Archiv kategorie ‘cs’

Wikipedie protestuje proti cenzuře Internetu

Michal Reiter, 18. 1. 2012
PRAHA (Wikimedia Česká republika, 18. února 2012)

Anglická Wikipedie dnes bude poprvé v historii záměrně nepřístupná. Protestuje proti návrhu amerického zákona, který omezuje svobodu Internetu.

Na celých 24 hodin se komunita autorů rozhodla celosvětově vypnout Wikipedii v anglickém jazyce. Bezprecedentní krok je výsledkem diskuse 1800 přispěvatelů, z nichž většina podpořila protest proti kontroverzním návrhům dvou amerických zákonů o regulaci Internetu. Tzv. Stop Online Piracy Act (SOPA) a PROTECT IP Act (PIPA) jsou oficiálně zaměřené na boj s online pirátstvím, ale regulační prostředky, které zavádějí, mohou vést k cenzuře Internetu.

Po bok autorů Wikipedie se v protestu postavila i nadace Wikimedia Foundation, která největší světovou encyklopedii provozuje. Výkonná ředitelka nadace Sue Gardnerová k tomu ve veřejném dopise dodává: „Po celém světě vidíme přípravu zákonů zaměřených na boj s online pirátstvím a na jinou regulaci internetu, které poškozují online svobody. Naše obavy sahají dále než jen k SOPA a PIPA: ty jsou jen částí problému. Chceme, aby internet zůstal svobodný a otevřený, všude, pro všechny.“

Spoluzakladatel Wikipedie Jimbo Wales prohlásil: „Wikipedisté z celého světa dali jasně najevo, že nesouhlasí s touto zničující legislativou. Nemůžeme prostě ignorovat fakt, že SOPA a PIPA ohrožují svobodu slova, a to jak ve Spojených státech, tak i v zahraničí.“

Wikimedia Česká republika se připojila s podporou

Česká Wikipedie se připojuje informační kampaní. Občanské sdružení Wikimedia Česká republika, které propaguje a podporuje Wikipedii v Česku, podpořilo protest oficiálním prohlášením, ve kterému vyjadřuje „znepokojení nad možností cenzurovat Internet ze strany institucí USA a vyjadřuje solidaritu se všemi, kteří vystupují proti schválení zákona Stop Online Piracy Act americkým kongresem.“ Navržené americké zákony mohou podle sdružení negativně ovlivnit rozvoj Wikipedie a mohou se stát vzorem pro podobné snahy v jiných zemích.

Předseda sdružení Michal Reiter k tomu dodal: „Internet dnes na 24 hodin přichází o Wikipedii. Ale stojí za to bojovat proti takovým snahám, nebo by se mohlo stát, že někteří čtenáři někde na druhém konci světa ztratí Wikipedii natrvalo. A raději nedomýšlet, kdyby jednou kvůli rozhodnutí soudu na základě podobného zákona musela vypnout všechny servery nadace Wikimedia, což by dopadlo na celý svět.“

Zákon Stop Online Piracy Act (SOPA) má vést k omezení internetového pirátství ve Spojených státech. Jak doložil právník nadace Wikimedia Foundation Geoff Brigham, jeho důsledky ale budou patrné i mimo Spojené státy – a to možná ještě intenzivněji. Přestože jsou všechny regulační prvky proti webům, které někdo označí za pachatele nelegálního šíření autorských děl, podmíněné soudním rozhodnutím, může tato praxe být likvidační pro menší a chudší provozovatele a pro provozovatele ze zahraničí, kteří nebudou mít prostředky na soudní řízení v USA, upozornil Brigham.

Členka správní rady nadace Wikimedia Foundation Kat Walshová právě v tom vidí nebezpečí pro svobodu vyjadřování: „Tam, kde můžete promluvit, jen když máte dostatečné zdroje na překonávání právních překážek nebo když vaše názory nejdříve musí někdo s takovými prostředky schválit, tam bude stále stejný úzký výběr už populárních názorů tím jediným, k čemu má kdokoli přístup.“

Wikipedie je encyklopedie tvořená z hlediska autorského práva jako svobodné dílo, které autoři uvolňují pod svobodnou licencí Creative Commons. Komunita projektu dohlíží na to, aby byly všechny články tvořené jako původní díla nebo převzaté s příslušným svolením autora. Pokud je na Wikipedii ukradené dílo objeveno, komunita ho urychleně odstraní.

V nedávné minulosti k podobnému kroku z podobných pohnutek přistoupila italská Wikipedie. Její komunita takto protestovala proti návrhu mediálního zákona, který mj. i pro weby typu Wikipedie vynucoval právo na okamžitou neredigovanou odpověď. Italský parlament ho nakonec neschválil.

Další informace:

  • Plné znění vyjádření rady Wikimedia ČR:

„Rada o.s. Wikimedia ČR vyjadřuje znepokojení nad možností cenzurovat Internet ze strany institucí USA a vyjadřuje solidaritu se všemi, kteří vystupují proti schválení zákona Stop Online Piracy Act americkým kongresem. Zákony SOPA a PIPA mohou v případě schválení vést k omezení přístupu k informacím a tím nepochybně negativním způsobem ovlivnit další rozvoj Internetu včetně tvorby největší celosvětové encyklopedie Wikipedie i její českojazyčné verze. Navíc se mohou stát precedentem pro další země, jejichž vlády by podobným způsobem chtěly omezit svobodu na Internetu a zasáhnout tak do jedné ze sfér obecných lidských svobod a práv.“

Kontakt:

Michal Reiter, press@wikimedia.cz

 

Anglická Wikipedie bude na protest proti navrhovaným protipirátským zákonům 18. ledna odstavena

Aktron, 17. 1. 2012

16. ledna 2012, San Francisco — Komunita Wikipedie se rozhodla pro bezprecedentní krok, kterým bude jednodenní odstávka anglické verze encyklopedie Wikipedie, a to na 18. ledna, po dobu 24 hodin. Jedná se o protest proti návrhu amerického zákona Stop Online Piracy Act (SOPA), který projednává Sněmovna reprezentantů a PROTECTIP (PIPA), který je aktuálně předmětem debaty v americkém Senátu. V případě schválení návrhů těchto zákonů budou totiž prosazeny nové nástroje, které poškodí otevřený a svobodný internet a zároveň umožní cenzuru stránek mezinárodního charakteru, provozovaných na území Spojených států.

Správci anglické Wikipedie stvrdili toto rozhodnutí v pondělí odpoledne (pacifického času) veřejným prohlášením:(http://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:SOPA_initiative/Action#Summary_and_conclusion):

Během uplynulých 72 hodin se diskuze ohledně připravované akce, kterou by mohli jako komunita v souvislosti s návrhy zákonů SOPA a PIPA provést, zúčastnilo na více než 1800 wikipedistů. Zatím nejživější a nejrozsáhlejší dosud zaznamenaná diskuze mezi jednotlivými uživateli encyklopedie ukazuje, na jaké úrovni je zájem tvůrců Wikipedie ohledně návrhu této legislativy. Většina účastníků diskuze podporuje takovou akci, která může oslovit veřejnost a informovat ji o stavu věci. Ze všech zmíněných návrhů získala možnost dočasně odpojit anglickou Wikipedii (podobně budou odpojeny na tento den i další stránky, jejichž správci odmítají návrhy amerických zákonů) největší podporu.

Jimmy Wales, zakladatel Wikipedie, v souvislosti s tímto uvedl: „Dnes dali wikipedisté z celého světa jasně najevo, že nesouhlasí s touto zničující legislativou. Naše komunita podnikne mimořádnou akci – a i když nás mrzí, když celý svět nemá přístup  k Wikipedii byť jen na jednu vteřinu, nemůžeme prostě ignorovat fakt, že SOPA a PIPA ohrožují svobodu slova, a to jak ve Spojených státech, tak i v zahraničí, a nastavují strašlivý precedent pro světovou cenzuru internetu“.

Vyzýváme proto vás, čtenáře Wikipedie, k tomu, abyste dali váš názor veřejně najevo. Pokud žijete ve Spojených státech, kontaktujte svého voleného zástupce ve Washingtonu (https://www.eff.org/sopacall). Pokud nejste z USA, ozvěte se ministerstvu vnitra, či  zahraničí. Řekněte jim, že nesouhlasíte s návrhy zákonů SOPA a PIPA a chcete, aby internet zůstal otevřený a svobodný.

Wikipedie už není jen hra, uzavřel třetí Wikikonferenci Jan Sokol

Michal Reiter, 27. 11. 2011

PRAHA (Wikimedia Česká republika, 27. listopadu 2011)

V Národní technické knihovně proběhla včera třetí česká konference o Wikipedii a svobodné tvorbě. Její autoři byli také odměněni Cenami za rozvoj české Wikipedie, udělovanými počtvrté a v této podobě naposledy.

Bohatá směsice témat od způsobů rozvoje Wikipedie, přes možnosti automatizovaného využití jejích dat až například po využití principů wiki v politice se probírala na třetí české Wikikonferenci. Ta se v sobotu uskutečnila v prostorách Národní technické knihovny v Praze. Prezentovaný rozsah možností, jak se dá Wikipedie používat, dokázal, jaký význam tato největší světová – a od letoška i největší českojazyčná – encyklopedie v současnosti má.

Zábavná, ale ne jen pro zábavu

Současný stav Wikipedie a jejích sesterských projektů zhodnotili z různých úhlů pohledu například dva přední hosté konference. Odborník na média a knižní kulturu Jan Halada, který přítomným představil profesionální postupy tvorby tištěných encyklopedií, dosud neměl s Wikipedií mnoho zkušeností a zaujal ho například herní aspekt její tvorby. „Ten princip hry je pro autory Wikipedie zjevně hodně důležitý. Autoři si vytvářejí svá vlastní pravidla a sdílejí je v komunitě, která je jim blízká,“ konstatoval s tím, že právě hravost Wikipedie může pomoci v době, kdy přerůstá v závažnou instituci. Snahu o co největší zábavnost dlouhodobě zdůrazňuje i americký provozovatel Wikipedie, nadace Wikimedia Foundation, jako prostředek k tomu, aby Wikipedie dál lákala své přispěvatele.

Filosof Jan Sokol ale v závěru konference připomněl, že Wikipedie už svým významem překročila rozsah pouhé hračky pro dospělé. „Když jsem si nedávno všiml, že máme dva a půl milionu návštěv denně, tak jsem si uvědomil, co se to spustilo za obrovskou věc. Teď musí jít o víc, o celý projekt a jeho výsledek,“ apeloval Sokol na to, aby ani sami wikipedisté nepodceňovali dosah svého jednání a neutápěli se ve zbytečných diskusích a sporech. Wikipedii by podle něj pomohlo, kdyby se do ní zapojilo ještě víc autorů, například z řad důchodců, kteří mají dost času, zkušeností i dovedností k tomu, aby se mohli stát jejími autory i redaktory.

Profesor Sokol se domnívá, že Wikipedie není jen encyklopedie, kterou může upravovat každý, jak se nyní uvádí na její hlavní stránce. To často vede k tomu, že první, co s ní zejména žáci či studenti udělají, je poškození jejího obsahu. „Wikipedie je encyklopedie, kterou píší sami její čtenáři a o kterou sami pečují,“ tak by Sokol raději shrnul zodpovědnost, se kterou je třeba k Wikipedii přistupovat.

Hodnotu mají i metadata „za Wikipedií“

Část odpoledního bloku Wikikonference se věnovala možnostem využití Wikipedie nejen jako projektu obsahujícího encyklopedická hesla. Jeden z jejích přispěvatelů Petr Kadlec ukázal, jak se propojuje Wikipedie s databází autorit Národní knihovny v Praze (z katalogu Národní knihovny vedou odkazy na Wikipedii a naopak) nebo jak se využívají zeměpisné souřadnice k tomu, aby si prostřednictvím mobilní aplikace mohl každý najít něco o místě, kde zrovna je. Kadlec také zdůraznil, že k tomuto účelu je potřeba taková metadata do budoucna co nejvíc standardizovat.

Konkrétní způsob propojení Wikipedie s mimo stojícím projektem představila i Kristýna Kožuchová z Národní technické knihovny, kde se věnuje tvorbě Polytematického strukturovaného hesláře. Také ten by měl v budoucnu být schopný k zakládání svých čerstvých hesel využívat výsledků získaných z Wikipedie.

Lucie Sakastrová z Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK, která se využití potenciálu skrytého v „zákulisí“ Wikipedie věnuje již delší dobu, upozornila i na to, že informační hodnotu mají také neencyklopedické stránky Wikipedie, zejména její diskuse a tzv. Speciální stránky. Na konkrétním příkladu článků o T. G. Masarykovi a o pokémonech pak popsala, jak tento neencyklopedický obsah může být použit pro studium významu, jaký nyní společnost přikládá různým fenoménům.

Sedmnáct cen a pět navíc pro nováčky

Slavnostním okamžikem Wikikonference bylo předávání Cen za rozvoj české Wikipedie. Autoři článků, jejichž hodnotu posuzovala porota složená ze zkušených wikipedistů, byli vyznamenáni už počtvrté. Tentokrát Ceny ovládli dva wikipedisté. Jan Kameníček získal jednu první a jednu třetí cenu, Adam Zábranský dokonce celkem čtyři ocenění, z toho rovněž jedno nejvyšší. Mezi články se nejvýše umístilyÚstava Spojených států americkýchTuberkulózaVilém z Rožmberka. Celkem porota vybrala k ocenění 17 článků od 12 autorů a pět dalších ve vedlejším motivačním programu pro začínající wikipedisty.

Generálním partnerem sdružení Wikimedia Česká republika při pořádání Cen za rozvoj české Wikipedie je Česká spořitelna, podpořily je i sponzoři Microsoft a knihkupectví Neoluxor, dále ACTIVE 24 a časopis Full Moon. Protože dohoda s generálním partnerem byla uzavřena právě na čtyři kola Cen, jsou letošní listopadoví laureáti poslední pro akci v této podobě.

Ceny mohli získat autoři, kteří v období od poloviny června do poloviny října zkvalitnili některý z článků uvedených ve speciálně sestaveném seznamu. Ten zohlednil zejména to, jaká důležitá témata je třeba rozvíjet, ačkoli o ně autoři nemají sami od sebe zájem. Vedle hlavních cen proběhlo také ocenění začínajících wikipedistů, kteří se Cen účastnili ve zvláštní kategorii. Vítězové si kromě věcných odměn (pro vítěze netbooky, pro držitele prvních tří cen příslušenství k počítačům, pro všechny oceněné knižní poukázky, propagační předměty a další) odnesli také unikátní skleněné plastiky s logem Wikipedie.

Konference o Wikipedii se konala už potřetí

Sdružení Wikimedia Česká republika zorganizovalo Wikikonferenci již potřetí. Jeho předseda Michal Reiter v úvodu představil široké spektrum činností, kterým se sdružení věnuje, a v závěru konference pro změnu přislíbil, že sdružení bude i dál Wikipedii pomáhat a bude k potřebám i názorům jejích autorů přistupovat co nejotevřeněji.

Wikimedia Česká republika sdružuje zájemce o Wikipedii a svobodnou tvorbu. Zabývá se propagací Wikipedie jako největší světové encyklopedie tvořené jejími vlastními uživateli, jejích sesterských projektů a tzv. svobodné tvorby vůbec. Tímto způsobem se označuje tvorba děl uvolněných do tzv. public domain nebo pod svobodnou licencí tak, aby mohla být bez autorskoprávních překážek nebo jen s minimálními omezeními šířena co největšímu okruhu příjemců.

Další informace:

Kontakt:

Příloha:

  • Přehled laureátů Cen za rozvoj české Wikipedie (4. kola)

Fotografie dostupné pod svobodnou licencí jsou uložené na webu Wikimedia Commons, viz http://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Wikiconference_Prague_2011

 

Konference o české Wikipedii už potřetí, tentokrát v Národní technické knihovně

Michal Reiter, 10. 11. 2011

PRAHA (Wikimedia Česká republika)

Třetí ročník Wikikonference, tedy konference o Wikipedii, jejích sesterských projektech Wikimedia a svobodné tvorbě vůbec, se uskuteční 26. listopadu 2011 v Národní technické knihovně v Praze.

Sdružení Wikimedia Česká republika a Národní technická knihovna v Praze se spojili v zákulisí příprav třetí české Wikikonference. I letos se bude věnovat stavu a rozvoji Wikipedie, jejích sesterských projektů Wikimedia, svobodně tvořených děl obecně a možností jejich využití. V Ballingově sále Národní technické knihovny vystoupí 26. listopadu řadoví wikipedisté, odborníci z praxe i někteří pozvaní hosté, např. odborník na nakladatelskou praxi Jan Halada, člen Pirátské strany Mikuláš Ferjenčík či wikipedista, filosof a vysokoškolský pedagog Jan Sokol. Ten se zúčastní závěrečného diskusního panelu, jehož tématem bude mnohavrstevný vztah Wikipedie, její komunity a sdružení Wikimedia Česká republika.

Ke spolupráci přitáhl sdružení a knihovnu společný zájem o možnosti rozšířeného využívání Wikipedie. Proto bude představen i blok souvisejících vystoupení, v nichž Petr Kadlec (Wikimedia ČR) a Kristýna Kožuchová (NTK) pohovoří o možnostech práce s metadaty na Wikipedii a o jejich propojitelnosti s projektem Polytematický strukturovaný heslář, který se vytváří právě na půdě NTK.

Součástí programu konference je i vyhlášení laureátů čtvrtého běhu Cen za rozvoj české Wikipedie, jejichž generálním partnerem i letos byla Česká spořitelna. Vítězové opět obdrží i jinak nedostupnou skleněnou plastiku s logem Wikipedie od výrobce ŠMÍRA-PRINT, netbook a další ceny. Ceny za rozvoj české Wikipedie podporují i Microsoft a knihkupectví Neoluxor. Wikimedia Česká republika organizuje Ceny od roku 2009 proto, aby přispěla k tvorbě encyklopedických článků o důležitých, ale méně atraktivních tématech, ke kterým je třeba přitáhnout autory zvláštní motivací.

Další informace:

Kontakt:

Zavede Wikipedie ústní citace?

Michal Reiter, 30. 8. 2011

Jedna z hlavních idejí Wikipedie – zpřístupnění všeho lidského vědění veřejně na internetu může v některých krajích světa narážet na tvrdou realitu. Je možné vynechat velkou sumu znalostí, které nejsou popsány v knihách, jen kvůli zavedeným pravidlům? Tuto otázku si položil v indickém Bangalore výzkumník Achal Prabhala, čímž odstartoval důležitou debatu mezi editory Wikipedie. Achal začal pracovat na tomto problému v lednu 2011 a spustil projekt nazvaný Ústní citace, který má pomoci najít způsoby, jak zvýšit počet příspěvků v místních jazycích na Wikipedii. Jádrem pudla je primárně nedostatek tištěných materiálů v místních jazycích, zejména k tématům vztahujícím se k domácí kultuře. Pro editory je tak obtížné přispívat do internetové studnice vědomostí novými články kvůli nedostatku vhodných referenčních zdrojů.

Až do teď platilo úzkostlivé pravidlo, že online encyklopedie spoléhá zejména na tištěné materiály, jako jsou noviny, časopisy apod. Nicméně když přijde na některé místní jazyky, kde k dispozici je jen velmi málo publikovaných materiálů, tak editoři často mohou zjistit, že obrovské penzum znalostí musí nechat ležet ladem, čímž původní idea globální encyklopedie dostává na frak. Vezměte si například Dabba Kali, tradiční hru v severní Kerale, o které stěží najdete písemnou zmínku v nějakém citovatelném zdroji. „Ale i ta je důležitou součástí naší kultury,“ říká Achal. „Suma lidského vědění je mnohem větší než pouhý součet tištěné znalostí,“ pokračuje v argumentaci. V poslední době se mateřská nadace Wikipedie – Wikimedia Foundation – snaží, aby její projekty byly více globální. I když to je relativně snadné v rozvinutých zemích, které majestát v jihozápadní Indii) lepší infrastruktury pro vytváření obrovského množství citovatelného materiálu, zůstává tento problém v rozvojových a zaostalých zemích nadále velmi palčivým.

„Německo, jehož celá populace je zlomkem indické on-line komunity má za sebou masivní stopu na Wikipedii. Zatímco země jakou je Indie, je daleko vzadu. „Proč je to tak?“ ptá Achal. „Protože oni mají mnohem více publikovaných materiálů, které tam lze použít pro citace…“

S Shiju Alexem, malajalamským wikipedistou Mayurem, který je jeden z top 20 globálních přispěvatelů encyklopedie a Mohauem Monaledim, softwarovým vývojářem z Jižní Afriky, si Achal dal za úkol zjistit, jak je snadné vytvořit originální články, které popisují věci, které předtím nebyly podchyceny a jsou výlučné pro konkrétní jazykovou kulturu. „Zjistili jsme, že závazná citační pravidla jsou obrovský problém. Co máte dělat, když největší univerzitní knihovna v Jižní Africe má pouze 80 knih v Sepedi, jazyce Jižní Afriky, kterým mluví pět milionů lidí? Navíc většina z tohoto počtu jsou Bible, slovníky, beletrie a poezii, které nejsou vhodné pro citování, „říká. Situace není odlišná ani pro Malajalam nebo Hindštinu. Dále poukazuje na relativně novější problém: Pravidla pro citace byly vytvořeny před několika málo lety, kdy sociální média nebyla výrazná, a internet byl jiný. Zatímco kultura internetu se změnila, takže se stala významnou součástí života lidí, „myšlenka zůstává rozšířit citační základnu tak, aby více realisticky odrážela život lidí.“

Nabízí se otázka, jestli to změní způsob, jakým Wikipedie funguje Samotný Achal říká: „Jedná se o diskusi v rámci komunity a je přáním dotáhnout to až do logického konce. Teď chceme vědět, co můžeme udělat kolem citací jako celku, a v závislosti na vstupech to udělat konkrétnější.“ Projekt se však neobešel bez kousavé kritiky, ač pro něj zaznělo i dost silných podpůrných argumentů ze strany dobrovolných editorů komunity v debatě, která se táhla jedním z nejdéle běžících vláken v mailové konferenci nadace. Je však zároveň třeba dodat, že projekt nezamýšlí udělat z wikipedie databázi orální historie, opravdu se jedná o tzv. ústní citace.

Mnoho editorů je však stále skeptických. „Vždyť jednou z hlavních zásad je, že neděláme vlastní výzkum, ale ústním citace je vlastně takový průlom do tohoto pravidla. Wikipedie je zamýšlena jako terciární, nikoliv primární zdroj. Ostatně orální citace jsou méně spolehlivé než tištěné zdroje,“ řekl jeden z nich. Sám však připouští:“Oblast ústních citací je poměrně neprozkoumaná, a má potenciál ke studiu. Možná je čas na diskuzi, jak je možné zahrnout tyto zdroje?“ A Achal dodává, že debata stále pokračuje.

 

 

 

Vydali jsme výroční zprávu sdružení za rok 2010

Miroslav Langer, 15. 7. 2011

Pokud si chcete udělat obrázek o tom, co všechno dokázalo naše sdružení v roce 2010, pak si prohlédněte Výroční zprávu o činnosti sdružení. V reprezentativním pdf formátu a úplném znění je ke stažení na stránkách sdružení na webu Wikimedia Meta-wiki.

Výroční zpráva obsahuje podrobný přehled o vykonávané činnosti, vztazích s partnery i s médii, vnitřním vývoji a také přehled hospodaření.

Výroční zpráva o činnosti byla schválena na valné hromadě již v lednu, výroční zpráva o hospodaření ale až na mimořádné valné hromadě na konci června.

Anglickojazyčná verze zprávy se připravuje. Zprávy za rok 2008 a 2009 najdete také na Meta-wiki, a to v kategorii, která zahrnuje veškerý obsah týkající se našeho sdružení.

Česká Wikipedie slaví, má 200 tisíc článků

Miroslav Langer, 6. 7. 2011

Sdružení Wikimedia Česká republika gratuluje všem přispěvatelům do české Wikipedie k tomu, že jejich (a naše) společné dílo překonalo hranici 200 tisíc článků. Čeština se stala osmnáctým jazykem, ve kterém Wikipedie zlomila dvousettisícovou mez.

Jubilejním článkem je ten o hokejovém brankáři Ronu Hextallovi.

Zítra Wikimedia Česká republika uspořádá k dosažení jubilea tiskovou konferenci, na kterou zveme všechny zástupce médií. Tisková konference se uskuteční od 14:00 hodin v budově Sdružení zdravotně postižených v České republice na pražském Karlínském náměstí 12 v konferenční místnost 202. Zúčastní se nový předseda sdružení Michal Reiter, člen rady sdružení Jan Spousta a další wikipedisté.

Michal Reiter je třetím předsedou sdružení Wikimedia Česká republika

Miroslav Langer, 28. 6. 2011

Naše sdružení v sobotu absolvovalo další mimořádnou valnou hromadu. Tentokrát ji muselo svolat kvůli odstoupení Jana Lochmana z funkce předsedy, kterou přitom vykonával jen od ledna. Důvodem jeho odchodu byly, zjednodušeně řečeno, spory o kompetence.

Jeden z členů dosavadní rady Michal Reiter kandidoval místo něj. Poprvé v historii sdružení měl při volbách protikandidáta, rovněž někdejšího radního Matěje Baťhu. Ve volbách získal většinu hlasů Michal Reiter. Rozpor konkurenčních pojetí budoucnosti sdružení, jak jej prezentovaly dva tábory kandidátů do rady, byl částečně překonán, když se členy rady stali zástupci obou „kandidátek“, a tak řídicí orgán sdružení nyní tvoří čtyři lidé, kromě předsedy ještě Jan Loužek, Jan Spousta a Jiří Ohlídal.

Valná hromada dále schválila výroční zprávu o hospodaření sdružení, celá výroční zpráva, včetně přehledu činnosti za loňský rok, bude již brzy k dispozici veřejnosti. Dále se zaměřila především na schválení úkolů, které mají urychlit, zpřehlednit a učinit transparentními grantové projekty Mediagrant a Presentation & Outreach, které provozuje sdružení a financuje nadace Wikimedia Foundation.

Wikimedia Česká republika vyhlásila čtvrté kolo Cen za rozvoj české Wikipedie (200 000 článků na dosah)

Michal Reiter, 25. 6. 2011
PRAHA (Wikimedia Česká republika)

Wikimedia Česká republika vyhlásila 4. kolo Cen za rozvoj České Wikipedie, které budou udělovány již tradičně ve třech kategoriích – kulturní a společenská témata, přírodní vědy a témata ekonomická. Ve finále lze očekávat i souboj o autorství jubilejního 200 000. článku české Wikipedie.

Uchazeči o Ceny za rozvoj české Wikipedie mohou od 13. června 2011 do 16. října 2011 pracovat na článcích, jejichž seznam zveřejnil řídicí výbor Cen na stránkách Wikipedie. Opětovně patří do tří oblastí, které lze přibližně rozdělit na kulturní a společenská témata, přírodní vědy a na témata ekonomická. V seznamu se nachází 300 zpravidla neexistujících hesel, která přitom patří k běžnému obsahu obecných encyklopedií. Např. v minulém běhu Cen bylo díky tomuto projektu zpracováno více než 100 článků alespoň do podoby základního slovníkového hesla a v dalších přibližně dvaceti případech vznikly podrobné články s množstvím informací. Řídící výbor se rozhodl znovu podpořit i úplné nováčky, kteří mohou soutěžit ve zvláštní kategorii. Vítězové mohou očekávat unikátní skleněnou plastiku s logem Wikipedie od výrobce ŠMÍRA-PRINT, netbook ale i další ceny. Vedle generálního partnera České spořitelny podporují Ceny za rozvoj české Wikipedie i Microsoft a knihkupectví Neoluxor.

Wikimedia ČR zároveň předpokládá, že Ceny mohou významnou mírou urychlit dosažení dalšího magického mezníku české Wikipedie – 200 000 článků, a dále tak podtrhnout fakt, že z Wikipedie se již stala největší česká encyklopedie, když doposud největší Ottův slovník naučný překonala o více než 10 tisíc hesel.

Další informace:

Kontakt:

 

Wikipedie nepatří do muzea, ale na noci muzejní noci bude!

Miroslav Langer, 9. 6. 2011

Jestli máte rádi neobyčejné zážitky, určitě nevynechejte Pražskou muzejní noc. A jestli máte rádi Wikipedii, zajděte v jejím průběhu také do nové budovy Národní technické knihovny v Dejvicích. Ta se do programu Pražské muzejní noci zapojuje svou Nocí v knihovně, jejíž součástí bude i nepřetržitá prezentace Wikipedie a jejích sesterských projektů. Můžete se zeptat, můžete se podívat, jak se Wikipedie edituje, můžete si to sami i vyzkoušet.

Nesmíme samozřejmě zapomenout na datum: Pražská muzejní noc začne tuto sobotu 11. června v 19:00 hodin a její program v Národní technické knihovně skončí ve dvě hodiny v neděli 12. června.

Z Noci v knihovně si budete moci odnést i tištěný výtisk nového vydání časopisu Wikimedium.

Připomeneme také to, že s Wikipedií a sdružením Wikimedia Česká republika jste se mohli nedávno setkat i na jiné akci, a to na veletrhu Svět knihy. Tam také proběhlo ocenění laureátů třetího běhu Cen za rozvoj české Wikipedie, které uspořádalo naše sdružení společně s generálním partnerem Českou spořitelnou a dalšími partnery, společností Microsoft a knihkupectvím Neoluxor. Jména laureátů si můžete přečíst na příslušné stránce na Wikipedii a na projektu Wikimedia Commons najdete galerii z vyhlášení.

Čtvrtý běh Cen se už urychleně připravuje a jeho vyhlášení proběhne během několika dnů!