Tiskovou zprávu z koncertu převzala i některá média a můžete si ji přečíst třeba na Wikizprávách. Fotografie z koncertu si prohlédněte na projektu Wikimedia Commons.

Ve své tiskové zprávě pražský koncert zmínila i nadace Wikimedia Foundation. I díky tomu se o koncertu psalo na internetu na nejrůznějších místech na celém světě. Potvrďte si to třeba na britském ComputerWorldu, americkém webu ITWire, indickém zpravodajském serveru Positive Press anebo třeba čínském blogu.

Audiozáznam z koncertu se už zpracovává. Aby přinesl opravdu hodnotný poslech, projde nejprve rukama technika, tak poté ještě schválením interpretů. Až se dostane na Wikimedia Commons, budeme vás určitě informovat.

Koncert se uskuteční ve Farním sboru Českobratrské církve evangelické v Praze na Vinohradech 15. ledna od 18 hodin. Na programu budou drobné skvosty české hudby: výběry z písňových cyklů Leoše Janáčka a Antonína Dvořáka vzniklých z inspirace lidovou písní, dvě oblíbené árie z oper Hubička a Rusalka a píseň Slavíček, asi druhé nejoblíbenější dílo skladatele České mše vánoční Jakuba Jana Ryby. Z instrumentálních děl to budou klavírní polka Bedřicha Smetany z cyklu Vzpomínky na Čechy, jadrná i lahodná Janáčkova houslová sonáta a flétnová capriccia Antonína Stamice.

Na koncertu vystoupí Bronislava Tomanová (zpěv), Kateřina Halbychová (housle), Kristina Martincová (flétna), Veronika Ptáčková a Karel Martínek (klavír).

Program byl sestaven tak, aby byl přístupný i laickému publiku, které ale chce prožít oslavu ve skutečně slavnostním duchu. Díla navíc reprezentují i výběr významných autorů české vážné hudby a jejich nahrávky tak cenným způsobem obohatí např. hesla o autorech na Wikipedii. Všichni interpreti se rozhodli uvolnit nahrávky svých výkonů pod svobodnou licenci, za což jim předem děkujeme.

Nečekejte ale na to, až se nahrávky dostanou na Commons. Skutečný živý zážitek si tím nebudete moci nahradit. Všechny vás srdečně zveme!

Bylo to opět i zásluhou pestré nabídky u prezentačního stánku. Ze společnosti Microsoft znovu dorazil i prezentační stůl Microsoft Surface, na němž společnost prezentovala nejen jeho unikátní vlastnosti, ale také unikátní obsah Wikipedie a Wikimedia Commons.

Kromě nalákaných čtenářů a možná i nových přispěvatelů získá Wikipedie i řadu nových obrázků: Přítomných osobností i města, ze země i z ptačí perspektivy. Celý tým se usilovně věnoval tomu, aby setřásl z návštěvníků obavy z editování projektů – a pevně věří, že se mu to podařilo.

Podrobnější reportáž připravíme do podzimního vydání časopisu Wikimedium.

Eduard Tomek: Bach, Matoušovy pašije. Licence CC-BY-SA 3.0. Z Wikimedia Commons

Seznámil se s námi na výstavě Svět knihy. Slovo dalo slovo a syn a dědic pozůstalosti známého česko-rakouského akademického malíře Eduarda Tomka (1912 – 2001) pan David Tomek se rozhodl, že postupně uvolní jeho díla pod svobodnou licencí a nabídne je projektům Wikimedia a všem uživatelům. Díky tomu se jejich uživatelé dostanou k celé galerii nádherně barevných poetických krajin nebo aktů.

Největší zvláštností jsou ale díla inspirovaná hudebními skladateli a jejich skladbami. Abstraktní akvarely jsou pozoruhodným vyjádřením dojmů hudebně vzdělaného posluchače z recepce děl především oblíbených autorů – Čajkovského, Bacha, Mahlera nebo Mozarta.

V neposlední řadě se na Wikimedia Commons dostaly i některé návrhy jeho scénografií pro Národní divadlo.

Připomínáme, že právě v těchto dnech probíhá v Hernychově vile v Ústí nad Orlicí i výstava, kde můžete ještě do 28. června vidět originály Tomkových děl. A když to nestihnete, můžete navštívit Wikimedia Commons.

Za všechny příspěvky děkujeme jak panu Davidu Tomkovi, tak pomyslně jeho prostřednictvím i samotnému mistru Eduardovi.