Až do teď platilo úzkostlivé pravidlo, že online encyklopedie spoléhá zejména na tištěné materiály, jako jsou noviny, časopisy apod. Nicméně když přijde na některé místní jazyky, kde k dispozici je jen velmi málo publikovaných materiálů, tak editoři často mohou zjistit, že obrovské penzum znalostí musí nechat ležet ladem, čímž původní idea globální encyklopedie dostává na frak. Vezměte si například Dabba Kali, tradiční hru v severní Kerale, o které stěží najdete písemnou zmínku v nějakém citovatelném zdroji. „Ale i ta je důležitou součástí naší kultury,“ říká Achal. „Suma lidského vědění je mnohem větší než pouhý součet tištěné znalostí,“ pokračuje v argumentaci. V poslední době se mateřská nadace Wikipedie – Wikimedia Foundation – snaží, aby její projekty byly více globální. I když to je relativně snadné v rozvinutých zemích, které majestát v jihozápadní Indii) lepší infrastruktury pro vytváření obrovského množství citovatelného materiálu, zůstává tento problém v rozvojových a zaostalých zemích nadále velmi palčivým.

„Německo, jehož celá populace je zlomkem indické on-line komunity má za sebou masivní stopu na Wikipedii. Zatímco země jakou je Indie, je daleko vzadu. „Proč je to tak?“ ptá Achal. „Protože oni mají mnohem více publikovaných materiálů, které tam lze použít pro citace…“

S Shiju Alexem, malajalamským wikipedistou Mayurem, který je jeden z top 20 globálních přispěvatelů encyklopedie a Mohauem Monaledim, softwarovým vývojářem z Jižní Afriky, si Achal dal za úkol zjistit, jak je snadné vytvořit originální články, které popisují věci, které předtím nebyly podchyceny a jsou výlučné pro konkrétní jazykovou kulturu. „Zjistili jsme, že závazná citační pravidla jsou obrovský problém. Co máte dělat, když největší univerzitní knihovna v Jižní Africe má pouze 80 knih v Sepedi, jazyce Jižní Afriky, kterým mluví pět milionů lidí? Navíc většina z tohoto počtu jsou Bible, slovníky, beletrie a poezii, které nejsou vhodné pro citování, „říká. Situace není odlišná ani pro Malajalam nebo Hindštinu. Dále poukazuje na relativně novější problém: Pravidla pro citace byly vytvořeny před několika málo lety, kdy sociální média nebyla výrazná, a internet byl jiný. Zatímco kultura internetu se změnila, takže se stala významnou součástí života lidí, „myšlenka zůstává rozšířit citační základnu tak, aby více realisticky odrážela život lidí.“

Nabízí se otázka, jestli to změní způsob, jakým Wikipedie funguje Samotný Achal říká: „Jedná se o diskusi v rámci komunity a je přáním dotáhnout to až do logického konce. Teď chceme vědět, co můžeme udělat kolem citací jako celku, a v závislosti na vstupech to udělat konkrétnější.“ Projekt se však neobešel bez kousavé kritiky, ač pro něj zaznělo i dost silných podpůrných argumentů ze strany dobrovolných editorů komunity v debatě, která se táhla jedním z nejdéle běžících vláken v mailové konferenci nadace. Je však zároveň třeba dodat, že projekt nezamýšlí udělat z wikipedie databázi orální historie, opravdu se jedná o tzv. ústní citace.

Mnoho editorů je však stále skeptických. „Vždyť jednou z hlavních zásad je, že neděláme vlastní výzkum, ale ústním citace je vlastně takový průlom do tohoto pravidla. Wikipedie je zamýšlena jako terciární, nikoliv primární zdroj. Ostatně orální citace jsou méně spolehlivé než tištěné zdroje,“ řekl jeden z nich. Sám však připouští:“Oblast ústních citací je poměrně neprozkoumaná, a má potenciál ke studiu. Možná je čas na diskuzi, jak je možné zahrnout tyto zdroje?“ A Achal dodává, že debata stále pokračuje.

• přeloženo volně dle  Oral citations to be part of Wikipedia entries z Times of India Aug 25, 2011, 01.01PM IST
• podrobnosti o projektu jsou k nalezení na metě

Když vznikla nadace Wikimedia Foundation a začala budovat tým profesionálů, stal se Vibber jedním ze základních pilířů v sekci programátorů. Ve funkci Chief Technical Officer pomáhal s dalším rozvojem MediaWiki. V roce 2009 se ale Vibber vydal samostatnou cestou a věnoval se práci pro společnost StatusNet, zabývající se mikroblogy.

Dnes ale Wikimedia Foundation oznámila, že se Vibber vrací. Opět jako zaměstnanec nadace bude nejprve pracovat na novém parseru MediaWiki. „Otec“ MediaWiki se takto do práce zapojí 31. března, i když vlastně nikdy pracovat na pomoci Wikipedii a dalším projektům nepřestal a činil se jako dobrovolník.

Zajímavostí je, že pětiletý strategický plán Nadace vytvořili samotní dobrovolníci pracující na projektech Wikimedia Foundation, jako jsou Wikipedie a další. Jeho tvorba probíhala na stránkách http://strategy.wikimedia.org v průběhu let 2009 a 2010. Každý wikimedian zde mohl přijít s návrhem, čemu by se měla Wikimedia Foundation věnovat. Přípravy se zúčastnilo přes 1000 lidí, kteří přispěli ve více než 50 jazycích. Bylo podáno přes 900 návrhů, uskutečněno 65 rozhovorů s experty a konaly se stovky rozhovorů ať už v reálu či prostřednictvím IRC, Skypu, e-mailů či wiki stránek. Veškeré toto snažení komunity Wikimedia a exertů pak vyústilo v předkládanou pětiletou strategii.

Strategický plán Nadace se v podstatě dotýká pěti základních okruhů, na které se chce Nadace zaměřit. Jedná se o stabilizaci technické infrastruktury, zvýšení počtu editorů, zvýšení kvality, zvýšení počtu návštěvníků stránek a podporu inovací.

Stabilizace technické infrastruktury se týká především budování nových data center, podpory dostupnosti v regionech, jako je Asie, Latinská Amerika, Blízký Východ, či zvyšování stability stránek Wikimedia. Pro zvýšení počtu editorů jsou naplánovány kroky jako tvorba nových nástrojů, vylepšujících editaci a navigaci, podpora náboru nových editorů, podpora srazů editorů. Zajímavostí je také cíl oceňovat vynikající editory prostřednictvím mechanismů vytvořených samotnou komunitou. Zvýšení kvality chce Nadace dosáhnout zejména technickými nástroji pro hodnocení článků komunitou, čtenáři a odborníky. Pro zvýšení počtu návštěvníků se budou budovat nová kešovací centra v regionech s předpokládaným nárůstem zájmu o projekty, další cesty zahrnují tvorbu offline produktů a spolupráci s mobilními operátory. Poslední cíl podpora inovací se bude týkat zejména implementace webových analytických nástrojů, šíření informací o hnutí Wikimedia, podpory zájemců o výzkum Wikimedie či srazů odborníky s wikimediany.

Pro tyto smělé plány počítá Nadace s nárůstem ročního rozpočtu ze 20 milionů amerických dolarů na 51 milionů amerických dolarů v roce 2014/2015. Zároveň by se měl zvýšit počet zaměstnanců ze současných 90 na 188, podíl výdajů na administrativu vzhledem k výdajům na projekty má naopak klesnout ze současných 24 % na 14 % ve fiskálním roce 2011/2015.

Strategie též počítá s tím, že i pobočky nadace Wikimedia Foundation budou v jednotlivých zemích podporovat obecné cíle pětiletého plánu.

Tiskovou zprávu z koncertu převzala i některá média a můžete si ji přečíst třeba na Wikizprávách. Fotografie z koncertu si prohlédněte na projektu Wikimedia Commons.

Ve své tiskové zprávě pražský koncert zmínila i nadace Wikimedia Foundation. I díky tomu se o koncertu psalo na internetu na nejrůznějších místech na celém světě. Potvrďte si to třeba na britském ComputerWorldu, americkém webu ITWire, indickém zpravodajském serveru Positive Press anebo třeba čínském blogu.

Audiozáznam z koncertu se už zpracovává. Aby přinesl opravdu hodnotný poslech, projde nejprve rukama technika, tak poté ještě schválením interpretů. Až se dostane na Wikimedia Commons, budeme vás určitě informovat.

Všechno to trvalo jen 50 dní, za kterých víc než půl milionu lidí posílalo své příspěvky dolar za dolarem (podobně jako editace za editací vzniká i obsah Wikipedie). Jen si to představte: víc než deset tisíc dárců denně. Před rokem bylo darů jen kolem 230 tisíc.

Ředitelka nadace Sue Gardnerová byla nadšená a vděčná: „Za všechny dobrovolníky, kteří vytvářejí Wikipedii, chci poděkovat našim velkorysým dárcům. Děkujeme všem našim příznivcům, od dobrovolníků, kteří spolu s týmem nadace pracovali na přípravě kampaně, editorům, kteří píšou Wikipedii a pečují o ni až po úžasné dárce, kteří zajistili, že máme podporu v pokračování naší práce. Wikipedie je jediný z deseti největších webů světa, který je bez reklam a financovaný primárně svými čtenáři a uživateli. Máme štěstí, že máme tak oddanou komunitu příznivců.“

Celkový rozpočet _(PDF) nadace Wikimedia Foundation na fiskální rok 2010-2011 je stanoven ve výši 20,4 milionu dolarů a zahrnuje zejména výdaje na provoz technologie, programy snadnějšího zpřístupnění obsahu projektů a programy na získávání nových dobrovolných přispěvatelů.

Pokud jste ještě nepřispěli a chcete se do zástupů dárců také přidat – třeba z vděčnosti za to, co jste v minulosti z Wikipedie sami vyčetli – můžete tak stále učinit na této stránce.

Za vaši štědrost vám děkuje i sdružení Wikimedia Česká republika.

Na sdružení Wikimedia Česká republika se obrátil jeden ze čtenářů Wikipedie. Kontakt našel na sbírkové stránce, kde ho uvádíme, abychom mohli za nadaci odpovídat na dotazy zájemců o informace. Jeho otázka nás ale přece jen mile překvapila. Ne tím, že chce potvrzení o přijetí daru. Takové žádosti dostáváme často a potvrzení o darech našemu sdružení pro daňové účely vydáváme (nemůžeme ale za nadaci Wikimedia Foundation vydávat potvrzení o darech směřujících přímo nadaci). Zmíněný dárce chtěl potvrzení, aby ho mohl dát pod stromeček pro svého syna. Snad že syn píše Wikipedii, snad že ji používá, ale zkrátka proto, aby se mohl potěšit tím, že patřil mezi dárce ve prospěch Wikipedie.

Myslíme, že takový dárek udělá radost dvakrát nebo i třikrát. Udělá radost nám, udělá radost podarovanému a udělá radost i čtenářům Wikipedie, kterým pomůže to, jak darované peníze využijeme pro další rozvoj a propagaci projektu.

Nadace Wikimedia Foundation sbírá dary od příznivců na stránce na svém webu. Cílem nadace je dospět k sebrané částce 16 milionů dolarů. Za měsíc se podařilo vybrat téměř 11 milionů. Dobročinný potenciál dobrovolníků na celém světě je podobně nevyčerpatelný jako dobročinný potenciál všech dobrovolných přispěvatelů, kteří píšou Wikipedii. Pomozte Wikipedii i vy. Děkujeme.

Děkujeme i těm, kteří místo pomoci nadaci Wikimedia Foundation raději poslali své příspěvky přímo našemu sdružení. Zde je jejich seznam podle informací, které jsou dostupné z výpisu našeho transparentního účtu.

• A. Novák – 500 Kč
• Michal Kmínek – 500 Kč
• Energy Services Company s.r.o. – 3000 Kč
• Zdeněk Nevrala – 222 Kč
• Dr. Dalibor Grůza – 100 Kč
• Anonym – 200 Kč
• Radek Nečas – 150 Kč
• Luboš Vacek – 150 Kč
• Roman Bidlo – 100 Kč
• Jan Klein – 200 Kč
• Petr Šobáň – 200 Kč
• Marie Jiříčková – 300 Kč
• Michal Majce – 500 Kč
• Střední odborná škola Strážnice – 1000 Kč
• Veronika Součková – 300 Kč
• Ing. Svatopluk Beneš – 500 Kč
• Anonym – 100 Kč
• Josef Hronovský – 150 Kč
• Vlastimil Hulín – 200 Kč
• Iva Hyťhová – 500 Kč
• Jan Vlček – 300 Kč
• Zdenka Radová – 200 Kč
• Dominik Dvořák – 250 kč
• Hana Delišová – 500 Kč
• Jan Drtil – 500 Kč
• Mgr. Jan Široký – 2000 Kč
• Günter Brehmer – 1000 Kč
• Anonym – 2000 Kč
• Vladan Vrba – 200 Kč
• Ing. Radoslav Dvořák – 500 Kč
• Denisa Suchá – 500 Kč
• Anonym – 300 Kč
• Anonym – 200 Kč
• Ladislav Fiala – 400 Kč
• Jiří Pavlíček – 100 Kč
• Libor Balák, Rock. opera – 300 Kč
• Jiří Hlávka – 300 Kč
• Ing. Jan Pilney – 500 Kč
• Jiří Kovář – 500 Kč
• Petr Fořt – 1000 Kč
• Jiří Šíma – 777 Kč
• Anonym – 100 Kč

Ještě jednou všem dárcům děkujeme a připomínáme, že odpovědi na často kladené otázky ohledně sbírky můžete najít na stránce na našem webu.

A pokud jste na Wikipedii ještě s vánočními dárky nemysleli, přestože ji máte ve zvyku používat – anglickou, českou nebo třeba manzaránskou, podarujte ji prosím taky.

Stejně jako v loňském roce Wikimedia Česká republika není aktivním účastníkem sbírky v tom smyslu, že by jako některé další pobočky ve světě získávala prostředky přímo z jednotlivých plateb zaslaných skrz platební formuláře. Platby, které prostřednictvím těchto formulářů zašlete, získá přímo nadace Wikimedia Foundation a použije je zejména na hardwarové posílení Wikipedie, na další rozvoj jejího software MediaWiki i na další propagaci a všeobecný rozvoj projektů Wikimedia.

Na druhou stranu se naše sdružení přiřadilo k dalším aktivním partnerům nadace, kteří spolupracovali při přípravě sbírky. Pomáhali jsme tak například při lokalizaci sbírky pro české čtenáře Wikipedie a všemi dostupnými prostředky ji podporujeme.

Jak se praví na jednom z bannerů. Wikipedie je jediným neziskovým webem z pěti největších na světě. Pomozte jí i vy, aby taková mohla zůstat.

Děkujeme.

Místa, na která společně nominují členy správní rady jednotlivé pobočky Wikimedia, obsadili někdejší spoluzakladatel Wikimedia Deutschland jako první pobočky Wikimedia na světě a dosavadní člen správní rady Arne Klempert a nově americká knihovnice a odbornice na informační systémy Phoebe Ayersová.

Radu nyní opouští její dosavadní předseda Michael Snow, jenž dříve byl na jednom ze dvou míst obsazených pobočkami. Správní rada Snowovi, který teď přijal pozvání do poradního výboru nadace, poděkovala za dlouholetou práci pro Wikimedii.

Nová členka, Američanka Phoebe Ayersová, uvítala své zvolení slovy: „Jsme v době, která je pro historii Wikimedie nesmírně důležitá. Jsem nadšená, že můžu hrát větší roli, a poctěná, že jsem byla vybrána pobočkami. Nastává čas změn a významných rozhodnutí a já si nedovedu představit lepší místo, na které bych měla naměřit svou energii.“

Thomas Dalton, pokladník britské asociace Wikimedia UK, který moderoval výběr kandidátů poboček, konstatoval, že z nominací kvalifikovaných kandidátů bylo těžké vybírat. „Věříme, že naši vybraní kandidáti pomohou vést nadaci v jejím dalším růstu a podporovat stále větší úspěch projektů Wikimedia.“ Vyjádřil také velké potěšení z toho, že se Snow rozhodl pomoci Wikimedii dál v poradním výboru nadace.

Mezi pobočkami Wikimedia, které se zapojily do výběru nových členů správní rady nadace, byla i Wikimedia Česká republika. Její rada se shodla na Arnem Klempertovi jako na svém jediném kandidátovi, ale zároveň vyjádřila podporu ostatním pobočkám k volbě některých dalších kandidátů včetně Phoebe Ayersové.

„Jako dlouholetý nadšenec do Wikipedie a člověk, který po celém světě podporuje svobodně šířené vědění, jsem nadšená možností přímo se účastnit rozvoje Wikimedia Foundation. Vstupuji do skvělého týmu, ať už jde o samotnou nadaci, nebo o komunity, které podporuje. Nemohu se dočkat, až začnu!“ neskrývá Cooperová očekávání.

Jednapadesátiletá programátorka v minulých deseti letech působila ve vedoucích funkcích v tomto oboru u takových gigantů, jako jsou Sun Microsystems, Intel a REvolution computing. Před tím byla pracovala i ve společnostech Microsoft, Apple Computers nebo Symantec.

Nadace tak obsadila místo, které bylo uvolněné od odchodu Briona Vibbera.

Jak je to možné? Stojí Wikipedie na kraji propasti a nikoho to netrápí? Přispěvatelé odešli v tak masovém počtu, to přece musí na Wikipedii zanechat stopy! Už se nebude rozšiřovat? Blíží se její konec? A kdo nebo co za to může?

Wikipedisté ani nadace Wikimedia Foundation ale opravdu nejsou nijak významně znepokojeni těmito zjištěními. A to ne proto, že by zpráva byla smyšlená nebo výsledky výzkumu zmanipulované. Ve skutečnosti je autor studie Felipe Ortega sám jedním z wikipedistů a o jeho poznatky je mezi zainteresovanými wikipedisty i ve vedení nadace poměrně velký zájem. Právě proto ví, že jde pouze o jeden z mnoha statistických aspektů, které popisují vývoj Wikipedie.

Počet tzv. aktivních editorů, kteří přispívají na Wikipedii delší dobu a větším počtem editací, v posledních měsících a letech nijak neklesá. Počet uložených editací a vytvořených článků neustále roste. Většina statistik naznačuje, že počet dlouhodobých editorů Wikipedie je stabilní a zaručuje s dobrou jistotou další pokračování růstu Wikipedie, a to zejména u desítek menších jazykových mutací, které ještě zdaleka nevyčerpaly ani všechna populární témata.

Ortegova studie ale určitě není vhodná jen do odpadu. Zachycuje trendy ohledně jednoho aspektu a vyvolává množství otázek; přispěla tím už k intenzivní diskusi mezi wikipedisty. Zdá se například, že její čísla jsou vypovídající spíš o uživatelích, kteří udělali třeba jen jedinou editaci. Může tak být dobrým signálem o chování nových nebo krátkou dobu přispívajících uživatelů. Zájemců o přispívání přibývá, ale hodně jich také z projektů jen po několika editacích mizí. Nezdá se ale, že by to prokazovalo ztrátu dynamiky Wikipedie nebo že už není co a o čem psát.

Navzdory odchodu tisíců editorů totiž zůstává u Wikipedie stále mnoho tisíc jiných přispěvatelů, kteří si rozhodně nemyslí, že by Wikipedie „byla hotová“. I na největší, anglické Wikipedii, je naprostá většina článků v uspokojivém, ale ne dokonalém stavu. Wikipedisté vědí, že další zlepšování těchto článků není možné bez čerstvých sil nových přispěvatelů.

Právě snaha o další zpřístupnění Wikipedie zejména novým editorům je jedním z hlavních bodů úsilí hnutí Wikimedia v současnosti. Například anglická Wikipedie přišla s komunitním projektem „Adoptuj uživatele“, v němž zkušení wikipedisté pomáhají konkrétním nováčkům. Snahou o přitáhnutí nových uživatelů a přispěvatelů jde i sdružení Wikimedia Česká republika, které od začátku roku vyvíjí mnohé aktivity, při kterých propaguje Wikipedii a zejména to, že do ní může přispívat každý. I díky těmto nově získaným přispěvatelům česká Wikipedie pokračuje ve svém růstu a právě se blíží k další symbolické metě 150 tisíc článků.