Workshop pro žáky ve Vodňanech v nich probudil zájem o jejich město
V únoru proběhl na Základní škole a Gymnáziu ve Vodňanech unikátní workshop pro žáky a studenty, který pořádala místní Knihovna Gelasta Vodňanského. Cílem workshopu bylo seznámit žáky s tím, jak vzniká obsah Wikipedie a vyzkoušet si psaní vlastních článků a nahrávání fotografií. Jaký byl výsledek této jedinečné akce propojující žáky a studenty s jejich regionem?
Teoretický i praktický workshop Dostaň Vodňany na Wikipedii
Workshop, který dostal název Dostaň Vodňany na Wikipedii, byl naplánován na dva školní dny a lektorsky jej vedli Pavel Bednařík a Tadeáš Gregor (Grtek). V průběhu akce se vystřídalo ve dvou počítačových učebnách školy 6 skupin žáků 8. tříd ze základní školy i víceletého gymnázia.
Na úvod představili lektoři základní informace o Wikipedii, její historii, vysvětlili principy a pravidla Wikipedie. V následující hodině se studenty diskutovali o tom proč je důležité na Wikipedii přispívat, jaké jsou možnosti a specifika této práce a také proč je důležité, aby se věnovali zakládání či rozšiřování článků souvisejících s jejich obcí.
V druhé části se studenti věnovali samostatné práci na článcích ve dvojicích, případně trojicích. Jednotliví studenti se dle dohody ve skupině věnovali se rešerši, dohledávání podkladů a zdrojů, psaní a tvorbě článků. V následujícím měsíci měli v týmech dokončit zvolené články a také je publikovat. V případě, že bylo možné pořídit původní fotografie a nahrát je na Wikimedia Commons, pustili se žáci i do této práce. Na závěr proběhlo vyhodnocení článků a předání odměn za ty nejkvalitnější.
V hlavní roli knihovna: Dodala zdroje a témata
Předvýběr vhodných témat k založení nebo rozšíření si vzali na starosti zástupci knihovny v čele s paní ředitelkou Kateřinou Novákovou Mašlovou, která je původní profesí erudovanou historičkou. Někteří žáci přišli s vlastními tématy, ostatním byla zadaná.
Samotná doba dvou dnů pochopitelně nestačila na kvalitní zpracování článků – na workshop poté navázala konzultační setkání s lektory online, ale také příprava podkladů ze zdrojů z knihovny, které zajistila zástupkyně knihovny Lucie Hasilová. Online konzultace se zaměřovaly zejména na pomoc s problémy, na které novopečení wikipedisté a wikipedistky narazili.
Knihovna Gelasta Vodňanského ve Vodňanech se dočkala vlastního článku
Důležitým iniciátorem a svorníkem workshopu byla Knihovna Gelasta Vodňanského ve Vodňanech. Té se podařilo oslovit a zkoordinovat pět tříd ze dvou škol (byť formálně školy jedné), ale také nabídnout metodickou pomoc žákům při hledání pramenů a zdrojů. Knihovna si také na workshop zajistila finanční prostředky z grantů OSF.
Zajímavým vedlejším účinkem workshopu byla také skutečnost, že jedním z článků, které žáci školy napsali, byl článek o samotné knihovně a to včetně historických fotografií budovy knihovny. Nakolik se tohoto úkolu žáci zhostili dobrovolně můžeme jen hádat, nicméně výsledky jejich práce už jsou na Wikipedii k prozkoumání.
Některé mladé obyvatele Vodňan práce skutečně bavila. Spolupráce vzdělávací a kulturní instituce může být vynikající inspirací s ohledem na synergii těchto institucí a společný cíl prohloubení a zatraktivnění výuky žáků. Neboť ti budou i nadále využívat Wikipedii, ale určitě bude směřovat k zasvěcenějšímu uživatelskému přístupu. Někteří žáci se pak doufejme k editování Wikipedie vrátí.
Témata regionu: osobnosti, rybářství, drůběž
Mezi významné osobnosti, které se na Wikipedii nově objevily, patří například polozapomenutý rodák z Vodňan, básník, spisovatel a redaktor Jan Eugen Sequardt nebo významná osobnost regionu, zakladatel rybářské tradice i místní školy, pan Theodor Mokrý.
Pochopitelný důraz byl i v článcích na Wikipedii kladen na témata, která souvisí se vodohospodářskou činností a zpracovatelský průmyslem. Významným hybatelem v samotných Vodňanech je Střední rybářská škola, která má na starosti také provoz Rybářského muzea, nebo péči o památnou Podvinickou lípu. Všechny tyto články na Wikipedii souvisí se zakladatelskou osobností Theodora Mokrého, ale i řady jiných.
Jedním ze zajímavých paradoxů workshopu je skutečnost, že nejznámější fenomén spojený s Vodňany, Vodňanské kuře, zůstává stále na Wikipedii nezpracován. I přes úsilí žáků není článek o Voďnanském kuřeti, resp. Vodňanská společnosti drůběž, s.r.o. v dostatečně kvalitě a zůstává nepublikován (dostupný je pouze na pískovišti jednoho ze spoluautorů).
Články z historie i současnosti
Převážná část článků byla věnována historickým tématům a osobnostem, na čemž se podepsala i zkušenost a erudice paní ředitelky knihovny. Žáci tak mohli právě díky zvoleným tématům blíže prozkoumat a interpretovat historická témata a souvislosti. Tento způsob osvojování znalostí o regionu ocenily i učitelé a učitelky, které se studenty články připravovaly.
Vlastního článku i původních fotografií se tak dočkaly například
Právě poslední jmenovaný článek si zaslouží speciální pozornost. Intenzivní rešerše jednoho z autorů, Adama Procházky, se vyplatila. Adam připravil veškeré podklady, reference i literaturu, ale zajistil také fotografie a scany (např. obálku časopisu Partyzán, nebo fotku partyzánského praporu skupiny) od tajemníka skupiny, pana Klimeše. Článek se tak díky zapojení rodiny, jejíž předci patřili do partyzánské skupiny, stal kolektivním dílem, které významně přispívá k mapování vodňanské historie.
Mezi současná témata patří například Rybářské muzeum, které je součástí místní školy. Dva žáci zpracovali také heslo posledního partnerského města Vodňan, které nemělo své heslo na Wikipedii, polské obce Sieraków.
Nesnadná práce, která stojí za to
Přestože jsou vzdělávací programy pro školy, zejména pro žáky ve věku 13–14 let velmi náročné na přípravu, realizaci a kontrolu celého procesu, byl vodňanský workshop přínosný. Je patrné, že jen u malého zlomku mladých lidí se podaří probudit vášeň pro psaní Wikipedie. Přesto je důležité, že získají povědomí o tom, že informace na Wikipedii nejsou samozřejmostí. Že za nimi stojí hodiny práce a úsilí stovek a tisíců dobrovolníků.