Škola jménem Wikiverzita

Představovat českým učitelům Wikipedii je dnes už sotva zapotřebí. Většina čtenářů tohoto textu je si pravděpodobně také vědoma možností využití Wikipedie v rámci výuky. Ten, kdo si tyto možnosti ozkoušel i v praxi, ovšem nejspíše narazil též na nemožnosti — na principiální omezení, která využívání Wikipedie při vyučování má. Největší otevřená encyklopedie je sice rozsáhlým zdrojem informací, do jehož tvorby se mohou učitelé i žáci zapojit, ale jehož encyklopedické poslání nenechává místo pro objevování na vlastní pěst, pro pokusy a omyly, pro učení vlastní tvorbou, pro cvičení a zkoušení.

Wikipedie ze své podstaty skutečně nemůže poskytnout vzdělávací prostor, kde by například více studentů mohlo psát souběžně každý svůj článek na stejné téma, kde by žáci mohli pracovat na cvičném textu, který bude následně smazán a napřesrok vytvářen stejně dalším ročníkem, kde by mohly vznikat stránky, do nichž smí zasahovat jen vedoucí kurzu, nebo naopak jen účastník, jenž má prokázat své dovednosti. Takový prostor však najdeme na jednom ze sesterských projektů nadace Wikimedia — na Wikiverzitě.

V čem Wikiverzita vyniká

Z jednoho úhlu pohledu můžeme Wikiverzitu přirovnat k veliké dílně. Zatímco Wikipedie shromažďuje již ověřené a věrohodně zveřejněné poznatky, na Wikiverzitě se dá pracovat zkusmo a cvičmo, provádět vlastní výzkum, který možná teprve v budoucnu přinese poznatky, jež se stanou součástí encyklopedického vědění, zřizovat si zákoutí šitá na míru vzdělávacím potřebám — takříkajíc vlastní pracovní stůl, učebnu, či dokonce laboratoř.

Z jiného úhlu pohledu můžeme Wikiverzitu pojmout jako síťový výukový systém. Řada škol dnes využívá takovéto systémy — nejčastěji populární Moodle — pro svou vnitřní potřebu. V případě Wikiverzity je takovouto školou celý svět. Kdokoli může podle svých schopností přijmout roli učitele a nabídnout výuku v některém z dosavadních předmětů, nebo si otevřít zcela nový kurz, ale právě tak podle svých potřeb přijmout roli žáka. Učitel z reálné školy si tu může zřídit virtuální učebnu pro své reálné žáky, umisťovat jim na Wikiverzitu učební materiály a odkazy na zdroje, otevřít pro třídu diskusní fórum, zadávat úkoly pro samostatnou práci a sledovat aktivitu svých jednotlivých svěřenců, spouštět a vyhodnocovat testy. (Nástroje pro porovnávání výsledků a sledování studijních pokroků ještě nejsou zprovozněny, ale do budoucna se s nimi počítá.)

 
Z dalšího úhlu pohledu můžeme Wikiverzitu vidět jako databázi digitálních učebních materiálů. Ty, které jsou zveřejněny pod otevřenou licencí Creative Commons, mohou být uloženy přímo na serverech Wikimedia (jako to v případě obrázků známe z Wikipedie), na jiné může tematická stránka na Wikiverzitě odkazovat, a tím podle potřeby integrovat i obsahy etablovaných úložišť, jako jsou dum.rvp.cz nebo dumy.cz. Oproti jiným úložištím digitálních učebních materiálů není Wikiverzita omezena druhem školy, typem studia, vzdělávacími plány, tématem ani případnými grantovými podmínkami. Navíc umožňuje materiály přímo propojovat s wikiverzitní výukou i s obsahy dalších projektů Wikimedia, na místě testovat, nezávisle recenzovat a probírat v diskusích a v případě otevřené licence i dále přizpůsobovat vlastním požadavkům.
 

Čemu je prospěšná otevřenost a kooperace

Již vícekráte zmíněná otevřenost patří k podstatě Wikiverzity, stejně jako ostatních projektů Nadace Wikimedia. Rozhodnutí pro ni je především věcí přístupu — přesvědčení, že kooperace ve výsledku dovede člověka dál než konkurence, a ochoty dát vlastní výtvory k dispozici ostatním, ba sdílet s ostatními samotný proces tvoření. Kdo chce své učební materiály a pracovní diskuse ponechat před zbytkem světa skryté, pro toho je vhodnější školní Moodle. Komu plně vyhovuje přednastavený rámec a recenzní linie etablovaných úložišť DUMů, tomu postačí jejich služby. Otevřenost Wikiverzity znamená rozšíření v obou směrech — její uživatelé mohou jednak využívat vzájemně výsledky své práce, navazovat na sebe, reflektovat se a korigovat. Jednak sami vytvářet nebo dotvářet rámec, v němž se pohybují. Založí-li učitel na Wikiverzitě výukový projekt pro svou reálnou třídu, pak může případně mezi své virtuální žáky přijmout i další uživatele, nebo mezi dalšími uživateli nečekaně nalézt korektora svých materiálů, či dokonce pedagogického asistenta. Díky provázanosti projektů Nadace Wikimedia může do svých výukových materiálů bezprostředně začleňovat například obsahy Wikipedie, Wikislovníku nebo Wikizdrojů, a Nadace samotná je poměrně jistou zárukou, že pracovní prostředí nebude nečekaně uzavřeno, zpoplatněno či zatíženo dodatečnými podmínkami.

Jak se stát průkopníkem

Stát se uživatelem Wikiverzity je stejně snadné jako začít používat Wikipedii. Kdo má již svůj uživatelský účet na Wikipedii nebo jiném projektu Wikimedia v libovolném jazyce, může se pod stejným jménem a heslem přihlásit na českou Wikiverzitu. Kdo takový uživatelský účet ještě nemá, může si jej velmi jednoduše zřídit. (Na Wikiverzitu je samozřejmě možno přispívat i anonymně, ale pro účast na výuce v roli učitele i žáka je vhodné mít svou stálou uživatelskou identitu.)

Na české Wikiverzitě je zatím každý aktivní uživatel průkopníkem. Zatímco třeba anglická nebo německá Wikiverzita už má rozsáhlou komunitu uživatelů a zásobu ověřených postupů a vyzkoušených nástrojů, česká teprve hledá svou podobu a své využití ve vzdělávání. Českojazyčná nápověda ještě není dobudována, pravidla efektivního uspořádání obsahu i soužití uživatelů se teprve vytvářejí, výukové projekty mají zatím spíše experimentální charakter. Máme už ovšem i první pozitivní zkušenosti s nasazením Wikiverzity v reálném školním vyučování — celoročně ve výuce informatiky v prvním a čtvrtém ročníku střední školy, krátkodobě a příležitostně též v dalších předmětech. Nyní čeká česká Wikiverzita především na další pedagogy, kteří budou mít odvahu a chuť vyzkoušet si ji ve výuce, a tím též pomáhat v jejím budování. Potenciál, který Wikiverzita má, za toto úsilí určitě stojí.

Milan Horák, učitel informatiky a společenských věd na SŠ Waldorfské lyceum, jeden ze správců české Wikiverzity (milan.m.horak@volny.cz, na Wikiverzitě pod uživatelským jménem Mmh)