„Encyklopedie Wikipedie ztrácí přispěvatele!“ Tuto informaci založenou na výzkumu statistik projektu přinesla významná světová média, poprvé snad Wall Street Journal, a s velkým zájmem ji převzala i česká média. Někteří žurnalisti byli překvapeni reakcí vedení nadace Wikimedia Foundation, která přijala výsledky bez rozčilení a s komentářem, že cílem hnutí Wikimedia není vytvářet co největší sociální síť, ale vytvářet co nejrozsáhlejší informační zdroj.

Jak je to možné? Stojí Wikipedie na kraji propasti a nikoho to netrápí? Přispěvatelé odešli v tak masovém počtu, to přece musí na Wikipedii zanechat stopy! Už se nebude rozšiřovat? Blíží se její konec? A kdo nebo co za to může?

Wikipedisté ani nadace Wikimedia Foundation ale opravdu nejsou nijak významně znepokojeni těmito zjištěními. A to ne proto, že by zpráva byla smyšlená nebo výsledky výzkumu zmanipulované. Ve skutečnosti je autor studie Felipe Ortega sám jedním z wikipedistů a o jeho poznatky je mezi zainteresovanými wikipedisty i ve vedení nadace poměrně velký zájem. Právě proto ví, že jde pouze o jeden z mnoha statistických aspektů, které popisují vývoj Wikipedie.

Počet tzv. aktivních editorů, kteří přispívají na Wikipedii delší dobu a větším počtem editací, v posledních měsících a letech nijak neklesá. Počet uložených editací a vytvořených článků neustále roste. Většina statistik naznačuje, že počet dlouhodobých editorů Wikipedie je stabilní a zaručuje s dobrou jistotou další pokračování růstu Wikipedie, a to zejména u desítek menších jazykových mutací, které ještě zdaleka nevyčerpaly ani všechna populární témata.

Ortegova studie ale určitě není vhodná jen do odpadu. Zachycuje trendy ohledně jednoho aspektu a vyvolává množství otázek; přispěla tím už k intenzivní diskusi mezi wikipedisty. Zdá se například, že její čísla jsou vypovídající spíš o uživatelích, kteří udělali třeba jen jedinou editaci. Může tak být dobrým signálem o chování nových nebo krátkou dobu přispívajících uživatelů. Zájemců o přispívání přibývá, ale hodně jich také z projektů jen po několika editacích mizí. Nezdá se ale, že by to prokazovalo ztrátu dynamiky Wikipedie nebo že už není co a o čem psát.

Navzdory odchodu tisíců editorů totiž zůstává u Wikipedie stále mnoho tisíc jiných přispěvatelů, kteří si rozhodně nemyslí, že by Wikipedie „byla hotová“. I na největší, anglické Wikipedii, je naprostá většina článků v uspokojivém, ale ne dokonalém stavu. Wikipedisté vědí, že další zlepšování těchto článků není možné bez čerstvých sil nových přispěvatelů.

Právě snaha o další zpřístupnění Wikipedie zejména novým editorům je jedním z hlavních bodů úsilí hnutí Wikimedia v současnosti. Například anglická Wikipedie přišla s komunitním projektem „Adoptuj uživatele“, v němž zkušení wikipedisté pomáhají konkrétním nováčkům. Snahou o přitáhnutí nových uživatelů a přispěvatelů jde i sdružení Wikimedia Česká republika, které od začátku roku vyvíjí mnohé aktivity, při kterých propaguje Wikipedii a zejména to, že do ní může přispívat každý. I díky těmto nově získaným přispěvatelům česká Wikipedie pokračuje ve svém růstu a právě se blíží k další symbolické metě 150 tisíc článků.

Kulturní dům Ostrov v Havlíčkově Brodě a tam pořádaný 19. Podzimní knižní veletrh se staly cílem výpravy čtyř wikipedistů a členů sdružení Wikimedia Česká republika. Po jarních prezentacích na LinuxExpu a na Světu knihy to byla třetí podobná účast na velké otevřené výstavě a vůbec první mimo Prahu. Potěšitelnou zprávou bylo, že i na Vysočině je o Wikipedii a její představení velký zájem.

Bylo to opět i zásluhou pestré nabídky u prezentačního stánku. Ze společnosti Microsoft znovu dorazil i prezentační stůl Microsoft Surface, na němž společnost prezentovala nejen jeho unikátní vlastnosti, ale také unikátní obsah Wikipedie a Wikimedia Commons.

Kromě nalákaných čtenářů a možná i nových přispěvatelů získá Wikipedie i řadu nových obrázků: Přítomných osobností i města, ze země i z ptačí perspektivy. Celý tým se usilovně věnoval tomu, aby setřásl z návštěvníků obavy z editování projektů – a pevně věří, že se mu to podařilo.

Podrobnější reportáž připravíme do podzimního vydání časopisu Wikimedium.

Encyklopedie Wikipedie je otevřeným projektem, který nabízí možnost editovat obsah každému uživateli internetu, dokonce i anonymnímu a neregistrovanému. Navzdory této otevřenosti je Wikipedie stále významnějším zdrojem informací pro veřejnost, která si ale často není vědoma podstaty Wikipedie a informacím na ní bezvýhradně věří.

Přednost Wikipedie se tak může v některých případech snadno změnit v její slabinu, když se některý uživatel rozhodne nerespektovat pravidla Wikipedie a začne záměrně zkreslovat obraz o osobě nebo organizaci popsané v článku, nebo i v případě, že to dělá nevědomky, veden třeba jen svými omezenými znalostmi. Zvláště u žijících osob může případné nespravedlivě nebo dokonce nepravdivě negativní vykreslení způsobit značnou škodu.

Pravidla Wikipedie slouží obecně k tomu, aby byly takové případy minimalizovány, hlavně zásluhou pravidla Biographies of living persons, přesto pokračuje úsilí, aby se minimalizovaly i případné škody porušení tohoto pravidla. Proto se připravuje zavedení systému dohledu nad příslušnými články o žijících lidech. Zavedení editoři budou muset posoudit editaci takových článků dřív, než se objeví jako čitelné pro veřejnost. Případný pokus o záměrné očernění žijící osoby tak bude moci být zachycen dřív, než se rozšíří mezi veřejnost.

Některá česká média převzala informaci ze zahraničí poněkud zkresleně, některá dokonce ohlásila „začátek cenzury na Wikipedii“. Ve skutečnosti se základní pravidla Wikipedie nijak nemění, s pochybnými materiály bude zacházeno stejným způsobem jako dosud, editovat bude moci každý jako dosud, jen editace porušující již nyní platná pravidla zůstanou ukryty před veřejností a nebudou moci napáchat škodu. Zkušební provoz systému, který propagoval i zakladatel Wikipedie Jimbo Wales – dlouhodobý zastánce boje se škodami páchanými porušováním pravidel Wikipedie na žijících lidech – schválily v hlasování čtyři pětiny wikipedistů. Vyzkoušet bude třeba zejména to, jestli se zavedení editoři dokážou srovnat s tlakem značného provozu na anglické Wikipedii a zda jim tedy nebude trvat příliš dlouho, než bude bezvadná editace označená za prověřenou.

Prověřování a schvalování editací není na Wikipedii novinkou, z velkých Wikipedií k němu jako první přistoupila už před rokem německá Wikipedie a má s ním poměrně dobré zkušenosti. Necelý rok funguje systém na ruskojazyčné Wikipedii.

Na české Wikipedii systém zatím zaveden nebyl a v nejbližší době se ani nechystá, nicméně diskuse v zákulisí dokazují, že i komunita české Wikipedie je k ochraně žijících osob v poslední době stále citlivější. Česká verze doporučení o ochraně žijících osob byla vytvořena právě před 2,5 lety a v úvodu říká:

„Při psaní článků o žijících lidech anebo jiných článků, které obsahují materiály týkající se žijících osob, musejí editoři dbát zvýšené pozornosti k přísnému dodržování základních pravidel a doporučení české Wikipedie:
* ověřitelnost
* nezaujatý úhel pohledu
* žádný vlastní výzkum
Články musejí být co možná nejpřesnější. Dávejte maximální pozor na pečlivé uvádění zdrojů, zvláště o detailech o soukromém životě.“

Projekty Wikimedia jsou pátou nejnavštěvovanější skupinou serverů na celém světě. Jak uvedl web TechCrunch amerického deníku Washington Post, zjistila to společnost comScore, která se zabývá auditem návštěvnosti světového internetu.

Na prvních třech místech jsou projekty společnosti Google (kromě známého vyhledávače je to například mailová služba, knihovna Google Books, v relativně nedávné době spuštěný zpravodajský portál a mnohé další), dále projekty Microsoftu a Yahoo!. Na čtvrté místo se čerstvě dostala internetová sociální síť Facebook.

Projekty Wikimedia v čele s Wikipedií navštívilo v červenci 303 milionů návštěvníků. Podle údajů ze Spojených států se na stránkách Wikipedie nebo jejích sesterských projektů v červenci alespoň zastavil každý třetí americký uživatel internetu.

Národní knihovna v Praze doplňuje své autoritní záznamy o odkazy na Wikipedii, kde si může uživatel jejích elektronických katalogů najít další informace. Jak to vypadá ve skutečnosti? Na stránce autoritního záznamu v bázi autorit, na kterou se dostanete například při kliknutí na jméno autora na stránce záznamu nějaké knihy a na stránce autora (např. Karla Čapka) uvidíte velké odkazy na příslušný článek na Wikipedii.

Celá operace začala linkováním v opačném směru, a to už v roce 2006, kdy se do článků na Wikipedii začaly pomocí příslušné šablony NK ČR vkládat odkazy na katalog NKP. Na jednoho z tvůrců tehdejšího projektu, wikipedistu a člena sdružení Wikimedia Česká republika Mormegila se pak obrátil zástupce knihovny a po nalezení technického řešení se podařilo databázi odkazů použít i k propojení v opačném směru. Na webu Národní knihovny toto řešení funguje už téměř měsíc.

Podle dostupných informací by Národní knihovna neměla být poslední, kde se podaří podobné propojení nastavit. Wikipedie nabízí informace v článcích o několika stovkách českých spisovatelů a o mnohokrát větším množství dalších osobností, jejichž autoritní záznamy jsou v databázích autorů obvykle uchovávány.

Vložení šablony NK ČR do článku i vyhledání potřebných informací v katalogu Národní knihovny není obtížné a může to provádět každý mírně pokročilý přispěvatel Wikipedie. O hromadné vkládání těchto šablon se starají wikipedisté ve wikiprojektu Národní knihovna.

Jak upozornil list New York Times ve své rubrice Media Decoder (autor článku Noam Cohen), smrt popové legendy Michaela Jacksona pravděpodobně přinesla i rekordní zájem o Wikipedii. V sedm hodin odpoledne amerického času – nedlouho po oznámení – byl zaznamenán téměř milion návštěv hesla Michael Jackson. Téměř čtvrt milionu uživatelů dokonce zadalo jméno s překlepem (Micheal Jackson) a 25 tisíc návštěv měl i článek o Jacksonově bratrovi Randym.

Podle mluvčího nadace Wikimedia Foundation Jaye Walshe to bylo pravděpodobně největší hodinové číslo v historii Wikipedie. Zájem vedl dokonce k serverovým problémům.

Také česká Wikipedie zaznamenala obrovský nárůst zájmu o heslo Michael Jackson. Od začátku června do 24. dne toho měsíce nepřekročil počet návštěv číslo 130. 25. červen už v noci přinesl změnu a nárůst na 909 návštěv. V den, kdy se zpráva dostala mezi veřejnost, ale byla tato stránka zobrazena téměř 17-tisíckrát. Ve čtyřmístných hodnotách se pak držela i v následujících dnech.

Česká Wikipedie nesleduje pravidelně svou návštěvnost, použitý nástroj přináší pouze orientační údaje.

Podle celodenních údajů článek Michael Jackson na anglické Wikipedii navštívilo už ve čtvrtek (v den Jacksonova úmrtí) 1,8 milionu lidí, páteční čísla pak dosáhla téměř pěti milionů návštěv. Pro srovnání článek Barack Obama navštívilo v den amerických prezidentských voleb 2008 „jen“ 2,3 milionu lidí.

Komunita anglickojazyčné Wikipedie zakročila proti uživateli, který ze svého loutkového účtu opakovaně zasahoval do článku o předsedovi britských konzervativců Davidu Cameronovi. Odstoupil z arbitrážního výboru, jehož úkolem mimo jiné je řešit i porušení pravidel a doporučení, přičemž mezi ně právě patří i editování v konfliktu zájmů a zneužití loutek. Uživatel přitom vytvořil loutku právě proto, že byl dříve upozorněn na problematičnost svých editací z hlediska konfliktu zájmů.

Celá záležitost ale může mít dopad i na jeho budoucí kariéru. Oním uživatelem je totiž labouristický politik David Boothroyd, radní ve Westminsteru. Boothroydovy editace nebyly očerňující, nicméně vykreslovaly Camerona v horším světle.

Případů zásahů do Wikipedie v politických otázkách bylo v minulosti mnoho. Nevyhnula se jim ani českojazyčná Wikipedie. V únoru byla v souladu s pravidly odstraněna neozdrojovaná a pravděpodobně nepravdivá informace v článku o Michaelu Kocábovi, na což ale vzápětí s politickým komentářem upozornil redakce celostátních médií politický aktivista Jan Šinágl. (Viz)

Všechny jazykové mutace Wikipedie soustavně usilují o zachování neutrálního úhlu pohledu, k čemuž jim pomáhají procedury upřesněné v příslušných pravidlech a doporučeních.