Wikipedia Test
Co kdyby existoval jednoduchý test, kterým by bylo možné zjistit, jestli nová regulace Internetu zachovává ty jeho části, které máte nejraději?
Chápeme to; opravdu tomu rozumíme. Zákonodárci napříč světem se správně zaměřují na regulaci mocných ziskových platforem, aby mírnili negativní efekty připisované sociálním médiím a dalším online hrozbám. Při tvorbě takových zákonů nicméně dochází k tomu, že některé jejich návrhy neúmyslně vytváří nová rizika pro projekty, jakým je například Wikipedie. V Nadaci Wikimedia (Wikimedia Foundation), neziskové organizaci, která provozuje Wikipedii a další platformy Wikimedia, jsme zjistili, že když navržený zákon poškozuje Wikipedii, v mnoha případech pravděpodobně poškozuje i jiné komunitně spravované webové stránky, otevřené zdroje nebo digitální infrastrukturu.
Proto jsme vytvořili Wikipedia Test: nástroj veřejné politiky a výzvu k akci, které pomůžou zajistit, aby regulátoři zvážili, jak mohou nové zákony negativně dopadnout na online komunity a platformy, které poskytují služby a informace ve veřejném zájmu.
Wikipedia Test nabízí jako svůj základní předpoklad tuto jednoduchou myšlenku:
Před schválením nové regulace by se měli zákonodárci sami sebe zeptat, jestli jimi navrhovaný zákon usnadňuje, nebo znesnadňuje čtení, přispívání a/nebo důvěru k projektům, jako je Wikipedie.
Když v kontextu tohoto textu říkáme „Wikipedie“, bereme ji jako model pro ty nejlepší části Internetu. Wikipedie může sloužit jako zástupkyně pro ty online projekty, které jsou otevřené, respektují soukromí a umožňují lidem po celém světě sdílet znalosti, podporují vzdělání, rozvoj a občanskou participaci.
Patří sem například: Projekt Gutenberg, který volně zpřístupňuje vzdělávací a kulturní zdroje; FixMyStreet a jeho fóra pro veřejné nahlašování, skrze něž mohou občané svým zástupcům sdělovat své obavy; Global Voices a jejich platformu pro občanskou žurnalistiku, která zesiluje příběhy, které jsou jinak bez povšimnutí velkých médií, a množství repozitářů pro sdílení dat a zdrojových kódů a digitálních veřejných statků, které pomáhají výzkumníkům rozvinout naše porozumění a akceschopnost ohledně veřejného zdraví, změny klimatu a Cílů udržitelného rozvoje OSN.
Ve zkratce, Wikipedia Test je připomenutím: Pokud regulace selhává při zohlednění různých druhů platforem a služeb, které existují online, výsledkem mohou být zákony, které nezáměrně poškozují ta místa, která poskytují skutečnou alternativu ke komerčnímu webu.
Wikipedia Test je víc než jen pojistka: je to způsob, jak prosazovat pozitivní vizi pro Internet. Naší vizí je digitální ekosystém, ve kterém „má každý snadný přístup k mnohojazyčným digitálním statkům podporovaným prosperující sférou volných děl a svobodně licencovaného obsahu.“ Abychom se k této vizi dostali, musí zákonodárci podporovat online projekty, ve kterých různé komunity mohou tvořit a spravovat platformy pro sdílení znalostí ve svém vlastním jazyce a kulturním kontextu. Wikipedia Test pomáhá určit, jestli je návrh v souladu s touto budoucností — nebo jestli ji podkopává.
Jak uvidíte dále, tento nástroj představuje stručnou, snadno použitelnou metodiku, která pomůže zákonodárcům, regulátorům a obhájcům veřejného zájmu pokládat ty správné otázky. Právě tyto úvahy určují, zda zákon či regulace chrání znalosti a informace, které patří všem online – tedy digitální veřejné statky –, nebo je, což je znepokojivé, ohrožuje.
Stejně jako všechno v ekosystému Wikimedia je i Wikipedia Test k dispozici k volnému přístupu a k volnému sdílení. Lidé a organizace věnující se advokační činnosti uvnitř i vně hnutí Wikimedia mohou používat Wikipedia Test k podnícení lepších diskuzí se zákonodárci. Regulátoři ho mohou používat k brzkému odhalení možných varovných signálů během vypracovávání návrhu. A to nejlepší, nejde o prosté hodnocení souladu typu „prošel-neprošel“: jde o pozvánku ke kritičtějšímu myšlení, ke kladení si lepších otázek a k dialogu s těmi, pro které je také důležité, aby byl Internet tím nejlepším, jakým může být.
Pokud jste na pochybách, kontaktujte Globální advokační tým Nadace Wikimedia. Jsme zde pro to, abychom pomáhali vyhodnotit dopady navržených pravidel a zákonů a pracovali společně na tom, abychom zajistili lepší výsledek pro všechny.
V neposlední řadě bychom od vás rádi dostali zpětnou vazbu. Jste tvůrce politik, který hledá jednodušší cestu složitými digitálními otázkami? Jste obhájce, který chce zahrnout Wikipedia Test do své vlastní práce? Dejte nám vědět na globaladvocacy@wikimedia.org.
Skrze spolupráci můžeme zajistit, aby Internet zůstal prostorem, kde mohou být znalosti tvořeny a sdíleny kýmkoli, v jakémkoli jazyce, kdekoliv na světě.
Wikipedia Test
[Svoboda vyjadřování] Mohou navrhovaná pravidla zvýšit právní rizika nebo náklady provozování komunitních projektů veřejného zájmu, jakým je Wikipedie?
Komunitně vedená moderace na platformách, jako je Wikipedie, Reddit nebo OpenStreetMap závisí na ochraně provozovatelů těchto služeb, která chrání weby a uživatele před právní odpovědností za obsah tvořený uživateli. Nejznámějším příkladem je Článek 230 amerického Zákona o slušnosti v komunikaci (Communications Decency Act, CDA). Oslabení této ochrany by mohlo vynutit centralizovanou moderaci, což by podkopalo crowdsourcované modely. Návrhy na změnu Článku 230 jsou časté — dokonce jsme (Nadace Wikimedia — pozn. překl.) o tomto tématu napsali trojdílnou sérii blogových článků. Electronic Frontier Foundation také vysvětluje, proč je toto téma pro Wikipedii důležité.
[Přístup k informacím] Mohou navrhovaná pravidla ztížit přístup nebo sdílení informací, včetně děl, která jsou svobodně licencovaná, chráněná autorským právem nebo už jsou volnými díly?
Dobrým příkladem pravidel podporujících přístup ke svobodně licencovaným informacím je Doporučení UNESCO o otevřené vědě. To podněcuje vlády, aby reformovaly zákony o autorských právech a nakládání s daty tak, aby umožnily otevřený přístup, využití volných děl a spolupráci k rozvoji vědeckého výzkumu. Jde o silný základ pro právní rámce, které podporují spolutvorbu a občanskou vědu. Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí (IFLA) ho ocenila za posílení rolí knihoven při zajišťování rovného přístupu k informacím. V případě správné implementace zajišťuje, že veřejné financování plyne do veřejných znalostí — ne do obsahu s placeným přístupem.
[Soukromí a bezpečnost] Mohou navrhovaná pravidla potenciálně ohrozit soukromí uživatelů požadavkem na sběr citlivých identifikačních údajů, jako je věk, skutečné jméno nebo kontaktní údaje dobrovolných přispěvatelů a čtenářů Wikipedie?
Britský Zákon o bezpečnosti online (Online Safety Act, OSA) a australské Požadavky na základní bezpečnost online (Basic Online Safety Expectations, BOSE) jsou příklady zákonů, které ohrožují soukromí uživatelů požadavkem na webové stránky, aby sbíraly údaje jako věk nebo skutečná jména svých návštěvníků. Sběr, zpracování a uchovávání takových citlivých údajů zvyšuje riziko různých újem na soukromí včetně krádeží identity, sledování a obtěžování. Novináři informovali, jak by tento sběr dat mohl podkopat závazek Wikipedie k anonymitě a soukromí a potenciálně odradit jak čtenáře, tak dobrovolné přispěvatele od používání nebo přispívání do Wikipedie.
[Svoboda vyjadřování] Mohou navrhovaná pravidla vést k možnému sledování a odradit lidi od čtení nebo editace Wikipedie?
Elektronické masové sledování jako to, které bylo prováděno programem „Upstream“ Národní bezpečnostní agentury USA (NSA), bylo právně napadeno v mnoha zemích. Jde o jeden z mnoha způsobů sledování, které může snížit svobodu vyjadřování vyvoláním u lidí obav z přispívání do diskuzí o určitých tématech — a to i u encyklopedií jakou je Wikipedie.
[Soukromí a bezpečnost] Mohou navrhovaná pravidla zvýšit riziko pro lidi při přístupu, editaci a sdílení obsahu Wikipedie umožněním vládě sbírat identifikační údaje o dobrovolných přispěvatelích nebo čtenářích, které by mohlo vést k zastrašování nebo jiným následkům?
Úmluva OSN proti kybernetické kriminalitě je mezinárodní smlouva, která, pokud by byla široce přijata, by mohla být použita represivními vládami mimo své území proti politickým oponentům, disidentům a ostatním, kteří oponují autoritářskému vládnutí — včetně přispěvatelů do Wikipedie. Freedom House také vysvětluje, jak tato smlouva může bezpečnostním složkám usnadnit získávání elektronických záznamů a dat soukromých společností, čímž podkopává lidská práva lidí žijících mimo jurisdikci těchto bezpečnostních složek.
[Svoboda vyjadřování] Mohou navrhovaná pravidla omezit možnosti dobrovolných přispěvatelů spravovat obsah a pravidla Wikipedie?
Chilský zákon z roku 2021 by mohl vážně ohrozit komunitně spravované modely správy platforem. Nerozlišující přístup tohoto zákona by zavedl povinnost moderace obsahu navržené pro komerční platformy, včetně preventivního znepřístupňování obsahu. To by vážně podkopalo autonomii dobrovolných přispěvatelů při tvorbě obsahu a pravidel. Argentické Centrum pro studium svobody vyjadřování a přístupu k informacím (CELE) popsalo, jak taková regulace zvýšila riziko ohrožení základních práv, omezení účasti a poškození spolupráce na takových webech — jakým je Wikipedie.
[Přístup k informacím] Mohou navrhovaná pravidla omezit volné proudění informací přes hranice s potenciálem omezit přístup k Wikipedii a jejímu obsahu?
V letech 2017–2020 blokovala turecká vláda přístup k Wikipedii v zemi a odepřela tak více než 80 milionům lidí možnost číst a přispívat do tak základního zdroje informací, který zbytek světa používá. Svoboda vyjadřování a přístup ke spolehlivým informacím umožňuje lidem dělat lepší rozhodnutí, umožňuje jim být více propojeni a umožňuje jim budovat si udržitelné způsoby obživy. Toto porušení lidských práv bylo nakonec odmítnuto tureckým ústavním soudem, který rozhodl, že přístup k encyklopedii musí být obnoven. Od té doby se turecká Wikipedie, která zaznamenává více než 150 milionů návštěv za měsíc, rozrostla o více než 474 000 článků.
Pamatujte: Ceníme si vaší zpětné vazby, takže se neváhejte obrátit na Globální advokační tým Nadace Wikimedia s jakýmikoli otázkami, myšlenkami a návrhy, které k Wikipedia Testu máte.
Společně můžeme prosazovat a chránit ty nejlepší části Internetu!
Tento článek původně vyšel na blogu Nadace Wikimedia a je dostupný za podmínek licence Creative Commons Uveďte původ-Zachovejte licenci 4.0 Mezinárodní. Z angličtiny přeložil Václav Zouzalík.