Quo vadis Wikimedia? Co se u nás chystá v roce 2016 a na co možná zapomínáme

Rok 2015 byl pro spolek Wikimedia Česká republika velmi úspěšný. Spustili jsme celou řadu projektů, jejichž cílem je podpora a propagace Wikipedie, byli jsme „vidět“ v médiích, uzavřeli jsme smlouvu o spolupráci s Národním památkovým ústavem a s Masarykovou univerzitou a v neposlední řadě se nám podařilo sehnat finanční prostředky nutné pro provoz spolku a pro rozvoj našich projektů. V tomto směru bylo zřejmě nejvýznamnější získání tzv. „Simple APG“ (Annual Plan Grant) od nadace Wikimedia v prosinci 2015, který se uděluje rozvinutým pobočkám Wikimedia, jež směřují ke své profesionalizaci. Jako jediní žadatelé jsme obdrželi 100 % částky, o kterou jsme žádali, a to nám otevírá cestu k realizaci našich pobočkových snů.

Naše činnost se v roce 2016 rozdělí do dvou základních směrů: do podpory fotodokumentace České republiky pro potřeby projektů Wikimedia a do vzdělávacích programů. Nejedná se pro naši pobočku o žádnou novinku – první projektový blok v podstatě kopíruje dosavadní aktivity v rámci tzv. Mediagrantu, zatímco vzdělávání zahrnuje velkou část českého Outreach grantu. Přesto se jisté novinky chystají. Fotodokumentační program, či chcete-li, Mediagrant, se bude zabývat i snahou o katalogizaci všech objektů vhodných ke zdokumentování (jsou jich v Česku desetitisíce a mnohé z nich ještě nemají na Wikipedii ani fotku). Vzdělávací program bude procházet částečnou profesionalizací, protože je extrémně náročný na lidské síly. Proto bude pro potřeby našich programů „Studenti píší Wikipedii“ a „Senioři píší Wikipedii“ ustanovena placená pozice manažera vzdělávání (Education manager), jehož úkolem bude tyto projekty řídit a rozvíjet. Nelehké výběrové řízení na manažera v současné době probíhá a rozhodnutí očekáváme během ledna 2016. Jednodušší situaci budeme mít v programu zaměřeném na spolupráci s Masarykovou univerzitou – tam od letošního roku budeme kofinancovat projekt Marka Blahuše, dlouholetého wikipedisty a od loňského roku oficiálního wikipedisty-rezidenta pro Masarykovu univerzitu. Pro pobočku, která doteď fungovala téměř dobrovolnicky, bude výzvou naučit se se zaměstnanci dobře pracovat a ukázat, že profesionalizace pobočky byla správným rozhodnutím.
Všechno toto jsou ale projekty, které Wikimedia Česká republika podporovala již v roce 2015 – ale co když někde v koutě čekají nějaké další výzvy, které pro všechny ty stávající projekty nejsme schopni vidět? Zde je možná největší současná slabina celého hnutí Wikimedia, které se začíná v některých zemích izolovat od Wikipedie, a svět „Wikimedia“, který má za úkol podporovat Wikipedii, se odděluje od wiki-včeliček – pisatelů článků – čím dál tlustší stěnou. Přiznejme si, že i centrální nadace Wikimedia nyní zaměstnává především newikipedisty a podobnou linii sledují i některé další velké pobočky Wikimedia. Zastávám názor, že Wikipedii prospěšné projekty budeme schopni uskutečnit jen v případě, budeme-li prostředí Wikipedii hluboce rozumět, a osobně se velmi snažím neztratit s komunitou Wikipedie kontakty.

Víte třeba, který správce české Wikipedie je ve funkci nejkratší dobu? Je to Urbanecm, a přitom je to správce druhý nejaktivnější! A kolik správců české Wikipedie vlastně znáte, a kolik znáte wikipedistů patřících mezi ty nejaktivnější? Například kolega Davcza stihl systematicky založit už více než 11 000 článků, zejména o českých politicích 19. a 20. století. Nebo Matěj Suchánek se stal českým expertem na Wikidata a dokáže zodpovědět jakýkoliv dotaz, který se jich týká. A jak dobře vůbec znáte Wikidata, která jsou nejprogresivnějším projektem Wikimedia vůbec – zkoušeli jste přidávat do Wikidat nové údaje nebo třeba nastavit přejímání dat z Wikidat do infoboxů na české Wikipedii? Víte, které šablony to už nyní umí? Jak dobře znáte vizuální editor (VisualEditor), který je pro nováčky editorem číslo jedna a umožňuje nově i automatické generování citací podle čísla PMID, DOI nebo adresy URL? A umíte doporučit nováčkům průvodce po Wikipedii a navést je na místní interaktivní GuidedTour? Slyšeli jste o úspěšné kampani #100wikidays, kterou spustila bulharská kolegyně Vassia Atanassova, nebo o WikiProject Medicine Translation Task Force Jamese Heilmana, který v době vrcholící epidemie eboly překládal článek o ebole do všech možných i nemožných afrických jazyků?
Ukazuje se, že nejlepší nápady přichází zpravidla od komunity – dobrovolníků „nerdů“, kteří Wikipedii věnují každou volnou minutu svého času a vidí dovnitř problémů a nedostatků Wikipedie. Měli bychom těmto wikipedistům velmi naslouchat, začít se jich ptát na jejich názor a pokud možno s nimi i co nejvíce spolupracovat. Není to v jejich zájmu, ale spíše v našem – hnutí Wikimedia jen tak bude stále schopna „cítit tep“ Wikipedie a řídit se podle něj.
V příštích týdnech budeme dopracovávat plán činnosti Wikimedia ČR na rok 2016 a posléze i strategický plán na příští léta. Přeji si, abychom mysleli co nejprogresivněji a měli neustále na mysli naše hlavní poslání – podporu Wikipedie a dalších projektů hnutí Wikimedia.