení – ‚vytáhla‘, upravila a nahrála zhruba sedm desítek historických fotografií, přičemž až na zhruba pět snímků všechny pocházely z výše uvedeného zdroje. A pochopitelně jsem ráda, že takto získané dokumenty našly uplatnění na Wikidatech a v článcích na české i německé Wikipedii.
Galerie 20. století
Wikipedista Mojmír Churavý se zaměřil na fotografie do infoboxů nově vznikajících hesel a jeho 79 nahrávek tvoří jakousi galerii ženských osudů 20. století. Je mezi nimi portrét Hany Bradyové, dívky z Terezína, jejíž příběh obletěl svět díky knize Hanin kufřík. Nechybí ani snímky Milady Horákové, Felice Schragenheim, Lei Mrázové nebo Anežky Čermákové-Slukové.
V letošním roce jsem se soustředil na vyhledávání a doplňování fotografií do infoboxů žen, jejichž některá hesla účastníci soutěže v rámci výzvy nově vytvářeli. Chtěl jsem vyplnit mezeru, která vzniká tím, že napsat životopisné heslo je sice pro mnohé wikipedisty pracné, ale možné, zatímco přidávání fotografií do obrázkového uložiště Wikimedia Commons je většinou nad jejich technické síly. Pochopitelně jsem dával přednost starým fotografiím neznámých autorů, dohledatelným na internetu, zejména u žen narozených před první světovou válkou, případně ještě dříve, a nejpozději pak mezi oběma světovými válkami. Zároveň jsem se snažil o vyhledávání portrétů s co největším rozlišením a takových, aby snímky působily na pozorovatele příjemným dojmem. Tomu jsem také přizpůsoboval i jejich případné retuše – odstraňování škrábanců, fleků, zlomů a objektů v pozadí, které zbytečně odvádějí pozornost.
Vedle vylosovaných fotografů a fotografek nahráli na Wikimedia Commons zajímavé fotografie i další přispěvatelé a přispěvatelky. Wikipedista ZSsen z benefiční akce Společně za Ukrajinu 2026 v Praze nahrál portréty Agnieszky Holland, Magdy Vášáryové, Jitky Čvančarové a fotografky Ami Vitale – žen, jejichž aktuální portréty pod volnou licencí na Wikipedii dosud chyběly. Editor Markri~cswiki přidal sérii unikátních historických snímků z humanitární mise Lady Muriel Paget v poválečném Československu: infekční nemocnici v Turzovce a Chustu, sklady Britského červeného kříže v Žilině a otevření dětské nemocnice v Bytčici z roku 1921. Z prostředí Národního divadla pak doplnil několik portrétů J.Broukal.
Březen patřil ženám, květen patří vědě
Ať už jde o hodiny retušování fotek, překlady z angličtiny nebo mapování sportovních úspěchů, za každou úpravou je vědomé rozhodnutí, že dané osobnosti si naši společnou paměť zaslouží. Encyklopedie je tak úplná, jakou si ji sami uděláme.
Kdo se chce do podobné práce zapojit hned, nemusí čekat na další březen. Právě teď probíhá Měsíc vědy na Wikipedii. Tato tematicky navazující výzva je věnována osobnostem a tématům z oblasti vědy. A pro ty, kdo chtějí pokračovat se ženskými biografiemi, WikiProjekt Ženy běží celoročně.
Děkujeme porotě, partnerovi výzvy Akademii věd ČR a především všem 61 účastnicím a účastníkům.
