Wikipedie v čase koronaviru

Epidemie koronaviru postupně zasáhla celý svět a je pro nás všechny výzvou a zkouškou. Kromě záplavy virem zažíváme i informační povodeň. Koronavirus okupuje veškerou naši pozornost, je hlavním tématem soukromých rozhovorů i médií. Televize mají rekordní sledovanost, webové servery nevídanou čtenost a nových článků přibývá. Informace, občas i protichůdné, se hromadí. Pár hodin starý článek je žalostně neaktuální. Jak se v tomto informačním chaosu vyznat, nepodlehnout přehlcení a neztratit se?

Jednou z obecných odpovědí na otázku je sběr validních informací v encyklopediích. Organizování vědomostí jako odpověď na pocit přehlcenosti není věc nová, známe ji už z dob osvícenství, první pokusy jsou ale mnohem starší. Od tlustých bichlí, které vznikaly jako reakce na přetékající knihovny, jsme se posunuli do digitálního věku. Internet nám všem přinesl možnost se světem autorů a autorek, médií, vydavatelek a vydavatelů interagovat. A přesně taková je i Wikipedie – encyklopedie, se kterou může interagovat každý. Tedy nejen ji číst, ale i ji měnit, tvořit, a to vše dobrovolnicky, aby byl ideál touhy po poznání co nejčistší. Články tak nevznikají podle nějakého plánu, ale z vůle jednotlivců, kterým na české Wikipedii něco chybí. Texty, které mají dostatek čtenářek a čtenářů, editorek a editorů, jsou pod dohledem, takže se do nich chyby a vandalismy nedostanou. V tom je síla i úskalí Wikipedie – vyžaduje neustálou péči a údržbu.

Dnešní obtížná a nová doba bere, ale i dává. Zvedla se nevídaná vlna solidarity a dobrovolnictví – snažíme se být ke svému okolí co nejohleduplnější, šijeme roušky, organizujeme se v pomoci seniorům a nemocným. Zároveň jsme ale vyzýváni, abychom co nejvíce zůstávali doma, což jde často proti sobě. Psaní Wikipedie je jedna z forem dobrovolnictví, kterou lze skvěle vykonávat právě z bezpečí domova, takže je ideální aktivitou pro časy karantény. Navíc je možné se zapojit právě do psaní o koronaviru a aktivně tak zlepšovat informovanost celé společnosti, jak ukazuje strhující příběh, který se právě teď na české Wikipedii odehrává.

Počet editací na místní verzi Wikipedie, který se obvykle pohybuje kolem 2500 za den, činil 16. března (v den, kdy došlo k omezení pohybu osob) přes 4000 a 25. března toto číslo vystoupalo i na 4500 editací denně. Podobným poměrem roste počet nových článků (z cca 70 za den na cca 120 za den). Zvýšená činnost komunity zformované a stále se formující kolem české verze Wikipedie pak vedla k milníku, který ve svém článku popisuje Jan Loužek, člen Rady spolku Wikimedia Česká republika: “Díky vyšší aktivitě dobrovolných editorů na Wikipedii se podařilo české verzi online encyklopedie dosáhnout již v pátek 10. dubna mety 450 000 článků.”.

Za centrum dění na české Wikipedii bychom mohli označit článek Pandemie covidu-19. Ten vznikl 24. ledna. Po necelých třech měsících existence ho viděl téměř milion čtenářů a čtenářek a prodělal tisíc editačních změn (tj. okolo 10 denně) od více jak 200 editorů a editorek. Pro český kontext je pak ústřední článek Pandemie covidu-19 v Česku, který vznikl 2. března, tedy den po prvním potvrzeném případu nákazy na našem území. Za dobu své existence má přes osm set tisíc čtenářů a čtenářek a prošel více jak šestnácti sty editačními změnami od několika desítek editorů a editorek. Z čísel je vidět, že “domácí” článek táhne k úpravám ještě více.

Důležitější je úsilí, které desítky dobrovolníků a dobrovolnic každý den věnují péči o aktuální “koronavirové” články. Během několika dní byla vybudována na české Wikipedii celá síť tematicky propojených článků týkajících se koronaviru a epidemie.

Laik si nejspíš může klást otázku, jak je vůbec možné takovýto rapidní vývoj koordinovat? Je nějaká redakční rada, která všechno to dění řídí? Odpověď může být překvapivá (byť pro wikipedistu či wikipedistku samozřejmá) – nikdo nic neřídí, všechno se děje “samo” za pomoci tzv. “moudrosti davu”, editačních pravidel a chytrého softwaru. Nový článek je skrze odkazy prolinkován s články stávajícími. Dále se objeví v seznamu posledních změn a nových článků, takže si ho hned všimnou další wikipedisté a wikipedistky. Ti mají možnost ho dále vylepšovat – opravit chyby, doplnit, aktualizovat.

U běžných témat je poměrně obvyklé, že autorkou či autorem naprosté většiny textu je jeden člověk, takže je u nich jednodušší dodržet jednotný styl. U “aktuálních” témat (jako jsou politické kauzy, sportovní události či katastrofy) se ale často stává, že na sebe jednotliví editoři a editorky “narazí” a pak se spolu musí zkusit domluvit, jaká verze článku zůstane. Pokud není téma rozsáhlé, vystačí si wikipedistky a wikipedisté s diskusní stránkou, tedy s prostorem, který je k dispozici u každého článku. Pro tematické celky (jako např. pro současnou epidemii) je ale někdy vhodná diskuse a koordinace na další úrovni – to pak vznikají tzv. WikiProjekty. Motivaci pro založení Koronavirového WikiProjektu popisuje jeho iniciátor, Jan Beránek, „Internet je informacemi o koronaviru přeplněný natolik, že je není možné všechny sledovat. To bylo mou hlavní motivací při tvorbě nejrůznějších článků na téma koronavirus − dostat vše podstatné na jedno místo a udržet informace co nejpřehlednější. Proto jsem založil WikiProjekt, ve kterém se spojili a koordinovali další editoři se zájmem o téma.”. Koronavirový WikiProjekt vznikl 4. března a během 48 hodin se do něj přihlásilo osm wikipedistů (dnes má 13 členů). Tito, většinou velmi zkušení, wikipedisté stojí za rozhodující částí textů v článcích a společně se domlouvají na dalším postupu. Přesto, jak je vidět z čísel výše, se do psaní “nekoordinovaně” zapojují desítky dalších lidí a ničemu to nevadí – Wikipedie je otevřená komukoli a právě v tomto čase dokazuje, jak výborně se při informování o krizích hodí: články jsou denně aktualizovány a neustále vylepšovány. Dodržování editačních pravidel zajišťuje nestranost, neutralitu a ověřitelnost sebraných informací. V současné době velmi ceněnou hodnotu.

Samozřejmě, že otevřenost Wikipedie je i určitou hrozbou a přitahuje šprýmaře či záškodníky, kterým říkáme vandalové. Jeden příklad za všechny – anonymní přispěvatel (do Wikipedie můžete psát i bez registrace) změnil počet případů v Ústeckém kraji na nesmyslné číslo, nicméně jeho vtípek se na Wikipedii příliš neohřál. Během jediné minuty byl článek jedním z wikipedistů vrácen na předchozí, nepoškozenou verzi. Takto běžně vypadá fungující Wikipedie.

Nikdo dnes nedokáže říct, jak dlouho zde s námi koronavirus bude a jestli někdy odejde, co již nyní dokážeme předpokládat, dle dějinného vývoje Wikipedie, je, že dobrovolníci a dobrovolnice píšící obsah této největší internetové encyklopedie nikam neodcházejí, naopak přicházejí. 

Wikipedie existuje přes 19 let (což je na internetový projekt opravdu hodně) a za tu dobu si vybudovala jak silnou komunitu autorek a autorů, čtenářů a čtenářek, tak silný ekosystém samotných encyklopedických článků a dalších sesterských projektů. Její tradice je obrovská výhoda, v důsledku toho jsou články na Wikipedii snadno propojeny s dalšími informacemi – a kontext je v době informačního přehlcení klíčovou komoditou. Navíc články na Wikipedii, na rozdíl od většiny dnes vznikajících portálů a webů, tolik nezastarají, komunita je bude neustále aktualizovat. Už dnes je hodnota koronavirových článků na Wikipedii vysoká, ale právě s postupem času ještě více poroste.

Spolu s rostoucím počtem článků a kvalitou obsahu je naším dalším cílem, jako zástupců a zástupkyň spolku Wikimedia Česká republika, i podpora stávající komunity a její neustálý rozvoj. Vyzýváme tedy i Vás, vážení čtenáři a čtenářky, abyste neváhali a naši činnost podpořili tím, že se sami stanete autory a autorkami, či přispějete na naše aktivity na portálu darujme.cz.

Autor a autorka: Vojtěch Veselý a Lucie Jonáčková