Studenti Fakulty architektury ČVUT píší Wikipedii – už tři roky

S počátkem nového semestru přináším drobné shrnutí dvou ročníků projektu „Studenti píší Wikipedii“ (SPW) na Fakultě architektury ČVUT. V minulém semestru se studenti prvního ročníku Fakulty architektury ČVUT opět zapojili v rámci semináře Dějiny architektury II do projektu SPW a vytvářeli svoje seminární práce – především o gotických stavbách – na Wikipedii. Projekt běžel již potřetí, celkem mělo možnost se zapojit již více než 130 studentů a bylo sepsáno 126 článků. V loňském ročníku, probíhajícím v akademickém roce 2013/14, vzniklo celkem 42 článků v češtině, slovenštině, angličtině, ruštině, španělštině a ukrajinštině; v právě uplynulém školním roce 2014/15 bylo rozšířeno či vytvořeno 67 článků nejen na české, ale i na slovenské, anglické, španělské, ruské či německé Wikipedii.
Samotný článek vzniká v několika fázích. Je třeba zmínit, že struktura vytvářeného článku je určena, stejně jako základní rozsah seminární práce. V článku by tedy neměl chybět stručný úvodní text, historie objektu, případně místa, architektonický popis exteriéru a interiéru stavby, půdorys, fotogalerie, bibliografie, „prolinkování“ v rámci Wikipedie, externí webové odkazy, případně zajímavosti a odkazy na související články na Wikipedii.
Pro studenta je zpravidla nejdůležitější výběr té správné stavby. Považuji vždy za přínosnější, když si student stavbu na zpracování seminární práce vybere sám, neboť je mu něčím blízká či se o ni zajímá, než když pouze „plní zadání“. Několikrát se díky tomu do vyhledávání materiálů či doplňování fotografické dokumentace zapojila celá rodina. Stalo se tak například u sporného místa kostela Nejsvětější Trojice v Raduni, kdy byl vytvářen půdorys dle vlastního zaměření, který se v jedné části odlišoval od studentkou již pořízené fotografické dokumentace. Vzhledem k probíhajícímu zkouškovému období a vzdálenosti Raduně od Prahy pořídil fotografie inkriminovaného místa člen rodiny, záhada byla vyřešena a půdorys byl poupraven. Stejně tak byla za přispění členů rodiny doplněna fotogalerie kostela svatého Petra z Alkantary v Okoličném.
Kvůli údajně menšímu množství odborných podkladů zatím nebyl vytvořen jeden článek, jednou studentka váhala s původně vybranou stavbou, ale nakonec vytvořila velmi pěkný článek o kostele ve svém městě, protože nakonec s podporou dědečka sehnala materiály také v němčině. Zároveň jsme zjistily, že autor existující podrobné mapy této oblasti, která je datovaná do období po roce 1500, buď nereflektoval poslední přestavbu kostela dokončenou před rokem 1500, anebo je mapa staršího data. To uvádím již jen jako zajímavost, neboť taková odborná spekulace už nepatří na stránky Wikipedie. Podobně nebyly podrobněji uvedeny všechny stavební fáze kostela svatého Ducha v Krnově, na něž poukazuje fotografická dokumentace. V loňském roce se ale podařil „objev na počkání“ – student, který psal seminární práci o kostele Nanebevzetí Panny Marie v Chrudimi, uváděl výzkumem nepodložené dohady o existenci staršího královského hradu a kaple na místě chrámu. A právě v den, kdy přišel na další konzultaci se svou prací s tím, že kromě jiného se tyto dohady raději do článku nezpracují, byla uveřejněna zpráva chrudimských archeologů o nalezení staršího objektu v inkriminované lokalitě.
Vlastní seminární práce obvykle nejprve vznikne v „protoverzi“, jež se dále upravuje, aby se zároveň jednalo o encyklopedický článek, který odpovídá standardům Wikipedie. Tuto protoverzi se se studenty snažíme vylepšovat a opravovat ještě před vložením na tzv. „pískoviště“ Wikipedie. Tato novinka letošního roku, kdy má odkaz pískoviště v pravém horním rohu k dispozici každý editor Wikipedie již po přihlášení ke svému účtu, je naprosto vynikající zejména u projektu SPW. Ohromnou výhodou je interakce, neboť po základních úpravách seminární práce v protoverzi bylo možno vložit text přímo na pískoviště a další opravy a úpravy se během konzultací již odehrávaly na Wikipedii, aniž by bylo nutné tisknout další a další verze seminární práce kvůli opravám. Zároveň jsme během konzultací kromě obsahu článku hned řešili na pískovišti i drobné technické problémy, například vkládání fotografií nebo zakládání a editování článku. Prý by bylo dobré udělat jasnější návod právě na vkládání fotografií jak k článku, tak na Wikimedia Commons.

V momentě, kdy byla seminární práce dokončena na pískovišti, došlo k tomu nejdůležitějšímu – přenosu článku přímo na Wikipedii. Pak už byli studentům nápomocni i další wikipedisté, kteří povětšinou měnili rozvržení textu či vytvářeli tzv. infoboxy, za což jim patří velké díky. Česká a slovenská Wikipedie má speciální šablonu pro projekt Studenti píší Wikipedii respektive „Wiki pre študentov-študenti pre Wiki“, která by měla ochránit tyto články studentů před možnými příliš ráznými zásahy ostatních editorů Wikipedie.
Od loňského ročníku (2013/14) mohli studenti zpracovávat rovněž překlady českých článků do několika jazyků, a tak se pro angličtinu používala šablona „under construction“. I na anglické Wikipedii náš projekt vzbudil pozitivní ohlasy, u některých článků byli nápomocni například editoři pravděpodobně z Dálného východu, což překvapilo i samotné tvůrce článku. Také mě kontaktovali i další wikipedisté anglické verze, že vložili sami šablonu k článku, který nejspíše vytvořil náš student, aby nedošlo k zásahům či smazání článku. A ano, byl to článek z našeho projektu, studentka psala v angličtině o kostele sv. Štěpána na Praze 2. Stejně tak ochotně opravoval a doplňoval články v ruštině wikipedista, který se specializuje na českou architekturu, a mluví zároveň velmi dobře česky.
Je třeba zmínit, že každá Wikipedie má i vlastní normy pro tvoření názvů článků o chrámech, což je třeba dodržovat u všech jazykových verzí, neboť na to důsledně dbají ostatní Wikipedisté a případně článek přejmenují. Drobnou kuriozitou může být odlišnost normy názvů článků o kostelích ve Velké Británii a v USA. My jsme se se studenty vesměs drželi britského vzoru, pouze u již založených článků v angličtině byl zachován původní název. Pokud se v odborné literatuře objevily rozdílné překlady pojmenování, byl zvolen anglický název používaný příslušným biskupstvím. Loni mě a naštěstí i studenta, jehož objektu se to týkalo, minul spor a následná diskuze wikipedistů o pojmenovávání českých článků týkajících se kostelů zasvěcených svatému Petrovi a Pavlovi. Dle názoru jednoho wikipedisty byl svatý i Pavel, nevyřčenou připomínkou zůstalo, jak k tomu ten svatý Pavel přijde… Spor o to, zda se článek o kostele s tímto zasvěcením má nazývat kostel svatých Petra a Pavla, byl vyřešen v několika dnech, kdy jsem kontrolovala či opravovala jiné články. Tak jsem jen následně zjistila, že byl v mezičase článek přejmenován, a zase mu byl vrácen původní název. To jen dokládá preciznost práce správců Wikipedie. Být ale student – začínající editor, který poprvé píše článek, tak bych se cítila poněkud zaskočena tímto přístupem a změnami. Naštěstí měl student vytvářející tento článek i jiné studijní povinnosti, a tak tyto změny nezaregistroval. Přesto bych doporučovala více ohleduplnosti a případně vložit upozornění, neboť studenti obvykle moc do historie článku, aby zjistili, co se stalo, nenakukují.
V ročníku 2013/14 jsme rovněž řešili podstatné rozšíření článku v meziobdobí, které uběhlo od výběru zadání článku v březnu do jeho vytvoření, kdy student vyhledával podklady pro svou seminární práci. Vzhledem k tomu, že tento student neměl potíže s angličtinou, tak jsme se dohodli na rozšíření stávajícího článku a následném překladu do angličtiny. Podobným způsobem jsme reagovali na vytvoření nových webových stránek o vybrané stavbě či výrazné rozšíření dosavadních informací na webových stránkách.
V letošním ročníku 2014/15 vznikaly některé články již také na základě stavebně-historických průzkumů, které autoři-odborníci ochotně zapůjčili; články jsou povětšinou zpracovávány podstatně podrobněji a důkladněji. Loni (2013/14) byl při zpracování použit jeden stavebně-historický průzkum. Studenti uplynulých ročníků vesměs pozitivně hodnotili nejen nápomocnost Wikipedistů, ale také přístup lidí, kteří jim umožnili vstup do objektů a zajímali se o jejich práci. Dalším zmiňovanými přínosy bylo nejen naučení se a ujasnění architektonické terminologie v českém a u překladů v cizím (případně v mateřském) jazyce, ale také možnost vytvářet tento typ seminární práce, která bude dál užitečná i přínosná a neskončí v šuplíku.
A pokud čtete na Wikipedii článek o české či slovenské gotické stavbě, je možné, že byl zpracován studenty Fakulty architektury ČVUT právě v projektu „Studenti píší Wikipedii“.