Čtvrtá zpráva Otevřených sbírek: Digitalizace na vzestupu a počet sbírkových předmětů online stále roste

(Praha, 5. května 2023) V pořadí již čtvrtý ročník projektu Otevřené sbírky hovoří o rostoucí tendenci digitalizace sbírek i překážkách, které v ní institucím brání. Projekt má dvě významné novinky – získal záštitu Ministerstva kultury ČR a nově ho realizuje spolek Wikimedia Česká republika. Celá zpráva je k dispozici na otevrenesbirky.cz.

Čtvrté vydání Zprávy o digitalizaci a zpřístupňování kulturního dědictví v České republice přináší aktualizovaná data. Ukazuje se, že digitalizace sbírkových předmětů je na vzestupu a nejčastější překážkou je podle dotázaných institucí chybějící jednotná metodika a obavy například z finanční náročnosti. Počet institucí zapojených do projektu Otevřené sbírky rok od roku roste (37% meziroční navýšení 2022/2023), tudíž se získaná data kontinuálně zpřesňují a zvyšuje se i vypovídací hodnota průzkumu. Jak přistoupit ke zveřejňování sbírkových předmětů online bude nově institucím radit spolek Wikimedia ČR, který v Česku pečuje například o rozvoj Wikipedie.

Zatímco loňská zpráva zaznamenala posun procentuálního podílu online přístupných položek pouze o 0,5%, meziroční posun 2022/2023 je výraznější – o 2,3%. Aktuálně lze zhruba 7,7% všech registrovaných sbírkových předmětů v České republice dohledat v online databázích přístupných veřejnosti. Uvedené procento představuje 1.871.053 předmětů. Zbývajících zhruba 22.000.000 na své zpřístupnění online stále čeká, a to přestože množství digitalizovaných předmětů je výrazně vyšší. Důvodem jsou zejména potřeby archivace či jiné interní potřeby dotčených institucí, ale i chybějící metodika, jež by například upřednostňovala digitalizaci předmětů, které lze s veřejností sdílet online. 

V dubnu 2023 byli opět osloveni zástupci všech více než 400 sbírkotvorných institucí v ČR. Průzkumu se zúčastnilo 25% z nich. Dobrou zprávou je, že více než polovina respondentů potvrdila znalost autorskoprávních aspektů zpřístupňování sbírkových předmětů prostřednictvím internetu, tedy v rozsahu platné české legislativy. Bohužel téměř dvě třetiny respondentů neznají pojem „svobodné licence“ – ideální globální právní nástroj k legálnímu zpřístupnění obsahu online.

Respondenti obecně potvrzují rozšiřující se povědomí o přínosech digitalizace. Jejich zřizovatelé na to reagují úpravou priorit a možností vícezdrojového financování za účelem modernizace a posílení personálu. Mnoho institucí potvrdilo svou účast v dotačním programu Ministerstva kultury pro digitalizaci sbírkových předmětů vyhlášeném na podzim 2022. Na druhou stranu převažujícím argumentem institucí pro pomalejší tempo digitalizace je absence jednotné metodiky digitalizace ze strany MK ČR a neexistence národní online platformy (úložiště) pro zpřístupňování sbírkových předmětů. „Nevíme, jak při digitalizaci postupovat“ zaznívá i od institucí krajského významu.

Podíl institucí, které nově zpřístupnily (během roku 2022) v jakémkoliv digitálním katalogu alespoň část ze svých sbírek činí 8% (33 celkem). 

Moravská zemská knihovna v Brně například uvedla, že má digitalizované veškeré sbírkové předměty, Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě má svou sbírku nejen v celém rozsahu digitalizovanou, ale i přístupnou online, Městské muzeum a galerie v Hranicích převzalo iniciativu a k obojímu se chystá prostřednictvím portálu eSbirky.cz.

Na prvních příčkách z hlediska celkového počtu online přístupných sbírkových předmětů se umístily: Institut umění – Divadelní ústav v Praze, Moravská galerie v Brně a Národní muzeum v Praze.

A co jsou nejčastější překážky zpřístupňování kulturního dědictví ČR online? Podle výsledků zprávy jde zejména o neznalost vhodných existujících online platforem a s tím související obavy z finanční náročnosti realizace vlastního projektu, obavy ze zneužití digitálních reprodukcí sbírkových předmětů včetně využití pro komerční účely a pasivní přístup zřizovatele a nebo vedení instituce k digitalizaci jako takové. V zájmu kompatibility a jednotnosti by aktivita od Ministerstva kultury, návod, chcete-li, byla vítaná. Na druhou stranu je digitalizace v zájmu každé jednotlivé instituce, protože díky ní budou její sbírky otevřené, přístupné a inkluzivní. 

Z vyjádření MK ČR plyne, že obecnou metodickou podporu institucím kulturního dědictví dlouhodobě poskytuje CITeM (Centrum pro informační technologie v muzejnictví) při Moravském zemském muzeu, kam se instituce mohou v případě potřeby obrátit.

Programové prohlášení vlády, konkrétně část věnující se Digitalizaci v kultuře, uvádí následující:

• Podpoříme rozvoj muzeí a galerií, které pečují o hmotné kulturní dědictví.
• Autorské právo přizpůsobíme realitě 21. století, protože prudký rozvoj technologií s sebou přináší nové možnosti tvorby a šíření autorských děl.

I proto se dá předpokládat, že kulturní instituce budou v trendu digitalizace pokračovat i nadále. Je to koneckonců přínosem pro ně, pro stát i pro občany.

Právě tápání institucí v oblasti zveřejňování sbírkových předmětů online a obava z finanční náročnosti nebo případně neznalost vhodných online platforem byla podnětem pro loňskou užší spolupráci Otevřených sbírek a Wikimedia ČR. V letošním roce Wikimedia ČR zcela převzala koordinaci projektu a plánuje institucím podat pomocnou ruku prostřednictvím mezinárodního projektu GLAM, který podporuje kulturní instituce ve sdílení digitalizovaných sbírkových předmětů online. 

Projekt Otevřené sbírky 2023 byl realizován pod záštitou:

Kontakt pro média

Milan Holeček, otevrenesbirky@wikimedia.cz