Nadace Wikimedia Foundation spustila novou subdoménu strategy.wikimedia.org, kde se pokouší otevřít veřejnou debatu či brainstorming o tom, kde je hnutí Wikimedia dnes a kam by mělo postupovat. Veřejnost je hlavně pozvána k otevřené diskusi na téma: Co by měla Wikimedia udělat v následujících pěti letech.

Tato stránka je součástí Strategického plánování nadace pro následující fiskální rok 2009/2010. Web byl spuštěn začátkem srpna 2009 s cílem najít nové nápady. Projekt byl ohlášen na všech projektech, v září bude ještě následovat výzva od Rady WMF a spoluzakladatele Wikipedie Jimmyho Walese. Zároveň jsou informovány o průběhu jednotlivé pobočky. Výsledky pro činnost Nadace by měly být hotovy ke konci července příštího roku.

Svůj nápad, co by mohla Nadace dělat, může přidat opravdu každý. Je dokonce jedno, v jakém jazyce. Stránku pro shromaždování nápadů s informacemi v češtině najdete na tomto odkazu.

Encyklopedie Wikipedie je otevřeným projektem, který nabízí možnost editovat obsah každému uživateli internetu, dokonce i anonymnímu a neregistrovanému. Navzdory této otevřenosti je Wikipedie stále významnějším zdrojem informací pro veřejnost, která si ale často není vědoma podstaty Wikipedie a informacím na ní bezvýhradně věří.

Přednost Wikipedie se tak může v některých případech snadno změnit v její slabinu, když se některý uživatel rozhodne nerespektovat pravidla Wikipedie a začne záměrně zkreslovat obraz o osobě nebo organizaci popsané v článku, nebo i v případě, že to dělá nevědomky, veden třeba jen svými omezenými znalostmi. Zvláště u žijících osob může případné nespravedlivě nebo dokonce nepravdivě negativní vykreslení způsobit značnou škodu.

Pravidla Wikipedie slouží obecně k tomu, aby byly takové případy minimalizovány, hlavně zásluhou pravidla Biographies of living persons, přesto pokračuje úsilí, aby se minimalizovaly i případné škody porušení tohoto pravidla. Proto se připravuje zavedení systému dohledu nad příslušnými články o žijících lidech. Zavedení editoři budou muset posoudit editaci takových článků dřív, než se objeví jako čitelné pro veřejnost. Případný pokus o záměrné očernění žijící osoby tak bude moci být zachycen dřív, než se rozšíří mezi veřejnost.

Některá česká média převzala informaci ze zahraničí poněkud zkresleně, některá dokonce ohlásila „začátek cenzury na Wikipedii“. Ve skutečnosti se základní pravidla Wikipedie nijak nemění, s pochybnými materiály bude zacházeno stejným způsobem jako dosud, editovat bude moci každý jako dosud, jen editace porušující již nyní platná pravidla zůstanou ukryty před veřejností a nebudou moci napáchat škodu. Zkušební provoz systému, který propagoval i zakladatel Wikipedie Jimbo Wales – dlouhodobý zastánce boje se škodami páchanými porušováním pravidel Wikipedie na žijících lidech – schválily v hlasování čtyři pětiny wikipedistů. Vyzkoušet bude třeba zejména to, jestli se zavedení editoři dokážou srovnat s tlakem značného provozu na anglické Wikipedii a zda jim tedy nebude trvat příliš dlouho, než bude bezvadná editace označená za prověřenou.

Prověřování a schvalování editací není na Wikipedii novinkou, z velkých Wikipedií k němu jako první přistoupila už před rokem německá Wikipedie a má s ním poměrně dobré zkušenosti. Necelý rok funguje systém na ruskojazyčné Wikipedii.

Na české Wikipedii systém zatím zaveden nebyl a v nejbližší době se ani nechystá, nicméně diskuse v zákulisí dokazují, že i komunita české Wikipedie je k ochraně žijících osob v poslední době stále citlivější. Česká verze doporučení o ochraně žijících osob byla vytvořena právě před 2,5 lety a v úvodu říká:

„Při psaní článků o žijících lidech anebo jiných článků, které obsahují materiály týkající se žijících osob, musejí editoři dbát zvýšené pozornosti k přísnému dodržování základních pravidel a doporučení české Wikipedie:
* ověřitelnost
* nezaujatý úhel pohledu
* žádný vlastní výzkum
Články musejí být co možná nejpřesnější. Dávejte maximální pozor na pečlivé uvádění zdrojů, zvláště o detailech o soukromém životě.“

Aktivní komunita projektů Wikimedia je spokojená s vedením – i tak je možné číst výsledky voleb do správní rady nadace Wikimedia Foundation, které byly vyhlášeny včera. Na prvních dvou místech se totiž umístili kandidáti, kteří již členy rady byli – Němec čínského původu Ting Chen a Američanka Kat Walshová. Třetí místo obsazované v těchto volbách obsadí další Američan Samuel Klein.

Všichni tři zvolení kandidáti zdůrazňují, že je jejich zájmem reprezentování hlasu komunity a zprostředkování kontaktu mezi komunitou a nadací. Pokud se podaří kandidátům naplnit jejich plány, můžeme očekávat například další podporu především menších projektů, snahu o posílení komunikace mezi jednotlivými jazykovými komunitami stojícími za projekty a podobně.

Sdružení Wikimedia Česká republika samozřejmě vítá programový cíl Samuela Kleina, který chce delegovat větší pravomoci jednotlivým národním pobočkám.

Většina kandidátů vystupovala s cíli následovat dosavadní směřování správní rady, výraznou výjimkou je Gregory Kohs, který patří k dlouhodobým kritikům činnosti nadace a obecné úrovně projektů Wikimedia. V těchto volbách ale získal zhruba jen šestinovou podporu ve srovnání s vítězi a jeho názory tak opět nenašly významný ohlas.

Projekty Wikimedia jsou pátou nejnavštěvovanější skupinou serverů na celém světě. Jak uvedl web TechCrunch amerického deníku Washington Post, zjistila to společnost comScore, která se zabývá auditem návštěvnosti světového internetu.

Na prvních třech místech jsou projekty společnosti Google (kromě známého vyhledávače je to například mailová služba, knihovna Google Books, v relativně nedávné době spuštěný zpravodajský portál a mnohé další), dále projekty Microsoftu a Yahoo!. Na čtvrté místo se čerstvě dostala internetová sociální síť Facebook.

Projekty Wikimedia v čele s Wikipedií navštívilo v červenci 303 milionů návštěvníků. Podle údajů ze Spojených států se na stránkách Wikipedie nebo jejích sesterských projektů v červenci alespoň zastavil každý třetí americký uživatel internetu.

Národní knihovna v Praze doplňuje své autoritní záznamy o odkazy na Wikipedii, kde si může uživatel jejích elektronických katalogů najít další informace. Jak to vypadá ve skutečnosti? Na stránce autoritního záznamu v bázi autorit, na kterou se dostanete například při kliknutí na jméno autora na stránce záznamu nějaké knihy a na stránce autora (např. Karla Čapka) uvidíte velké odkazy na příslušný článek na Wikipedii.

Celá operace začala linkováním v opačném směru, a to už v roce 2006, kdy se do článků na Wikipedii začaly pomocí příslušné šablony NK ČR vkládat odkazy na katalog NKP. Na jednoho z tvůrců tehdejšího projektu, wikipedistu a člena sdružení Wikimedia Česká republika Mormegila se pak obrátil zástupce knihovny a po nalezení technického řešení se podařilo databázi odkazů použít i k propojení v opačném směru. Na webu Národní knihovny toto řešení funguje už téměř měsíc.

Podle dostupných informací by Národní knihovna neměla být poslední, kde se podaří podobné propojení nastavit. Wikipedie nabízí informace v článcích o několika stovkách českých spisovatelů a o mnohokrát větším množství dalších osobností, jejichž autoritní záznamy jsou v databázích autorů obvykle uchovávány.

Vložení šablony NK ČR do článku i vyhledání potřebných informací v katalogu Národní knihovny není obtížné a může to provádět každý mírně pokročilý přispěvatel Wikipedie. O hromadné vkládání těchto šablon se starají wikipedisté ve wikiprojektu Národní knihovna.

Ukrajina, Portugalsko a Dánsko – tyto tři další země mají nově organizace, které jsou Nadací uznané jako její oficiální partneři s právem zastupovat ji na jejich území (tzv. pobočky nadace). Celkem je tak těchto organizací na celém světě již 24.

Potenciálně největší může mít Wikimedia Ukrajina, ale zatím tomu tak není, do tvorby ukrajinské Wikipedie, která obsahuje 155 tisíc článků, zasáhlo jen 37 tisíc editorů (polovina ve srovnání s českou); v ukrajinštině fungují celkem čtyři projekty Wikimedia. Dánská Wikipedie má 115 tisíc hesel. Portugalská Wikipedie ale daleko vede se 490 tisíci hesly – přičemž ale podstatnou část tvoří i editoři mimo území Portugalska – projekty se přitom člení podle jazyků, zatímco pobočky podle zemí.

Dánská pobočka má před sebou speciální úkol – chce učinit z dánské Wikipedie největší otevřenou encyklopedii v dánštině. To, co v češtině a mnoha dalších jazycích platí s velkou převahou, v dánštině není pravdou proto, že dánská Wikipedie zaostává zhruba o padesát tisíc hesel za slovníkem Den Store Danske. Encyklopedie vydávaná kodaňskou společností Gyldendal je ale projekt oproti Wikipedii otevřený jen zpola – nabízí sice možnost tvořit články, ale není tak volně dostupný k přebírání.

Z dalších regionů, kde se připravuje místní pobočka, jsou nejdál pravděpodobně v Macau, kde již byla pobočka oficiálně založena. Wikimedia Canada už absolvuje závěrečnou fázi přípravy svých stanov. Různě daleko jsou i v jiných zemích, celkem se přinejmenším diskutuje o místních Wikimediích nejméně v 35 zemích všech kontinetů včetně Španělska, Jižní Koreje nebo Číny. Z větších evropských zemí není obsazeno jen Finsko, Irsko, Bělorusko, některé oblasti Balkánu a Slovensko.

Wikimedia Česká republika úspěšně oslovila nadaci Wikimedia Foundation s některými náměty na svou další činnost. Díky tomu od nadace obdrží finanční prostředky z grantů na získávání obsahu pro Wikipedii a další projekty Wikimedia, stejně jako pro investice do zařízení, které se bude při takovém získávání využívat.

Dva projekty jsou zaměřené na získávání obrazového materiálu. Projekt Fotografie českých obcí charakterizuje už jeho název a bude fungovat především zásluhou činnosti fotografů-dobrovolníků, projekt Vědecká a odborná fotografie bude usilovat o získání kvalitního ilustračního materiálu k odborným tématům. Fotografové, kteří pracují na tvorbě obrazového obsahu pro Wikipedii, se budou moci zdokonalit v této činnosti ve fotografickém workshopu, který bude moci sdružení také uspořádat s pomocí nadace Wikimedia Foundation.

Sdružení rovněž získá kvalitní fotovybavení k zapůjčování pro tyto projekty a také skener pro digitalizaci diapozitivů, negativů a podobných transparentních předloh, které bude sloužit rovněž k dodání nového obsahu pro Wikimedia Commons.

Další prostředky získá sdružení na doplnění svého výstavního a prezentačního materiálu, který již s úspěchem používalo na výstavách LinuxExpo a Svět knihy.

Jak upozornil list New York Times ve své rubrice Media Decoder (autor článku Noam Cohen), smrt popové legendy Michaela Jacksona pravděpodobně přinesla i rekordní zájem o Wikipedii. V sedm hodin odpoledne amerického času – nedlouho po oznámení – byl zaznamenán téměř milion návštěv hesla Michael Jackson. Téměř čtvrt milionu uživatelů dokonce zadalo jméno s překlepem (Micheal Jackson) a 25 tisíc návštěv měl i článek o Jacksonově bratrovi Randym.

Podle mluvčího nadace Wikimedia Foundation Jaye Walshe to bylo pravděpodobně největší hodinové číslo v historii Wikipedie. Zájem vedl dokonce k serverovým problémům.

Také česká Wikipedie zaznamenala obrovský nárůst zájmu o heslo Michael Jackson. Od začátku června do 24. dne toho měsíce nepřekročil počet návštěv číslo 130. 25. červen už v noci přinesl změnu a nárůst na 909 návštěv. V den, kdy se zpráva dostala mezi veřejnost, ale byla tato stránka zobrazena téměř 17-tisíckrát. Ve čtyřmístných hodnotách se pak držela i v následujících dnech.

Česká Wikipedie nesleduje pravidelně svou návštěvnost, použitý nástroj přináší pouze orientační údaje.

Podle celodenních údajů článek Michael Jackson na anglické Wikipedii navštívilo už ve čtvrtek (v den Jacksonova úmrtí) 1,8 milionu lidí, páteční čísla pak dosáhla téměř pěti milionů návštěv. Pro srovnání článek Barack Obama navštívilo v den amerických prezidentských voleb 2008 „jen“ 2,3 milionu lidí.

Eduard Tomek: Bach, Matoušovy pašije. Licence CC-BY-SA 3.0. Z Wikimedia Commons

Seznámil se s námi na výstavě Svět knihy. Slovo dalo slovo a syn a dědic pozůstalosti známého česko-rakouského akademického malíře Eduarda Tomka (1912 – 2001) pan David Tomek se rozhodl, že postupně uvolní jeho díla pod svobodnou licencí a nabídne je projektům Wikimedia a všem uživatelům. Díky tomu se jejich uživatelé dostanou k celé galerii nádherně barevných poetických krajin nebo aktů.

Největší zvláštností jsou ale díla inspirovaná hudebními skladateli a jejich skladbami. Abstraktní akvarely jsou pozoruhodným vyjádřením dojmů hudebně vzdělaného posluchače z recepce děl především oblíbených autorů – Čajkovského, Bacha, Mahlera nebo Mozarta.

V neposlední řadě se na Wikimedia Commons dostaly i některé návrhy jeho scénografií pro Národní divadlo.

Připomínáme, že právě v těchto dnech probíhá v Hernychově vile v Ústí nad Orlicí i výstava, kde můžete ještě do 28. června vidět originály Tomkových děl. A když to nestihnete, můžete navštívit Wikimedia Commons.

Za všechny příspěvky děkujeme jak panu Davidu Tomkovi, tak pomyslně jeho prostřednictvím i samotnému mistru Eduardovi.

Komunita anglickojazyčné Wikipedie zakročila proti uživateli, který ze svého loutkového účtu opakovaně zasahoval do článku o předsedovi britských konzervativců Davidu Cameronovi. Odstoupil z arbitrážního výboru, jehož úkolem mimo jiné je řešit i porušení pravidel a doporučení, přičemž mezi ně právě patří i editování v konfliktu zájmů a zneužití loutek. Uživatel přitom vytvořil loutku právě proto, že byl dříve upozorněn na problematičnost svých editací z hlediska konfliktu zájmů.

Celá záležitost ale může mít dopad i na jeho budoucí kariéru. Oním uživatelem je totiž labouristický politik David Boothroyd, radní ve Westminsteru. Boothroydovy editace nebyly očerňující, nicméně vykreslovaly Camerona v horším světle.

Případů zásahů do Wikipedie v politických otázkách bylo v minulosti mnoho. Nevyhnula se jim ani českojazyčná Wikipedie. V únoru byla v souladu s pravidly odstraněna neozdrojovaná a pravděpodobně nepravdivá informace v článku o Michaelu Kocábovi, na což ale vzápětí s politickým komentářem upozornil redakce celostátních médií politický aktivista Jan Šinágl. (Viz)

Všechny jazykové mutace Wikipedie soustavně usilují o zachování neutrálního úhlu pohledu, k čemuž jim pomáhají procedury upřesněné v příslušných pravidlech a doporučeních.