Československo 2025: Jak se podařilo zpracovat 252 článků a proč je věk na Wikipedii jen číslo

Letošní ročník soutěže Československo 2025 je za námi a čísla mluví jasně: o naši společnou historii je stále obrovský zájem. Do výzvy se zapojilo celkem 42 účastníků a účastnic, kteří společnými silami obohatili Wikipedii o 184 zcela nových článků a dalších 68 jich významně rozšířili.

Nezůstalo ale jen u textů. Díky soutěži přibylo na Wikimedia Commons také 238 fotografií, které mapují československou stopu v čase i prostoru. Zároveň jsme v rámci výzvy uspořádali dva editatony, jeden v pražské budově Českého rozhlasu a druhý v Městské knihovně Praha ve spolupráci s oddělením Pragensií, jehož tématem byla pražská MHD v období Československa.

Jaký byl letošní ročník, kdo si odnesl ceny poroty a co prozradili ti nejpilnější editoři?

Psaní: Zkušenost i preciznost

V kategorii psaní článků se letos sešla silná konkurence. Pokud jde o kvantitu a vytrvalost, dominovali zkušení wikipedisté. Nejaktivnějším autorem se stal Karelkam s úctyhodnými 55 editacemi, následovaný Romanem Vyšanským (42 editací) a Bazim (23 editací).

Vítěz kategorie, wikipedista Karelkam, je důkazem, že věk je jen číslo a Wikipedie je koníčkem na celý život. Ve svém medailonku prozradil:

„Jsem ročník 1941 a moje přispívání do Wikipedie je (možná) smysluplným naplněním mých volných chvil. Stále nacházím inspiraci pro další příspěvky. Díky za pochvalu a děkuji celé komunitě wikipedistů za to, že mi v mém koníčku pomáhají a některé nedostatky opravují.“

Ceny poroty

Kvantita však není vše. Porota ve složení wikipedistky Meloun1212, Mgr. Martina Sováka ze Státního oblastního archivu v Praze a Jany Bartošové z Českého rozhlasu se zaměřila na hloubku zpracování, práci se zdroji a samozřejmě i celkovou kvalitu.

1. místo: JanaJin: Porota ocenila vyrovnané zpracování biografických článků, které tvořily většinu příspěvků. Články mají podle porotců velkou informační hodnotu, jsou dobře ozdrojované a představují jasného vítěze v celkovém hodnocení.

2. místo: Dirillo: Stříbrnou příčku si odnesla wikipedistka Dirillo, zejména za vynikající práci s literaturou a odbornými zdroji. Porota vyzdvihla orientaci autorky v širších historických souvislostech. Její články byly hodnoceny jako „vynikající text velkého rozsahu, propracovaný, s množstvím podrobností“.

3. místo: Markri~cswiki: Třetí místo putuje k uživateli Markri~cswiki. Porota vyzdvihla především logickou strukturu článků a schopnost autora zasadit témata do širšího historického kontextu. Články jsou velmi slušně ozdrojované, obsažné a přehledné.

Štěstí v losování se pak usmálo na wikipedisty Colaagri a Patrik Danvel. Losování proběhlo na webu RandomPicker, protokol je k dispozici zde.

O čem se psalo? Od špionů po leštěnku na parkety

Soutěžní příspěvky letos krásně pokryly celé spektrum československé reality. Pokud hledáte tipy na zajímavé čtení, tady je malá ochutnávka toho, co vzniklo:

• Noel Field (autor: Karelkam) – Příběh amerického diplomata, který se stal obětí stalinských čistek a figurkou v politických procesech 50. let.
• Druchema (autor: Meloun1212) – Trocha nostalgie. Kdo by neznal legendární pastu na parkety nebo autokosmetiku Tempo? Článek mapuje historii tohoto výrobního družstva od roku 1951 až do dneška.
• Investa (autor: Markri~cswiki) – Okénko do socialistické ekonomiky. Článek o podniku zahraničního obchodu, který vyvážel do světa chloubu československého strojírenství, od ložisek po textilní stroje.
• Národní skautský památník (autor: Meloun1212) – Článek připomínající skauty a skautky, kteří položili život za svobodu republiky během válek i totalitních režimů.

Fotografie: Umění osvobodit historii

Vizuální stránku soutěže ovládl Mojmir Churavy. Jeho přístup k soutěži byl unikátní – nesoustředil se jen na focení nových míst, ale na záchranu a restaurování historických portrétů osobností, které na Wikipedii chyběly.

Mojmír popsal svůj proces jako „osvobozování fotografií ze zajetí webových stránek“. Vyhledává volná díla (autory neznámé či zesnulé před dlouhou dobou), která následně digitálně restauruje:

„Pokud se zadaří, následuje ruční opracování cílové fotky v pokročilém grafickém editoru – narovnání, odstranění zkreslení, eliminace škrábanců, skvrn a zlomů. Někdy do celého procesu vhodně zapojím i AI, například pro odstranění nežádoucích objektů z pozadí nebo decentní kolorování.“

Jak sám dodává, tato mravenčí práce s grafikou ho baví a pomáhá tak zpřístupnit historii i tam, kde si starší generace wikipedistů nemusí s technikou vědět rady.

Všechny účastníky a účastnice výzvy jsme ocenili virtuální „medailí“ (uživatelským vyznamenáním vytvořeným právě pro tuto událost). Navíc pro prvních 100 účastnic a účastníků výzvy poskytl partner soutěže Klub Pánů z Ponožkovic ponožky v národních barvách a členství v Klubu pánů z Ponožkovic na 3 měsíce.

Mezi vítěze jsme rozdělili knihy z nakladatelství Historického ústavu AV ČR.

Editaton ČRo

Ponrepo

Vedle Českého rozhlasu byla domluvena také spolupráce s Národním filmovým archivem a Vojenským historickým ústavem. Cílem bylo představit tvorbu Československého armádního filmu, který vyráběl desítky filmů od roku 1950 až do roku 1999. Pásmo krátkých filmů, které v průběhu večera 11. listopadu 2025 představilo průřez tvorby díly Františka Vláčila, Václava Hapla nebo Vladimíra Drhy, uvedl kurátor sbírky VHU, pan Milan Hrubý. Uvedením tří filmů od dokumentaristy a pedagoga, profesora FAMU Rudolfa Adlera si účastníci a účastnice také připomenuli nedávný odchod této významné osobnosti a spolupracovníka armádního filmu. Na toto promítání pak navázalo také uvedení výjimečného celovečerního sci-fi filmu Konec srpna v hotelu Ozon Jana Schmidta, který vznikl v produkci Československého armádního filmu navzdory cenzurním zásahům a nesouhlasu zástupců strany.

Editaton MHD

V rámci jednoho z editatonů soutěže Československo jsme se zaměřili také na pražskou hromadnou dopravu. Setkání proběhlo 26. listopadu v příjemných prostorách Městské knihovny v Praze, které nám poskytly ideální zázemí pro práci.

Akce se nesla v komornější a pracovní atmosféře, což umožnilo velmi individuální přístup lektora ke všem přítomným. Účastníci a účastnice se tak mohli do hloubky seznámit s technickými aspekty editování. Věnovali jsme se například tomu, jak správně nahrávat fotografie na úložiště Wikimedia Commons nebo jak vylepšovat články přidáváním relevantních odkazů. Podařilo se také rozšířit řady wikipedistů – přímo na místě si jedna z účastnic založila svůj první wiki účet a seznámila se s fungováním našeho spolku i komunity.

Nové unikátní snímky

Hlavním výstupem akce jsou nové fotografie dokumentující pražskou dopravu. Díky editatonu se podařilo na Wikimedia Commons nahrát i méně běžné technické zajímavosti. Za zmínku stojí například fotografie Posunovací lokomotivy DPP 4072, která je nyní volně dostupná pro použití v článcích i mimo ně.

Děkujeme všem, kteří se do editování zapojili a pomohli zmapovat další kousek historie i současnosti naší dopravy.

• Fotky z akce a nahrané soubory: Kategorie Editaton Pražská MHD (2025) na Commons

Samet na školách aneb Díky, že můžeme vzdělávat i letos

Již tradičně jsme v rámci výzvy Československo měli svou programovou nabídku pro školy v rámci partnerství s programem Samet na školách spolku Díky, že můžem. Oslovili nás studenti a studentky hned z několika škol po celé ČR se zájmem o program do jejich školních festivalů.

Letos jsme tak mohli pracovat se studenty a studentkami Gymnázia v Jaroměři a také z pražské VOŠ, Gymnázium, SPŠ a SOŠ Podskalská. Obě školy nás přivítaly festivalově vyzdobené a v obou případech měli velkou část organizace programu i komunikace s námi na starost studenti a studentky. Workshopy tohoto typu nejsou obvykle editační, spíše účastníky a účastnice seznamují s tím, co svět Wikimedia nabízí a jak to vlastně na Wikipedii funguje – třeba s historickým heslem či spornými okamžiky u hesel nedávné historie. Cenné jsou v tom, že téma si vybírají sami studenti a studentky, kteří tak dávají jasný signál, že Wikipedie je zajímá.

Mediální výchova na Dvořákově gymnáziu v Kralupech nad Vltavou

Stálicí v naší spolupráci nejen v rámci výzvy Československo je Dvořákovo gymnázium. Skrze pedagožku Zuzanu Krybusovou, která učí na škole přímo předmět mediální výchovy, se již po několikáté setkáváme s dalším ročníkem. Studenti a studentky gymnázia tvoří nová hesla ve dvojicích, samotné tvorbě předchází rešerše, hledání vhodných chybějících hesel ideálně místně příslušných Kralupům. Po této přípravě se se studenty setkáváme my, ať již v rámci našich editatonů nebo na půdě školy v rámci výuky a začíná práce na hesle, které pak studenti dokončují samostatně mimo vyučování. I letos tak vznikla zajímavá hesla, například knižní svědectví o brutalitě komunistického režimu Byly jsme tam taky nebo heslo mapující historii klíčového chemického podniku, jehož výstavba zahájená koncem 50. let zcela změnila tvář města a stala se dominantou tamního průmyslu Kaučuk Kralupy. Dvořákovo gymnázium je pro nás dlouhodobě důkazem, že i na střední škole mohou vznikat kvalitní hesla. Když se vhodně spojí síly a podaří se propojit práci ve výuce s tím, co nabízí svět Wikimedia, získávají studenti hodnotnou pozitivní zkušenost a největší encyklopedie nový kvalitní obsah.