Kulturní dům Ostrov v Havlíčkově Brodě a tam pořádaný 19. Podzimní knižní veletrh se staly cílem výpravy čtyř wikipedistů a členů sdružení Wikimedia Česká republika. Po jarních prezentacích na LinuxExpu a na Světu knihy to byla třetí podobná účast na velké otevřené výstavě a vůbec první mimo Prahu. Potěšitelnou zprávou bylo, že i na Vysočině je o Wikipedii a její představení velký zájem.

Bylo to opět i zásluhou pestré nabídky u prezentačního stánku. Ze společnosti Microsoft znovu dorazil i prezentační stůl Microsoft Surface, na němž společnost prezentovala nejen jeho unikátní vlastnosti, ale také unikátní obsah Wikipedie a Wikimedia Commons.

Kromě nalákaných čtenářů a možná i nových přispěvatelů získá Wikipedie i řadu nových obrázků: Přítomných osobností i města, ze země i z ptačí perspektivy. Celý tým se usilovně věnoval tomu, aby setřásl z návštěvníků obavy z editování projektů – a pevně věří, že se mu to podařilo.

Podrobnější reportáž připravíme do podzimního vydání časopisu Wikimedium.

Eduard Tomek: Bach, Matoušovy pašije. Licence CC-BY-SA 3.0. Z Wikimedia Commons

Seznámil se s námi na výstavě Svět knihy. Slovo dalo slovo a syn a dědic pozůstalosti známého česko-rakouského akademického malíře Eduarda Tomka (1912 – 2001) pan David Tomek se rozhodl, že postupně uvolní jeho díla pod svobodnou licencí a nabídne je projektům Wikimedia a všem uživatelům. Díky tomu se jejich uživatelé dostanou k celé galerii nádherně barevných poetických krajin nebo aktů.

Největší zvláštností jsou ale díla inspirovaná hudebními skladateli a jejich skladbami. Abstraktní akvarely jsou pozoruhodným vyjádřením dojmů hudebně vzdělaného posluchače z recepce děl především oblíbených autorů – Čajkovského, Bacha, Mahlera nebo Mozarta.

V neposlední řadě se na Wikimedia Commons dostaly i některé návrhy jeho scénografií pro Národní divadlo.

Připomínáme, že právě v těchto dnech probíhá v Hernychově vile v Ústí nad Orlicí i výstava, kde můžete ještě do 28. června vidět originály Tomkových děl. A když to nestihnete, můžete navštívit Wikimedia Commons.

Za všechny příspěvky děkujeme jak panu Davidu Tomkovi, tak pomyslně jeho prostřednictvím i samotnému mistru Eduardovi.