Je nejvyšší čas poděkovat všem těm, kteří dostali pocit, že právě naše sdružení může zajistit další rozvoj Wikipedie, a proto své dary zaslali na naše konto. Byli to:

• SIT a.s. – 2000 Kč
• Jan Prokop – 200 Kč
• anonymní dárce – 500 Kč
• Ing. Blahomír Skoupý – 1000 Kč
• Meritum Software – 7000 Kč
• Milan Hradil – 500 Kč
• Ing. Ivan Havel – 10 000 Kč
• Dukan Praha s.r.o. – 10 000 Kč
• RNDr. Oldřich Nedvěd – 500 Kč
• RNDr. Jindřich Petrlík – 600 Kč
• Eva Němcová – 100 Kč
• MUDr. Jiří Najbrt – 1000 Kč
• Ing. Karel Steiner – 400 Kč
• Dr. Mgr. Daniel Mališ – 10 000 Kč
• Dalibor Kučera – 300 Kč
• Petr Piskač – 1000 Kč
• Marie Šedivá – 200 Kč
• Ing. Luboš Kabelík – 400 Kč
• Jaroslav Plachý – 500 Kč
• Marcel Mráz – 200 Kč
• Josef Smetana – 500 Kč
• Jana Slabá – 500 Kč
• Petr Bulguris – 500 Kč
• L. Kepková Abrahámová – 2500 Kč

Jsme moc vděční za to, že díky všem dárcům můžeme i v dalším roce plánovat podobně bohatou činnost jako v roce minulém. Můžete se tedy znovu těšit na účast Wikimedie na velkých výstavách a veletrzích v čele se Světem knihy, na bohatou publikační činnost o Wikipedii, na pokračování přednáškového cyklu pro zájemce o poučení o tom, jak Wikipedie funguje a jak se jí dá věřit, na workshopy, konferenci a další projekty. S prostředky z vašich darů budeme moci otevřeněji nabídnout své služby i těm řadovým tvůrcům Wikipedie a jejích sesterských projektů, kteří se s žádostí o tyto služby na nás sami obrátí.

Děkujeme Vám mnohokrát, naši milí přátelé, a vůbec děkujeme mnohokrát všem dárcům, kteří nám pomohli, pomáhají a pomůžou … pomáhat Wikipedii. Upozorňujeme zároveň všechny minulé i budoucí dárce, že nás mohou kdykoli kontaktovat (viz stránka kontakt na našem webu) a my jim připravíme potřebné podklady včetně potvrzení pro odpis daru ze základu daně z příjmů.

Jak je to možné? Stojí Wikipedie na kraji propasti a nikoho to netrápí? Přispěvatelé odešli v tak masovém počtu, to přece musí na Wikipedii zanechat stopy! Už se nebude rozšiřovat? Blíží se její konec? A kdo nebo co za to může?

Wikipedisté ani nadace Wikimedia Foundation ale opravdu nejsou nijak významně znepokojeni těmito zjištěními. A to ne proto, že by zpráva byla smyšlená nebo výsledky výzkumu zmanipulované. Ve skutečnosti je autor studie Felipe Ortega sám jedním z wikipedistů a o jeho poznatky je mezi zainteresovanými wikipedisty i ve vedení nadace poměrně velký zájem. Právě proto ví, že jde pouze o jeden z mnoha statistických aspektů, které popisují vývoj Wikipedie.

Počet tzv. aktivních editorů, kteří přispívají na Wikipedii delší dobu a větším počtem editací, v posledních měsících a letech nijak neklesá. Počet uložených editací a vytvořených článků neustále roste. Většina statistik naznačuje, že počet dlouhodobých editorů Wikipedie je stabilní a zaručuje s dobrou jistotou další pokračování růstu Wikipedie, a to zejména u desítek menších jazykových mutací, které ještě zdaleka nevyčerpaly ani všechna populární témata.

Ortegova studie ale určitě není vhodná jen do odpadu. Zachycuje trendy ohledně jednoho aspektu a vyvolává množství otázek; přispěla tím už k intenzivní diskusi mezi wikipedisty. Zdá se například, že její čísla jsou vypovídající spíš o uživatelích, kteří udělali třeba jen jedinou editaci. Může tak být dobrým signálem o chování nových nebo krátkou dobu přispívajících uživatelů. Zájemců o přispívání přibývá, ale hodně jich také z projektů jen po několika editacích mizí. Nezdá se ale, že by to prokazovalo ztrátu dynamiky Wikipedie nebo že už není co a o čem psát.

Navzdory odchodu tisíců editorů totiž zůstává u Wikipedie stále mnoho tisíc jiných přispěvatelů, kteří si rozhodně nemyslí, že by Wikipedie „byla hotová“. I na největší, anglické Wikipedii, je naprostá většina článků v uspokojivém, ale ne dokonalém stavu. Wikipedisté vědí, že další zlepšování těchto článků není možné bez čerstvých sil nových přispěvatelů.

Právě snaha o další zpřístupnění Wikipedie zejména novým editorům je jedním z hlavních bodů úsilí hnutí Wikimedia v současnosti. Například anglická Wikipedie přišla s komunitním projektem „Adoptuj uživatele“, v němž zkušení wikipedisté pomáhají konkrétním nováčkům. Snahou o přitáhnutí nových uživatelů a přispěvatelů jde i sdružení Wikimedia Česká republika, které od začátku roku vyvíjí mnohé aktivity, při kterých propaguje Wikipedii a zejména to, že do ní může přispívat každý. I díky těmto nově získaným přispěvatelům česká Wikipedie pokračuje ve svém růstu a právě se blíží k další symbolické metě 150 tisíc článků.

Bylo to opět i zásluhou pestré nabídky u prezentačního stánku. Ze společnosti Microsoft znovu dorazil i prezentační stůl Microsoft Surface, na němž společnost prezentovala nejen jeho unikátní vlastnosti, ale také unikátní obsah Wikipedie a Wikimedia Commons.

Kromě nalákaných čtenářů a možná i nových přispěvatelů získá Wikipedie i řadu nových obrázků: Přítomných osobností i města, ze země i z ptačí perspektivy. Celý tým se usilovně věnoval tomu, aby setřásl z návštěvníků obavy z editování projektů – a pevně věří, že se mu to podařilo.

Podrobnější reportáž připravíme do podzimního vydání časopisu Wikimedium.

Tato stránka je součástí Strategického plánování nadace pro následující fiskální rok 2009/2010. Web byl spuštěn začátkem srpna 2009 s cílem najít nové nápady. Projekt byl ohlášen na všech projektech, v září bude ještě následovat výzva od Rady WMF a spoluzakladatele Wikipedie Jimmyho Walese. Zároveň jsou informovány o průběhu jednotlivé pobočky. Výsledky pro činnost Nadace by měly být hotovy ke konci července příštího roku.

Svůj nápad, co by mohla Nadace dělat, může přidat opravdu každý. Je dokonce jedno, v jakém jazyce. Stránku pro shromaždování nápadů s informacemi v češtině najdete na tomto odkazu.

Přednost Wikipedie se tak může v některých případech snadno změnit v její slabinu, když se některý uživatel rozhodne nerespektovat pravidla Wikipedie a začne záměrně zkreslovat obraz o osobě nebo organizaci popsané v článku, nebo i v případě, že to dělá nevědomky, veden třeba jen svými omezenými znalostmi. Zvláště u žijících osob může případné nespravedlivě nebo dokonce nepravdivě negativní vykreslení způsobit značnou škodu.

Pravidla Wikipedie slouží obecně k tomu, aby byly takové případy minimalizovány, hlavně zásluhou pravidla Biographies of living persons, přesto pokračuje úsilí, aby se minimalizovaly i případné škody porušení tohoto pravidla. Proto se připravuje zavedení systému dohledu nad příslušnými články o žijících lidech. Zavedení editoři budou muset posoudit editaci takových článků dřív, než se objeví jako čitelné pro veřejnost. Případný pokus o záměrné očernění žijící osoby tak bude moci být zachycen dřív, než se rozšíří mezi veřejnost.

Některá česká média převzala informaci ze zahraničí poněkud zkresleně, některá dokonce ohlásila „začátek cenzury na Wikipedii“. Ve skutečnosti se základní pravidla Wikipedie nijak nemění, s pochybnými materiály bude zacházeno stejným způsobem jako dosud, editovat bude moci každý jako dosud, jen editace porušující již nyní platná pravidla zůstanou ukryty před veřejností a nebudou moci napáchat škodu. Zkušební provoz systému, který propagoval i zakladatel Wikipedie Jimbo Wales – dlouhodobý zastánce boje se škodami páchanými porušováním pravidel Wikipedie na žijících lidech – schválily v hlasování čtyři pětiny wikipedistů. Vyzkoušet bude třeba zejména to, jestli se zavedení editoři dokážou srovnat s tlakem značného provozu na anglické Wikipedii a zda jim tedy nebude trvat příliš dlouho, než bude bezvadná editace označená za prověřenou.

Prověřování a schvalování editací není na Wikipedii novinkou, z velkých Wikipedií k němu jako první přistoupila už před rokem německá Wikipedie a má s ním poměrně dobré zkušenosti. Necelý rok funguje systém na ruskojazyčné Wikipedii.

Na české Wikipedii systém zatím zaveden nebyl a v nejbližší době se ani nechystá, nicméně diskuse v zákulisí dokazují, že i komunita české Wikipedie je k ochraně žijících osob v poslední době stále citlivější. Česká verze doporučení o ochraně žijících osob byla vytvořena právě před 2,5 lety a v úvodu říká:

„Při psaní článků o žijících lidech anebo jiných článků, které obsahují materiály týkající se žijících osob, musejí editoři dbát zvýšené pozornosti k přísnému dodržování základních pravidel a doporučení české Wikipedie:
* ověřitelnost
* nezaujatý úhel pohledu
* žádný vlastní výzkum
Články musejí být co možná nejpřesnější. Dávejte maximální pozor na pečlivé uvádění zdrojů, zvláště o detailech o soukromém životě.“

Všichni tři zvolení kandidáti zdůrazňují, že je jejich zájmem reprezentování hlasu komunity a zprostředkování kontaktu mezi komunitou a nadací. Pokud se podaří kandidátům naplnit jejich plány, můžeme očekávat například další podporu především menších projektů, snahu o posílení komunikace mezi jednotlivými jazykovými komunitami stojícími za projekty a podobně.

Sdružení Wikimedia Česká republika samozřejmě vítá programový cíl Samuela Kleina, který chce delegovat větší pravomoci jednotlivým národním pobočkám.

Většina kandidátů vystupovala s cíli následovat dosavadní směřování správní rady, výraznou výjimkou je Gregory Kohs, který patří k dlouhodobým kritikům činnosti nadace a obecné úrovně projektů Wikimedia. V těchto volbách ale získal zhruba jen šestinovou podporu ve srovnání s vítězi a jeho názory tak opět nenašly významný ohlas.

Na prvních třech místech jsou projekty společnosti Google (kromě známého vyhledávače je to například mailová služba, knihovna Google Books, v relativně nedávné době spuštěný zpravodajský portál a mnohé další), dále projekty Microsoftu a Yahoo!. Na čtvrté místo se čerstvě dostala internetová sociální síť Facebook.

Projekty Wikimedia v čele s Wikipedií navštívilo v červenci 303 milionů návštěvníků. Podle údajů ze Spojených států se na stránkách Wikipedie nebo jejích sesterských projektů v červenci alespoň zastavil každý třetí americký uživatel internetu.

Celá operace začala linkováním v opačném směru, a to už v roce 2006, kdy se do článků na Wikipedii začaly pomocí příslušné šablony NK ČR vkládat odkazy na katalog NKP. Na jednoho z tvůrců tehdejšího projektu, wikipedistu a člena sdružení Wikimedia Česká republika Mormegila se pak obrátil zástupce knihovny a po nalezení technického řešení se podařilo databázi odkazů použít i k propojení v opačném směru. Na webu Národní knihovny toto řešení funguje už téměř měsíc.

Podle dostupných informací by Národní knihovna neměla být poslední, kde se podaří podobné propojení nastavit. Wikipedie nabízí informace v článcích o několika stovkách českých spisovatelů a o mnohokrát větším množství dalších osobností, jejichž autoritní záznamy jsou v databázích autorů obvykle uchovávány.

Vložení šablony NK ČR do článku i vyhledání potřebných informací v katalogu Národní knihovny není obtížné a může to provádět každý mírně pokročilý přispěvatel Wikipedie. O hromadné vkládání těchto šablon se starají wikipedisté ve wikiprojektu Národní knihovna.

Potenciálně největší může mít Wikimedia Ukrajina, ale zatím tomu tak není, do tvorby ukrajinské Wikipedie, která obsahuje 155 tisíc článků, zasáhlo jen 37 tisíc editorů (polovina ve srovnání s českou); v ukrajinštině fungují celkem čtyři projekty Wikimedia. Dánská Wikipedie má 115 tisíc hesel. Portugalská Wikipedie ale daleko vede se 490 tisíci hesly – přičemž ale podstatnou část tvoří i editoři mimo území Portugalska – projekty se přitom člení podle jazyků, zatímco pobočky podle zemí.

Dánská pobočka má před sebou speciální úkol – chce učinit z dánské Wikipedie největší otevřenou encyklopedii v dánštině. To, co v češtině a mnoha dalších jazycích platí s velkou převahou, v dánštině není pravdou proto, že dánská Wikipedie zaostává zhruba o padesát tisíc hesel za slovníkem Den Store Danske. Encyklopedie vydávaná kodaňskou společností Gyldendal je ale projekt oproti Wikipedii otevřený jen zpola – nabízí sice možnost tvořit články, ale není tak volně dostupný k přebírání.

Z dalších regionů, kde se připravuje místní pobočka, jsou nejdál pravděpodobně v Macau, kde již byla pobočka oficiálně založena. Wikimedia Canada už absolvuje závěrečnou fázi přípravy svých stanov. Různě daleko jsou i v jiných zemích, celkem se přinejmenším diskutuje o místních Wikimediích nejméně v 35 zemích všech kontinetů včetně Španělska, Jižní Koreje nebo Číny. Z větších evropských zemí není obsazeno jen Finsko, Irsko, Bělorusko, některé oblasti Balkánu a Slovensko.

Dva projekty jsou zaměřené na získávání obrazového materiálu. Projekt Fotografie českých obcí charakterizuje už jeho název a bude fungovat především zásluhou činnosti fotografů-dobrovolníků, projekt Vědecká a odborná fotografie bude usilovat o získání kvalitního ilustračního materiálu k odborným tématům. Fotografové, kteří pracují na tvorbě obrazového obsahu pro Wikipedii, se budou moci zdokonalit v této činnosti ve fotografickém workshopu, který bude moci sdružení také uspořádat s pomocí nadace Wikimedia Foundation.

Sdružení rovněž získá kvalitní fotovybavení k zapůjčování pro tyto projekty a také skener pro digitalizaci diapozitivů, negativů a podobných transparentních předloh, které bude sloužit rovněž k dodání nového obsahu pro Wikimedia Commons.

Další prostředky získá sdružení na doplnění svého výstavního a prezentačního materiálu, který již s úspěchem používalo na výstavách LinuxExpo a Svět knihy.