Kulturní dědictví online: Po pěti letech prudký nárůst digitalizace, přesto chybí jednotná platforma

Projekt Otevřené sbírky, který pět let mapoval digitalizaci kulturního dědictví v Česku, končí. Poslední zpráva zveřejněná spolkem Wikimedia ČR ukazuje, že počet digitalizovaných artefaktů se od roku 2020 více než zdvojnásobil. Přesto přetrvávají překážky – zejména chybějící metodická podpora a jednotná platforma. Spolek nyní hledá instituci, která by výzkum převzala. Projekt byl realizován pod záštitou Ministerstva kultury ČR.

Otevřené sbírky jsou dlouhodobý výzkumný projekt, který sleduje, jak české muzejní, galerijní a archivní instituce digitalizují své sbírky a zpřístupňují je veřejnosti online. Jeho cílem je zmapovat vývoj digitalizace kulturního dědictví v České republice a upozorňovat na příklady dobré praxe i překážky, které institucím brání v otevřeném sdílení. Projekt vznikl z iniciativy spolku Wikimedia Česká republika, který se v Česku dlouhodobě věnuje rozvoji Wikipedie a dalších projektů Wikimedia a zároveň podporuje volný přístup ke znalostem a odborně pomáhá kulturním institucím s využíváním otevřených licencí a online publikováním sbírkových předmětů.

Nyní spolek Wikimedia ČR přináší pátou zprávu o stavu digitalizace a zpřístupňování kulturního dědictví v České republice, která shrnuje nejnovější přehled o tom, jak české instituce digitalizují a zveřejňují své sbírky. V rámci výzkumu oslovila organizace zástupkyně  a zástupce více než 400 sbírkotvorných institucí po celé republice. Průzkumu se zúčastnilo 48 z nich. 

“Ze srovnání dat v posledních pěti letech vyplývá, že digitalizace kulturního dědictví v České republice postupuje, i když stále čelí překážkám,” říká výkonná ředitelka Klára Joklová. Na jaře 2025 bylo možné online prohlížet 1 222 451 digitalizovaných artefaktů ze sbírek 158 institucí, což představuje přibližně 5,2 % celkového sbírkového fondu. Oproti roku 2023 přibylo 34 institucí, které zpřístupňují alespoň část svých sbírek online. Rostoucí trend je patrný i v dlouhodobém srovnání – v roce 2020, kdy byl výzkum zahájen, bylo veřejně dostupných pouze 550 000 digitalizátů, tedy méně než polovina současného počtu. Za pět let se tak množství digitalizovaných a online dostupných předmětů více než zdvojnásobil..

Instituce zároveň uvádějí, že se podmínky pro digitalizaci v posledních letech zlepšují. Z celkem 48 institucí, které letos vyplnily dotazník, označilo 37 současnou situaci za lepší než v roce 2023. Žádné zlepšení nezaznamenalo 10 respondentů. “Pozitivní posun nastal i v oblasti povědomí o svobodných licencích – zatímco v roce 2023 pojem neznaly dvě třetiny institucí, v letošním roce už pouze třetina,” dodává Vlastimil Slovák, koordinátor Advokačního programu. 

Zvyšuje se rovněž počet organizací, které mají online zpřístupněny veškeré digitalizáty svého sbírkového fondu – mezi nimi například Galerie hlavního města Prahy, Fotoateliér Seidel v Českém Krumlově, Městská galerie ve Vysokém Mýtě, Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem nebo Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě.

Současně se ale ukazuje, že digitalizaci brzdí především chybějící jednotná metodika a nedostatek kvalifikovaného personálu. Tyto dvě překážky označilo nejvíce dotázaných institucí jako klíčové. Podle organizátorů výzkumu zůstává také problémem neexistence jednotné platformy pro zveřejňování digitalizátů – v mnoha případech není z webových stránek institucí zřejmé, kde lze digitalizované sbírky nalézt, a informace jsou často roztříštěné nebo obtížně dohledatelné. Získávání dat z otevřených zdrojů tak naráží na jejich nejednotnost a omezenou ověřitelnost, zejména tam, kde instituce na výzkumu aktivně neparticipují.

Letošní ročník průzkumu byl posledním. Pět let realizace projektu Otevřené sbírky ukázalo jeho přínos i limity. “Výzkum prokázal svou opodstatněnost, protože zde stále neexistuje jiná organizace, která by systematicky mapovala online dostupnost kulturního dědictví. Wikimedia ČR považuje za logické, aby v budoucnu převzala tuto roli veřejná instituce – například Ministerstvo kultury nebo některá z jím řízených organizací, říká Klára Joklová. Projekt tak nejen shrnuje aktuální stav digitalizace, ale zároveň otevírá diskusi o její dlouhodobé koordinaci a udržitelnosti v rámci státní kulturní politiky.

V případech, kdy sbírkotvorné instituce tápou v oblasti zveřejňování sbírkových předmětů online, nabízí Wikimedia ČR pomocnou ruku prostřednictvím mezinárodního projektu GLAM, který podporuje kulturní instituce ve sdílení digitalizovaných sbírkových předmětů online. 

Projekt Otevřené sbírky 2025 byl realizován pod záštitou:

Projekt byl realizován ve spolupráci s Moravským zemským muzeem, které poskytlo datové podklady.
Celá zpráva je k dispozici na otevrenesbirky.cz.