Když Senioři píší Wikipedii online

Seniory učíme psát Wikipedii už řadu let, naší osvědčenou metodou vždy bylo pravidelné setkávání se tváří v tvář, povětšinou v počítačových učebnách českých knihoven. Pandemie koronaviru znamenala nucený přechod do online prostředí a obavy, jak se s tím účastníci popasují. Je možné učit seniory i na dálku? A jak si účastníci letošních online kurzů vedli v porovnání s dobou před pandemií?

V letošním roce jsme se potkávali hlavně online. Screenshot ze seniorského editatonu WikiGap

Na rok 2020 jsme měli v rámci programu Senioři píší Wikipedii, jednoho ze vzdělávacích programů spolku Wikimedia ČR, připravenu celou řadu kurzů. Rychlý nástup pandemie a následné lockdowny byly ale pro všechny šok a nějakou dobu nám trvalo se situaci přizpůsobit. Kurzy připravené na jaro jsme museli zrušit a přejít na online variantu si troufla jen menšina našich účastníků a dokonce i lektorů. Setkávání online má zjevné nevýhody. Fyzický kontakt a socializační prvky byly pro seniorské účastníky vždycky velice důležité, možná ještě víc než v jiných věkových skupinách. A pro počítačově méně zdatné seniory je přítomnost lektora ve třídě důležitou podporou. To vše se v online variantně dosti komplikuje. Najdeme ale i výhody. Účast z pohodlí domova je pro mnoho starších lidí ohromným ulehčením, protože nemusí nikam složitě docházet. Navíc tím otevíráme naši výuku i do regionů, kde žádné kurzy dosud neprobíhaly.

Za rok 2020 jsme se během několika prvních online kurzů naučili, jak kurzy psaní Wikipedie na dálku pořádat. Postupně rostl i zájem seniorů – možná souvisel i s tím, jak získávali více sebevědomí např. z online výuky Univerzit třetího věku, ale i s prodlužováním lockdownů, kdy práce na Wikipedii mohla být vítaným únikem z jinak stereotypního dne. Na začátku roku 2021 pak zájem o online kurzy předčil naše očekávání a během prvního pololetí jsme měli srovnatelný počet účastníků i kurzů jako před pandemií. To je samo o sobě skvělá zpráva.

Pojďme si teď ale ukázat, jestli online kurzy opravdu dokážou nahradit základní „offline“ variantu i z hlediska dlouhodobých výsledků. Srovnáme mezi sebou první pololetí roku 2019, kdy proběhlo 5 klasických kurzů pro začátečníky, s prvním pololetím roku 2021, kdy proběhlo 6 online kurzů pro začátečníky (rok 2020 jsme ze srovnání vynechali, protože to proběhlo kurzů mnohem méně a teprve jsme se učili, jak je dělat).

V prvním pololetí 2019 proběhlo 5 kurzů pro začátečníky: v Havířově, Plzni, Brně a dva v Praze. Oproti tomu v prvním pololetí 2021 proběhlo 6 online kurzů. Těch se účastnili nejvíce lidé z Prahy, často také z Brna a Liberce, ale i ze všech možných dalších koutů republiky, často z míst, kde kurzy normálně neprobíhají.

Z dalšího srovnání vidíme, že v obou obdobích sledujeme podobný počet účastníků (37 vs. 41). První rozdíl vidíme v počtu registrovaných účastníků. 5 lidí z kurzů v r. 2019 si vůbec nezaložilo na Wikipedii účet, což v praxi znamená, že již po první lekci kurz opustili. Takováto „ztrátovost“ je u jakýchkoli kurzů normální, zajímavé ale je, že u online kurzů žádná ztrátovost nebyla. U takto malých vzorků je samozřejmě velký vliv náhody (což bude platit i pro všechny následující analýzy), ale nabízí se vysvětlení, že na online kurzy si troufnou pouze počítačově zdatnější účastníci, a ti pak také méně pravděpodobně odpadnou hned po první lekci.

Největší rozdíl v tomto srovnání vidíme v počtu absolventů (tedy těch, kteří dokončili celý kurz: účastnili se víceméně všech šesti lekcí a zvládli základní látku), kde je úspěšnost offline kurzistů 41 % oproti 73 % v online kurzech. Opět se nabízí vysvětlení větší obecné počítačové zdatnosti účastníků z online kurzů, nicméně takto velký rozdíl mohl být snadno způsoben i nějakými jiným, neměřitelnými faktory.

Předposlední parametr se zaměřuje na dlouhodobější potenciál absolventů, což je jeden z hlavních cílů kurzů: „vychovat“ nové, samostatné wikipedisty a wikipedistky. 9 absolventů z roku 2019 pokračovalo v našem seniorském programu: 6 pokračovalo kurzem pro pokročilé, 3 si raději zopakovali začátečnický kurz ještě jednou, na podzim 2019. Těchto 9 pokračujících z 15 absolventů (a 37 účastníků na počátku) jsou velmi slušná čísla. Oproti tomu z prvního pololetí 2021 máme 8 pokračujících účastníků: 6 skrz pokročilý kurz, 3 skrz Commons kurz a 3 skrz účast na Seniorském WikiMěstě (někteří pokračovali ve více aktivitách, proto je součet vyšší než 8). 8 z 30 absolventů už není tak skvělý výsledek, na druhou stranu se dá očekávat, že někteří letošní absolventi ještě ani neměli příležitost se do pokračujících aktivit zapojit (absolventi z roku 2019 mají dva roky náskok) a v budoucnu se opět „aktivizují“.

Poslední parametr sleduje stejně jako předchozí parametr dlouhodobý potenciál absolventů, nicméně ne skrze účast v dalších kurzech, ale skrze reálné editace na Wikipedii. Tento parametr bychom mohli označit za dlouhodobou retenci či „survivals“. Sledovali jsme, kteří účastníci začátečnických kurzů z prvního pololetí 2019 editovali i po kurzech, konkrétně v období od července 2019 dále. Dle výsledků vidíme, že je to 9 z 32 registrovaných účastníků. 5 z těchto 9 naposledy editovalo v druhém pololetí 2019, 1 v roce 2020 a 3 v roce 2021. S odstupem dvou let se tedy trvale uchytilo na Wikipedii méně než 10 % účastníků (3 z počátečních 37). Na první pohled to vypadá jako špatný výsledek, na druhou stranu v kontextu obecné úspěšnosti nováčků na Wikipedii a i v porovnání s jinými našimi vzdělávacími programy (které ale často nejsou zaměřeny primárně na výchovu nových wikipedistů) jde pořád o velmi dobrá čísla.

Skupina „online“ kurzistů z roku 2021 má tyto výsledky: 14 z 41 registrovaných účastníků editovalo v období od července 2021 dále. Z nich 3 naposledy v červenci, 1 v srpnu, 2 v září, 3 v říjnu a 5 v listopadu. To dělá, s odstupem necelého půl roku, více jak třetinovou úspěšnost, což je skvělý výsledek.

Tento parametr asi nejlépe ukazuje, kolik vlastně účastníků kurzů pokračuje v editování. Z čísel výše vyplývá, že senioři z letošních online kurzů si nevedou hůře, naopak, o poznání lépe. Malá velikost celkových dat znemožňuje vyvodit z toho silné obecné závěry, ale podle všeho se zdá, že online kurzy fungují velice dobře.

Vedle vlastností účastníků můžeme porovnat i výsledky jejich práce. V tomto případě se zaměříme pouze na editace v obdobích, kdy kurzy probíhaly a účastníci na Wikipedii začínali (nebudeme tedy sledovat výsledky jejich případného dlouhodobého editování, taková data by jistě také byla zajímavá).

Z dat výše (spočítáno nástrojem Event Metrics) jsou vidět docela velké rozdíly. 37 registrovaných účastníků kurzů 2019 vytvořilo mezi lednem a červnem 2019 celkem 16 nových článků, oproti 68 článků od 41 účastníků z roku 2021. Nicméně v počtu upravených článků si lépe vedli „offline“ kurzisté (968 vs. 555) a počet editací je víceméně vyrovnaný. Počet změněných bajtů ovšem naznačuje, že celkový objem přidaného obsahu je výrazně ve prospěch „online“ kurzistů, stejně tak počet nahraných fotek a editací na Wikidatech. Účastníci online kurzů tedy opět, alespoň z kvantitativního hlediska, předvedli lepší výkon.

Závěry

Obecné závěry se samozřejmě dělají těžko: u takto malých objemů dat často záleží na jednom či dvou jedincích, kteří mohou svou výraznou aktivitou i zněkolikanásobit celková čísla. Vliv náhody (hlavně ve smyslu jak schopní a motivovaní účastníci ten který rok dorazí) a dalších faktorů je také zcela určitě zásadní, přesto lze z čísel vyčíst mnoho a dojít k závěru, že online kurzy pro seniory mohou za příznivých podmínek přinášet srovnatelné či dokonce lepší výsledky než kurzy klasické. Úspěšnost online kurzistů může být, jak už bylo řečeno, způsobena tím, že na online kurz si možná troufnou v průměru počítačově zdatnější senioři (což neznamená, že někteří účastníci nemají v onlinu vážné problémy; k řešení těchto těžkostí jsme např. zavedli nultou lekci pro ověření funkčnosti techniky nebo nabízeli nadstandardní telefonickou podporu).

V letošním roce se nám také povedlo uspořádat celou řadu návazných aktivit. Vedle zmíněných šesti začátečnických kurzů z prvního pololetí proběhly v první půlce roku ještě 3 kurzy pro pokročilé (s 27 účastníky), 2 Commons kurzy (se 17 účastníky) a Editaton WikiGap (se 4 účastníky). Absolventi kurzů také využívali služeb online Wikiporadny. Vyvrcholením pak byla víkendová akce v září, Seniorské WikiMěsto (s 10 účastníky, z toho 3 byli nováčci). Zapojení nováčků do těchto návazných aktivit je jednak důkazem úspěšnosti začátečnických kurzů, zároveň i zárukou trvalejších výsledků.

A jak tyto výsledky vlastně vypadají v jiné než číselné řeči? Prohlédněte si např. cenné archivní fotografie od pana Broukala. Díky letošním kurzům nahrál na Commons obrázky herců, které pořídil už před mnoha lety. A pokud jste tento článek plný statistik dočetli až sem, jistě si rádi počtete třeba o historii koláčového grafu ve wikičlánku „Kruhový diagram“ od naší účastnice JanaJin. Seniorskému psaní zdar!

Chcete seniory v psaní na Wikipedii podpořit? Staňte se patronem projektu Senioři píší Wikipedii!

Josef Vinklář (1986) / Václav Postránecký (1997) / Boris Rösner (1992), autor: J.Broukal, CC BY-SA 4.0

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..