Archiv Únor, 2012

Zemřel Antonín Vítek, propagátor kosmonautiky a spolutvůrce Wikipedie

Michal Reiter, 28. 2. 2012

PRAHA (Wikimedia Česká republika, 28. února 2012)

Dnes ve věku 72 let zemřel pracovník Akademie věd České republiky, významný popularizátor kosmonautiky Antonín Vítek. Jako takový byl známý široké veřejnosti, méně známé je, že se také intenzivně zapojil do tvorby internetové encyklopedie Wikipedie. Přestože patřil mezi významné a uznávané kapacity v oborech, kterým se věnoval profesionálně, nepovažoval práci na Wikipedii – projektu otevřeném pro přispívání profesionálů, amatérů i laiků – za zbytečnou, ale jako logické pokračování své propagační činnosti

Antonín Vítek

Antonín Vítek (CC-BY-3.0 by Dezidor)

 

Na Wikipedii napsal pod přezdívkou Avitek desítky článků a provedl na 4000 editací. Zapojil se do spolupráce na její tvorbě už v září 2004, jen dva roky po jejím vzniku, a zůstal wikipedistou až do své smrti. Zabýval se opět zejména kosmonautikou, v počátcích Wikipedie napsal základní články z oboru jako Družice, Umělé kosmické těleso a další, věnoval se i konkrétním projektům jako sondě Galileo, misi New Horizons. Vytvořil řadu hesel z oblasti kosmické mechaniky, vložil na Wikipedii seznam planetek a udržoval ho aktuální. Pro potřeby Wikipedie uvolnil podstatnou část obsahu encyklopedie družic a kosmických sond SPACE 40, kterou před tím vytvořil.

Méně patrné, ale neméně důležité byly stovky drobných editací v jiných již existujících článcích. Psal také články z oboru chemie, věnoval se i botanickým tématům. I když v posledních letech svou činnost na Wikipedii mírně omezil, čas od času se na ni vracel a naposledy jí pomohl v lednu tohoto roku drobnými úpravami v článku o svém ruském kolegovi Alexandru Železňakovovi, v posledním článku, který před více než dvěma lety sám na Wikipedii založil.

Když se konala v Praze v roce 2009 první česká Wikikonference, zúčastnil se jí jako host a apeloval na to, aby tvůrci Wikipedie pracovali pečlivěji se zdroji. Sám jednou o své práci na Wikipedii napsal: „Snažím se o sehnání co nejvíce relevantních údajů a to znamená konfrontovat spoustu materiálu. V podstatě projdu tak asi dvacetkrát více textu, než je pak samotná délka hesla na Wikipedii.“

V Antonínu Vítkovi odešel jeden z nejvýznamnějších wikipedistů v České republice, a to nejen podle svého věhlasu mezi veřejností mimo Wikipedii, ale též podle odkazu zanechaného v článcích této otevřené encyklopedie.

Další informace:

Wiki Loves Monuments II

Aktron, 18. 2. 2012

Zajímá vás, jak bude soutěž Wiki Loves Monuments vypadat? Co všechno musí být připraveno a zajištěno? I my jsme byli dlouhou dobu na rozpacích, nicméně není důvod k obavám. Soutěž má totiž svůj harmonogram, který je centrální, a kterého se drží víceméně všechny pobočky Wikimedia. I my se se ho hodláme držet. Pokud máte proto zájem pomoci nám s úspěchem akce, neváhejte se přidat, každou ruku přiloženou k dílu oceníme. Především právě ty, kteří mají dost zkušeností z oblastí kultury, ochrany památek a správy našeho kulturního dědictví, které se v létě vypravíme fotit.

Místo aby opisovali, studenti Wikipedii i tvoří

Michal Reiter, 17. 2. 2012

V pátek 17. 2. vyšel s pomocí wikipedistů Vojtěcha Dostála a Michala Reitera celostránkový rozhovor s členem sdružení Petrem Brožem o Wikipedii, Wikimedii a spolupráci s VŠ v deníku Právo. S redakcí jednáme o možnosti uveřejnění textové části.

WikiProjekt Chráněná území

Michal Reiter,

Ve stínu anglické Wikipedie se skrývá řada menších projektů a Wikipedií, co se obsahu i základny editorů týče. Desítky jazykových mutací Wikipedie jsou psány nadšenci bojujícími o přízeň čtenářů, potenciálních editorů, s anglickou Wikipedií. Jedním z menších projektů je i Wikipedie psaná v češtině, která v minulém roce přesáhla hranici 200 000 hesel. I přes jazykovou bariéru, která zabraňuje snadnému přebírání obsahu mezi Wikipediemi, existuje možnost, jak se jednotlivé jazykové mutace mohou obohacovat. Je to skrze sdílení nápadů a idejí nezávislých na hranicích či jazyku. Nápady fungující na jedné Wikipedii, se mohou osvědčit i jinde. A proto bychom vám rádi představili jeden tématický WikiProjekt, který se úzce specializuje na téma chráněných území v Česku.

WikiProjekt Chráněná území je projekt na české Wikipedii, který se primárně zaměřuje na chráněné oblasti na území Česka. Oproti jiným projektům se nesnaží pouze vylepšovat encyklopedický obsah a získávat fotografie, ale klade si větší cíl; motivovat čtenáře, aby se sami stali editory Wikipedie. Potřeba, která je aktuální celosvětově na všech projektech napříč jazykovými mutacemi Wikipedie. Internet dnes nabízí celou škálu různých lákadel, umožňující uživateli seberealizaci skrze psaní či jinou činnost. A proto je Wikipedie v těžkém postavení. O svého čtenáře/editora musí bojovat s dalšími projekty, sociálními sítěmi, on-line hrami a dalším. Pokud chceme nadále růst, musí Wikipedie čtenáři nabízet témata, která ho zaujme natolik, že se sám rozhodne podílet na jejím rozvoji.

Představovaný WikiProjekt Chráněná území vznikl před více jak rokem a od té doby ušel kus své virtuální cesty. Od ryze pragmatické činnosti v podobě revize existujících hesel (sjednocení názvosloví, třídění obsahu, kategorizace, doplnění GPS atd.), přes robotické zakládání článků pro usnadnění editování začínajícím editorům až po vytvoření kategorizačního stromu fotografií na Commons. K začátku roku 2012 sdružujeme přes 2300 článků různé kvality, nicméně stejného vzhledu a základního obsahu. Jak se editace spojené s projektem začaly více ukazovat v posledních změnách a na komunitních diskusích, začali se připojovat další zkušení editoři. Nicméně, česká Wikipedie je relativně malý projekt s přibližně 80 až 100 aktivními editory, byla tedy jen otázka času, než vyčerpáme editory se zájmem o přírodu. Projekt brzy dosáhl svého početního maxima a další snahy o oslovení editorů vycházely na prázdno…

Nafocenost chráněných území v jednotlivých okresech v Česku po roce fungování projektu
Nafocenost chráněných území v jednotlivých
okresech v Česku po roce fungování projektu

Brzy jsme si uvědomili, že množství editorů ochotných participovat na projektu je na české Wikipedii omezené. Editoři jsou po letech přesyceni širokou nabídkou zajímavých projektů, do kterých se mohou zapojit. Proto bylo stále těžší vzbudit jejich zájem. Museli jsme začít řešit otázku, jak pokračovat v rozvoji projektu a přitom získat další editory? Odpovědí bylo porozhlédnout se mimo projekty Wikipedii a aktivně se zapojit do snahy přerodu čtenářů v editory. Tato jednoduchá úvaha skrývá ale nutnost vyřešit těžkou otázku. A to, jak úspěšně oslovit veřejnost? Samotné prostředí Wikipedie není k propagačním aktivitám vhodné a ani přívětivé. Otázka reklamy, včetně propagace vlastních projektů, je téma budící v komunitách emoce. Naštěstí Internet nabízí snadnou platformu současnosti: sociální sítě.

Sociální sítě umožňují snadný přístup Vámi vybraného obsahu ke čtenáři, tedy k potenciálnímu editorovi. Máte jedinečnou možnost cíleně oslovovat zájmovou skupinu zajímavostmi na Vámi zvolené téma a současně přidávat informace o pozadí fungování Wikipedie, které by čtenář obvykle nehledal. Z toho důvodu jsme založili fanouškovské skupiny na dvou v Česku rozšířených sítích (Facebook, Google+), ve kterých sdružujeme zatím okolo 350 fanoušků a toto číslo každým dnem pozvolna roste. Do skupiny dáváme informace o nově rozšířených článcích, o nově nafotografovaných územích či další zajímavosti s touto tématikou. Současně představujeme fungování Wikipedie a vybízíme fanoušky k aktivnímu přispívání na Wikipedii. Neustále je ujišťujeme, že editování je snadné, prospěšné a snažíme se radou i vlastní prací pomáhat lidem, kteří se rozhodnou editování vyzkoušet. A vskutku, pozorujeme kladné výsledky této práce. Samozřejmě jsou pozvolné, ale tyto skupiny již pomohly odhalit řadu chyb v článcích, pomohly získat desítky fotografií dalších chráněných území, kde jsme zatím nebyli, či navázat kontakty na další subjekty pro hlubší spolupráci (možnost provázat s GLAMem).

Nicméně pro úspěšný WikiProjekt nestačí jen provozovat stránky na sociálních sítí. Je potřeba být aktivní a snažit se růst různými směry. Z toho důvodu jsme se pokusili navázat spolupráci se vzdělávacími institucemi. Na začátku zimního semestru 2011/2012 započala spolupráce s institutem Ochrany životního prostředí při Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, významné vzdělávací instituci. V rámci spolupráce se náš WikiProjekt podílel na pořádání semináře, ve kterém se studenti pro získání zápočtu zapojili do rozšiřování české Wikipedie. Celkem 30 studentů v průběhu semestru vylepšovalo články a pořizovalo fotografie vybraného chráněného území. Ke konci semestru jsme byli obohaceni o 30 nadprůměrných hesel, včetně hesla o finské chráněné oblasti Kevo a národním parku Kobuk Valley na Aljašce. Vyjma encyklopedického textu jsme touto spoluprací získali i desítky fotografií, neboť studenti měli své vybrané chráněné území i osobně navštívit a nafotit; fotografie většiny chráněných území přitom dosud na Commons nebyly. Ukázalo se, že pokud se wikipedisté sami podílí na vedení semináře, jsou výsledky kvalitní. Bohužel je ale tento způsob získávání případných editorů dosti nepředvídatelný, jelikož po skončení semestru často studenti přestanou editovat.

Snažíme se využívat i další formy oslovení potenciálních editorů, například účastí na konferencích, přednáškami, rozdáváním letáků, ale i skrze neotřelé nápady jako v podobě tisku malé hry pro všechny věkové kategorie. Společně s dalšími autory a použitím fotografií z Commons jsme vyrobili pexeso s tématikou chráněných území. Do pexesa jsme vyjma našeho loga umístili i text, který pojednává o tom, jak se můžou lidé zapojit do editování Wikipedie a o čem náš WikiProjekt pojednává. První tisk byl v nákladu 1000 ks a do jeho distribuce se nám povedlo zapojit řadu významných ekologických organizací v Česku (Správa KRNAPu, Český svaz ochránců přírody). Připravujeme propagační video, workshopy v přírodě s botaniky pro zlepšení wiki-fotografů a další. Snažíme se být aktivní ve všech směrech a dávat o sobě vědět na veřejnosti. Věříme, že toto je cesta, která může přitáhnout na Wikipedii další nové editory a pomoci tak v jejím rozvoji více, než samotným psaním článků.

(článek byl převzat z adresy, kde lze dohledat i původní autory)

Wiki Loves Monuments

Aktron, 7. 2. 2012

Ano, současná doba je možná zlá – vězíme v závějích, venku probíhá třeskutá debata o autorském zákoně – ale my ve Wikimedii myslíme i na mnohem příjemnější věci. Momentálně na soutěž Wiki Loves Monuments, která pro tento rok nahradí Ceny za rozvoj české Wikipedie.

Participating countries in Wiki Loves Monuments 2011

Země zapojené do Wiki loves monuments v roce 2011


Možná se ptáte, proč taková změna – a co jsme si to zase vymysleli za novinku. Wiki Loves Monuments nejsou žádnou novinkou; tato soutěž, která je především fotografického rázu (tzn. dokumentování různých památek, muzejí, skanzenů, knihoven etc) je celosvětovým fenoménem v rámci wikipedistického hnutí. Ten, kdo nafotí snímek naší porotou vybraný jako ten nejlepší, vyhraje věcnou, nebo peněžní cenu. Wiki Loves Monuments se účastnily různé komunity po celém světě a výsledky byly vskutku grandiózní: desetitisíce volných médií pro projekty nadace Wikimedia, spousty nových účastníků našich projektů (http://www.wikilovesmonuments.eu/). Loni se neúčastnila pouze východní Evropa, Itálie, země bývalé Jugoslávie s Řeckem a Bulharskem a… vidíte sami, mezera je přímo uprostřed Evropy! To jsme se rozhodli pro nadcházející rok napravit a soutěže se účastnit.

Chápeme, že účast v soutěži tohoto typu je během na dlouhou trať. Proto musíme věnovat spoustu času přípravě. Nemusíte se proto obávat, že bychom chtěli, aby fotografové z naší komunity (ale i odjinud, koneckonců – jsme za všechny ty, kteří k našim projektům příjdou jako nováčci vděční a pečujeme o ně) někde mizeli v mrazových dolinách a padali do závějí. Fotografování se bude konat během léta. Do té doby musíme celou řadu věcí připravit. Úkolu se rozhodli ujmout předseda Michal Reiter (Limojoe) a dále také já Aktron.

Takže, co je třeba připravit do léta?

  1. získat seznam všech památek v České republice spolu s nejpřesnějšími údaji o jejich poloze (zeměpisné souřadnice);
  2. Označit všechny tyto objekty na mapě (Open Street Map, WikiMapia, Google Maps, atd.) a přiřadit každému z nich přesné zeměpisné souřadnice šířky a délky (podobně, jako je tomu například v případě Foto českých obcí, kde již takovou mapu máme);
  3. po nebo během provádění úloh 1 a 2 zahájit propagační kampaň, včetně:
    1. získání podpory ze strany významných institucí (jak státních, tak regionálních);
    2. získání přízně médií, jak celonárodních, tak místních, dále tisku, rozhlasu a televize
    3. přidání se ke spolupráci s nevládními organizacemi (např. studentskými);
  4. těsně před nebo na začátku úkolu č. 3 bude třeba vybrat porotu, která sepíše přesná pravidla soutěže a bude hodnotit vítěze.

Po splnění všech těchto úkolů začne ta finální a nejpříjemnější fáze projektu – fotografování všech těch památek, které se nacházejí na území České republiky.

Pro zajímavost bych ještě rád uvedl: Report z loňského ročníku WLM v Polsku (kde 480 lidí pořídilo přes 16 000 fotografií): https://pl.wikipedia.org/wiki/Wikiprojekt:Wiki_Lubi_Zabytki/Raport/2012-02-06 (polsky), či statistiky německého http://de.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:Wiki_loves_monuments_2011/Ergebnis projektu (německy) a pro zajímavost ještě seznam toho, s jakými problémy se tamní účastníci potýkali a jak je hodlají řešit do budoucna (také německy): http://de.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:Wiki_loves_monuments_2011/Erfahrungen

Otevřený dopis po přijetí ACTA

Michal Reiter, 6. 2. 2012
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážené senátorky, vážení senátoři, vážené poslankyně a vážení poslanci Evropského parlamentu,

události uplynulých dní, spojené s protestem proti návrhu amerického zákona SOPA, zátahem proti serveru Megaupload a nejčerstvěji přistoupení k dohodě ACTA, přitáhly pozornost veřejnosti k otázce autorských práv.

Sdružení Wikimedia Česká republika chápe pocity vyvolané dohodou ACTA, jejíž některá ustanovení budí obavy z omezení osobních svobod lidí, kteří se nedopouštějí žádného protiprávního jednání. Pevně ale věříme, že bude-li dohoda ACTA ratifikována a implementována do našich zákonů, pak se to zejména po probíhající veřejné diskusi stane způsobem, který takové uživatele nepoškodí, a že nepůjde nad rámec upevnění řádných práv autorů děl, která Wikipedie, její sesterské projekty a také naše sdružení rovněž plně respektují. Stejně tak ze stejných důvodů věříme, že dohoda ACTA nijak neomezí svobodu projevu v digitálním věku, jak to hrozilo u zákona SOPA.

Sdružení Wikimedia Česká republika nicméně se zármutkem sleduje, že zatímco lobby ochránců majetkových práv autorů dokázala prosadit zásadní opatření ve prospěch ochrany svých zájmů, vedoucí političtí činitelé neprojevují podobný zájem o oblast volných děl a svobodné tvorby. Pokud se státy světa rozhodly tak, že zpřísní dohled nad nelegálním přístupem k dílům, která jsou autorsky chráněná, měly by zároveň zjednodušit legální přístup k těmto dílům a také maximálně uvolnit přístup k dílům, jejichž autorům již majetková práva vypršela, jejichž autorská práva jsou volná jiným způsobem (např. úřední díla) anebo která sami autoři chtějí za volná nebo svobodná prohlásit.

Na celém světě jsou miliony uživatelů počítačových programů, které vznikly jako svobodný software. Na celém světě miliony lidí otevírají Wikipedii, svobodnou encyklopedii, aby se z ní dověděli, co zrovna potřebují. Svobodná tvorba, tedy tvorba děl (viz http://freedomdefined.org/Definition/Cs), která komukoli dovoluje ji dále svobodně studovat, používat, kopírovat nebo modifikovat, tak už po desetiletí prokazuje svůj nezpochybnitelný přínos společnosti.

Apelujeme proto na Vás, členy významných legislativních institucí, abyste věnovali pozornost i této oblasti. Přispějte prosím k rozvoji veřejné vzdělanosti tím, že budete podporovat začlenění konceptu svobodné tvorby do českého a evropského autorského práva tak, aby autoři i uživatelé svobodných děl nebyli pokud možno nijak byrokraticky omezováni, například zbytečným dohledem ochranných organizací.

Přispějte prosím k jejímu rozvoji také tím, že budete apelovat na co nejširší a nejjednodušší zpřístupnění děl, která od počátku nebo po uplynutí lhůty nepodléhají ochraně majetkových autorských práv a která jsou ve vlastnictví veřejných institucí, jež je ale často střeží, jako by to byl jejich soukromý majetek.

Autorská svoboda spočívá i v jistě legitimním právu na svém díle vydělávat. Dohoda ACTA vychází vstříc právě komerčním zájmům vlastníků autorských práv a jejich zástupců. Autorská svoboda ale spočívá také v tom, aby autor mohl své dílo rozšířit mezi širokou veřejnost bez nároku na výdělek a aby měl co nejsnadnější přístup k dílům, která může dál tvořivě zpracovat. Další krok by proto dle našeho názoru měl pomoci právě v této oblasti.

Děkujeme za Vaši pomoc.

WM ČR