Wikipedií se zabývala studie skupiny amerických vědců, lékařů a studentů medicíny, kterou zveřejnili v časopisu Journal of Medical Internet Research. Dospěli k názoru, že se anglickojazyčná verze této internetové encyklopedie stala pro veřejnost významným zdrojem informací o zdraví, chorobách a jejich léčbě a že je třeba, aby jí věnovali svou pozornost i odborníci.

Autoři se shodli na tom, že Wikipedie je největším volně dostupným zdrojem zdravotnických informací. Odmítli i obavy z toho, že se na Wikipedii mohou objevovat ve velké míře nedůvěryhodné a mylné informace. Projekt podle nich vybudoval mechanismy, které vedou k nápravě nedostatků. Obzvlášť vyzdvihli roli wikiprojektu Medicine, který založil před sedmi lety dr. de Wolff a který sestavil zásady, podle kterých se musejí články o zdravotnických tématech na anglické Wikipedii psát.

Journal of Medical Internet Research je klíčovým časopisem, který se zabývá oblastí informatiky v medicíně.

A proč by měli odborníci přispívat na Wikipedii? Kanadský lékař James Heilman se domnívá, že příspěvky na Wikipedii mohou mít i větší váhu než články v recenzovaných odborných časopisech: „Wikipedie má neuvěřitelně velké publikum. I když třeba autor nedostane ocenění za to, co na ni napíše, text, který tam dostane, bude mít svůj význam.“

Když si před několika dny připomínala Wikipedie 10 let své existence, vydalo k té příležitosti sdružení Wikimedia Česká republika i zvláštní číslo časopisu Wikimedium. Jeho součástí byl i rozhovor s Miroslavem Malovcem, který v roce 2002 přeložil do češtiny úvodní stránku Wikipedie a stal se tak vlastně jejím zakladatelem.

Informace o tom, že za vznikem české Wikipedie vlastně stojí esperantista, zaujala i další esperantisty, a tak se rozhovor z našeho časopisu dostal i do dalších médií. Jak vypadá v esperantu na webu Libera folio se můžete podívat zde, anebo se podívejte na překlad do angličtiny na webu Transparent Language.

Protože je stejně jako Wikipedie i časopis Wikimedium dostupný pod svobodnou licencí Creative Commons Uveďte autora, Zachovejte licenci, je jeho přebírání do dalších médií snadné, jak dokazuje právě uvedený příklad. Stejně snadno se přitom dá zacházet i s obsahem Wikipedie.

Danese Cooperová se dnes postavila do čela technické sekce nadace Wikimedia Foundation, která provozuje Wikipedii a další projekty Wikimedia. Její uvedení do funkce chief technical officera oznámila nadace v tiskové zprávě. Cooperová je známá jako velmi významná postava světové open-sourceové komunity.

„Jako dlouholetý nadšenec do Wikipedie a člověk, který po celém světě podporuje svobodně šířené vědění, jsem nadšená možností přímo se účastnit rozvoje Wikimedia Foundation. Vstupuji do skvělého týmu, ať už jde o samotnou nadaci, nebo o komunity, které podporuje. Nemohu se dočkat, až začnu!“ neskrývá Cooperová očekávání.

Jednapadesátiletá programátorka v minulých deseti letech působila ve vedoucích funkcích v tomto oboru u takových gigantů, jako jsou Sun Microsystems, Intel a REvolution computing. Před tím byla pracovala i ve společnostech Microsoft, Apple Computers nebo Symantec.

Nadace tak obsadila místo, které bylo uvolněné od odchodu Briona Vibbera.

Encyklopedie Wikipedie je otevřeným projektem, který nabízí možnost editovat obsah každému uživateli internetu, dokonce i anonymnímu a neregistrovanému. Navzdory této otevřenosti je Wikipedie stále významnějším zdrojem informací pro veřejnost, která si ale často není vědoma podstaty Wikipedie a informacím na ní bezvýhradně věří.

Přednost Wikipedie se tak může v některých případech snadno změnit v její slabinu, když se některý uživatel rozhodne nerespektovat pravidla Wikipedie a začne záměrně zkreslovat obraz o osobě nebo organizaci popsané v článku, nebo i v případě, že to dělá nevědomky, veden třeba jen svými omezenými znalostmi. Zvláště u žijících osob může případné nespravedlivě nebo dokonce nepravdivě negativní vykreslení způsobit značnou škodu.

Pravidla Wikipedie slouží obecně k tomu, aby byly takové případy minimalizovány, hlavně zásluhou pravidla Biographies of living persons, přesto pokračuje úsilí, aby se minimalizovaly i případné škody porušení tohoto pravidla. Proto se připravuje zavedení systému dohledu nad příslušnými články o žijících lidech. Zavedení editoři budou muset posoudit editaci takových článků dřív, než se objeví jako čitelné pro veřejnost. Případný pokus o záměrné očernění žijící osoby tak bude moci být zachycen dřív, než se rozšíří mezi veřejnost.

Některá česká média převzala informaci ze zahraničí poněkud zkresleně, některá dokonce ohlásila „začátek cenzury na Wikipedii“. Ve skutečnosti se základní pravidla Wikipedie nijak nemění, s pochybnými materiály bude zacházeno stejným způsobem jako dosud, editovat bude moci každý jako dosud, jen editace porušující již nyní platná pravidla zůstanou ukryty před veřejností a nebudou moci napáchat škodu. Zkušební provoz systému, který propagoval i zakladatel Wikipedie Jimbo Wales – dlouhodobý zastánce boje se škodami páchanými porušováním pravidel Wikipedie na žijících lidech – schválily v hlasování čtyři pětiny wikipedistů. Vyzkoušet bude třeba zejména to, jestli se zavedení editoři dokážou srovnat s tlakem značného provozu na anglické Wikipedii a zda jim tedy nebude trvat příliš dlouho, než bude bezvadná editace označená za prověřenou.

Prověřování a schvalování editací není na Wikipedii novinkou, z velkých Wikipedií k němu jako první přistoupila už před rokem německá Wikipedie a má s ním poměrně dobré zkušenosti. Necelý rok funguje systém na ruskojazyčné Wikipedii.

Na české Wikipedii systém zatím zaveden nebyl a v nejbližší době se ani nechystá, nicméně diskuse v zákulisí dokazují, že i komunita české Wikipedie je k ochraně žijících osob v poslední době stále citlivější. Česká verze doporučení o ochraně žijících osob byla vytvořena právě před 2,5 lety a v úvodu říká:

„Při psaní článků o žijících lidech anebo jiných článků, které obsahují materiály týkající se žijících osob, musejí editoři dbát zvýšené pozornosti k přísnému dodržování základních pravidel a doporučení české Wikipedie:
* ověřitelnost
* nezaujatý úhel pohledu
* žádný vlastní výzkum
Články musejí být co možná nejpřesnější. Dávejte maximální pozor na pečlivé uvádění zdrojů, zvláště o detailech o soukromém životě.“

Projekty Wikimedia jsou pátou nejnavštěvovanější skupinou serverů na celém světě. Jak uvedl web TechCrunch amerického deníku Washington Post, zjistila to společnost comScore, která se zabývá auditem návštěvnosti světového internetu.

Na prvních třech místech jsou projekty společnosti Google (kromě známého vyhledávače je to například mailová služba, knihovna Google Books, v relativně nedávné době spuštěný zpravodajský portál a mnohé další), dále projekty Microsoftu a Yahoo!. Na čtvrté místo se čerstvě dostala internetová sociální síť Facebook.

Projekty Wikimedia v čele s Wikipedií navštívilo v červenci 303 milionů návštěvníků. Podle údajů ze Spojených států se na stránkách Wikipedie nebo jejích sesterských projektů v červenci alespoň zastavil každý třetí americký uživatel internetu.