Wikipedií se zabývala studie skupiny amerických vědců, lékařů a studentů medicíny, kterou zveřejnili v časopisu Journal of Medical Internet Research. Dospěli k názoru, že se anglickojazyčná verze této internetové encyklopedie stala pro veřejnost významným zdrojem informací o zdraví, chorobách a jejich léčbě a že je třeba, aby jí věnovali svou pozornost i odborníci.

Autoři se shodli na tom, že Wikipedie je největším volně dostupným zdrojem zdravotnických informací. Odmítli i obavy z toho, že se na Wikipedii mohou objevovat ve velké míře nedůvěryhodné a mylné informace. Projekt podle nich vybudoval mechanismy, které vedou k nápravě nedostatků. Obzvlášť vyzdvihli roli wikiprojektu Medicine, který založil před sedmi lety dr. de Wolff a který sestavil zásady, podle kterých se musejí články o zdravotnických tématech na anglické Wikipedii psát.

Journal of Medical Internet Research je klíčovým časopisem, který se zabývá oblastí informatiky v medicíně.

A proč by měli odborníci přispívat na Wikipedii? Kanadský lékař James Heilman se domnívá, že příspěvky na Wikipedii mohou mít i větší váhu než články v recenzovaných odborných časopisech: „Wikipedie má neuvěřitelně velké publikum. I když třeba autor nedostane ocenění za to, co na ni napíše, text, který tam dostane, bude mít svůj význam.“

„Encyklopedie Wikipedie ztrácí přispěvatele!“ Tuto informaci založenou na výzkumu statistik projektu přinesla významná světová média, poprvé snad Wall Street Journal, a s velkým zájmem ji převzala i česká média. Někteří žurnalisti byli překvapeni reakcí vedení nadace Wikimedia Foundation, která přijala výsledky bez rozčilení a s komentářem, že cílem hnutí Wikimedia není vytvářet co největší sociální síť, ale vytvářet co nejrozsáhlejší informační zdroj.

Jak je to možné? Stojí Wikipedie na kraji propasti a nikoho to netrápí? Přispěvatelé odešli v tak masovém počtu, to přece musí na Wikipedii zanechat stopy! Už se nebude rozšiřovat? Blíží se její konec? A kdo nebo co za to může?

Wikipedisté ani nadace Wikimedia Foundation ale opravdu nejsou nijak významně znepokojeni těmito zjištěními. A to ne proto, že by zpráva byla smyšlená nebo výsledky výzkumu zmanipulované. Ve skutečnosti je autor studie Felipe Ortega sám jedním z wikipedistů a o jeho poznatky je mezi zainteresovanými wikipedisty i ve vedení nadace poměrně velký zájem. Právě proto ví, že jde pouze o jeden z mnoha statistických aspektů, které popisují vývoj Wikipedie.

Počet tzv. aktivních editorů, kteří přispívají na Wikipedii delší dobu a větším počtem editací, v posledních měsících a letech nijak neklesá. Počet uložených editací a vytvořených článků neustále roste. Většina statistik naznačuje, že počet dlouhodobých editorů Wikipedie je stabilní a zaručuje s dobrou jistotou další pokračování růstu Wikipedie, a to zejména u desítek menších jazykových mutací, které ještě zdaleka nevyčerpaly ani všechna populární témata.

Ortegova studie ale určitě není vhodná jen do odpadu. Zachycuje trendy ohledně jednoho aspektu a vyvolává množství otázek; přispěla tím už k intenzivní diskusi mezi wikipedisty. Zdá se například, že její čísla jsou vypovídající spíš o uživatelích, kteří udělali třeba jen jedinou editaci. Může tak být dobrým signálem o chování nových nebo krátkou dobu přispívajících uživatelů. Zájemců o přispívání přibývá, ale hodně jich také z projektů jen po několika editacích mizí. Nezdá se ale, že by to prokazovalo ztrátu dynamiky Wikipedie nebo že už není co a o čem psát.

Navzdory odchodu tisíců editorů totiž zůstává u Wikipedie stále mnoho tisíc jiných přispěvatelů, kteří si rozhodně nemyslí, že by Wikipedie „byla hotová“. I na největší, anglické Wikipedii, je naprostá většina článků v uspokojivém, ale ne dokonalém stavu. Wikipedisté vědí, že další zlepšování těchto článků není možné bez čerstvých sil nových přispěvatelů.

Právě snaha o další zpřístupnění Wikipedie zejména novým editorům je jedním z hlavních bodů úsilí hnutí Wikimedia v současnosti. Například anglická Wikipedie přišla s komunitním projektem „Adoptuj uživatele“, v němž zkušení wikipedisté pomáhají konkrétním nováčkům. Snahou o přitáhnutí nových uživatelů a přispěvatelů jde i sdružení Wikimedia Česká republika, které od začátku roku vyvíjí mnohé aktivity, při kterých propaguje Wikipedii a zejména to, že do ní může přispívat každý. I díky těmto nově získaným přispěvatelům česká Wikipedie pokračuje ve svém růstu a právě se blíží k další symbolické metě 150 tisíc článků.