Wikimedia Youth Conference: V Praze se podařilo spojit globální komunitu budoucích lídrů a lídryň hnutí

Ve dnech 15.–18. května 2025 se Praha proměnila v pulzující centrum mladé energie, otevřeného dialogu a sdílení nápadů – hostila totiž historicky první Wikimedia Youth Conference, mezinárodní setkání mladých Wikimediánů z celého světa. Tato akce neměla v hnutí obdoby: byla navržena od mladých lidí pro mladé, s důrazem na to, aby zazněly jejich hlasy, zkušenosti i vize jejich zapojení. 

Konferenci inicioval a zorganizoval spolek Wikimedia Česká republika v čele s výkonnou ředitelkou a hlavní organizátorkou akce Klárou Joklovou a ve spolupráci s CEE Hubem – regionální platformou pro střední a východní Evropu. Ten na akci zastupovala koordinátorka Barbara Klen. Akce od začátku měla velice širokou podporu a o její realizaci se zasloužila i CEE Youth Group, která od jara 2023, díky podpoře CEE Hubu, funguje jako neformální seskupení, které propojuje mladé wikimediány z regionu. Právě tato iniciativa inspirovala ambici rozšířit zkušenosti ze CEE regionu na globální úroveň a spojit tak další neformální seskupení wiki-mladých, jako jsou Wikivibrance či mladí z německy mluvící komunity.

Konference přivítala 83 mladých lidí ve věku 18–26 let, kteří se aktivně zapojují do projektů jako Wikipedie, Wikidata nebo Wikimedia Commons. Jejich cíl byl společný: sdílet zkušenosti, učit se jeden od druhého a spoluvytvářet prostředí, v němž mladá generace může v hnutí Wikimedia nejen působit, ale skutečně ovlivňovat jeho směřování.

Jak přitáhnout mladé lidi k Wikipedii?

Celkové téma konference znělo: „How to attract young people to Wikipedia?“ Tato otázka rámovala celý program a prolínala se všemi diskusními bloky, skupinovou prací i individuálními výstupy. Vycházela z předpokladu, že mladí lidé dnes hrají v ekosystému svobodného sdílení znalostí zásadní roli – a že pro dlouhodobou udržitelnost Wikimedia projektů je klíčové jejich zapojení nejen jako editorů, ale i jako budoucích lídrů.

Konference si kladla tři hlavní cíle:

• vytvořit prostor, kde mohou sami mladí wikimediáni pojmenovat překážky i motivace, které ovlivňují zájem mladých lidí o zapojení do Wikimedia projektů,
  
• vytvořit prostor pro sdílení zkušeností a nápadů napříč regiony a kulturami,
  
• podpořit účastníky v tvorbě konkrétních plánů pro jejich práci s peer-mládeží ve svých komunitách.

Témata, jimiž se účastníci během tří dnů zabývali, zahrnovala mimo jiné:

• Jak přiblížit Wikimedia projekty mladým lidem jazykem a nástroji, které používají?
  
• Jak podporovat dlouhodobé zapojení mladých editorů a editorek, aby jejich motivace nevyprchala po prvních editačních pokusech či při nedostatečné podpoře?
  
• Jak budovat komunity, v nichž se mladí cítí bezpečně, podporovaně a slyšeně?
  
• Jak jim umožnit, aby se stali aktivními spolutvůrci směřování hnutí Wikimedia?

Konference nebyla pojatá jako frontální série přednášek – naopak. Účastníci pracovali a společně diskutovali v malých skupinách, zapojovali se do facilitovaných diskusí, sdíleli osobní příběhy i lokálně osvědčené strategie. Každý z nich měl na závěr konference možnost sestavit si vlastní akční plán – soubor konkrétních kroků, jak nově získané poznatky a inspiraci přetavit do praxe ve své komunitě.

Žádosti dorazily z celého světa

Už samotný zájem o účast jasně ukázal, že téma mládeže ve Wikimedia hnutí silně rezonuje. O stipendium na konferenci požádalo celkem 223 mladých lidí z 90 zemí, přičemž uchazeči a uchazečky reprezentovali 108 národností. Téměř 42 % žádostí přišlo od žen (93 žadatelek) a průměrný věk uchazečů byl 23,3 let.

Tento široký a pestrý zájem ukazuje, že mladí lidé z různých regionů a kulturních kontextů mají chuť aktivně přispívat do projektů Wikimedia – a zároveň hledají příležitosti, jak se propojit, učit se navzájem a posilovat své komunity.

Výběrový proces byl navržen tak, aby co nejvíce zohlednil spravedlivé regionální zastoupení i rozmanitost zkušeností. Podmínkou byla organizační zkušenost a zejména organizační potenciál do budoucna. Jedním z cílů akce totiž byla podpora a budování budoucích lídrů hnutí. I proto jsme žádali jednotlivé pobočky či uživatelské skupiny a další individuální leadery o vytipování nejlepších reprezentantů jejich komunit. Výsledkem byl vyvážený výběr 83 mladých wikimediánů z celého světa – jak z etablovaných komunit, tak z méně zastoupených regionů. 

83 tváří, 49 zemí: Jak vypadala mladá Wikimedia komunita naživo

V prvním kroku vybrala 13 členná mezinárodní stipendijní komise z původních 223 uchazečů a uchazeček o stipendium 80 mladých z více než 50 zemí světa. Komise měla za primární cíl férové geografické zastoupení, přičemž se zohledňovala i genderová a jazyková rovnováha, různorodost zkušeností a šíře komunitního zastoupení, jednoduše celková pestrost hlasů. Dle plánu připadlo 40 stipendií na region střední a východní Evropy (CEE) a 40 dalších bylo rovnoměrně rozděleno mezi zbylých 7 Wikimedia regionů.

I přes pečlivou organizaci a intenzivní podporu každého stipendist se však ne všem podařilo do Prahy dorazit. 15 vybraných účastníků a účastnic nakonec nezískalo vízum či povolení vycestovat – především z regionů s omezeným diplomatickým zastoupením nebo složitou vízovou procedurou. Jejich absence byla v rámci chybějících hlasů citelná a znovu otevřela otázku dostupnosti mezinárodních Wikimedia akcí pro mladé lidi ze všech částí světa. Organizátoři se snažili maximum míst využít pro jiné účastníky. Na druhou stranu se nám, i díky opakovaným žádostem, podařilo vízovou bitvu na několika územích vyhrát. Oproti plánu jsme nakonec umožnili i online účast těm, kteří nakonec přijet nemohli, naráželi jsme ovšem v praxi zejména na obtížnost časových posunů.

Z částí poboček jsme vyjednali podporu jejich reprezentantů, zejména ze západní Evropy či okolních zemí, ti pak získali buď částečnou podporu či náklady plně hradila vysílací komunita/pobočka.

Konečné číslo 83 mladých účastníků a účastnic včeně dobrovolníků a dobrovolnic, 76 řádných účastníků a účastnic, 4 částeční stipendisté a stipendistky, 6 samoplátců a samoplátkyň.

Z regionálního hlediska bylo finální  složení účastníků a účastnic konference následující (mimo online hosty a včetně WMF hostů):

Region	Počet účastníků
CEE (Střední a východní Evropa)	38
NWE (Severní a západní Evropa)	8
ESEAP (Asie a Pacifik)	8
LATAM (Latinská Amerika)	8
MENA (Blízký východ a severní Afrika)	4
SSA (subsaharská Afrika)	3
SASIA (Jižní Asie)	3
NA (North America)	4

Toto rozložení ukazuje, že i přes překážky má Wikimedia hnutí potenciál propojit mladé lidi napříč kontinenty – a že se daří vytvářet síť mladých aktivních lidí, která je skutečně globální. Zároveň se ukazuje, že bychom měli nabídnout ještě cílenější podporu těm, které limituje vízová povinnost.

Podporu akci poskytlo 13 vybraných hostů. Šlo zejména o zástupce a zástupkyně Wikimedia Foundation, kteří jsou tématu konference profesně nejblíže, a zástupce a zástupkyně CEE Hubu, Wikimedia Austria a Wikimedia Deutchland. Ti všichni s účastníky a účastnicemi sdíleli své cenné know-how v rámci skills-market, či aktivně podpořili vybrané části programu či produkce. Poděkování patří také dobrovolníkům.

Prostor pro každého: Jak se na konferenci diskutovalo

Program nebyl postaven na klasickém „call for papers“. Účastníci a účastnice byli už v průběhu příprav na konferenci vedeni k tomu, aby přinášeli své vlastní zkušenosti a pohledy – a aby je sdíleli s ostatními. Před konferencí obdrželi zadání k reflexi, kterou mohli prodiskutovat i se svými komunitami. Do Prahy tak přijeli připraveni – nejen tematicky, ale i mentálně.

První den se všichni účastníci a účastnice představili pomocí vizuální prezentace – tzv. WikiAvataru – jednoduchého plakátu s prvky sebeidentifikace, motivace a přínosu komunitě. Tento formát prolomil ledy a pomohl nastavit atmosféru otevřenosti a důvěry.

Hlavním formátem konference byly diskusní skupiny facilitované peer-lead týmem ze CEE Youth. Tito mladí facilitátoři prošli přípravou již v listopadu 2024 na předkonferenčním CEE Youth Meetingu v Praze. Spolu s organizačním týmem vytvořili strukturovaný, ale přirozený prostor pro hluboké debaty.

Celkem fungovalo:

• 10 fyzických skupin,
  
• 1 online skupina pro ty, kteří nemohli přijet osobně,
  
• 1 kontrolní skupina, složená z hostů a pozorovatelů konference.

Diskuse se řídily jasně definovanými otázkami, které účastníkům a účastnicím pomáhaly přemýšlet kriticky, emočně i prakticky. Celý prostor byl koncipován tak, aby všichni dostali slovo – bez ohledu na jazyk, zkušenosti či sebevědomí. K tomu napomáhaly i jemné facilitační techniky – například gesto zvednuté ruky, které ztišilo místnost a umožnilo krátkou reflexi. Tato metoda se stala symbolem respektu a vědomé pozornosti.

Po celou dobu byl program podpořen interaktivní platformou Slido (slovenský start-up), přes kterou mohli účastníci přes své telefony:

• odpovídat na otázky,
  
• hlasovat o výstupech,
  
• v reálném čase sdílet zpětnou vazbu.
  
• Tímto způsobem se vizualizovala společná diskuse a průběžně se sbíraly výstupy ze skupin. Aktivita nebyla jednorázová – účastníci byli zapojeni od prvního do posledního dne.

Každý účastník a každá účastnice měli k dispozici tzv. „My journal“ – osobní pracovní dokument, který ho provázel celým programem. Obsahoval prostor pro poznámky, reflexe a průběžné plánování. Na konci konference z něj vznikl individuální plán na 6–12 měsíců, v němž si každý účastník definoval:

• jaké kroky chce podniknout ve své komunitě,
  
• jak chce zapojit další mladé lidi,
  
• jakou podporu k tomu bude potřebovat.
  

Po skončení konference účastníci a účastnice neodjížděli jen s dojmy, ale s konkrétním nástrojem pro další práci. Organizátoři zároveň deklarovali, že v následujících měsících vznikne systém podpory pro realizaci těchto plánů – a že se bude pracovat na síti vzájemného sdílení a podpory mezi mladými Wikimediány napříč regiony.

Jedna z účastnických reflexí to vystihla slovy:

„Tohle nebyly jen konverzace – byly to hluboké, strukturované rozhovory, které nás vedly k zamyšlení, naslouchání a otevřenosti.“

Konference však nebyla jen o práci. Významnou součástí programu byla i socializace a budování vztahů, které jsou pro komunitní práci klíčové. Mladí Wikimediáni spolu trávili volný čas na procházkách Prahou, společných volnočasových aktivitách, hraní deskových her nebo třeba při sledování finále Eurovision Song Contest.Tyto neformální momenty pomohly prohloubit důvěru, přirozeně navazovat přátelství a vytvořit sítě spolupráce, které mohou přetrvat dlouho po skončení samotné akce. Vznikla tak komunita, která není postavená jen na společném zájmu, ale i na sdíleném zážitku a vzájemném respektu.

Výstupy z diskusí a doporučení pro budoucnost

Díky pečlivě facilitovaným diskusím se během tří dnů nashromáždilo obrovské množství podnětů, sdílených zkušeností i konkrétních návrhů. Účastníci a účastnice odpovídali na řadu otázek zaměřených na jejich roli v komunitě, potřeby, které vnímají, i způsoby, jak by hnutí Wikimedia mělo mladé podporovat. Z těchto výstupů se dají vyčíst čtyři hlavní roviny doporučení:

Co mohu udělat jako jednotlivec?

Účastníci a účastnice se shodovali, že jedním z klíčových předpokladů dlouhodobého zapojení je péče o vlastní pohodu a udržitelnost:

• učit se říkat „ne“ a stanovovat si hranice,
  
• dělat si pravidelné přestávky od wiki-aktivit,
  
• udržovat rovnováhu mezi online aktivitou a osobním životem,
  
• nacházet oporu v komunitě, sdílet zkušenosti, oslavovat malé úspěchy.

Z hlediska konkrétního přínosu komunitě zmiňovali:

• mentoring nováčků („edit buddy“),
  
• organizaci workshopů pro vrstevníky,
  
• založení lokálních skupin (např. wiki klubů).
  

Co mohou dělat místní komunity a organizátoři?

Mnozí účastníci a účastnice již ve svých komunitách působí jako organizátoři či organizátorky. Z jejich pohledu by měly lokální skupiny:

• pořádat pravidelná offline/online setkání, která pomáhají vytvářet vztahy a důvěru,
  
• budovat podpůrné a bezpečné prostředí, kde se mladí lidé nebojí sdílet,
  
• poskytovat jasné návody a materiály, které usnadní zapojení,
• vést k otevřenému sdílení zkušeností, i těch náročných.
  

Zároveň se ukázalo, že mladí organizátoři a organizátorky často potřebují podporu ve formě jednoduchých nástrojů – přehledných dashboardů, šablon pro komunikaci nebo přístup k dobré praxi.

Co by mělo dělat hnutí Wikimedia?

Doporučení vůči širšímu hnutí byla obzvlášť silná a konkrétní. Účastníci a účastnice apelovali na potřebu:

• zapojit mladé lidi do rozhodovacích procesů, např. skrze kvóty v radách a výborech,
  
• nabídnout strukturální podporu – mentoringové programy, granty pro mládežnické projekty, školení,
  
• modernizovat komunikaci a platformy – větší přítomnost na Discordu, Telegramu či TikToku, využití AI pro podporu editorů,
  
• spolupracovat se školami a univerzitami, organizovat editatony a soutěže, zakládat wiki kluby.

Zazněl také návrh na „rebranding“ – posílit pozitivní vnímání Wikipedie mezi mladými skrze vizuální styl, merchandise a kampaně.

Co pomáhá udržet duševní pohodu?

Účastníci a účastnice sdíleli konkrétní návyky a postupy, které jim pomáhají zvládat tlak a předcházet vyhoření:

• fyzická aktivita (procházky, sport),
  
• spánek a odpočinek,
  
• kontakt s přáteli nebo zvířaty,
  
• kreativní činnosti (psaní, hudba, vaření),
  
• mentální techniky (meditace, journaling, terapie).
  

Tyto výstupy nejsou jen reflexí jednoho setkání. Jsou to hlasy mladých lidí napříč kontinenty, kteří vědí, co potřebují – a mají konkrétní návrhy, jak to realizovat. Pro podobčky, Wikimedia Foundation i další aktéry v hnutí mohou sloužit jako důležitý podklad pro další strategii práce s mládeží.

Z konference do praxe: podpora mladých v huntí Wikimedia dostává konkrétní směr

Wikimedia Youth Conference 2025 v Praze nebyla jen událostí – byla milníkem. Ukázala, že mladí lidé z různých koutů světa sdílejí společnou vizi: otevřené, přístupné a udržitelné Wikimedia hnutí, kde je jejich hlas slyšet a brán vážně.

Během tří dnů se setkali desítky mladých editorů, organizátorů, technických nadšenců i obhájců svobodného sdílení znalostí. Navzájem se učili, naslouchali si a společně hledali cesty, jak zapojit více svých vrstevníků – a jak tuto energii přetavit ve skutečné změny.

Konference také ukázala, jak cenná je mezigenerační důvěra: když hnutí vytvoří prostor, kde mladí lidé nejsou jen „pozváni“, ale jsou skutečně spolutvůrci agendy, vzniká prostředí, které je živé, bezpečné a plné potenciálu.

Výstupy z diskusí přinášejí konkrétní doporučení: od péče o pohodu, přes mentoring a komunitní podporu, až po strukturální změny v rozhodování a financování. Nejsou to jen nápady – jsou to návrhy kroků, které lze uskutečnit. A účastníci konference se k nim aktivně hlásí.

Praha 2025 tak nebyla cílem. Byla začátkem nové kapitoly – pro mladé Wikimediány, pro jejich komunity i pro celé globální hnutí.

V podpoře mladých Wikimediánů chceme pokračovat i nadále. Naší ambicí je, aby jejich zapojení nebylo výjimkou, ale samozřejmou součástí Wikimedia hnutí. Zaměříme se na posilování regionální podpory, například skrze spolupráci s nově vznikajícími regionálními huby.

Zároveň budeme individuálně podporovat účastníky a účastnice konference – v jejich konkrétních wiki-cílech i v růstu směrem k budoucímu lídrovství. Mnohé spolupráce vznikly už během samotného setkání a organicky se rozvíjejí dál. Účastníci a účastnice si mezi sebou vytvořili přirozenou síť kontaktů a vzájemné podpory, která má potenciál přerůst v trvalé partnerství a společné projekty.

Konference v Praze tak nebyla jen událostí – byla impulzem k dlouhodobému pohybu.