Projekty Wikimedia a nové funkční období evropských institucí.
Diliff, CC BY-SA 3.0 https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0, via Wikimedia Commons
Ve dnech 29. a 30. září 2024 proběhlo pod hlavičkou Wikimedia Europe pravidelné každoroční setkání pracovníků evropských poboček Wikimedia, zabývajících se tématy advokacie a veřejných politik – Big Fat Brussels Meeting. Toto setkání, které se konalo v Bruselu, se letos věnovalo mimo jiné také prioritám nově zvoleného Evropského parlamentu a Evropské komise. Na třicet účastníků se od zástupců Wikimedia Europe dozvědělo, jaké legislativní iniciativy lze od těchto orgánů ve stávajícím volebním období očekávat. Za Českou republiku se setkání zúčastnil Vlastimil Slovák, koordinátor advokačního programu Wikimedia ČR
Nové evropské orgány
V nově zvoleném parlamentu jsou již ustaveny všechny politické frakce. Oproti minulému období lze pozorovat posun doprava, včetně posílení krajní pravice. Staronovou předsedkyní Evropské komise se stala Ursula von der Leyen. Ta byla pravděpodobně (hlasování je tajné) zvolena většinou tvořenou tradiční proevropskou skupinou – zástupci socialistů, zelených, liberálů a křesťanských demokratů. Lze očekávat, že v budoucnu se v závislosti na projednávaných agendách budou v Evropském parlamentu vytvářet alternativní „tematické“ většiny, složené i se zástupců jiných frakcí. Na rozdíl od Evropského parlamentu není složení Evropské komise zatím definitivní. Nová komise bude v listopadu procházet tzv. „grilováním“ v Evropském parlamentu. Teprve na jeho základě budou její členové potvrzeni. Nebývá neobvyklé, že se po tomto „grilování“ navrhované složení komise ještě změní. Ať již vše dopadne jakkoliv, Evropská komise i Europarlament začnou s koncem roku pracovat naplno.
Jaké legislativní iniciativy, důležité pro projekty Wikimedia, lze v následujícím pětiletém funkčním období očekávat?
Implementace stávající legislativy
Na novou Evropskou komisi je vyvíjen politický tlak, aby zpomalila nové legislativní projekty a soustředila se na zavádění a prosazování pravidel přijatých v posledních letech. Jedním z nejvýznamnějších legislativních aktů bylo Nařízení o digitálních službách (Digital Services Act), přijaté v roce 2022. Nařízení se soustředí především na zvyšování bezpečnosti virtuálního prostoru s cílem regulovat nelegální obsah, cílenou reklamu či šíření dezinformací. V souvislosti s ním je připravována sekundární legislativa, upravující některé dílčí otázky a metodické pokyny (guidelines) týkající se například ochrany dětských uživatelů digitálních služeb. Právě Wikipedie je dle tohoto nařízení kvalifikována jako tzv. velmi velká online platforma a dopadá na ni tedy řada povinností. Její způsob fungování se však diametrálně liší od ostatních subjektů spadajících do stejné kategorie, kterými jsou třeba některé sociální sítě. Nově přijímaná sekundární legislativa by tedy mohla mít pro fungování Wikipedie nezamýšlené důsledky. I proto bude hnutí Wikimedia vývoj sekundární legislativy a metodických materiálů pečlivě sledovat a je připravena komunikovat naše stanoviska zákonodárcům. Také Wikimedia ČR navázala kontakt s některými českými europoslanci, kterým bude v případě potřeby naše stanoviska napřímo tlumočit.
Dalším legislativním aktem, důležitým pro evropské pobočky nadace, je tzv. Směrnice o ochraně osob zapojených do účasti veřejnosti před zjevně neopodstatněnými žalobními návrhy nebo zneužívajícími soudními řízeními. Tato směrnice s poněkud krkolomným názvem (známa také jako tzv. Anti-SLAPP Directive) byla přijata v dubnu 2024 a jejím cílem je mj. chránit novináře či neziskové organizace před žalobami, které mají za cíl těmto osobám zabránit ve vyjadřování a informování o otázkách veřejného zájmu. Wikimedia Europe přiděluje této směrnici mimořádnou důležitost, protože počet wikimediánů, kteří čelí šikanózním žalobám, narůstá. Aktuálně čelí obdobným problémům například kolegové z estonské pobočky nadace Wikimedia. Implementační lhůta směrnice končí v květnu 2026 a Wikimedia bude sledovat její kvalitu a průběh v jednotlivých členských státech.
Nové legislativní návrhy
V nadcházejícím legislativním období lze očekávat přijímání nové legislativy související s ochranou dětí na internetu. Ačkoliv konkrétní návrhy zatím neexistují, je možné, že součástí budou také požadavky na podmínění přístupu k určitému typu obsahu kontrolou věku uživatele. Pro hnutí Wikimedia se jedná o potenciálně problematický požadavek. Ačkoliv důležitost ochrany dětí nelze zpochybnit, bude velmi záležet na konkrétní podobě případných legislativních návrhů. Zavedení filtrování obsahu na Wikipedii či na Wikimedia Commons podle věku může být velmi složité. Sbírání dodatečných dat o uživatelích je navíc v rozporu se zásadami, na kterých jsou projekty Wikimedia postaveny. V tuto chvíli se zdá být zřejmé, že významná část zákonodárců považuje zavedení kontroly věku alespoň na některých online platformách za nutné. Strategií hnutí Wikimedia může být snaha o přesměrování debaty od hlediska „kontroly věku online“ k více holisticky pojatému hledisku „ochrany dětí online“, které nabízí širší škálu prostředků, jejichž pomocí lze dosáhnout stejného cíle. Pokud Wikimedia zvládne demonstrovat odpovědný a konstruktivní přístup, naše šance být vyslyšeni ze strany zákonodárců se zvýší.
V prosinci roku 2026 dojde k revizi Směrnice o audiovizuálních mediálních službách. V průběhu revize bude posouzeno její stávající fungování a velmi pravděpodobně dojde k úpravám. Stávající znění stanoví pravidla fungování audiovizuálních médií, a to jak tradičního televizního vysílání, tak různých internetových audiovizuálních platforem. Předmětem politické debaty je zejména systém kvót, který stanoví, že 30 % audiovizuálního obsahu nabízeného některými typy poskytovatelů online musí mít původ v zemích EU. Wikimedia se v této souvislosti chce ujistit, že při úpravě směrnice nebude žádný z našich projektů nedopatřením zahrnut pod tato omezení.
V oblasti audiovizuálních služeb lze také očekávat (pravděpodobně v průběhu roku 2025) debatu o stávající podobě regulace geoblockingu, tedy omezení přístupu k internetovému obsahu na základě geografické polohy uživatele. V této souvislosti se bude hnutí Wikimedia zasazovat o to, aby byl zohledněn veřejný zájem na přístupu k informacím a vzdělávacímu obsahu, včetně otázek spojených s geografickou blokací veřejnoprávního vysílání.
Pouhé měsíce nazpět byl schválen zásadní předpis regulující používání umělé inteligence, AI Act. Není tedy pravděpodobné, že by v následujícím období byly v této oblasti navrhovány nové předpisy. Vyloučit to nicméně nelze, protože vykonavatelé autorských práv (kolektivní správci, vydavatelé, hudební producenti a nakladatelství) začínají čím dále tím hlasitěji upozorňovat na fakt, že umělá inteligence je školena na autorsky chráněném obsahu, aniž by byla reflektována práva autorů. Je tedy možné, že Evropská komise či Evropská rada budou na jejich hlas v budoucnu reagovat.
Jak je zřejmé, v oblasti evropské politiky se děje řada zajímavých věcí, které mohou mnohdy i zásadním způsobem ovlivnit fungování projektů Wikimedia. Virtuální prostor se mění obrovskou rychlostí a regulace se na tyto změny snaží reagovat. Nikdo z nás nemůže s jistotou říci, jak bude online svět vypadat na konci pětiletého funkčního období nových evropských orgánů. Je tedy možné, že se objeví legislativní návrhy, o jejichž povaze v tuto chvíli nemáme ponětí. Wikimedia Česká republika spolu s celým hnutím situaci sleduje. Budeme vždy usilovat o to, aby naše projekty zůstaly svobodné, neutrální, otevřené a přístupné co nejvyššímu počtu lidských bytostí.