Strategie Wikimedia 2030 – hnutí se chce stát globálním poskytovatelem svobodných informací číslo 1

Wikipedie a její sesterské projekty jsou významnou součástí internetu, tak jak ho známe. Ale nebylo to tak vždy a nemusí tomu být nastálo. Pohybujeme se ve vysoce konkurenčním prostředí internetových korporátních gigantů a naše současná pozice může být kdykoliv podrobena velkým zkouškám. Právě proto se v roce 2017 otevřela rozsáhlá strategická konzultace nazvaná „Wikimedia 2030“. Během pár měsíců bude hotova. Co strategie přinese?

Nic není tabu, vše je možné změnit

Na probíhající strategické konzultaci jsou nápadné dva hlavní rysy. Zaprvé její otevřenost: zatímco mnoho strategií se vytváří na uzavřených schůzích nejvýše postavených zástupců, nadace Wikimedia se rozhodla přizvat do konzultace všechny členy naší komunity – od nejvyššího managementu nadace přes zaměstnance nebo vývojáře až po „běžné“ wikipedisty a wikipedistky po celém světě. Vše je také organizováno s důrazem na diverzitu (zejména jazykovou, genderovou a geografickou). Většina účastníků celého procesu se nikdy s takto široce pojatou iniciativou nesetkala a i ve světovém měřítku je takové hluboké pohroužení do podstaty organizace nevídané.

Druhým velmi nápadným rysem je otevření i velmi bolestivých nebo donedávna tabuizovaných témat. Překvapilo mě, že se některé oblasti extrahují opravdu na dřeň. Diskutuje-li se o financích, v diskuzi se přemítalo o tom, kdo by vlastně měl fundraisovat prostředky na běh našich projektů. Je-li řeč o rolích a zodpovědnostech jednotlivých členů a orgánů, někdo poznamenal, že není jisté, že po ukončení strategie 2030 budou vůbec existovat pobočky Wikimedia, tak jak je známe dnes a k nimž patří i Wikimedia Česká republika.

Na summitu se představovaly pracovní skupiny

Kdo ovšem nemá čas na procházení celého dokumentu (TLDR?), může se spokojit s mým shrnutím s uvedením návrhů, které považuji za nejzásadnější. Ačkoliv každé skupině věnuji pouhý odstavec, i tak je text poměrně dlouhý.

Diverzifikovaná a zdravá komunita

Nejobecnější téma diskutovala skupina Roles and Responsibilities, jejíž gesce má platnost pro téměř všechny ostatní skupiny. Zdůrazňuje se diverzita ve vedení, decentralizace a budování řídicích schopností a dovedností.

Velmi zajímavý balíček návrhů představila skupina Community health. Navrhuje vznik univerzálního balíčku pravidel, které definují chování jednotlivých členů komunity a upravují vzájemné vztahy mezi nimi. Každá komunita by si sice mohla tato pravidla dále „kontextualizovat“, ale půjde jistě o krok směrem k centralizaci některých norem chování, což může být překvapivé zejména na menších projektech, které tato pravidla často nemají ošetřena. Velký důraz je kladen na nováčky a je dobře, že jsou tam explicitně zmíněni jako budoucnost našeho hnutí. Skupina dále klade důraz na budování nástrojů, které chrání identitu jednotlivých aktérů, a podporu našich členů v nedemokratických zemích, jako je Venezuela nebo Turecko. Skupina se dále poněkud kontroverzně věnuje i osobám, jimž byly komunitou propůjčeny nadstandardní technické možnosti (správci, různý checkuseři, členové OTRS týmu atd). Ti nejexponovanější by podle návrhu měli procházet pravidelným povinným vzděláváním a certifikací v oblastech péče o osobní údaje, analýzy rizik a řešení sporů, diverzity a podobně. Skupina dále navrhuje, aby se usnadnilo reportování problémů (včetně bugů) a obecně se investovalo do nástrojů, které propůjčují všem členům komunity stejnou možnost ovlivňovat naše hnutí.

Ještě explozivnější návrhy publikovala skupinka Diversity, která má za cíl reagovat na nedostatečnou diverzitu mezi editory projektů Wikimedia i obsahu, který tito editoři generují. Z návrhu vyplývá, že by všichni účastníci našich projektů nově museli stvrdit svou podporu novému kodexu chování, který na toto téma má být sepsán. Tento návrh na vytvoření univerzálního kodexu je ovšem velmi kontroverzní a je možné, že na základě návazné diskuze bude pozměněn. Editoři by také měli nově dostat možnost o sobě na diskuzních stránkách prozradit, zda se identifikují s různými např. sociálními skupinami, a to formou, kterou je možné statisticky zpracovávat pro další studium. Co se týče obsahu, skupina Diversity reaguje na fakt, že některá nedostatečně reprezentovaná témata třeba na Wikipedii jsou špatně zpracována proto, že o nich neexistuje dostatek zdrojů, z nichž by mohli wikipedisté čerpat. Proto by podle návrhu měla být podpořena digitalizace a zpřístupňování zdrojů na tato témata.

Rozsáhlé aktivity v oblasti navazování partnerství, advocacy a komunitního vývoje softwaru

Skupinu Partnerships zajímalo, jak do roku 2030 rozvinout spolupráce s různými partnery našeho hnutí. Kromě zřejmých předpokladů (důkladná dokumentace, projevení vděku našim současným partnerům a jasné uvedení kontaktů na jednotlivé složky našeho hnutí) navrhují i některé programové změny. Prioritou by podle tohoto týmu měly být spolupráce, které propojují různé části našeho hnutí – například spolupráce napříč zeměmi či napříč skupinami editorů. Měly by se hledat cesty, jak mohou již zavedené organizace otevřít cestu k projektům i komunitám, jež zatím nejsou s to vyvolávat vlastní spolupráce. Dále jsou mezi prioritami jmenovány projekty věnující se zpracovávání dat, projekty v právní oblasti (advocacy) a spolupráce se vzdělávacími organizacemi.

Skupina Advocacy se zabývá – z nedostatku lepších slov – „lobbováním“ za principy, na nichž naše hnutí stojí. Tato skupina je význačná tím, že nenabízí žádná kontroverzní řešení. Celkem předvídatelně navrhuje, aby byla v hnutí zřízena centrální koordinační autorita nezávislá na nadaci Wikimedia, která by naše advokační snahy zastřešila. Nutné je zapojit do těchto aktivit i osoby mimo klasické západní demokracie a nabídnout jim témata, která v nezápadních zemích mohou rezonovat. Ideálně by měl existovat centrální dokument, v němž je naše vize na tomto poli jasně formulována. Také je potřeba sdílet zkušenosti jednotlivých aktérů a usnadnit zapojení komunity do rozhodování – všichni si pamatujeme, jak špatně a na poslední chvíli byly koordinovány například snahy o vypnutí Wikipedie na protest proti článkům 11 a 13 evropské směrnice.

Šířeji se na celou problematiku dovedností komunity dívala skupina Capacity building. Též navrhuje vznik centrální autority zodpovědné za výměnu zkušeností uvnitř hnutí. Je pravda, že například umění vést organizaci (governance) nebo získávat finance (fundraising) jsou v hnutí nerovnoměrně rozloženy. Skupina doporučuje, aby capacity building získalo samostatnou položku v rozpočtu,  podpořily se regionální vzdělávací setkání i online training, mentorování a další postupy, které již v hnutí byly testovány v minulých letech.

Tým zabývající se Product & Technology otevírá svůj příspěvek požadavkem decentralizace vývoje našeho softwaru. Na vývoji by se měly aktivně podílet všechny složky našeho hnutí – nikoliv jen nadace a snad ještě Wikimedia Deutschland v případě Wikidat. Skupina se řečnicky ptá, proč by MediaWiki měla vyvíjet jen nadace Wikimedia, když přeci tento software používá mnoho jiných platforem – podle jejich představ mohli bychom decentralizovat podobně, jako je to třeba v hnutí vyvíjejícím WordPress či Linux. Dobrovolníci a běžní členové komunity by měli dostat silnější roli i při rozhodování o vývoji a nasazení nástrojů a měli by také být kvalitně informováni o tom, co se chystá a proč. Mělo by to vést k omezení nepříjemných kauz, kdy zpravidla nadace Wikimedia vyvine nějaký nástroj či vylepšení, ale komunita ho odmítne, protože nesplňuje její požadavky.

Revoluce v získávání a rozdělování financí

V oblasti Resource Allocation jsou navrhovány výrazné změny ve způsobu, jakým jsou distribuovány finanční prostředky. Opět je kladen důraz na decentralizaci a na posílení role dosud nereprezentovaných skupin a zejména zemí tzv. Globálního jihu (zejména rozvojové země). Ty by nově podle návrhu měly mít alokováno 50 % celkového rozpočtu. O rozdělování prostředků budou mít možnost rozhodovat všichni členové hnutí (dosud například o největších grantech rozhodovala úzká skupina osob) a zároveň bude snaha o co největší diverzitu v komisích, které mají důležité rozhodovací role. Navíc by zřejmě měly být důležité komunitní role nově placené, aby si mohli takovou činnost dovolit i dobrovolníci z méně bohatých zemí. Mluví se v tomto ohledu například o členech rad a komisí rozdělujících finanční prostředky. Obrovskou změnou bude také to, že se rozdělování prostředků bude dít na úrovni regionů (tzv. regionálních hubů), které dostanou alokovanou částku a jejich úkolem bude částku rozdělit ve své oblasti. Opakovaně je také zmiňován princip, že alokovány mohou být „veškeré příjmy“ hnutí; zde se nabízí otázka, zda to bude aplikováno i na dary jednotlivým pobočkám (například pobočkám, které působí v zemích s možností uplatňovat dary neziskovým organizacím jako slevu na dani – kde jsou příjmy větší a závislost na nadaci Wikimedia logicky menší). Přitom bude kladen důraz na podporu fundraisingu a organizačního růstu.

Naopak, příjmy hnutí diskutovala skupina Revenue streams. V podstatě se jedná o výčet možností, jak by mohlo hnutí získávat dodatečné příjmy – zmíněna je placená „nadstandardní“ Wikimedia API pro velké partnery, merchandizing, služby pro organizace, které chtějí provozovat svou vlastní wiki, fundraisingové události, evropské granty atd. Doporučení končí kontroverzním cílem, aby všechny složky hnutí usilovaly o finanční nezávislost (dokázaly si na sebe vyfundraisovat samy); to je ale ve zjevném konfliktu s návrhy jiných skupin, aby byly dotovány země Globálního jihu.