PRAHA (26. května 2011)

Wikimedia Česká republika oslovila poslance Výboru pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny PČR s výzvou, aby nepodpořili návrh na prodloužení autorské ochrany zvukových nahrávek.

Prodloužení doby, po kterou jsou chráněna majetková autorská práva k hudebním a jiným zvukovým nahrávkám, neposlouží kulturní rozmanitosti a odstraňování bariér bránících přístupu k uměleckým, vzdělávacím a podobným dílům a informacím vůbec. S tímto argumentem se proti záměru na novou celoevropskou úpravu postavilo i sdružení Wikimedia Česká republika a kontaktovalo dopisem poslance, členy Výboru pro evropské záležitosti, kteří se jako první z orgánů Poslanecké sněmovny této záležitosti věnují.

Výbor pro evropské záležitosti na dnešním jednání projedná i bod Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/116/ES o době ochrany autorského práva a určitých práv s ním souvisejících. Sdružení Wikimedia Česká republika se ale domnívá, že návrh – kromě zhoršení přístupu k dílům pro posluchače – omezí i možnosti autorů svobodné tvorby, což je oblast, kterou v Česku sdružení aktivně podporuje a propaguje.

„Autoři svobodných děl svou tvorbu chápou jako rozšíření spektra běžné kulturní tvorby chráněné copyrightem a nemívají zájem nějak omezovat její pozici. Prodlužování ochrany kulturních děl ale omezuje právo autorů svobodných děl původní již volná díla zpracovávat a způsobem přínosným pro celou společnost je zhodnocovat,“ uvádí se v dopise sdružení. V dopise sdružení také napadá některé argumenty důvodové zprávy Evropské komise, jako že záznamy podléhající autorským právům se prodávají za srovnatelné ceny se záznamy volnými – ty se totiž mohou šířit zcela bezplatně. Dopis rovněž připomíná neblahé důsledky prodloužení platnosti majetkových autorských práv z 50 let na 70 let po smrti autora, jak je nastavila směrnice EU přejatá do českého právního řádu v roce 2000.

S prodloužením počítá návrh novely evropské směrnice, kterou bude v budoucnu projednávat Rada Evropské unie. Ochrana platná prozatím 50 let od zveřejnění se má podle návrhu prodloužit na 95 let. Dosud se Česká republika stavěla proti této změně, ale ministerstvo kultury v březnu své stanovisko přehodnotilo. Návrh směrnice již projednával Senát, který vládě souhlasit s prodloužením ochranné lhůty nedoporučil.

Sdružení Wikimedia Česká republika se zabývá podporou svobodné tvorby, a to zejména na Wikipedii a jejích sesterských projektech. Již v minulosti se zapojilo do veřejné debaty o autorském právu, například svou odpovědí na otázky týkající se tzv. Zelené knihy o autorských právech a podpoře volného pohybu znalostí („Green Paper: Copyright in the Knowledge Economy“, kde mj. zdůraznilo, že podporuje unifikaci evropského autorského práva, pokud jí „nebude využito k tomu, aby se autorskoprávní ochrana ještě více zpřísnila, zvláště proti zájmům autorů, kteří se sami dobrovolně chtějí části svých práv vzdát“. Sdružení se připojilo i k petici za odtajnění dohody ACTA, která se dotýká autorských práv, nebo k Public Domain Manifesto za plnou právní podporu sféry volně dostupných děl v tzv. „public domain“.

Další užitečné informace

Informace o projednávání směrnice v orgánech EU: http://ec.europa.eu/prelex/detail_dossier_real.cfm?CL=en&DosId=197285

Informace o projednávání směrnice v Senátu PČR: http://www.senat.cz/prezentace/historieHandler.do?op=prepare&id=1359

Informace o projednávání směrnice v Poslanecké sněmovně PČR: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=5&v=VEZ&ct=342&ct1=0

Kontakt

Wikimedia Česká republika: http://www.wikimedia.cz

Michal Reiter: press@wikimedia.cz

PRAHA (15. května 2011)

Wikimedia Česká republika spouští grantový projekt, který těm, kdo začnou ve velkém shánět obrázky, zvukové nahrávky a další média pro Wikipedii, může uhradit náklady. Prostředky na něj věnovala nadace Wikimedia Foundation.

I když je od 19. dubna na specializovaném úložišti médií pro Wikipedii a její sesterské projekty Wikimedia Commons nahráno již víc než deset milionů souborů, celá řada jich tam stále chybí a příslušné články na Wikipedii tak jsou bez ilustrujících obrázků anebo bez audionahrávek. Získávání dosud nedostupných médií nebo jejich nové pořizování je jednou z důležitých aktivit, na kterou se zaměřuje i sdružení Wikimedia Česká republika. Zkušenosti z dosavadních jednotlivých projektů menšího rozsahu vedly ke spuštění grantového projektu Mediagrant, který financuje nadace Wikimedia Foundation.

Projekt umožní proplácení nákladů na pořizování fotografií, ilustrací, audionahrávek, videozáznamů a podobně, které by jinak na Wikipedii scházely. Úhrada nákladů není honorářem za práci, té se musí nadále všichni věnovat dobrovolně a bez finanční odměny. Z projektu Mediagrant je možné hradit typicky náklady na jízdné a dopravu, vstupné do objektů, nezbytnou korespondenci a podobně. Ani vlastní finanční pomoc není zadarmo. Ten, kdo bude chtít požádat o uhrazení nákladů, musí počítat s tím, že i na jeho dobrovolnickou aktivitu budou kladeny vyšší nároky proto, aby pořízené soubory byly skutečně využité v projektech Wikimedia a dobře plnily dokumentační úlohu.

Předobrazem projektu byla akce Foto českých obcí, kterou provozovala Wikimedia Česká republika nejprve za finanční podpory Wikimedia Foundation a poté společnosti Dukan Praha. Fotografové, kteří mohli požádat o vrácení nákladů na dopravu, pořídili v průběhu více než jednoho roku na 6,5 tisíce fotografií z obcí na území celé České republiky. Protože se objevily další náměty na podobné akce, nadace Wikimedia Foundation požádala o to, aby byly všechny shrnuté do jednoho obsáhlého grantového projektu. Na vytvoření metodiky celého systému se podíleli zejména někteří členové sdružení Wikimedia Česká republika, nadace je s nimi konzultovala.

Jak to funguje

Každá dokumentační aktivita začíná obvykle nápadem. Když wikipedista vymyslí, jaká zanedbaná oblast by byla ještě třeba pro Wikipedii zdokumentovat, ohlásí toto téma, načrtne popis toho, jaké náklady bude třeba proplácet, a když nebudou proti tématu ani podmínkám námitky ze strany koordinační komise, může se rozjet za fotografováním a nahráváním. Zároveň je vhodné, aby na tuto činnost nalákal i další lidi. Všichni pak mohou podle autorem navržených podmínek vyúčtovat vynaložené prostředky a dostat je zpět. Suma vyhrazená pro jednotlivé aktivity není předem nijak omezena a bude záležet na skutečných nákladech a potřebách. Nadace Wikimedia Foundation předběžně přislíbila, že bude do systému prostředky průběžně doplňovat.

Díky pomoci Wikimedia Foundation disponuje sdružení Wikimedia Česká republika i vlastním profesionálním fotoaparátem, který je po předchozí dohodě možné k pořizování fotografií pro Mediagrantzapůjčit. Je potřeba, aby soubory byly dostatečně popsané a řádně nahrané na Wikimedia Commons. Všechny samozřejmě musejí mít v pořádku autorská práva a jejich autoři musejí souhlasit s uvolněním pod svobodnou licencí Creative Commons.

Informace o projektu Mediagrant jsou k dispozici na stránce http://meta.wikimedia.org/wiki/Mediagrant .

Zájemci mohou vedle vymýšlení nových obsáhlých témat požádat také o jednorázovou finanční pomoc, ať už na úhradu nákladů na pořízení médií, které nespadají pod žádné téma, na náklady vzdělávací akce (v minulosti Wikimedia Česká republika uspořádala fotografické workshopy ke zdokonalování fotografů Wikipedie) nebo na doplnění potřebného vybavení.

Nadace Wikimedia Foundation podpořila podobným obsáhlým grantovým projektem Presentation & Outreach také propagační aktivity sdružení Wikimedia Česká republika. Jestliže se oba grantové projekty v České republice osvědčí, chce jejich model nadace Wikimedia Foundation uplatnit i pro pomoc jiným regionálním sdružením (pobočkám) Wikimedia, aby celkově zjednodušila administrativu grantového financování jejich aktivit.

Další užitečné informace

Mediagrant Wikimedia ČR s podporou Wikimedia Foundation: http://meta.wikimedia.org/wiki/Mediagrant

Kontakt

Wikimedia Česká republika: http://www.wikimedia.cz

Michal Reiter: press@wikimedia.cz

oko Mediagrantu (garanční komise projektu): mg@granty.wikimedia.cz

Fotografie: Fotografie dostupné pod svobodnou licencí, pořízené v rámci projektu Foto českých obcí, který se stal předobrazem Mediagrantu viz http://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Photos_of_the_Czech_Municipalities_Photographs_grant

PRAHA (15. května 2011)

Už potřetí vyhlásilo sdružení Wikimedia Česká republika nositele Cen za rozvoj české Wikipedie. Novinkou bylo ocenění pro začínající editory.

V sobotu 14. května převzali noví laureáti své Ceny za rozvoj české Wikipedie. Na veletrhu Svět knihy jim je předali zástupci sdružení Wikimedia Česká republika, které projekt sloužící k podpoře růstu Wikipedie pořádá ve spolupráci se svými partnery v čele s generálním partnerem Českou spořitelnou. V letošním roce bylo uděleno celkem 11 ocenění a k tomu bylo odměněno sedm autorů v nové kategorii nováčků.

Někteří z oceněných už uspěli v minulých bězích Cen za rozvoj české Wikipedie, ale protože se nedostali na první místo, mohli se zúčastnit znovu. Patří mezi ně i čerstvý vítěz v I. oblasti, který přispívá na Wikipedii pod přezdívkou Atilla. „Jen jsem se podíval, jaká jsou pro tento půlrok témata, a dostal jsem chuť tento článek udělat,“ vyprávěl, proč se rozhodl soutěžit znovu. „Chvíli mi bylo dokonce lehce trapné se účastnit podruhé, ale pak jsem si říkal, že možná to je důvod, proč se někteří dlouholetí wikipedisté neúčastní ani poprvé. A když už někdo nebyl líný celé klání zorganizovat, proč jeho snahu ignorovat?“ Výsledkem byl článek Germánská mytologie a první cena pro tohoto autora, který o sobě na Wikipedii hrdě uvádí, že pochází z Moravského Slovácka. Další první ceny získali wikipedisté s přezdívkami Egg a DeeMusil za články Josephsonův jev a Sedm základních nástrojů zvyšování kvality.

Porota Cen byla složená ze zkušených přispěvatelů, kteří zhodnotili přínos autorů k rozvoji a kvalitě článků, jak ji popisují regule Wikipedie. Podle předsedy poroty Vojtěcha Dostála došlo k určitému poklesu kvality v hlavních kategoriích. „Na druhou stranu jsme udělili hodně cen pro začátečníky. Tahle kategorie je podle mne úplně nejdůležitější a jsem rád, že se ujala a objevila se řada poměrně pěkných nováčkovských článků, jejichž autoři by se mohli stát výbornými wikipedisty. K článkům jsme byli o něco shovívavější, nicméně základní požadavky byly stejné,“ řekl.

„Nováčkovská kategorie se určitě osvědčila,“ potvrzuje i Jan Spousta, který v organizačním výboru reprezentuje pohled jak wikipedisty, tak zastupuje i zájmy generálního partnera České spořitelny. „Viděl jsem nové tváře, lidi, kteří by možná jinak nic nenapsali. Teď od nich máme články, které stojí za pozornost,“ pochvaloval si, že tenhle nápad vrací Ceny k účelu, který chtěla vždy Česká spořitelna podporovat, tedy k lákání nových autorů na Wikipedii. Naopak další cíl – vylepšit zejména stav ekonomických témat – se plní obtížně, ani motivace cenami nedokáže překonat malý zájem autorů. „Ale potěšily mne jiné věci od Germánské mytologie až po řadu článků z fyziky,“ dodává Spousta.

Skleněných kostek s logem Wikipedie se už rozdalo 26

Pro držitele prvních tří cen byly opět určené unikátní skleněné plastiky s logem Wikipedie od výrobce ŠMÍRA-PRINT. Od začátku projektu Wikimedia Česká republika distribuovala zatím pouze 26 těchto ocenění. Vítězové první ceny získali navíc netbook, s druhou cenou byl spojený kancelářský balík Microsoft Office a se třetí webkamera Microsoft. Všichni ocenění, včetně nováčkovských kategorií, získali také knižní poukázky od knihkupectví Neoluxor a propagační předměty od generálního partnera České spořitelny a dalších partnerů a organizátorů.

Vedle generálního partnera České spořitelny podpořili Ceny za rozvoj české Wikipedie opět i partneři Microsoft a knihkupectví Neoluxor.

Uchazeči o Ceny za rozvoj české Wikipedie mohli od 12. prosince loňského roku do 31. března 2011 pracovat na článcích, jejichž seznam zveřejnil řídicí výbor Cen na stránce na Wikipedii. Opět patřily do tří oblastí, které přibližně charakterizuje rozdělení na kulturní a společenská témata, přírodní vědy a na témata ekonomická. V seznamu se nacházelo 300 valnou většinou neexistujících hesel, která přitom patří k běžnému obsahu obecných encyklopedií. Díky projektu teď na Wikipedii čtenáři najdou u více než třetiny z témat aspoň základní slovníkovou informaci a nejméně ve dvaceti případech vznikly rozsáhlé články nabízející podrobné poučení.

Kdo patří mezi nováčky, mohl si naopak zvolit sám článek, na kterém se chce naučit, jak se do Wikipedie přispívá. Celkem se v této nové kategorii přihlásilo 19 autorů, kteří si vyzkoušeli tvorbu na Wikipedii v 21 hodnocených článcích.

Seznam laureátů

Další užitečné informace

Ceny za rozvoj české Wikipedie: http://ceny.wikimedia.cz

Kontakt

Wikimedia Česká republika: http://www.wikimedia.cz

Michal Reiter: press@wikimedia.cz

Fotografie: Fotografie dostupné pod svobodnou licencí jsou uložené na webu Wikimedia Commons, viz http://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Ceny_za_rozvoj_%C4%8Desk%C3%A9_Wikipedie,_presentation_of_the_winners_(3rd_round)

PRAHA (15. května 2011)

Wikimedia Česká republika vyhlásila na veletrhu Svět knihy další držitele Cen za rozvoj České Wikipedie. Zároveň sdružení rozjíždí projekt finanční podpory tvorby mediálních souborů pro projekty Wikimedia.

Základní myšlenkou Wikipedie je spolupráce. Díky spolupráci s různými partnery také sdružení Wikimedia Česká republika podporuje rozvoj Wikipedie a navíc může svou podporu dále rozšiřovat. Zatímco se uzavřel třetí běh Cen za rozvoj české Wikipedie, grantový projekt Mediagrant se naopak právě otevírá pro všechny zájemce.

Ceny za rozvoj české Wikipedie pořádá sdružení ve spolupráci s generálním partnerem Českou spořitelnou od roku 2009. Do konce března běžela lhůta pro vytváření článků zařazených už do třetího běhu Cen a na veletrhu Svět knihy proběhlo vyhlášení a odměnění těch nejlepších autorů. Celkem bylo letos uděleno jedenáct cen za články v hlavních třech oblastech. Jako nejlepší články porota složená ze zkušených wikipedistů označila Germánskou mytologii, Josephsonův jev a Sedm základních nástrojů zlepšování kvality.

Novinkou třetího běhu Cen bylo také zavedení speciální kategorie nováčků, která měla volnější pravidla pro zapojení se, ale podobně přísná pro hodnocení kvality. „Tahle kategorie je podle mne úplně nejdůležitější a jsem rád, že se ujala. Někteří nováčci by se mohli stát výbornými wikipedisty,“ byl spokojený s novinkou předseda poroty Vojtěch Dostál. Ceny za rozvoj české Wikipedie podpořili i další partneři Microsoft a knihkupectví Neoluxor.

Kvalitní encyklopedický článek by měl obsahovat i obrázky, ale bývá obtížné, pracné a často i nákladné je získat. Wikimedia Česká republika nyní má příležitost přinejmenším část nákladů na získávání důležitých médií wikipedistům vracet. Stačí, aby svou práci přihlásili do grantového projektu Mediagrant.

Projekt Mediagrant finančně podpořila americká nadace Wikimedia Foundation, rozdělování prostředků koordinuje sdružení Wikimedia Česká republika. Práce na pořizování nového obsahu Wikipedie bude nadále neplacená, ale je možné získat zpět například výdaje na dopravu, ubytování, vstupné, nezbytnou korespondenci a podobně.

Předobrazem grantového systému byl úspěšně vyzkoušený projekt Foto českých obcí, v němž účastníci pořídili tisíce fotografií ze všech koutů republiky, které nyní zdobí články o českých městech a vesnicích na Wikipedii.

Další užitečné informace

Ceny za rozvoj české Wikipedie: http://ceny.wikimedia.cz

Mediagrant Wikimedia ČR s podporou Wikimedia Foundation: http://meta.wikimedia.org/wiki/Mediagrant

Kontakt

Wikimedia Česká republika: http://www.wikimedia.cz

Michal Reiter: press@wikimedia.cz

Přílohy

• TZ o vyhlášení Cen za rozvoj české Wikipedie
• TZ o grantovém projektu Mediagrant

Fotografie: Fotografie dostupné pod svobodnou licencí jsou uložené na webu Wikimedia Commons, vizhttp://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Ceny_za_rozvoj_%C4%8Desk%C3%A9_Wikipedie,_presentation_of_the_winners_(3rd_round)

Přínos Briona Vibbera k naprogramování systému MediaWiki, který je softwarovým základem všech projektů Wikimedia včetně Wikipedie, ale také stovek dalších wiki na celém světě, je tak velký, že zejména programující wikipedisté slaví každého 1. června jako Den Briona Vibbera.

Když vznikla nadace Wikimedia Foundation a začala budovat tým profesionálů, stal se Vibber jedním ze základních pilířů v sekci programátorů. Ve funkci Chief Technical Officer pomáhal s dalším rozvojem MediaWiki. V roce 2009 se ale Vibber vydal samostatnou cestou a věnoval se práci pro společnost StatusNet, zabývající se mikroblogy.

Dnes ale Wikimedia Foundation oznámila, že se Vibber vrací. Opět jako zaměstnanec nadace bude nejprve pracovat na novém parseru MediaWiki. „Otec“ MediaWiki se takto do práce zapojí 31. března, i když vlastně nikdy pracovat na pomoci Wikipedii a dalším projektům nepřestal a činil se jako dobrovolník.

V těchto dnech vydala nadace Wikimedia Foundation svůj pětiletý plán do roku 2015. Je to vůbec první plán této organizace na více let. V předchozích letech, Wikimedia Foundation, která byla založena v roce 2003 zakladatelem Wikipedie Jimmy Walesem, vydávala pouze roční plány vždy na následující rok.

Zajímavostí je, že pětiletý strategický plán Nadace vytvořili samotní dobrovolníci pracující na projektech Wikimedia Foundation, jako jsou Wikipedie a další. Jeho tvorba probíhala na stránkách http://strategy.wikimedia.org v průběhu let 2009 a 2010. Každý wikimedian zde mohl přijít s návrhem, čemu by se měla Wikimedia Foundation věnovat. Přípravy se zúčastnilo přes 1000 lidí, kteří přispěli ve více než 50 jazycích. Bylo podáno přes 900 návrhů, uskutečněno 65 rozhovorů s experty a konaly se stovky rozhovorů ať už v reálu či prostřednictvím IRC, Skypu, e-mailů či wiki stránek. Veškeré toto snažení komunity Wikimedia a exertů pak vyústilo v předkládanou pětiletou strategii.

Strategický plán Nadace se v podstatě dotýká pěti základních okruhů, na které se chce Nadace zaměřit. Jedná se o stabilizaci technické infrastruktury, zvýšení počtu editorů, zvýšení kvality, zvýšení počtu návštěvníků stránek a podporu inovací.

Stabilizace technické infrastruktury se týká především budování nových data center, podpory dostupnosti v regionech, jako je Asie, Latinská Amerika, Blízký Východ, či zvyšování stability stránek Wikimedia. Pro zvýšení počtu editorů jsou naplánovány kroky jako tvorba nových nástrojů, vylepšujících editaci a navigaci, podpora náboru nových editorů, podpora srazů editorů. Zajímavostí je také cíl oceňovat vynikající editory prostřednictvím mechanismů vytvořených samotnou komunitou. Zvýšení kvality chce Nadace dosáhnout zejména technickými nástroji pro hodnocení článků komunitou, čtenáři a odborníky. Pro zvýšení počtu návštěvníků se budou budovat nová kešovací centra v regionech s předpokládaným nárůstem zájmu o projekty, další cesty zahrnují tvorbu offline produktů a spolupráci s mobilními operátory. Poslední cíl podpora inovací se bude týkat zejména implementace webových analytických nástrojů, šíření informací o hnutí Wikimedia, podpory zájemců o výzkum Wikimedie či srazů odborníky s wikimediany.

Pro tyto smělé plány počítá Nadace s nárůstem ročního rozpočtu ze 20 milionů amerických dolarů na 51 milionů amerických dolarů v roce 2014/2015. Zároveň by se měl zvýšit počet zaměstnanců ze současných 90 na 188, podíl výdajů na administrativu vzhledem k výdajům na projekty má naopak klesnout ze současných 24 % na 14 % ve fiskálním roce 2011/2015.

Strategie též počítá s tím, že i pobočky nadace Wikimedia Foundation budou v jednotlivých zemích podporovat obecné cíle pětiletého plánu.

Wikipedií se zabývala studie skupiny amerických vědců, lékařů a studentů medicíny, kterou zveřejnili v časopisu Journal of Medical Internet Research. Dospěli k názoru, že se anglickojazyčná verze této internetové encyklopedie stala pro veřejnost významným zdrojem informací o zdraví, chorobách a jejich léčbě a že je třeba, aby jí věnovali svou pozornost i odborníci.

Autoři se shodli na tom, že Wikipedie je největším volně dostupným zdrojem zdravotnických informací. Odmítli i obavy z toho, že se na Wikipedii mohou objevovat ve velké míře nedůvěryhodné a mylné informace. Projekt podle nich vybudoval mechanismy, které vedou k nápravě nedostatků. Obzvlášť vyzdvihli roli wikiprojektu Medicine, který založil před sedmi lety dr. de Wolff a který sestavil zásady, podle kterých se musejí články o zdravotnických tématech na anglické Wikipedii psát.

Journal of Medical Internet Research je klíčovým časopisem, který se zabývá oblastí informatiky v medicíně.

A proč by měli odborníci přispívat na Wikipedii? Kanadský lékař James Heilman se domnívá, že příspěvky na Wikipedii mohou mít i větší váhu než články v recenzovaných odborných časopisech: „Wikipedie má neuvěřitelně velké publikum. I když třeba autor nedostane ocenění za to, co na ni napíše, text, který tam dostane, bude mít svůj význam.“

Nastal čas na změnu. Sdružení se od založení v roce 2008 v mnohém změnilo, vyvíjí velmi bohatou činnost a má za sebou několik významných uspořádaných událostí. S takovými úspěchy se objevila i únava a sdružení potřebovalo nový impuls. Proto jsme rádi, že můžeme informovat o tom, že se v jeho řadách našli noví zájemci, kteří chtějí převzít štafetový kolík Wikimedia v České republice a zase ho přenést o kousek dál.

Na valné hromadě 8. ledna podala rezignaci zbylá dvojice radních – předseda Petr Novák a místopředseda Miroslav Langer, poslední dva členové vůbec první rady našeho sdružení. Valná hromada jim před tím schválila výroční zprávu o činnosti, která zhodnotila uplynulý rok jako úspěšný.

Členové pak zvolili nové vedení sdružení v čele s předsedou Janem Lochmanem a dalšími členy Jiřím Ohlídalem, Jiřím Sedláčkem a wikipedistou Mildou. Jedno místo v Radě zůstalo neobsazeno pro případ nalezení dalšího zájemce o aktivní působení ve vedení sdružení. Revizní komise je opět dvoučlenná a pracuje ve složení wikipedista Krvesaj a wikipedista Zákupák.

Nová Rada připravila i plán činnosti, ve kterém za priority mimo jiné označuje účast na výstavách, publikační činnost, garanci a kontrolu grantů nadace Wikimedia Foundation a podporu projektů Wikimedia. S velkou vervou se chce nová rada pustit zejména do budování a zlepšení vztahů s Wikipedií, jejími sympatizanty, nadací Wikimedia Foundation a s dalšími pobočkami. Pro další interní fungování sdružení považuje za Rada za nezbytné dále se soustředit na získávání potřebných finančních prostředků a péči o sponzory, stejně jako na vybudování potřebného zázemí v podobě kanceláře s personálním obsazením.

Sdružení se na konci roku 2010 stalo příjemcem přibližně 30 tisíc euro jako částky, kterou mu poskytla na podporu činností v oblasti tvorby svobodných médií a na propagaci Wikipedie nadace Wikimedia Foundation. Sdružení se stalo místem, kde se tato forma spolufinancování aktivit ze strany nadace bude zkoušet jako pilotní projekt pro případné uplatnění i v dalších pobočkách. O tom, jak je možné zažádat o prostředky z těchto grantů, vás bude rada brzy informovat.

Díky tomuto přítoku prostředků na konci roku 2010 získala nová Rada možnost sestavit pro rok 2011 schodkový rozpočet s velkoryse odhadnutými výdaji. Prakticky nic proto nebrání k tomu, aby bylo sdružení k dispozici zájemcům o rozvoj Wikipedie a jejích sesterských projektů, tedy případně třeba právě pro vás.

Když si před několika dny připomínala Wikipedie 10 let své existence, vydalo k té příležitosti sdružení Wikimedia Česká republika i zvláštní číslo časopisu Wikimedium. Jeho součástí byl i rozhovor s Miroslavem Malovcem, který v roce 2002 přeložil do češtiny úvodní stránku Wikipedie a stal se tak vlastně jejím zakladatelem.

Informace o tom, že za vznikem české Wikipedie vlastně stojí esperantista, zaujala i další esperantisty, a tak se rozhovor z našeho časopisu dostal i do dalších médií. Jak vypadá v esperantu na webu Libera folio se můžete podívat zde, anebo se podívejte na překlad do angličtiny na webu Transparent Language.

Protože je stejně jako Wikipedie i časopis Wikimedium dostupný pod svobodnou licencí Creative Commons Uveďte autora, Zachovejte licenci, je jeho přebírání do dalších médií snadné, jak dokazuje právě uvedený příklad. Stejně snadno se přitom dá zacházet i s obsahem Wikipedie.

Spokojenost panovala mezi hosty koncertu k oslavě 10 let Wikipedie, když opouštěli příjemné prostředí Farního sboru Českobratrské církve evangelické v Praze na Vinohradech. Někteří si třeba ještě notovali árii Rusalky, která celý koncert zakončila, jiní si pochvalovali, že vystupující interpreti přednesli vybraná díla s elánem a procítěně.

Tiskovou zprávu z koncertu převzala i některá média a můžete si ji přečíst třeba na Wikizprávách. Fotografie z koncertu si prohlédněte na projektu Wikimedia Commons.

Ve své tiskové zprávě pražský koncert zmínila i nadace Wikimedia Foundation. I díky tomu se o koncertu psalo na internetu na nejrůznějších místech na celém světě. Potvrďte si to třeba na britském ComputerWorldu, americkém webu ITWire, indickém zpravodajském serveru Positive Press anebo třeba čínském blogu.

Audiozáznam z koncertu se už zpracovává. Aby přinesl opravdu hodnotný poslech, projde nejprve rukama technika, tak poté ještě schválením interpretů. Až se dostane na Wikimedia Commons, budeme vás určitě informovat.