Místa, na která společně nominují členy správní rady jednotlivé pobočky Wikimedia, obsadili někdejší spoluzakladatel Wikimedia Deutschland jako první pobočky Wikimedia na světě a dosavadní člen správní rady Arne Klempert a nově americká knihovnice a odbornice na informační systémy Phoebe Ayersová.

Radu nyní opouští její dosavadní předseda Michael Snow, jenž dříve byl na jednom ze dvou míst obsazených pobočkami. Správní rada Snowovi, který teď přijal pozvání do poradního výboru nadace, poděkovala za dlouholetou práci pro Wikimedii.

Nová členka, Američanka Phoebe Ayersová, uvítala své zvolení slovy: „Jsme v době, která je pro historii Wikimedie nesmírně důležitá. Jsem nadšená, že můžu hrát větší roli, a poctěná, že jsem byla vybrána pobočkami. Nastává čas změn a významných rozhodnutí a já si nedovedu představit lepší místo, na které bych měla naměřit svou energii.“

Thomas Dalton, pokladník britské asociace Wikimedia UK, který moderoval výběr kandidátů poboček, konstatoval, že z nominací kvalifikovaných kandidátů bylo těžké vybírat. „Věříme, že naši vybraní kandidáti pomohou vést nadaci v jejím dalším růstu a podporovat stále větší úspěch projektů Wikimedia.“ Vyjádřil také velké potěšení z toho, že se Snow rozhodl pomoci Wikimedii dál v poradním výboru nadace.

Mezi pobočkami Wikimedia, které se zapojily do výběru nových členů správní rady nadace, byla i Wikimedia Česká republika. Její rada se shodla na Arnem Klempertovi jako na svém jediném kandidátovi, ale zároveň vyjádřila podporu ostatním pobočkám k volbě některých dalších kandidátů včetně Phoebe Ayersové.

„Jako dlouholetý nadšenec do Wikipedie a člověk, který po celém světě podporuje svobodně šířené vědění, jsem nadšená možností přímo se účastnit rozvoje Wikimedia Foundation. Vstupuji do skvělého týmu, ať už jde o samotnou nadaci, nebo o komunity, které podporuje. Nemohu se dočkat, až začnu!“ neskrývá Cooperová očekávání.

Jednapadesátiletá programátorka v minulých deseti letech působila ve vedoucích funkcích v tomto oboru u takových gigantů, jako jsou Sun Microsystems, Intel a REvolution computing. Před tím byla pracovala i ve společnostech Microsoft, Apple Computers nebo Symantec.

Nadace tak obsadila místo, které bylo uvolněné od odchodu Briona Vibbera.

Jak je to možné? Stojí Wikipedie na kraji propasti a nikoho to netrápí? Přispěvatelé odešli v tak masovém počtu, to přece musí na Wikipedii zanechat stopy! Už se nebude rozšiřovat? Blíží se její konec? A kdo nebo co za to může?

Wikipedisté ani nadace Wikimedia Foundation ale opravdu nejsou nijak významně znepokojeni těmito zjištěními. A to ne proto, že by zpráva byla smyšlená nebo výsledky výzkumu zmanipulované. Ve skutečnosti je autor studie Felipe Ortega sám jedním z wikipedistů a o jeho poznatky je mezi zainteresovanými wikipedisty i ve vedení nadace poměrně velký zájem. Právě proto ví, že jde pouze o jeden z mnoha statistických aspektů, které popisují vývoj Wikipedie.

Počet tzv. aktivních editorů, kteří přispívají na Wikipedii delší dobu a větším počtem editací, v posledních měsících a letech nijak neklesá. Počet uložených editací a vytvořených článků neustále roste. Většina statistik naznačuje, že počet dlouhodobých editorů Wikipedie je stabilní a zaručuje s dobrou jistotou další pokračování růstu Wikipedie, a to zejména u desítek menších jazykových mutací, které ještě zdaleka nevyčerpaly ani všechna populární témata.

Ortegova studie ale určitě není vhodná jen do odpadu. Zachycuje trendy ohledně jednoho aspektu a vyvolává množství otázek; přispěla tím už k intenzivní diskusi mezi wikipedisty. Zdá se například, že její čísla jsou vypovídající spíš o uživatelích, kteří udělali třeba jen jedinou editaci. Může tak být dobrým signálem o chování nových nebo krátkou dobu přispívajících uživatelů. Zájemců o přispívání přibývá, ale hodně jich také z projektů jen po několika editacích mizí. Nezdá se ale, že by to prokazovalo ztrátu dynamiky Wikipedie nebo že už není co a o čem psát.

Navzdory odchodu tisíců editorů totiž zůstává u Wikipedie stále mnoho tisíc jiných přispěvatelů, kteří si rozhodně nemyslí, že by Wikipedie „byla hotová“. I na největší, anglické Wikipedii, je naprostá většina článků v uspokojivém, ale ne dokonalém stavu. Wikipedisté vědí, že další zlepšování těchto článků není možné bez čerstvých sil nových přispěvatelů.

Právě snaha o další zpřístupnění Wikipedie zejména novým editorům je jedním z hlavních bodů úsilí hnutí Wikimedia v současnosti. Například anglická Wikipedie přišla s komunitním projektem „Adoptuj uživatele“, v němž zkušení wikipedisté pomáhají konkrétním nováčkům. Snahou o přitáhnutí nových uživatelů a přispěvatelů jde i sdružení Wikimedia Česká republika, které od začátku roku vyvíjí mnohé aktivity, při kterých propaguje Wikipedii a zejména to, že do ní může přispívat každý. I díky těmto nově získaným přispěvatelům česká Wikipedie pokračuje ve svém růstu a právě se blíží k další symbolické metě 150 tisíc článků.

Tato stránka je součástí Strategického plánování nadace pro následující fiskální rok 2009/2010. Web byl spuštěn začátkem srpna 2009 s cílem najít nové nápady. Projekt byl ohlášen na všech projektech, v září bude ještě následovat výzva od Rady WMF a spoluzakladatele Wikipedie Jimmyho Walese. Zároveň jsou informovány o průběhu jednotlivé pobočky. Výsledky pro činnost Nadace by měly být hotovy ke konci července příštího roku.

Svůj nápad, co by mohla Nadace dělat, může přidat opravdu každý. Je dokonce jedno, v jakém jazyce. Stránku pro shromaždování nápadů s informacemi v češtině najdete na tomto odkazu.

Všichni tři zvolení kandidáti zdůrazňují, že je jejich zájmem reprezentování hlasu komunity a zprostředkování kontaktu mezi komunitou a nadací. Pokud se podaří kandidátům naplnit jejich plány, můžeme očekávat například další podporu především menších projektů, snahu o posílení komunikace mezi jednotlivými jazykovými komunitami stojícími za projekty a podobně.

Sdružení Wikimedia Česká republika samozřejmě vítá programový cíl Samuela Kleina, který chce delegovat větší pravomoci jednotlivým národním pobočkám.

Většina kandidátů vystupovala s cíli následovat dosavadní směřování správní rady, výraznou výjimkou je Gregory Kohs, který patří k dlouhodobým kritikům činnosti nadace a obecné úrovně projektů Wikimedia. V těchto volbách ale získal zhruba jen šestinovou podporu ve srovnání s vítězi a jeho názory tak opět nenašly významný ohlas.

Na prvních třech místech jsou projekty společnosti Google (kromě známého vyhledávače je to například mailová služba, knihovna Google Books, v relativně nedávné době spuštěný zpravodajský portál a mnohé další), dále projekty Microsoftu a Yahoo!. Na čtvrté místo se čerstvě dostala internetová sociální síť Facebook.

Projekty Wikimedia v čele s Wikipedií navštívilo v červenci 303 milionů návštěvníků. Podle údajů ze Spojených států se na stránkách Wikipedie nebo jejích sesterských projektů v červenci alespoň zastavil každý třetí americký uživatel internetu.

Potenciálně největší může mít Wikimedia Ukrajina, ale zatím tomu tak není, do tvorby ukrajinské Wikipedie, která obsahuje 155 tisíc článků, zasáhlo jen 37 tisíc editorů (polovina ve srovnání s českou); v ukrajinštině fungují celkem čtyři projekty Wikimedia. Dánská Wikipedie má 115 tisíc hesel. Portugalská Wikipedie ale daleko vede se 490 tisíci hesly – přičemž ale podstatnou část tvoří i editoři mimo území Portugalska – projekty se přitom člení podle jazyků, zatímco pobočky podle zemí.

Dánská pobočka má před sebou speciální úkol – chce učinit z dánské Wikipedie největší otevřenou encyklopedii v dánštině. To, co v češtině a mnoha dalších jazycích platí s velkou převahou, v dánštině není pravdou proto, že dánská Wikipedie zaostává zhruba o padesát tisíc hesel za slovníkem Den Store Danske. Encyklopedie vydávaná kodaňskou společností Gyldendal je ale projekt oproti Wikipedii otevřený jen zpola – nabízí sice možnost tvořit články, ale není tak volně dostupný k přebírání.

Z dalších regionů, kde se připravuje místní pobočka, jsou nejdál pravděpodobně v Macau, kde již byla pobočka oficiálně založena. Wikimedia Canada už absolvuje závěrečnou fázi přípravy svých stanov. Různě daleko jsou i v jiných zemích, celkem se přinejmenším diskutuje o místních Wikimediích nejméně v 35 zemích všech kontinetů včetně Španělska, Jižní Koreje nebo Číny. Z větších evropských zemí není obsazeno jen Finsko, Irsko, Bělorusko, některé oblasti Balkánu a Slovensko.

Dva projekty jsou zaměřené na získávání obrazového materiálu. Projekt Fotografie českých obcí charakterizuje už jeho název a bude fungovat především zásluhou činnosti fotografů-dobrovolníků, projekt Vědecká a odborná fotografie bude usilovat o získání kvalitního ilustračního materiálu k odborným tématům. Fotografové, kteří pracují na tvorbě obrazového obsahu pro Wikipedii, se budou moci zdokonalit v této činnosti ve fotografickém workshopu, který bude moci sdružení také uspořádat s pomocí nadace Wikimedia Foundation.

Sdružení rovněž získá kvalitní fotovybavení k zapůjčování pro tyto projekty a také skener pro digitalizaci diapozitivů, negativů a podobných transparentních předloh, které bude sloužit rovněž k dodání nového obsahu pro Wikimedia Commons.

Další prostředky získá sdružení na doplnění svého výstavního a prezentačního materiálu, který již s úspěchem používalo na výstavách LinuxExpo a Svět knihy.

Plakát kandidatury Gdaňsku na Wikimanii 2010. Autor: Airwolf. Z Wikimedia Commons pod licencí CC-BY-SA-2.0

Sedmičlenný výbor, který volil pořadatele, nakonec zúžil výběr na Gdaňsk a Amsterodam. Nakonec převážily kvality polské nabídky: „Udělal na nás dojem gdaňský dobře organizovaný tým, prostorné místnosti dějiště, nízké ceny, kreativní plány na doprovodný program a potenciální dosah na region východní Evropy.“

Hlavním dějištěm bude budova Baltické Chopinovy filharmonie na ostrově Olowianka, spolu s ní to budou dále Ústřední námořnické muzeum a hotel Królewski. Termín konference je stanoven na 9. – 11. července 2010.

Kolegům z polské Wikimedie gratulujeme!