Oceněný ve wikisoutěži vědeckých fotek: mikroskopické snímky odhalují jednoduché principy za zdánlivě složitými ději

Spolupráce Wikipedie s různými odbornými institucemi, jako jsou vědecké ústavy, univerzity nebo třeba muzea, je zcela zásadní pro budoucí rozvoj této encyklopedie směrem k vyšší kvalitě. Zcela konkrétním příkladem jsou vědecké fotografie – wikipedisté je prostě ze svých domovů obvykle nepořídí, vyžadují často odborné znalosti a drahé technické vybavení. O získávání takových fotografií usiluje European Science Photo Competition, wikisoutěž vědeckých fotografií, kterou iniciovala Wikimedia Estonsko. Jedním z oceněných v soutěži byl i Ing. Pavel Kejzlar, Ph.D., z Oddělení přípravy a analýzy nanostruktur Technické univerzity v Liberci – získal druhé místo v kategorii „mikroskopický snímek“. Vyzpovídal jsem ho, abychom získávání vědeckých fotek více porozuměli a mohli vědce v budoucnu lépe motivovat k přispívání na Wikimedia Commons.
 
Jak jste se o soutěži European Science Photo Competition dozvěděl a co vás přimělo zúčastnit se?
O soutěži mi řekl jeden kolega z Technické univerzity v Liberci. Sám se také účastnil. Protože věděl, že mikroskopií se zabývám již řadu let a za tu dobu jsem nashromáždil řádově stovky snímků, navrhl mi, ať nějaké vyberu a zašlu.
Je zřejmé, že vědec používající mikroskopické metody produkuje skutečně velké množství fotografií. V jaké míře jsou podle vás tyto fotografie didaktické či jinak vhodné pro ilustraci článků na Wikipedii?
Já sám Wikipedii často používám jako odrazový můstek při sbírání základních informací. Líbí se mi především přehlednost a snadná dostupnost. Jelikož jsem sám participoval na řadě softprojektů (Zelená technice, Otevřená univerzita, Teorie v praxi…), jejichž součástí bylo seznámení veřejnosti s mikroskopickými technikami, měl jsem možnost zavést celou řadu dospělých i dětí do miniaturního světa prapodivných a okouzlujících struktur, které se nacházejí všude kolem nás, bohužel pod hranicí rozlišitelnosti našich očí. Naprosto pokaždé jsem se setkal s velmi pozitivním ohlasem, v dnešní době dokonce i potkávám na naší univerzitě studenty, bývalé účastníky našich projektů, u kterých se takto podařilo probudit zájem o technické vědy. Věřím, že prostřednictvím Wikipedie by bylo možné takto oslovit či inspirovat širší veřejnost.
Kolik z vašich kolegů by bylo ochotno přispět vědeckými fotkami na Wikimedia Commons?

Zde je těžké odpovědět číslem, nicméně jsem přesvědčen, že téměř každý by byl ochoten se podělit o zajímavé poznatky ze svého oboru. Školství je u nás bohužel nastaveno tak, že je snaha do dětí napěchovat množství teoretických informací aniž by měly možnost vyzkoušet si jejich praktické využití. V závěru to bohužel často vede k jejich averzi a přesvědčení, že se zbytečně učí věci, které jim budou k ničemu. Když se pak rozhodují, čím se budou dále zabývat, snaží se vybírat si obory, kde je co možná nejméně toho technického – matematiky, fyziky a chemie. Zrovna mikroskopie nám pomáhá odhalit jednoduché principy, které stojí často za zdánlivě komplikovanými jevy, jež můžeme pozorovat v našem okolí. Příkladem může být například tajemství barev motýlích křídel (Obr. 1) či superhydrofobicity (dokonalé nesmáčivosti) povrchu lotosového listu (Obr. 2).
Co podle vás brání v tom, aby čeští vědci svými fotografiemi pomáhali ilustrovat odborná témata na Wikipedii a tím ji vylepšovat?

Myslím, že odborná témata by mohla být vylepšována nejen jejich snímky. Je pravděpodobné, že řada odborníků nepřispívá proto, že je o to nikdo nepožádal, přímo je neoslovil.  Nebo prostě ani neví, že přispívat můžou a jak mají začít. Dále si myslím, že jim trochu chybí motivace. Většina mých kolegů je časově velmi vytížena a nedokážu si dost dobře představit, že by se samovolně rozhodli zbývající volný čas věnovat anonymnímu vzdělávání národa českého. Napíší-li publikaci do odborného časopisu nebo knihy, mají možnost si tím vylepšit své portfolio, případně tím přispějí do rozpočtu svého pracoviště, avšak za anonymní výtvor ve formě příspěvku na Wikipedii je zaměstnavatel po ramenou nepoplácá.
Jaký máte názor na spolupráci Wikipedie a odborných vědeckých pracovišť?
Zcela určitě můžu říct, že takováto spolupráce by byla zajisté velice přínosná. Wikipedie stále ještě obsahuje řadu kusých informací, které by měly být opraveny, doplněny, či jinak zhodnoceny.
Co podle vás Wikipedii z hlediska odbornosti, právě na poli vědeckých témat, pořád ještě chybí? A v čem je naopak dobrá?
Wikipedie je vynikající jako prostředek pomáhající se “odlepit ode dna”, někde začít. Nacházím zde základní informace a třeba vodítka, která mi pomáhají se zaměřit správným směrem při hledání dalších informací. Bohužel, vyskytují se zde občas i zavádějící informace. Chybí mi hodnocení, jak moc můžu nalezeným informacím k danému tématu důvěřovat. V naší práci je nutné každé tvrzení podložit hodnověrnou citací či výsledky vlastních experimentů, Wikipedii však takto použít stále nemůžeme.
 
Děkuji Ing. Pavlovi Kejzlarovi, Ph.D., za rozhovor a dále J. Loužkovi a J. Sedláčkovi za pomoc s přípravou rozhovoru. Jste vědci? Přispějte svými fotografiemi také! Stačí se zaregistrovat na našem digitálním úložišti Wikimedia Commons a začít nahrávat fotografie, k nimž vlastníte autorská práva. Veškeré fotografie na Wikimedia Commons jsou zveřejněny pod svobodnými licencemi, které umožňují komukoliv tyto soubory jakkoliv využívat – třeba ke vzdělávacím účelům.