Na první české Wikikonferenci se sešli tvůrci Wikipedie s jejími uživateli

„Jestli má být Wikipedie věrohodný zdroj, musí sama uvádět své zdroje.“ Široká shoda na této zásadě zavládla mezi účastníky první české konference o Wikipedii a jejích sesterských projektech s názvem Wikikonference: Wikipedie a její zdroje, Wikipedie jako zdroj. Ta se konala v Městské knihovně v Praze v sobotu 5. prosince a uspořádaly ji sdružení Wikimedia Česká republika ve spolupráci s Městskou knihovnou.
V průběhu šestihodinového programu se v hledišti vystřídala necelá stovka lidí, z nichž zhruba třetinu tvořili wikipedisté. Většinu tak představovali hosté zvenčí, které největší internetová encyklopedie současnosti zajímá především proto, že ji používají ve svém běžném životě jako zdroj informací.
Úvodní příspěvek přednesl médiolog a pedagog Milan Šmíd, který zhodnotil možnosti a omezení zdrojů informací nacházejících se obecně na internetu. Zdůraznil také, jak může příjemce informací zhodnotit jejich spolehlivost podle jejich zdroje – zejména posouzením identity autora, formy informace i povahy média, ve kterém je sdělována. Wikipedistům vzkázal, že si velmi váží jejich práce. Díky nim vzniká podle něj v nepřehledném prostředí internetu místo, kde je možné získat snadno prvotní orientaci a odkud se pak mohou čtenáři vydat k dalším poznatkům jinam. Přitom zdůraznil, že zejména některé profese – například studenti, novináři nebo odborníci – by se rozhodně neměli spoléhat na to, že Wikipedie obsahuje všechny informace.
Kvůli tomu, že hesla Wikipedie vznikají společným úsilím anonymních nebo pseudonymních autorů, opírá se její důvěryhodnost o citování již dříve zveřejněných informací. Jak by to mělo v ideálním případě vypadat, předvedl na příkladu tzv. dobrých a nejlepších článků jeden z wikipedistů Michal Klajban.
Názory na to, jaké zdroje informací by měla Wikipedie používat, se ale mezi hosty lišily. Například přední český odborník na kosmonautiku Antonín Vítek doporučil, aby se wikipedisté snažili dopracovat co nejblíž k primárním zdrojům. Jan Sokol, filozof a vysokoškolský profesor, by zase uvítal, kdyby se za zdroj pro českou Wikipedii začaly používat i její jinojazyčné mutace. Mimochodem – obě osobnosti jsou samy aktivními přispěvateli Wikipedie. Tyto jejich názory však narážejí nejen na běžné zvyklosti, ale částečně i na aktuální znění vnitřních pravidel Wikipedie.

 

Prof. Jan Sokol hovoří na Wikikonferenci 2009

Rostoucí důraz na kvalitu článků Wikipedie se projevil i v tom, že byl na začátku odpoledního bloku programu vyhlášen první běh Ceny za rozvoj české Wikipedie, kterou pořádá Wikimedia Česká republika ve spolupráci s generálním partnerem Českou spořitelnou. Cílem je odměnit uživatele, kteří přispějí k výraznému zlepšení stavu vybraných zanedbaných nebo neexistujících důležitých hesel.
Na konferenci se navíc představilo i několik dalších projektů. Místo k prezentaci využily archiv volně dostupných dokumentů a literárních děl Wikizdroje, úložiště audiovizuálních médií Wikimedia Commons a také Wikiverzita. Spoluzakladatel její české mutace Jan Lochman ji představil jako iniciativu, která se celosvětově pokouší o vytvoření e-learningového projektu nové generace na bázi wiki, přičemž na společném hledání jejích definitivních obrysů se aktivně podílejí i čeští uživatelé. „Wikiverzita je jiná,“ zdůraznil ve srovnání s Wikipedií Lochman, když popisoval vlastnosti projektu, zejména to, že vzdělávací proces tam probíhá prakticky ve všech fázích tvorby obsahu.
„Jsme rádi, že se na konferenci mohli setkat wikipedisté tváří v tvář a podělit se o své názory. A ještě víc nás těší, že na ni přišlo mnoho hostů zvnějšku, kteří se tak dověděli, že Wikipedie sice není profesionálně redigovaná encyklopedie, ale že dobrovolní wikipedisté svůj podíl na rozvoji projektu berou opravdu vážně,“ zhodnotil přínos konference její hlavní pořadatel, místopředseda sdružení Wikimedia Česká republika Miroslav Langer.

[editovat]Vyhlášení Cen za rozvoj české Wikipedie

5. prosince byl na Wikikonferenci v Městské knihovně v Praze slavnostně vyhlášen první běh Cen za rozvoj české Wikipedie, které pořádá sdružení Wikimedia Česká republika ve spolupráci s Českou spořitelnou jako generálním partnerem. Podrobné informace o soutěži jsou od 8. prosince k dispozici na internetové adrese http://ceny.wikimedia.cz.
Akci návštěvníkům konference představili dva ze členů řídicího výboru, a to předseda sdružení Wikimedia Česká republika Petr Novák a zástupce České spořitelny Jan Spousta.
Cílem Cen je především lepší pokrytí důležitých, ale na Wikipedii opomíjených témat, a také získání nových autorů pro Wikipedii. Akce bude sloužit také k propagaci Wikipedie a jejích autorů. „Značná část veřejnosti totiž dosud žije v představě, že Wikipedii píší jacísi tajemní ‚oni‘,“ dodal k tomu Novák.
„V kontextu společenské odpovědnosti se věnujeme mimo jiné i oblasti vzdělání, a tak podporu Cen vnímáme jako další možnost přispět nejen k obecné, ale i finanční vzdělanosti. Oceňujeme, že Wikipedie šíří informace všem zájemcům zdarma a že autorům článků umožňuje rozvíjet jejich tvůrčí schopnosti. Navíc Wikipedie je živý internetový komunikační nástroj, stejně jako Facebook nebo Twitter, které také využíváme,“ uvedla k Cenám Klára Gajdušková, ředitelka firemní komunikace České spořitelny.
Podle pravidel Cen začne celý proces vyhlášením seznamu článků k úpravám, a to ve třech oblastech: humanitní vědy, umění, kultura a společnost; přírodní vědy a matematika; ekonomie, právo a finance. Budou to ve všech případech buď články zanedbané, nebo vůbec neexistující. Editoři se nebudou muset k úsilí o Ceny nijak formálně přihlašovat, jen se pustí do zakládání a zlepšování těchto článků. Po skončení doby určené na psaní, 31. března 2010, začne práce poroty složené ze zkušených wikipedistů. Nejprve vyřadí všechny články, které se neblíží alespoň kritériím pro tzv. dobré články na Wikipedii, zbylé články označí za úspěšné. Z nich pak sestaví v každé oblasti pořadí vítězných článků a z autorů, kteří přispěli k jejich rozvoji, vybere v každé oblasti na základě jejich podílu individuální laureáty cen.
S Cenami jsou spojeny i materiální odměny v podobě netbooků Asus, hardwaru Microsoft, dárkových poukázek a dalších věcných cen. Ceny věnují vedle generálního partnera, České spořitelny, i další sponzoři, ASUS Computer Czech Republic a Microsoft Česká republika.
Česká spořitelna a Microsoft Česká republika zároveň vyhlásí v rámci akce své doplňkové ceny, kde na základě vlastního uvážení ocení pokrok v jimi předem označených článcích.
V České republice to bude poprvé, kdy proběhne takové oficiální hodnocení kvality spojené s odměňováním. Podobná ocenění či soutěže ale mají na některých cizojazyčných Wikipediích již dlouhou tradici. Zvláště úspěšná je obdobná akce na německé Wikipedii, kde se už konalo několik ročníků; české ceny se ve své organizaci nechaly částečně inspirovat právě jejich systémem.

Wikipedie přispěvatele neztrácí, prozradil analytikům druhý pohled na podezřelá data

Podrobná analýza dat svědčících o údajném úbytku přispěvatelů Wikipedie zcela změnila pohled na celou senzační zprávu, která vzbudila velký zájem médií v minulých dnech. Největší internetová encyklopedie nemá ve skutečnosti žádné velké problémy s úbytkem přispěvatelů. Datový analytik Wikimedia Foundation Eric Zachte jasně říká: „Množství editorů, kteří přispívají větším počtem editací měsíčně, je za posledních 12 měsíců relativně stabilní.“ Špatná interpretace pocházela ze systémové chyby ve výzkumu a z nejasného užití pojmu editor Wikipedie.
Vše spustil referát Wall Street Journal o disertaci španělského výzkumníka Felipeho Ortegy, v němž redakce zveřejnila i údaj o tom, že za první tři měsíce roku 2009 (kdy končilo období zkoumané Ortegovým průzkumem) na Wikipedii přestalo přispívat 49 000 editorů, zatímco o rok dříve jich bylo desetkrát méně. Informaci převzala i česká média, přičemž titulky se stupňovaly až k hrozivým: „Wikipedia v krizi, ztrácí autory“ nebo „Začátek konce Wikipedie? Houfně ji opouštějí editoři“.
Wikipedisty ale podobný závěr překvapil, jelikož na samotném projektu nic, co by se podobalo blížícímu se zániku, patrné není. Brzy na informaci zareagovali i analytici nadace Wikimedia. Jako problém rychle identifikovali to, že Ortega jako editora Wikipedie označil každého, kdo udělal aspoň jednu editaci, včetně těch, kteří s Wikipedií pouze jednorázově experimentovali, nebo do ní dokonce vložili úmyslně nějakou chybu (tzv. vandalové). Nadace, v jejíchž datech se žádný podobný propad neprojevuje, pak začala s Ortegou spolupracovat na dalším objasnění příčiny tohoto podivného jevu.

 

Definitivně se vše vysvětlilo, když Zachte zpracoval stejnou metodikou data, která byla k dispozici ve stejnou dobu v minulých letech, a zjistil, že se průběh křivky shoduje, jak dokládá přiložený graf. Pokaždé se při vyhodnocování dat k určitému okamžiku vždy projevila v závěrečných měsících výrazná „úmrtnost“, a to alespoň půl roku dlouhá. Fakticky se ale na Wikipedii žádný divoký propad editorů v celém tomto čtyřletém období – tedy ani na začátku tohoto roku – neprojevil. Jak Zachte upozorňuje a jak při zpětné kritice své metodiky připustil i Ortega, příčinou je systematická chyba tohoto výzkumu, která nezohledňuje, jestli se editoři, kteří přestali Wikipedii editovat, na Wikipedii někdy vrátí; poměrně mnoho editorů totiž z různých důvodů přerušuje svou účast na týdny nebo i měsíce.
Přesto v komunitě Wikimedia přetrvává vyvolaná diskuse o tom, kolik je „správný počet editorů“ a jestli je třeba zvýšit úsilí, aby se k projektu přitáhli editoři noví. Důvodem je především otázka, zda stagnace nebo mírný pokles počtu editorů, které se projevily v období posledních zhruba tří let od vrcholu uživatelské aktivity v roce 2006, jsou něco, co by mohlo v budoucnu přerůst ve skutečně nepříznivý trend. V současnosti ale žádná bezprostřední krize není na obzoru.
Další informace o tomto tématu najdete:

• na blogu Wikimedia Česká republika v článku „Wikipedie nemá problémy s odchodem editorů, dále však usiluje o nové“ z 25. listopadu,http://blog.wikimedia.cz/2009/11/wikipedie-nema-problemy-s-odchodem-editoru-dale-vsak-usiluje-o-nove/
• na blogu Wikimedia Foundation v článku „Wikipedia‛s Volunteer Story“ z 26. listopadu, http://blog.wikimedia.org/2009/11/26/wikipedias-volunteer-story/, přeloženo do časopisu Wikimedium, číslo Podzim 2009 (viz příloha)
• na blogu Infodisiac v článku E. Zachteho „New editors are joining English Wikipedia in droves?“ z 6. prosince, http://infodisiac.com/blog/2009/12/new-editors-are-joining-english-wikipedia-in-droves/

Kontakty

• Petr Novák, předseda sdružení Wikimedia Česká republika
• Miroslav Langer, místopředseda sdružení Wikimedia Česká republika, mediální aktivity
• poštovní adresa: Wikimedia Česká republika, Lidická 291/40, 150 00 Praha 5-Smíchov
• e-mail: wm-cz@wikimedia.org
• web: http://www.wikimedia.cz

Ilustrační obrázky

Ilustrační obrázky jsou volně použitelné pod licencí/licencemi uvedenou/uvedenými na stránce s podrobnostmi o daném obrázku za předpokladu splnění podmínek uvedených tamtéž.

• Pohled do malého sálu Městské knihovny v Praze v průběhu Wikikonference 2009
• Médiolog Milan Šmíd přednáší úvodní příspěvek Wikikonference 2009
• Filosof Prof. Jan Sokol hovoří na Wikikonferenci 2009
• Graf ilustrující zdánlivý propad počtu wikipedistů krátce před termínem analýzy relevantních dat. Založen na grafech E. Zachteho (viz http://infodisiac.com/blog/2009/12/new-editors-are-joining-english-wikipedia-in-droves/), reakce na studii Felipeho Ortegy

Informace o autorských právech k dalším materiálům:
Loga
Autorská práva k logům drží Wikimedia Foundation. Zatím existuje pouze neoficiální návrh zásad pro používání třetími stranami. Použití loga v rámci seriózního informování o tiskové zprávě je zcela v souladu jak s navrženými zásadami, tak i s principy amerického autorského práva.

• Logo občanského sdružení Wikimedia Česká republika (svg, 500 × 500 px, 16 945 B) – podrobnosti
• Logo Wikipedie ve velkém rozlišení – (png, 1058 × 1058 px, 294 561 B) – podrobnosti
• Logo/hlavička české mutace Wikipedie – (png, 135 × 155 px, 12 460 B) – podrobnosti